Kapitoly článku:
Už to, že Premio jsou fyzicky poměrně velké, naznačuje, že by se z jejich útrob mohl linout poměrně odvážný bas - a vězte, že vás tyhle Xavian určitě nezklamou. Až na Orfeo není snad žádný z aktuálních modelů Xavian, který by dokázal jít takhle hluboko a určitě není žádný, který by nabízel tak hedvábný, tak nadýchaný a tak velký, měkký bas.
Hřejivý charakter a velký objem se výborně hodí k vyjádření barevnosti basových oktáv kontrabasu Charlieho Hadena ve "Spiritual" ("Beyond the Missouri Sky" | 1997 | Verve | 537 130-2). Premio v malých a středně velkých prostorách dokáže nádherně vyplnit každý kout sytými, dřevitými impulsy - ty jsou třeba oproti Orfeo o něco méně utažené, ale zase mohutnější, sytější a barevnější. Premio skvěle zvládají odlišení jednotlivých poloh kontrabasu, stejně jako dobře drží kontury tónů, ač je vše naprosto uvolněné a s nadhledem. Hluboké tóny s poklidem vychází ven pevné, jasné a hutné i při velmi nízkých hlasitostech, kdy Premio jen tak šeptají.
Na čem jsme testovali
Xavian Premio jsme měli možnost poslouchat zejména s vzácně harmonicky fungujícím zesilovačem Norma Revo IPA-70B a Cambridge CXA80 s Cambridge CXC a ASUS Xonar Essence One MUSES MKII, případně s Naim Nait XS + Naim FlatCap XS s OPPO BDP-105D a VPI Scout (přes Naim Stageline). Krátce hrály Premio také s Gryphon Diablo 300 aGryphon Kalliope, Marantz PM6006 a CD6006 nebo Yamahou R-S202D (a nutno říct, že Premio se rozehrávají tak snadno, že i s touto Yamahou za bratru 6 000,- necítíte nějaký odpor či těžkost). Porovnávalo se s Harbeth Monitor 30, Xavian Perla, PMC twenty.22 nebo AQ Passion Teen. Propojeno bylo kabely ZenSati Authentica, KrautWire řady Lifetime a také TelluriumQ sérií Silver a Black.
Nádherně otevřené, barevné, hebké a jemné jsou středy; v Rózsově "Eat the Sun, part 1" ("Under My Spell" | 2009 | Pavián Records | PM0042-2) byly zejména hlasy tak nádherně hlaďoučké, tak krásné a bohaté, tak výsostně muzikálně vykreslené, že je čistá radost je poslouchat a nořit se do nich hlouběji a hlouběji.
Celkově je vše tak naprosto poklidné, tak dospělé, má to takový nadhled, že je úplně jedno, jakou hudbu zrovna posloucháte a jak nahlas, prostě plyne s lehkostí a pohodou. Ta hladkost, ta vzdušnost, ten absolutní protiklad techničnosti, to vše je tak úžasně příjemné na dlouhodobý poslech.
Hudba, nástroje i slova se skládají do vrstev plynule, lehce a tak úchvatně organicky, jako by to bylo to nejpřirozenější na světě. Orfeo, pravda, mají kupříkladu pevnější kontrolu a ještě jistější prezentaci, ale Premio zase zní uvolněněji, měkčeji a možná i muzikálněji.
Xavian Premio umí hrát čistě a srozumitelně napříč celým frekvenčním rozsahem už od poměrně nízkých úrovní, takže neztrácí celkovou čitelnost. Cinkavý, energický vibrafon v "Ralph´s New Blues" od The Modern Jazz Quartet ("Concorde" | 2008 | Prestige | 0888072306530) byl krásně zapojený v hudebním celku, přesto vynikal svou jasností a znělostí. Vibrafon s sebou také nese překrásný kovový charakter, stejně jako činely - ty ale vyniknou naplno zejména od střední hlasitosti dále, protože jsou v nahrávce přeci jen trochu v pozadí. Oba nástroje jsou ale živé, přitom hladké a bez ostrosti, dají se příjemně poslouchat i hodně nahlas.
Co nás na Premio přes všechny jeho kvality nadchlo nejvíce, to byla ta celková lehkost a samozřejmost, s jako v nich šlo probudit jejich dynamický potenciál. Xavian Premio je téměř lhostejné co hraje a přes jakou elektroniku - umí "dýchat" a umí naplnit místnost vzduchem z nahrávky. Třeba i velký orchestr v Mussorgského "Velké bráně kyjevské" ("Crystal Cable Arabesque" | 2009 | Crystal Cable | CC200901) už má velmi slušné proporce a poslechovou místnost dokážou reprosoustavy zaplnit bohatým, plným zvukem, dokážou probudit jednotlivé nástroje i hudbu celkově. Zvuk není tak utažený a autoritativní jako kupříkladu u Orfea, ale nezaostává zase o tolik, i v basových oktávách nabízí Premio váhu a autoritu a hlavně - spoustu radosti a šťavnatosti.
Celkově hodně "normální" a na přirozenost s nádechem muzikálnosti sázející vyladění Xavian Premio má zajímavou schopnost nahrávku rozebrat právě tak, jak byste od stotisícových reprosoustav očekávali, ale zároveň umí všechny informace poskládat do vrstev a propojit v komplexním celku tak, že pokud vysloveně nechcete, nevnímáte jednotlivosti ale pouze organický, uvolněný a samozřejmý celek. Excelentní jsou Premio pro hudbu typu "Puer natus est nobis" v podání Benediktýnů z kláštera Santo Domingo de Silos ("Chant" | 1994 | MFSL | UDCD 725). Nádherně nahrané vokály Premio už vystihne v celé jejich bohatosti a barevnosti, odliší jejich jednotlivé charaktery a ukáže, že zpěváků ve sboru je hodně. Přednes už je tak dobře rozlišený a tak snadno čitelný, že vás už nenutí po detailech pátrat.
Tak jak slibuje výrobce, tak opravdu můžete díky přednímu bassreflexu přisunout Premio poměrně hodně těsně k zadní zdi, aniž by se zhroutil obraz hudební scény. V "Toujours" od Sabiny ("Collected_01" | 2015 | Naim Audio | naimcd215) byla scéna posazená poměrně hodně dozadu, v pravolevém směru zasahovala až za korpusy reprosoustav a měla zřetelný i předozadní prostor. Nástroje jsou ve směru zleva doprava nádherně přehledně vyrovnané, žádný chaos, žádný zmatek, žádné slévání. Není to monitorově holografický přednes, je to spíše organické, velké, skvostně volné, čisté a nadýchané.
Opravdu excelentní je však celková harmonie, celková univerzálnost, nenásilnost a jakási schopnost zahrát cokoliv, jakkoliv a kdykoliv tak, aby bylo příjemné to poslouchat. Je jedno, zda jde o pop, o klasiku nebo Watersovu "The bravery of being out of range" z "Amused to Death" (1992 | Columbia | 468761 2), zvuk drží pohromadě, je oblévající, něžný a barevný, je plný a živý, je plynulý, je jednoduše snadný a tak příjemný, že ztrácí punc reprodukovanosti a stává se prostě intenzivním zážitkem uvnitř vás.
Verdikt
Xavian Premio sice objektivně nejsou nejlepší regálovky v katalogu firmy, ale subjektivně jsou rozhodně nejsnáze přístupné běžnému uchu - jsou trochu vřelejší, trochu barevnější, než by vyžadovala konvence naprosto autentického monitoru, na druhou stranu Premio nepustí do vaší blízkosti ty nepříjemné chyby, ostrosti, plochost nebo agresi z méně povedených nahrávek - napříč vaší diskotékou tak zůstanou při tichém i hlasitém poslechu jen příjemné zážitky, jen kontakt s hudbou.
Jak snadno se poslouchá, tak snadno pak Premio zapadá i do běžného bydlení - jsou velké, ale stále ještě skladné, navíc nenáročné na polohu v místnosti co se týká vzdáleností od stěn a v zásadě i audiofilských věcí jako natočení apod. Xavian Premio jsou nesmírně vyvážené, od srdce muzikální, schopné předat komplexnost libovolné hudby a krásné jako správný luxusní nábytek. Jsou prostě nádherně svůdné a nádherně zábavné...
| AVmania.cz |
| Xavian Premio |
|
10 |
Xavian Premio
Cena: 99 990
Zapůjčil: Xavian
- Středobasový reproduktor 175 mm AudioBarletta – speciální impregnovaná papírová membrána, měkká kupolka, litý koš, extrémní magnetický „motor“, extrémní výchylka, extrémní rozsah
- Vysokotónový reproduktor AudioBarletta – 29 mm cívka s hliníkovým plochým drátem, impregnovaná měkká kupolka, silný měděný prstenec v „motoru“, extrémní keramický magnet, labyrintová pracovní komora, přední lité šasi s kontrolovaným vyzařováním.
- Systém Dvoupásmový tlumený bass-reflex, přední bass-reflex typu “twin reflex“, „Fase Zero“ řešení, Mundorf kondenzátory a velmi přesné odpory a tlumivky.
- Kmitočtový rozsah ( -3dB v referenční ose): 36 – 30000 Hz
- Připojení 1 pár jednotlivě montovaných pozlacených terminálů Xavian
- Impedance 8 ohmů
- Přechodová frekvence 2490 Hz
- Citlivost ( 2,83V / 1m ) 87 dB
- Doporučený výkon zesilovače 50 – 300 W
- Rozměry (VxŠxH) 386 x 230 x 276 mm
- Hmotnost (1 kus) 13 kg
Poznámka redakce: Autor je šéfredaktor magazínu HiFi Voice, článek byl převzat z HiFi Voice