No, opravovala jsem odpálený DPA386 MkII (aneb opravuje to někdo někde?? protože já to už nikdy a pro nikoho dělat nebudu) a z toho jsem nabyla jisté, ehm, zkušenosti a poznatky o osobě tvůrce a zmíněných výrobků, jinými slovy, mluvit o Dudkománii je asi zcela na místě, aby z toho člověk byl nadšený, musí být buď slepý, nebo nezkušený. Po zvukové stránce to řekněme není špatné, ale nadšení se nekonalo. Prostě trochu lepší zesilovač, co k tomu dodat. Po konstrukční a výrobní stránce je to ale poněkud horší:1. Narvat do jedné dutinky licnu společně s drátem si netroufnou ani číňani, bohužel jsou to jediné čtyři dutinky, které v zařízení jsou. Jinde jsou licny cpány rovnou do WAGO svorek na DPS, navíc ty svorky jsou tak na 0.75, ovšem rve se do nich 1.5, místy dvojka, což přirozeně nejde, takže je to všude možně rozchloupané. Předpokládám, že do desek původně měly jít fastony, ale nějak se na ně nedostalo. Nemám tyto wago svorky ráda, jejich konstruktér prokazuje značné neznalosti v oblasti pevnosti a pružnosti materiálů, osa té bílé páčky je zhruba stonásobně mechanicky přetížená vzhledem k její pevnosti, přičemž to vydrží jen proto, že vložení vodiče do svorky trvá jen chvíli. V opačném případě se osa odlomí od zbytku páčky, což obvykle mechanicky vyvalí bočnici té svorky za současného vystřelení oné páčky, typicky do oka. Vlastně bych se někdy ráda setkala s inženýry, kteří takové produkty navrhují, zajímalo by mne, kde se takoví lidé berou. Tyto svorky jsou tímto chováním proslavené, přesto se bohužel stále vyrábí a dodávají a občas to někdo, neznalý jejich vlastností, použije. Připouštím, že v 90. letech neměly v ČR ještě tak známou pověst, což budiž omluvou autorovi zesilovače. 2. Vodiče k zadním svorkám jsou z 2.5ky, takže jsem je musela vyměnit. S dutinkou bych je do té wago svorky prostě nedostala. Wagosvorky jsou peklo samo o sobě a normální konstruktér to nemůže použít.3. Sám zesilovač má PĚT (!!!) různých zemí. Každý zesilovač má svůj transformátor. Na jeho středu je jedna ze zemí, která se používá JEN a POUZE pro připojení záporné svorky reproduktorového výstupu, přes čtvrwattový (!!!) 10R rezistor je sem připojena zem rozkmitového stupně a předzesilovače. Toto celé máme dvakrát - pro každý kanál jednou, takže tímto máme už čtyři různé země. A ty země jsou PŘES DESKY VSTUPŮ nějakým přechodem, který jsem nedokázala při nejlepší vůli najít, ale podezřívám přepínač balanced/unbalanced, připojené na kastlu, která je uzeměna na PE, čímž tvoří PÁTOU (!!!) rozdílnou zem celé konstrukce. Takže pokud dojdete do situace, že na výstupu máte stejnosměrné napětí, ale proti kastli už nikoliv (nebo je řádově menší), vyměňte rovnou rezistor R59 a to rovnou za 2W, protože jinak vám pochopitelně pojde zase (ano, byla to jedna ze závad). Kdyby ten zesilovač byl můj, jde ten rezistor do háje a uzemění na pixlu bude tlustým drátem. To ovšem není konec neštěstí.4. Při návrhu desky je sice místy rozlitá měď, ovšem nikdo už tak nějak neudělal termální propoje, takže prosté kvalitní vypájení/zapájení elytů ze zdroje je možné pouze se 150W trafopájkou a to ještě po dlouhém nadávání. Takových míst je na té desce hned několik, ale tato jsou nejhorší.5. Že autor neumí navrhovat plošné spoje nározně předvedla další závada. Zem (tu usměrňovačovou…jen pro pořádek) má na horní straně desky, kdežto +V/-V zespodu. OK. Plochy kolem elytů má rozlité. OK, to by také šlo, +V/-V má na elyty přivedené ze strany spojů, což žádný problém nepřináší, bohužel zem ze strany součástek, tudíž přes prokovy, které nejsou dostatečně proudově dimenzovány, takže se pochopitelně při přetížení nebo časem jednoduše přerazí a potom vám jaxi elyt visí v luftě a věc pouze vrčí, navíc tak, že katastrofálně. Proudově namáhané spoje se nesmí nikdy spojovat prokovem přes vývod součástky. NIKDY!!! Dělá se na to grid samostatných via, které přirozeně musí být dostatečně proudově dimenzované. (A ano, autoroute v eagle se tom zuby nehty brání, protože via je ee :3 )6. Použití palivové hadice v izolační podložce výkonových prvků je sice zajímavá myšlenka, ale docela to komplikuje montáž, kterou nadále nesmyslně komplikuje míchání šroubů s PH2 a TX-10 hlavami a to naprosto zbytečně. Použití distančních sloupků se závitem coby průchozích je zvěrstvo, které znamená že se to jednak NIKDY NEDÁ DOTÁHNOUT tak aby to opravdu drželo, navíc je celkem pravděpodobné, že se podaří urvat závit v chladiči. Ne, nepodařilo se mi to, protože toto už moc dobře znám, takže jsem distanční sloupky vyměnila za průchozí ihned po demontáži. PROČ to ale nebylo z výroby?7. Opravdu nechápu, proč jsou prakticky všechny IO v soklech. Nechápu, proč jsou v soklech součástky v pouzdrech TO-92, ale budiž, asi má autor strach pájet ve vlastních prokovech, co už ale definitivně nechápu je PROČ jsou použity takzvaně "zlacené" sokly, které jsou mimo jiné známé tím, že reagují s cínovanými vývody za vzniku nevodivého a téměř neočistitelného sajrajtu. Zlata v tom moc nehledejte, navíc signálové přepínače a kontakty se odjakživa dělaly stříbřené, což přirozeně mělo svůj důvod, jenže to bohužel leze do peněz. Ovšem minimálně ta relé na vstupu by si to zasloužila, ikdyž osobně bych se jich spíše zbavila.8. Zdroje předpětí bych dělala jinak, ale to je věc názoru, nicméně myslím si, že všechny usměrňovače v audiotechnice by měly mít přemostěné diody kapacitou kvůli potlačení spínacích produktů. Ne, v těch usměrňovačích ty kapacity opravdu integrovány nejsou. Přitom ty součástky by cenu zvýšily o dvacet korun maximálně, tady ovšem chybí. Musím ale uznat, že koncepce zdrojů předpětí (tak jak jsou) je z hlediska připojování výstupů transformátoru prakticky blbuvzdorná.9. Nesymetrický vstup má též svoje specifika, zde je nastykován dupont s PFLkem. Až když jsem demontovala desku vstupů druhého kanálu, pochopila jsem proč. Ty desky totiž nejsou zapojené identicky, jsou tam dva různé vstupy, které se nějak přepínají, přičemž každá z těch desek používá jiný - ono by to tam totiž jinak nešlo mechanicky narvat. A ty konektory jsou zapojeny zrcadlově, to PFLko na té desce už otočené není (opět by to mechanicky nešlo), čili se musí otočit protikus, což s PFL nejde, ale s dupontem ano. Vypadá to ovšem extrémně hnusně. JAK jsou nalisované jsem se projistotu nedívala, bojím se, že jsou místo lisování pájené, což už bych asi nepřežila. Též nechápu, proč jsou použita XLRka bez mechanického zámku, konektory dokonce nesou stopy jeho odstraňování. Nevím, zda to byl nějaký "tuning" majitele, nebo to tak bylo z výroby, ale přikláním se spíše k tomu, že to tak bylo z výroby, už z hlediska opotřebení těch konektorů.10. Další krásou je strkání drátů vyvedených z toroidních transformátorů napříč celým krámem, upřímně nechápu PROČ toto někdo dělá, normální člověk by použil buď ARK svorkovnice do DPS a dal někam hned k transformátoru desku s konektory, nebo by použil obyčejné lustrsvorky a nastykoval by vývody s licnou, ale toto je šílenství, protože se to dříve či později zlomí. 11. CO KDO myslel těmi vodotěsnými průchodkami ve středovém tunelu už nechápu vůbec, aby nenateklo do síťové části když se do toho zvrhne pivo?? Dobře, ale to měl dát těsnění ještě zespodu a zepředu, navíc pokud tou průchodkou procpete nějak smotané dráty z transformátoru (což tam přesně je), tak ona už vodotěsná nebude, takže je to pouhá metoda "dal co měl". Ovšem k zařízení s prodejní cenou kolem 40 tisíc takový přístup upřímně řečeno nepatří. 12. Tím se dostávám k serii dalších "podivností" celé konstrukce, které ji činí v podstatě amatérskou. Typicky. PROČ nemá filc na nožičkách otvor na vyšroubování šroubu? Proč nožičky zasahují pod chladič? Proč se na montáž/demontáž musí používat specializované nástroje, jako jsou šroubováky dlouhé maximálně 6cm (protože delším se tam prostě nedostanete, ovšem i na toto jsem připravená), proč licny rvané do wágusů nejsou alespoň pocínované (což jsem už psala), proč se po deskách random poflakují propojky (jedna z desek vstupů), proč není plochý kabel s MLW propojující desku vstupů s deskou zesilovače 1:1, proč jsou v tom zapojení pojistky na nečekaných místech atd., spousta detailů, které by člověk odpustil zařízení za pětikilo, ale v zařízení, které samo sebe profiluje (a to nejen cenou) jako high-end výrobek, by to prostě být nemělo. Vypadá to, jakoby to někdo stavěl na koleně ze zbytků a upřímně řečeno, myslím si, že v tomto pádě vzhled odráží použité výrobní postupy. Použití bílé nepjájivé masky je už potom jen finálním šílenstvím, ale to autor sám v článku připouští.Na druhou stranu musím uznat, že to hraje celkem slušně a beru to jako autorovy hříchy mládí, ze kterých se (snad) poučil, ovšem existují lepší stroje. Autor by se možná místo na "wow efekt" při otevření skříně zesilovače soustředit na technickou podstatu. Totiž vlastní koncepce opravdu není špatná, jen zabitá serií nesmyslných činů.Podotýkám, že se nesnažím autora vytočit/zesměšnit, pouze popisuji REÁLNÉ zážitky s JEDNÍM kusem zesilovače DPA386, který mi přistál na stole na opravu. A to prosím z pohledu člověka, který se konstrukcí elektroniky zabývá profesionálně přes 20 let, přičemž se příležitostnými opravami tak nějak udržuji v kondici a ve styku s realitou. Pro konstruktéra je to totiž velice důležité, učit se na chybách druhých je levnější, než se učit na těch vlastních.