8
Fotogalerie

Vybíráme aktivní reprobedny k PC pro poslech hudby i filmů

Kapitoly článku:


Více měničů není vždy lépe

Rozhodně se nenechte zlákat hromadou odhalených měničů, u kterých laik zatleská a bude mít dojem, že koupil to nejlepší. Počet měničů vám ani zdaleka nenapoví počet pásem, zde si dejte pozor. Logicky, čím více máte měničů v bedně, tím obtížnější je jejich správné sladění. V našem testu se objevily reproduktory Genius SP-HF2020, které nabízí hned tři středobasové měniče, ale jejich souhra je špatná. Některé začínají hrát nižší kmitočty než ty druhé a ve finále je zvuk nepříjemně roztažený a u bubnů jsou slyšet značné dozvuky.

Boehringer_podstava_oriznout.JPG
Už dávno neplatí, že plast je u reproduktorů tabu.
U Behringeru MS 16 je ale všude a také se na něm šetřilo

I když označení 2.1 evokuje dojem, že se jedná o třípásmovou sestavu, není tomu tak. Tento systém je dvoupásmový, o hluboké tóny se stará subwoofer a satelity hrají středové a vyšší tóny. U dvoupásmových reproduktorů získáte zpravidla jeden výškový reproduktor a středobasový měnič, který má na starosti nízké a střední kmitočty. Tento měnič se nesmí snažit hrát moc nízko, jinak dochází k rezonování a dunění, přičemž pak obvykle nestíhá hrát středové tóny, které jsou pak zastřené nebo utopené v basech. Tyto měniče se dají i zdvojit, třeba jako u Creative Gigaworks T40 series II, výrobci se je navíc povedlo výborně sladit, takže jejich basový projev je příjemně hluboký, a přitom se neztratilo příliš mnoho středů.

Je naprosto jasné, že pokud máte za stejné peníze na výběr dvoupásmové a třípásmové bedny, musel tvůrce těch druhých někde ušetřit, obvykle to odskáče kvalita měničů a jejich sladění. Třípásmové reproduktory mají smysl, ale cenově se jedná o vyšší částky, než jaké nám dovoluje strop našeho testu, tedy 5 000 Kč.

Dřevo, nebo plast

I když je náš vítěz vyveden ve dřevě, zástup studiových monitorů v plastu hodně míchá kartami. U plastů může výrobce snáze ovlivnit více vlastností a udělat si materiál přímo na míru měničů, takže projev může být přesnější. Dřevo má zase jiné charakteristické vlastnosti, jako je třeba o něco měkčí projev. Dřevěné bedny bývají také často rozměrnější, takže plast může být zajímavou volbou pro toho, kdo má na stole méně místa.

Harma satelit_oriznout.JPG
SoundStick III z produkce Harman Kardonu jsou originální do nejmenšího detailu a je jedno,
z jakého úhlu se na ně díváte

U subwooferu panuje podivné dogma, že by měl být jedině ze dřeva, nebo aspoň z dřevotřísky, což náš test vyvrátil. Plastová těla u Harman Kardon a JBL mluví jasně proti a jejich zvuk je velmi dobrý. Pochopitelně záleží na kvalitě plastu a slícování. Pokud bude nějaký díl vrzat nebo drnčet, je takový subwoofer k ničemu.

Ve výčtu materiálů také nezapomeňte dát si pozor na kvalitu kabelů, jejich délku, případně na svorky. Zmíněný Harman Kardon má velmi mohutné kabely, problém ale může být v jejich přílišné délce. Pokud se ke spojení používají svorky, můžete jednoduše koupit delší kabel s potřebným průměrem. Obvykle mají kabely kolem 1,5 až 2 m, takže si určitě ověřte, jestli vám to bude stačit. Speciální konektory je téměř nemožné prodloužit nebo vyměnit.

Stejnou péče věnujte i umístění konektorů a prvků, pokud bude kolébka vypínače na subwooferu, bude pro vás cestování pod stůl denním chlebem. Podobně je to i s dalšími ovládacími prvky. Zvažte také, jestli je pro vás důležitá možnost připojení sluchátek, případně jestli potřebujete digitální vstup. Koaxiální vstup u Genius SP-HF2020 je v podstatě k ničemu, když má dnes většina televizí a přehrávačů optický výstup.

detail Logitech podstavec_oriznout.JPG
Reproduktory Z320 od Logitechu mají jako jedny z mála gumové podložky, aby po stole neklouzaly. Nezapřou tak ryze počítačový úděl

Jistotou je pak analogový RCA vstup, ke kterému si přikoupíte libovolný dlouhý kabel a není problém připojit v podstatě cokoli. Často se objevuje i vstup na 3,5mm jack, přes který připojíte hlavně mobilní zařízení nebo notebooky a stolní počítače. Samson Studio GT disponuje i USB vstupem, takže se po připojení do počítače tváří jako zvuková karta a vy už nemusíte řešit žádnou další kabeláž.

Přesně a zábavně

Jedna z veličin, která se nedá příliš přesně změřit, je věrohodnost projevu. V podstatě se dají reproduktory rozdělit do dvou skupin: jedna se snaží o co nejvěrnější projev a druhá zase o zábavnost přednesu. Ani jedna ze skupin to nedělá špatně, jde jen o jiný přístup k posluchači.

Studiové monitory se snaží o analytický projev a hrají tak, jak si to asi tvůrce skladby představoval. Problém je v tom, že takový přednes se nebude líbit všem. Pokud léta posloucháte reproduktor s basovějším projevem, tak se vám zvuk ze studiových monitorů bude zdát poněkud suchý. Na druhou stranu můžete objevit i v hodně oposlouchané hudbě spoustu nových věcí.

detail čelo Samson GT_oriznout.JPG konektory Samson GT_oriznout.JPG
Reproduktory Samson Studio GT se po připojení k počítači tváří jako samostatná zvuková karta

Přechod v obráceném gardu je velmi nepravděpodobný. Posluchači zaměření na věrnost zvuku pravděpodobně zůstanou u své značky a nebudou experimentovat. Vítěz AQ má sice o něco věrnější projev, ale určitě není striktně analytický, zato M-Audio AV 40, Samson Studio GT nebo Behringer MS 16 mají velmi analytický projev, který vám hudbu podá v hodně surovém stavu.

Vzhled není podstatný

Je příjemné, že máte v obyváku hezkou sestavu, ale k čemu vám bude, když se vám z jejího zvukového projevu svírají chodidla v pěst. Pokud tedy netoužíte jen po pozlátku, atrapě. V testu se jasně ukázalo, že hudebně jsou na tom reproduktory 2.0 mnohem lépe než sestavy se subwooferem. Často však ztrácely v podání prostoru a ve filmových efektech, kde je velký subwoofer nenahraditelný.

Vítěz nebyl zas až tak jednoznačný, až do pátého místa se jednalo o víceméně vyrovnaný boj. Záleží jen na vás, jestli jste ochotní zaplatit vyšší peníze a získat o něco málo navíc, nebo jestli se spokojíte s o fous horším zvukem. Velmi dobrou, a přitom levnější volbou jsou třeba M-Audio AV 40 nebo Creative Gigaworks T20 series II.

Ze sestav 2.1 stojí za zmínku hlavně JBL Creature III a Genius SW-HF2.1 1700, které vám za opravdu rozumné peníze nabídnou velmi férový zvuk a povedený design. JBL jsou extravagantní, Genius zase dbal na dobré zpracování a vkusnost.

Výsledná volba je samozřejmě jen na vás, každý model má něco do sebe a je hlavně na vašem uvážení (a na vaší peněžence), který reproduktor vám nakonec vykouzlí úsměv na tváři. I to se nám při testu v redakci stalo.

Určitě si přečtěte

Články odjinud