13
Fotogalerie

Volání netvora: Příběh života – recenze filmu

Jak se vyrovnat se ztrátou nejbližších za pomocí monster jako symbolů našich strachů a úzkostí. Výtvarně a trikově podmanivá adaptace ceněného fantasy románu pro mládež od Patricka Nesse.

Fantaskní příběhy, pohádky, báje nebo mýty pomáhají dětskému čtenáři v orientaci v něčem tak komplexním a složitém, jako je lidský svět. Ukazují mu, kde leží hranice mezi dobrem a zlem a že ty hranice mohou někdy v jednání postav splývat. Zároveň ho připravují i na zpracování témat, které se děti zatím snaží oddálit nebo vytěsnit. Jedním z nich je i smrt člověka.

Pouto matky a dítěte

Terapeutické moci těchto příběhů si byla vědomá i britská spisovatelka a aktivistka Siobhan Dowd, která přišla s nápadem na vznik knihy, jež by pomohla dětským a dospívajícím čtenářům přijmout fakt odchodu blízké milované osoby. Stihla rozpracovat námět do podoby osnovy s několika zápletkami a kapitolami, ale úmrtí na rakovinu prsu v roce 2007 jí neumožnilo knihu dokončit.

Tohoto úkolu se chopil její americký kolega, novinář, spisovatel, scenárista a televizní producent, žijící v Londýně, Patrick Ness (1971), který dílo o čtyři roky později vydal. Získal za něj množství literárních cen, stejně jako britský výtvarník Jim Kay, který knihu ilustroval.

Oba se nyní podílejí i na filmové adaptaci této knihy. Ness jako scenárista, Kay jako autor výtvarného zpracování snímku. Režie se ujal španělský tvůrce Juan Antonio Bayona, kterému literární předloha umožňuje rozvíjet jeho oblíbené téma vztahů rodičů a dětí a s nimi spjatých rodinných krizí.

Ve Volání netvora ho mísí s prvky fantastiky a nadpřirozena, které slouží jako metaforická nadstavba reálného příběhu. Digitální monstrum se stává katalyzátorem frustrací dospívajícího chlapce, který se vyrovnává se s nevyléčitelnou nemocí matky a její postupnou ztrátou. Pouto matky a dítěte bylo vystavováno zatěžkávacím zkouškám už v  předchozích dvou Bayonových filmech (Sirotčinec, Nic nás nerozdělí), ve Volání netvora ale snad nejbolestněji a nejsrdceryvněji.

Noční můry

Dvanáctiletému britskému chlapci Conorovi (Lewis MacDougall) se do snů vkrádají noční můry. Není se čemu divit. Jeho maminka (Felicity Jones) trpí rakovinou, táta (Toby Kebbell) žije s novou rodinou v Americe a babička (Sigourney Weaver), která ho hlídá, když je máma v nemocnici, ho pořád jen napomíná a usměrňuje.

Ve škole ho šikanuje spolužák Harry (James Melville) se svými dvěma nohsledy. Ostatní spolužáci ho pak přehlíží, učitelé se k němu zas chovají kvůli nemoci matky až příliš soucitně a nechávají ho v jeho vlastním snílkovském světě, zaplněném fantazií. Ta nachází svůj odraz v kresbách, jež si maluje a také v jeho děsivých nočních můrách, které mu nedovolí prožít klidný spánek.

Zhmotněním jeho nočních můr se stává netvor v podobě obrovského tisu, který roste na dohled od jejich domu na kopci na hřbitově. Tento obrovitánský chodící a mluvící starý strom Conora navštěvuje vždy sedm minut po půlnoci a postupně mu vypráví tři příběhy, prostřednictvím nichž ho učí, že věci často nejsou takové, jakými se zdají být.

Nejednoznačnost životních situací

První příběh je o princi, který zabil svoji snoubenku a vraždu svedl na nevlastní matku, královnu a pravděpodobně čarodějnici, která ovšem panovala spravedlivě. Druhý příběh vypráví o faráři, který nedovolil bylinkáři pokácet tis, který má léčebné účinky. Když však onemocněly jeho dvě dcery, prosil ho, aby je vyléčil. V zoufalství mu dokonce slíbil, že se vzdá své víry. Apatykář ovšem odmítl a jeho dcery zemřely.

Třetí příběh po dvou starobylých vypráví netvor Conorovi ve škole, tentokrát sedm minut po poledni. Shodou okolností je to v době, kdy má Conor v jídelně jednu z mnoha roztržek s Harrym. Příběh je o chlapci, který byl všemi přehlížený, a tak udělal něco, aby si ho ostatní více všímali. Conor si příběh vyhodnotí tak, že zmlátí Harryho, který skončí v nemocnici. Od spolužáků se tímto činem ale ještě víc oddálí.

Všechny tyto tři příběhy zosobňují paradoxy lidského uvažování a rozhodování, s nimiž se mladík střetává v reálném životě. A při jejich vyprávění postupně zjišťuje, co mu jimi chce Netvor se žhnoucíma očima a podmanivým chraplavým hlasem Liama Neesona říct.

Postavit se vlastnímu strachu

Třeba to, že jeho opakující se sen, v němž ze všech sil drží maminku nad propastí, ale nedaří se mu ji zachránit, je onou noční můrou, s níž se bude muset popasovat a ne netvor, který v jeho životě začne plnit funkci terapeuta. A také absentujícího otce a dědečka, zkrátka mužské autority, jež mu chybí. Otec za ním z Los Angeles přijede, snaží se být co nejempatičtější, ale zároveň mu dává najevo, že v jeho nové rodině už nemá místo.

Harry tak začíná pozvolna chápat, co by mělo být obsahem čtvrtého příběhu, který tentokrát on má na oplátku vyprávět netvorovi. Mělo by v něm být obsaženo vše, čím prochází na cestě k předčasné dospělosti. Odpuštění otci, smíření s babičkou, která není tak panovačná, jak si myslel a jeho vlastní přijmutí skutečnosti, že ho jeho matka opustí.

Jeho postavení se čelem tomu, z čeho má největší strach, je podstatou čtvrtého příběhu a jeho vlastní katarze. Musí se postavit strachu, že situaci matčina odchodu psychicky nezvládne. Musí se postavit vzteku, který jim zmítá, protože osud je silnější než jeho vůle, která se tváří v tvář smrti jeví bezmocnou. A musí si pro sebe najít něco, čím se mu bude maminka pořád připomínat v tom nejzářivějším světle. Třeba to bude výtvarný talent, který po ní zdědil a který se na konci ukáže být i spojnicí jich dvou s postavou netvora.

Zdařilá výtvarná a triková stránka filmu

Ony nádherné, syrově temné ruční kresby z pera či štětce Jima Kaye ilustrují animované metaforické příběhy z dávných časů, jež Netvor chlapci vypráví. Žánrově mají blízko k ponurým gotickým hororům i andersonovským pohádkovým příběhům s ne vždy šťastným koncem.

Jejich funkce je rovněž terapeutická a poznávací. Pomáhají chlapci pochopit, že stejné dětské úzkosti jako zažívá on, zažívala v jeho věku i jeho matka. A stejně jako on se s nimi vyrovnávala za pomocí kreseb. Terapeutické jsou i ty příběhy, které Netvor chlapci vypráví. Prostřednictvím nich ho učí, že život je nejednoznačný, nečernobílý, rozporný. A stejně tak lidské chování a jednání, které v různých situacích může vykazovat odlišné znaky toho, co považujeme za dobré a zlé.

Monstrum je odrazem tohoto chápání života. Neumí učinit svět lepším, ale snesitelnějším. Neumí maminku Lizzie vyrvat ze spárů smrti, i když by si to chlapec moc přál a strom o to prosí, ale umí mu nabídnout cestu, jak se s její smrtí poprat a vyrovnat.

Podoba stromu je velmi zdařilá, stejně jako celá výtvarná a triková stránka filmu. Strom působí jako majestátní, nad historií se klenoucí síla, která vzbuzuje respekt svou autoritou, moudrostí i empatií. Evokuje trochu Groota ze Strážců Galaxie, ale v mnohem vážnější poloze.

Jak s dětmi mluvit o smrti?

Fantasy prvek pochmurné drama o umírání ozvláštňuje a činí ho snesitelnějším. Přesto bych ho dětem mladším věku hlavního hrdiny moc nedoporučoval, téma umírání rodičů by na ně mohlo působit docela depresivně.  Společná rodinná návštěva kina by ale u dětí ve věku Harryho mohla přispět k tomu, jak vlastně s dětmi o tomto tématu mluvit.

Režisér tak činí velmi komplexním způsobem, který nám umožňuje pochopit pozice všech zúčastněných. Malého Conora, s v němž se sváří bolest se vztekem, jeho maminky, která mu dává naději, i když sama už ji ztratila, i babičky, které umírá dcera a vnuk ji tuto situaci svým vzdorovitým chováním nijak neulehčuje. Herecké osazenstvo podává velmi uvěřitelné a emotivní výkony, včetně hlasu Liama Neesona v roli stromu.

Volání netvora: Příběh života přináší přitakání životu v momentu pro člověka nejtěžším, když umírají jeho nejbližší. Fantasy monstrum jako symbol strachu a našich úzkostí dává nejen dětskému divákovi návod, jak se s touto ztrátou vyrovnat a jak ji přijmout. Činí tak způsobem, který dětského diváka nepodceňuje, ale naopak se mu snaží být chápajícím partnerem v jeho obavách. Jen tak může být terapie úspěšná.

Volání netvora: Příběh života

  • Žánr: fantasy drama
  • Původní název: A Monster Calls
  • www.focusfeatures.com/amonstercalls
  • USA / Španělsko / Velká Británie, 2016
  • Scénář: Patrick Ness (předloha Patrick Ness)
  • Režie: Juan Antonio Bayona
  • Hrají: Lewis MacDougall, Liam Neeson, Felicity Jones, Sigourney Weaver, Toby Kebbell, Geraldine Chaplin, Lily-Rose Aslandogdu, Ben Moor
  • Distribuce: Freeman Ent., a Vertical Ent. brand
  • Distribuční premiéra v ČR: 30. 03. 2017
Volání netvora: Příběh života
Film   8

Určitě si přečtěte

Články odjinud