AVmania.e15.cz

Země zítřka: recenze filmu

Od nadějné utopie k beznadějné dystopii. Režisér Úžasňákových Brad Bird dává spielbergovské rodinné sci-fi apelativní environmentální akcent.

Režisér Brad Bird byl výkonným producentem zlaté éry seriálu Simpsonovi. Zároveň je i tvůrcem mimořádně zdařilých animáků Železný obr, Úžasňákovi a Ratatouille, z nichž ty poslední dva spadají pod hlavičku studia Pixar. Čtvrté pokračování série Mission: Impossible s podtitulem Ghost Protocol pak před čtyřmi lety naznačilo, že jeho ambice míří i směrem k hranému filmu.

Režii nových, sedmých Star Wars odmítl, údajně s poukazem na to, že by se rád věnoval původnímu projektu. Což nevím, zda úplně stoprocentně platí v případě titulu, který v produkci studia Disney představuje utopickou vizi, inspirovanou Disneyho atrakcí.

Disneyho koncept a mystifikační hra s ním

Scenáristé snímku Jeff Jensen (Běžící muž) a Damon Lindelof (PrometheusSvětová válka ZStar Trek: Do temnoty), který působil jako pravá ruka J.J. Abramse na seriálu Ztraceni, kolem geneze vzniku Země zítřka vytvořili mystifikační legendu, jež je stala součástí hravé promo kampaně.

Walt Disney měl totiž kdysi smělý plán na vybudování moderního města, které by se stalo příkladem celému lidstvu. Jeho koncept nebyl vyloženě originální, vycházel ze starších urbanistických teoretických modelů, ale Disney byl na rozdíl od ostatních teoretiků schopen své město opravdu uskutečnit. Ony plány, modely a podklady pro něco „většího“ v podobě Tomorrowlandu se pak dle scenáristické legendy dostaly k Lindelofovi.

A teď realita. Koncept Tomorrowlandu se datuje do roku 1955, kdy Walt Disney vytvořil pro svůj Disneyland atrakci s názvem „Země zítřka“. V té době si lidé v důsledku rozvoje vědy a technologií svou budoucnost představovali velice optimisticky. Amerika byla na prahu kosmického věku fascinována myšlenkou na utopistickou budoucnost, směřující ke světlým zítřkům. Postupem času, zejména v průběhu sedmdesátých let, se vize budoucnosti začaly postupně zhoršovat.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Právě tento posun směrem od nadějné utopie k beznadějné dystopii zaujal Damona Lindelofa, který chtěl zprostředkovat onen původní optimismus, jenž souvisel se Světovou výstavou v New Yorku v roce 1964, kde Disney představil množství exponátů, které se měly stát základem jeho nového zábavního parku na východním pobřeží.

Na začátku roku 1964 oznámil záměr vybudovat další zábavní park několik kilometrů západně od Orlanda, který se měl nazývat Disney World. Ten měl zahrnovat větší, komplikovanější verzi Disneylandu pod názvem Magic Kingdom. „Srdcem“ Disney Worldu se měl stát tzv. Experimental Prototype Community of Tomorrow, zkráceně EPCOT. Toto místo mělo fungovat jako exkurze do potenciální budoucnosti. Rozjetý projekt však zarazila jeho smrt v roce 1966 a z plánu na funkční město zbyl pouze podnět pro vybudování atrakce v Disneylandu.

Disputace o vývoji lidstva

Scenáristický trojlístek, zahrnující i režiséra Brada Birda, se v současnosti rozhodl tuto zábavní atrakci proměnit ve skutečnost. A na jejím podkladě rozpoutat disputaci o tom, kam jako lidstvo směřujeme. Země zítřka se tu stává utopickou zemí, vytvořenou z hlav a rukou těch nejnadanějších, kteří se rozhodli vybudovat lepší místo pro život.

Klepněte pro větší obrázek

Oni vědátoři, vizionáři a idealisté vytvořili místo, kde by se mohli ukrýt před světem, který přijal myšlenku apokalypsy a vydal se jí vstříc. Lokální válečné konflikty, globální oteplování, korporátní rozpínavost, humanitární krize, hlad, vymírání lidstva a zvířat. Jakoby lidstvo neumělo adekvátně reagovat na všechny varovné signály, naznačující mu, že nekompromisně spěje ke svému zániku.

Co když se ale něco pokazí i v oné ideální Zemi zítřka a vládu nad jejím chodem převezmou sice geniální, ale zároveň v něčem zvrácení lidé, do jejichž rukou bychom rozhodně neměli delegovat svou víru v lepší budoucnost?

Zahořklý mrzout a optimistická teenagerka

Pak je třeba, aby se někdo pokusil tento stav napravit. Třeba ústřední nesourodá dvojice, již na rozdíl od ostatních lidí špatná prognóza budoucnosti děsí. Do ní vloží své naděje na záchranu světa robotická dívka Athena (Raffey Cassidy).

Nejprve do Franka Walkera (George Clooney), s nímž se spolu s vědcem Davidem Nixem (Hugh Laurie) seznámí právě na Světové výstavě v New Yorku v roce 1964. Nadšený mladý vynálezce ji následuje do světa budoucnosti, do oné Země zítřka mimo prostor a čas, ale pak se něco pokazí a on se vrátí do přítomnosti, kde osaměle přežívá v ústraní na farmě, plné virtuálních přístrojů a zabezpečovacích zařízení.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Frank, onen optimistický a cílevědomý mladý génius, se za těch padesát let proměnil v zahořklého a cynického mrzouta, který skepticky hledí na vývoj lidstva. Osud (nebo někdo, kdo mu napomáhá) mu přihraje do cesty sedmnáctiletou teenagerku Casey Newton (Britt Robertson), plnou entuziasmu, která je chytřejší než několik naučných slovníků dohromady a navíc jí díky její umanutosti nechybí potřebný akční rádius.

Na mysu Canaveral na Floridě podniká sabotážní akce vůči NASA, kde má v důsledku omezení vesmírného programu přijít o práci její otec, který má tendenci ji podceňovat. Její rebelská povaha ji převede na policejní stanici, kde se dostane ke kouzelnému odznáčku. Ten ji virtuálně přenese do jiného světa, aniž by přestala fyzicky působit v tom stávajícím. Což zavdává k množství vtipných časoprostorových paradoxů, jež ocení zejména mladší publikum.

Iluzí zbavený Frank se prostřednictvím Casey chce vyrovnat se svou vlastní minulostí a rozhodne se proto, že ji bude do oné zázračné Země zítřka, již měli oba možnost nahlédnout, doprovázet. Jejich snaha neunikne pozornosti guvernéra Nixe, který se je snaží za pomocí androidů zlikvidovat. Cesta k záchraně lidstva startuje z Eiffelovy věže v Paříži, odkud se dá jedině do zaslíbené země dostat.

Impozantní město budoucnosti

U jejího zrodu stáli pánové Edison, Tesla, Eiffel a Verne a žijí v ní lidští jedinci, kteří byli vybráni jako vhodní kandidáti, věnující se ušlechtilým činnostem jako je zkoumání vesmíru, dlouhověkosti a jiným vědním oborům.

Vize futuristické megapole vychází jednak z podoby disneyovské atrakce a jednak z návrhů výtvarníka Scotta Chamblisse, který se pro vnější charakter utopické civilizace inspiroval Městem umění a věd ve španělské Valencii, navrženým Santiagem Calavetrou.

Chambliss dostal volnou ruku pro realizaci svých nápadů a design Země zítřka se mu opravdu povedl. Všechny ty létající vlaky, které nepotřebují koleje, víceúrovňové poschoďové bazény, rakety, jimiž se létá na dovolenou do vesmíru, působí za pomocí digitální efektů firmy IL&M impozantně.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Škoda jen, že se v této megapolis zdržíme asi jen čtvrt hodiny a hlavně se scenáristům nepodařilo ji nějak hlouběji představit. Zde vidím velký rozdíl třeba oproti Jupiter vychází sourozenců Wachowských, kteří si dali velkou práci s vykreslením mytologie a komplexnosti světa, do něhož nás zvou.  

Osvětová a apelativní funkce

Bradu Birdovi se výborně daří evokovat dětské nadšení či úžas z objevování neznámého světa. Připomíná nám tím spielbergovské rodinné filmy z osmdesátých let typu E.T. - Mimozemšťana. Nalezneme zde ale i motivy a prvky, blízké Matrixu, Terminátorovi, Mužům v černém nebo Hugovi a jeho velkému objevu.

Šedesátkové retro ze Světové výstavy se ve vizuální stránce hladce snoubí s rekvizitami z futuristického světa budoucnosti. Méně vyrovnané už je samotné tempo, které se místy dost vleče. Tehdy přichází ke slovu osvětová a apelativní funkce celého vyprávění s jeho environmentálním přesahem.

Režisér je nepochybně veden dobrými úmysly, ale protikorporátní vyznění u filmu, jenž vznikl za 190 milionů dolarů ve velkém studiu a podle atrakce, které chce tímto prostřednictvím přitáhnout nové návštěvníky do Tomorrowlandu v Disneylandu, je snadno zpochybnitelné.

Zacílení na široké rodinné publikum

Brad Bird se v duchu předchozích disneyovských produkcí i svých vlastních animovaných filmů snaží oslovit široké rodinné publikum. Dětem bude ale příběh připadat příliš spletitý, dospívajícím kolem šestnácti let zas málo akční. Naopak dívky v jejich věku by se mohli ztotožnit s hlavní hrdinkou, která jim připomene jiné její kolegyně z řad teenagerských orwelliád typu Hunger Games. Ostatně pětadvacetiletá americká herečka Britt Robertson (seriál Tajemství kruhu) je ve výrazu Jennifer Lawrence dost podobná.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Třináctiletá Angličanka Raffey Cassidy coby dívčí android Athena vnáší do vyprávění téma, jež bylo podstatně výrazněji rozvedeno v Ona nebo Ex Machina. Hugh Laurie alias Dr. House zůstal jako záporák nevyužit a trochu na autopilota hraje i George Clooney. Možná mu ale jen na šarmu ubírá dabing Miroslava Etzlera za situace, kdy jsme u něj zvyklí na Jana Kanyzu.

Rozhodnutí distributora uvádět film jen s českým dabingem souvisí s oním rodinným zacílením. Tvůrci rozehrávají „staromódní“ spielbergovské vyprávění, v němž zdůrazňují úlohu snílků, vědců a idealistů pro vývoj lidstva. Zároveň ukazují, že i sebelíp míněné snahy o vytvoření lepší společnosti v sobě skrývají stinné stránky v osobách jejich nositelů.

Protože vždy záleží jen na nás, zda zvítězí temnota a zmar nebo světlo a naděje. To rozhodne i o tom, jestli nějakou Zemi zítřka uvidíme nebo se nám alespoň dochová ta stávající. Způsob, jakým nám tvůrci toto poselství o lidské sebedestrukci předávají, je okouzlující z hlediska výpravy, těžkopádnější pak v samotném rozvíjení děje.

Země zítřka

  • Žánr: rodinná sci-fi
  • Původní název: Tomorrowland
  • www.tomorrowland-movie.com/
  • USA 2015
  • Scénář: Brad Bird, Jeff Jensen, Damon Lindelof
  • Režie: Brad Bird
  • Hrají: George Clooney, Judy Greer, Britt Robertson, Raffey Cassidy, Kathryn Hahn, Hugh Laurie, Lochlyn Munro, Tim McGraw, Pierce Gagnon, Chris Bauer, Thomas Robinson
  • Distribuce: Falcon
  • Distribuční premiéra v ČR: 21. 05. 2015

Hodnocení filmu: 6/10                           

Další článek




celkem 2 komentáře

Nejnovější komentáře

po 40ti min ..... nadseni se z docela dobreh… jerry 18. 6. 2015, 01:20
EPCOT není žádná utopie, je to jeden ze čtyř… Mican 26. 5. 2015, 13:48

Další podobné články

30 sex symbolů šedesátých let

30 sex symbolů šedesátých let

Brigitte Bardot, Ursula Andress, Claudia Cardinale, Raquel Welch, Sophia Loren, Catherine Deneuve, Jane Fonda, Anita Ekberg, Britt Ekland, Sharon Tate. S šedesátými léty přichází éra sexuálního uvolnění ve společnosti i kinematografii.

Punisher: nový trailer na očekávaný seriál [trailer]

Punisher: nový trailer na očekávaný seriál [trailer]

Black Panther: nový trailer na očekávaný filmový hit [video]

Black Panther: nový trailer na očekávaný filmový hit [video]

X-Men: The New Mutants – první oficiální trailer

X-Men: The New Mutants – první oficiální trailer

Sněhulák: Jo Nesbø a jeho Harry Hole v kinech [recenze filmu]

Sněhulák: Jo Nesbø a jeho Harry Hole v kinech [recenze filmu]

Jo Nesbø, Michael Fassbender jako detektiv Harry Hole a smrt s tváří sněhuláka. Silný tvůrčí tým obtížně hledá klíč k dramaturgicky konzistentní adaptaci první ze zfilmovaných „holeovek“.

Star Wars: Poslední z Jediů – nový oficiální trailer na očekávaný filmový hit [video]

Star Wars: Poslední z Jediů – nový oficiální trailer na očekávaný filmový hit [video]

Blade Runner 2049: recenze filmu

Blade Runner 2049: recenze filmu

Denis Villeneuve v pokračování kultovní sci-fi v obrazech chladné krásy rozvíjí filozofická témata o hranicích lidství a identity do nekompromisního tvaru, přinášejícího výzvu současným blockbusterům.

Liga spravedlnosti: finální trailer na očekávaný filmový hit [video]

Liga spravedlnosti: finální trailer na očekávaný filmový hit [video]