Zlo s lidskou tváří: přitažlivý a manipulativní sériový vrah Ted Bundy [recenze filmu]

Sedmapadesátiletý scenárista, režisér a producent Joe Berlinger se dlouhá léta věnoval především dokumentární tvorbě. Společně se střihačem Brucem Sinofskym založil v roce 1991 produkční společnost, v níž se zabývali odkrýváním pozadí známých zločinů.

Hned jejich první společný dokument Brother's Keeper (1992) pojednával o čtveřici bratrů, z nichž jeden byl obviněn z vraždy svého churavějícího bratra Billa. Ten následný Paradise Lost: The Child Murders at Robin Hood Hills (1996) se zaobíral životem tří dospívajících chlapců, odsouzených za satanisticky motivovanou vraždu tří devítiletých chlapců.

Stejný případ byl námětem i filmu Ztracený ráj 3: Očistec (2011), který tvoří závěrečnou část dokumentární trilogie, sledující průběh vyšetřování, období výkonu trestu odsouzených mladíků a konečně znovuotevření jejich procesu, když se ukázalo, že byli nevinní.

Právě jejich trilogie do velké míry přispěla k pochybnostem ohledně viny trojice odsouzených a tvůrci byli za její závěrečný díl nominováni na Oscara. Způsob výstavby těchto dokumentů, v nichž divákům zprostředkovávali jak průběh vyšetřování, tak reakce rodin zavražděných i obviněných, i samotné dění v soudní síni, se promítá i do struktury vyprávění druhého celovečerního filmu Joea Berlingera.

Filmu předcházel čtyřdílný dokument

Ten dlouho toužil od dokumentární tvorby přejít k té hrané, ale jeho první pokus s pokračováním hororu Záhada Blair Witch 2 (2000) jeho ambice na tomto poli na dlouhá léta spíš zbrzdil, než aby jim dal zelenou. V roce 2004 Berlinger opět ve spolupráci se Sinofskym natočil zajímavý dokument Metallica: Some kind of monster, který přibližuje osobní život a vztahy členů kapely Metallica v době nahrávání alba St. Anger. Jejího leadera Jamese Hetfielda obsadil do malé role policisty Boba Haywarda právě ve Zlu s lidskou tváří.

Film byl poprvé uveden na festivalu Sundance, kde vzbudil velký ohlas nejen obsazením hollywoodského hezounka Zaca Efrona do role masového vraha Teda Bundyho, ale především tím, jak překvapivě dobrý výkon v této roli herec předvádí.

Zabijáci: recenze filmu

Filmy a seriály

Snímek distribuuje společnost Netflix, pro niž vznikl i Berlingerův čtyřdílný dokument Conversations with a Killer: The Ted Bundy Tapes, který byl uvedený na začátku roku. Režisér v něm vykreslil portrét psychopatického, nekrofilního vraha, ale zároveň i zdatného manipulátora, využívajícího mediální pozornosti, která se kolem jeho případu nesla.

Dokument byl plný autentických záběrů a rozhovorů s ním, které přispěly k tomu, že šarmantní sériový vrah znovu pobláznil řadu divaček. Ty psaly, jak je sexy, až se muselo vedení Netflixu proti adoraci usvědčeného vraha veřejně ohradit.

Velká mediální pozornost

Ostatně už originálním názvem filmu Extremely Wicked, Shockingly Evil and Vile, který vychází ze slavného citátu soudce Edwarda Cowarta (John Malkovich), jenž jím při čtení rozsudku charakterizoval činy Teda Bundyho, dávají tvůrci najevo, co si o povaze jeho skutků a osobnosti myslí.

To: kultovní horor mistra tiché hrůzy přichází [recenze filmu]

Filmy a seriály

Skutky Teda Bundyho byly hrozivé, brutální, extrémně děsivé, příšerně zlé, ohavné a byla na nich vidět velká lhostejnost k lidskému životu, jak prohlásil soudce Cowart v závěrečné řeči, kdy byl Ted Bundy u floridského státního soudu uznán vinným ze dvou vražd a tří pokusů o vraždu mladých žen v plném rozsahu.

Tento proces sledovala před čtyřiceti lety prostřednictvím televizních obrazovek celá Amerika. Bylo to poprvé v historii americké justice, kdy bylo dění u soudu živě přenášeno v celostátní televizi. Poprava na elektrickém křesle byla vykonána ale až deset let od vynesení tohoto rozsudku, v lednu roku 1989, přičemž Ted Bundy se ji snažil do poslední chvíle zvrátit.

Schopnost vzbudit v ženách důvěru

Těch vražd bylo nakonec mnohem víc a staly se ve více státech. Theodore Robert Bundy (1946 - 1989) spáchal v letech 1973 až 1978 minimálně třicet vražd mladých žen, které ve většině případů omráčil, brutálně uškrtil a znásilnil, často posmrtně. Jeho krvavý nekrofilní koníček, k němuž patřilo i zohavování mrtvol, budil hrůzu, přesto se během procesu i po něm stal miláčkem mnoha žen a dívek.

Mohl za to jeho okouzlující vzhled, vtip a inteligence. Ted vystudoval psychologii, krátce studoval i práva, díky jehož znalosti se pak v soudní místnosti sám hájil, kvůli své nespokojenosti s advokátem, který ho zastupoval. Před svým definitivním uvězněním v únoru 1978 uprchl rok předtím dvakrát z vězení.

Díky svému šarmu, galantní pozornosti a schopnosti vzbudit v ženách důvěru, se s nimi snadno seznamoval, nejčastěji v baru, odkud je pak bez problémů odvedl někam, kde mohli být sami. Jakoukoliv vinu za své skutky přes deset let intenzivně popíral a věřil, že svým odzbrojujícím úsměvem a osobním kouzlem si vedle zástupu zamilovaných žen a tisku nakloní i porotu. Nestalo se tak a on se nakonec doznal k vraždám nejméně 30 obětí, ačkoli celkový počet usmrcených žen je neznámý. Odhady hovořily o 26 až více než 100 zavražděných.

Z pohledu Bundyho dlouholeté partnerky

Toto všechno jsou známá fakta, s nimiž filmové vyprávění pracuje. A to z pohledu ženy, která s ním v době jeho vraždění žila, spolu s její malou dcerkou, pod jednou střechou, aniž by měla o jeho o jeho hrůzyplné činnosti potuchy. Nebo alespoň dlouho si je odmítala připustit.

Zabití posvátného jelena: recenze filmu

Filmy a seriály

Tou ženou byla rozvedená sekretářka na washingtonské univerzitě Elizabeth Kloepfer, která se s Tedem Bundym seznámila na konci září roku 1969 v baru, kde byla se svou kamarádkou Marylynne. Ve filmu má ale Elizabeth Kloepfer jméno Liz Kendall (Lily Collins) podle pseudonymu, který si Elizabeth zvolila při psaní své monografie Phantom Prince: My Life with Ted Bundy z roku 1981, v níž vztah s Tedem Bundym popisuje.

Pseudonym si zvolila proto, že chtěla ochránit soukromí sebe a svých nejbližších, tedy především dcery Tiny, která se ve filmu jmenuje Molly a hraje ji několik hereček v průběhu toho, jaký časový záběr film zahrnuje. V době seznámení s Tedem byly její dceři asi tři roky a ta si ho velmi oblíbila. Matka s dcerou si v té době nedovedly pro sebe představit lepšího partnera a náhradního tátu, když ten skutečný táta Tiny byl ve vězení za trestnou činnost. S touto informací ale film nepracuje.

Pozorný a citlivý muž

Scenárista Michael Werwie tak vychází z memoárů Elizabeth Kloepfer, nebo když zůstaneme u pseudonymu, pod nímž vyšly, Liz Kendall, což do velké míry určuje optiku, kterou na Teda Bundyho nahlížíme. Je to pohled zamilované mladé ženy, která se jako svobodná matka a vysokoškolská studentka zamiluje do muže, který se k ní chová pozorně a citlivě.

To dobře zrcadlí scéna, kdy spolu stráví v něžném objetí noc po jejich seznámení v baru, aniž by došlo k nějakým intimnostem. Liz říká, že je unavená ze starosti o dcerku a ráno, když se probudí a nenachází ji v postýlce, vidí, jak se jí snaží zabavit Ted při vaření společné snídaně.

Mladá žena, která nevěděla, jak bude reagovat na to, že má dceru, má najednou pocit, že našla muže, kterému nejde jen o to si s ní užít bez pocitu zodpovědnosti. A společné fotografie z narozenin dcery a různých svátků v rychlém časovém sledu pak ukazují, jak se její pouto k Tedovi prohlubovalo a jak láskyplný rodinný život vedli. Sama to později nazvala, že se stala závislá na jeho lásce a bez ní se cítila jako tělo bez duše.

První pochybnosti

Někdy po pěti letech jejich vztahu, v roce 1974, kdy se začalo mluvit o vraždách a znásilněních v okolích Seattlu, zmizení dvou mladých žen za denního světla u jezera Lake Sammamish a kdy se v tisku objevil přibližný portrét možného pachatele, který odpovídal tomu Tedově, začala mít v sobě první pochybnosti.

Teheránská tabu aneb Sex, drogy a šaría [recenze filmu]

Recenze filmů

Ty ale dovedl Ted vždy rozptýlit například tím, že studuje práva a musí trávit víc času mimo domov v univerzitní knihovně. Když byl potom Ted v roce 1975 zatčen a uvězněn za únos mladé ženy, stále se to snažil před Liz prezentovat tak, že se stal obětí několika policistů nebo soudců, kteří si chtějí na jeho případu udělat kariéru.

Začínají se ale objevovat případy i z dalších amerických států a Liz se tak postupně musí sama v sobě vyrovnávat s tím, že ten pozorný muž, který ji tak okouzlil, je odpudivé sadistické, nekrofilní monstrum. Ted se před ní dál snaží vystupovat při telefonických hovorech s ní nebo při návštěvách ve vězení jako oběť systému nebo hrdina z románu Motýlek, ale i on postupně cítí, jak tuto svou auru v jejích očích ztrácí. Což ho vede k záchvatům zuřivosti, které prozrazují o jeho povaze to, co se snaží tak pečlivě skrývat.

Vyrovnání se s tím, koho Liz milovala

Celý film tak díky této zvolené ženské perspektivě jeho partnerky Liz vykresluje Teda nejprve jako šarmantního a pozorného muže, potom jako takového trochu zbojníka proti systému a nakonec jako mediální star, která využívá svého přitažlivého zjevu a výmluvnosti k ovlivnění veřejnosti ve prospěch své verze příběhu. Snaží se zapůsobit jak na tisk, tak na ženy v porotě a publiku, které soudní proces s ním sledují.

Zac Efron v hlavní roli umí všechny tyto jeho polohy ve svém výkonu dobře odstínit a stává se opravdu oním zlem s lidskou tváří z českého překladu názvu filmu. Jeho děsivost spočívá ve schopnosti manipulace s druhými, v tom jak dokonale skrývá své psychopatologické jednání za dokonalé ovládání a šarmantní maskou. Když ho ale něco rozčílí, cítíme, jaké démony by v té chvíli chtěl nejradši vypustit.

Lily Collins v roli Liz dlouho žije ve své iluzi o pozorném partnerovi vůči ní i její dceři a to bolestivější je pak její vystřízlivění z této iluze. Nebo ono to vlastně vystřízlivění moc není, protože právě za pomocí alkoholu se vyrovnává s tím, koho milovala a v koho měla důvěru. A jak proces s Tedem běží v televizi v přímém přenosu, je ten její ponor za pomocí alkoholu o to intenzivnější.

Jack staví dům: recenze filmu

Filmy a seriály

Pomoci se jí snaží kolega z práce Jerry Thompson, kterého hraje oplácaný Haley Joel Osment, známý ze Šestého smyslu. Cestu z tohoto bludného kruhu musí najít ale především sama v sobě, v tom že si odpustí, že milovala zrůdu.

Liz se trápí i z jiného důvodu, protože to byla právě ona, kdo navedl policii na Tedovu stopu. A chce vědět, zda mu tím neublížila. Závěr, kdy se ho snaží donutit k přiznání, zda některé ze zločinů, které jsou mu kladeny za vinu, skutečně spáchal, jí dává částečnou satisfakci.

Napětí, které vytváří zvolená perspektiva vyprávění

Problém ale je, že se režisér do psychologického rozboru ústřední dvojice moc nepouští. U Liz zůstává u trochu povrchního konstatování, že se trápí a proto pije a do Tedovy mysli se vůbec nesnaží proniknout a odhalit tak, co ho ponoukalo k onomu sériovému vraždění. Namísto toho rekonstruuje soudní přelíčení u floridského soudu, kde ukazuje, jaké stopy vedly k pachatelově identifikaci a jaké tam Ted rozehrál mediální divadlo.

Nevadilo by, že film o sériovém vrahovi neukáže tyto brutální vraždy a že se o nich jen mluví, tedy s výjimkou závěru, kdy je jedna z nich ukázána. Popis těchto vražd dovede navodit pocit neklidu v domácích situacích, kdy si říkáte, jestli se Liz nestane také Tedovou obětí.

Nikdy neodvracej zrak: láska, umění, nacistická minulost a bravurní prolnutí velkých a malých dějin [recenze filmu]

Filmy a seriály

Horší je, že se tvůrci opravdu nesnaží proniknout víc do Tedovy mysli a pokusit se popsat motivace nebo podněty, které ho k vraždění ponoukaly. Tady si vyloženě říkáte, jak by tento film vypadal, kdyby se ho chopil někdo jako David Fincher a vytvořil z něj další ze svých procedurálních dramat ve stylu Zodiaca.

Nestalo se a Joe Berlinger tak sází především na herce, dobovou atmosféru, vytvářenou za pomocí kostýmů a hudebního podkresu, a zvolenou perspektivu vyprávění, která vytváří zajímavé napětí mezi vrahovými skutky a tím, jak se choval v soukromí.

Více než o samotném vrahovi je to ale film o ztrátě iluzí člověka, který mu byl po celou dobu nablízku, aniž by tušil, že žije s monstrem. A také o tom, jak se s tímto tíživým vědomím vyrovnat. O životě Bundyho a jeho činech byly natočeny tři televizní a dva celovečerní filmy, tento je třetí. Na své komplexní zpracování toto téma i po něm ale stále čeká.

Zlo s lidskou tváří

• Žánr: životopisné drama
• Původní název: Extremely Wicked, Shockingly Evil and Vile
• www.bontonfilm.cz/zlo-s-lidskou-tvari/2398/
• USA, 2019
• Scénář: Michael Werwie (podle předlohy Elizabeth Kendall)
• Režie: Joe Berlinger
• Hrají: Zac Efron, Lily Collins, Kaya Scodelario, Haley Joel Osment, Angela Sarafyan, John Malkovich, Jeffrey Donovan, Jim Parsons, Brian Geraghty
• Distribuce: Bontonfilm
• Distribuční premiéra v ČR: 23. 05. 2019