AVmania.e15.cz

V hlavě: recenze filmu

Patnáctý celovečerní film studia Pixar, který s krajinou lidského podvědomí pracuje podobně originálním způsobem jako Nolanův Počátek.

Studiu Pixar se podařilo polidštit svět hraček, brouků, ryb, aut, hlodavců i robotů. V každém jeho dalším filmu se odrážel strategický přístup animačního studia, spočívající v uspokojení jak dětského, tak dospělého diváka.

Až po verneovskou fantaskní výpravu Vzhůru do oblak se zdálo, že nápaditost tvůrců tohoto studia je prakticky nevyčerpatelná. V poslední pětiletce ale i pixarovské zachvátila v Hollywoodu populární prequelová a sequelová mánie. Toy Story 3, Auta 2 a prequel Příšerek, s.r.o. pod názvem Univerzita pro příšerky. Z této řady se vydělila pouze emancipovaná keltská fantasy pohádka Rebelka, mířící víc na dívčí publikum.

Mnozí Pixaru vyčítali, že s příchodem pod ochranná křídla studia Disney v roce 2006 se jeho filmy staly víc předvídatelné a uhlazené. Nejlepším důkazem toho, že tyto soudy nelze nikdy brát absolutně a že studio umí stále překvapit, je jeho nejnovější film. Patnáctý v pořadí a z hlediska své stavby asi nejoriginálnější v jeho dosavadní historii.

Životní změna

Vydáváme se v něm do mysli veselé dospívající jedenáctileté dívky Riley (Kaitlyn Dias), která je vytržena ze svého dosavadního způsobu života v zasněžené Minnesotě. Kvůli otcově (Kyle MacLachlan) práci se rodina musí přestěhovat do San Francisca a ona tak ze dne na den ztrácí své kamarády i záliby (lední hokej). 

Přestože vyrůstá v harmonické rodině, přepadnou ji z této změny deprese a stesky. S těmi ji nepomůže ani milující maminka (Diana Lane), ani ona sama, ale emoce, jež jí ovládají. Radost (Amy Poehler), Strach (Bill Hader), Hněv (Lewis Black), Znechucení (Mindy Kaling) a Smutek (Phyllis Smith).

Klepněte pro větší obrázek

Emoce sídlí v Řídícím centru uvnitř její mysli, odkud jí od ovládacího pultu s velkoplošnou obrazovkou pomáhají vypořádat se se vzpomínkami a událostmi, jež ji každodenně potkávají. Třídí je a posílají je do paměti či propasti zapomnění. Rozhodují o jejích citových reakcích a sledují, jak se její vzpomínky proměňují v ostrovy zážitků (rodina, přátelé, zájmy), které vypovídají něco o jejím charakteru.

Jsou barevně a vzhledově odlišené, přičemž jak barva, tak tvar těchto emocí, vyjadřuje nějakou asociaci, vlastnost či charakteristiku, jež si s těmito emocemi spojujeme.

Hněv je ohnivě červený a je to pořádný cholerický ranař, který rychleji jedná, než myslí. Radost je zářivě zlatavá a snaží se být za všech okolností pozitivní. Smutek je modrý a připomíná skleslou, obézní brýlatou holčičku, jež se cítí okolím přehlížená a má z toho deprese. Nechuť je zelená, jako ta hrozná brokolicová pizza, již prodávají v San Franciscu. Bojácný Strach je pak fialový vytáhlý hubeňour.  

Zmatek v Řídícím centru

Jak se Riley se svými emocemi společně pokoušejí vyrovnat s problémy nových začátků v San Franciscu, propuká v Řídícím velínu zmatek. Ačkoliv se Radost, Rileyina hlavní a nejdůležitější spojenkyně, pokouší ostatním emocím naordinovat pozitivní myšlení a příliš je nepustit ke slovu, objevují se mezi jednotlivými emocemi neshody v tom, jak se co nejlépe vypořádat s novým městem, domovem i školním prostředím.

Tyto neshody vedou až k tomu, že v jednom momentě nad její myslí převezme vládu trio Hněv, Znechucení a Strach a vážně hrozí, že se dívka propadne do citového otupění, které by mohlo vést až k zhroucení jejího osobnostního systému. Na pomoc jí proto musí přispěchat zbývající dvě emoce, které mezitím putovaly krajinou jejích vzpomínek a představ.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Radost se tak moc bála, že Riley přijde o pozitivní vzpomínky, že se rozhodla zasáhnout. Složité zařízení ji ale spolu se Smutkem, který se dotkl dívčiných vzpomínek, vcuclo a vyplivlo daleko od řídícího centra někde v dívčině dlouhodobé paměti. To, co v ní obě emoce zažily, připomíná barvité putování po fantaskních světech lidského podvědomí.

Barvité putování lidským podvědomím

Obě emoce ženského rodu se ocitají v obří knihovně vzpomínek, kde narazí na nejrůznější alegorické či metaforické postavy, jež symbolizují vždy určitý aspekt reálné lidské mysli.  

Dostanou se do filmového studia, kde se zpracovávají sny, s nimiž se Riley během spánku potýká. Jejich scénář se píše na poslední chvíli a zpracovává je štáb, v němž je režisér, kameraman, herci, maskérky a další členové filmového štábu.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Objeví krajinu, jež symbolizuje představivost, oddělení abstrakce, kde vám hrozí, že budete proměněni v díla tohoto malířského stylu, vlak, vezoucí myšlenky, skládku dětských hraček i hranolkový les. A také dívčina imaginárního kamaráda Bing Bonga, který je křížencem slona, delfína a kocoura, má konzistenci cukrové vaty a pláče bonbóny.

Cesta k dospělosti

Při tomto putování si Radost, která byla až dosud zvyklá, že bude ostatním emocím ne snad přímo nařizovat, ale důrazně doporučovat, co nemají dělat, aby pod jejich vlivem nepropadla Riley depresi, uvědomí, že k plnohodnotné osobnostní výbavě jedince patří prožití všech emocí, tedy i těch negativních. Protože jen tak se mezi nimi naučí rozlišovat a doceňovat jejich význam. Jak dívka stárne (na konci slaví dvanácté narozeniny) a získává zkušenosti a zážitky, paleta jejích emocí se stává plastičtější.

Pouť krajinou Rileyna podvědomí se stává cestou k dospělosti nejen pro samotnou dívku, ale i pro obě emoce (Radost, Smutek), které musí také nejdřív dospět, aby se totéž podařilo jejich nositelce. Vzájemná souvztažnost Radosti a Smutku je ve filmu nejlépe vykreslena, ostatní emoce mají funkci spíš zábavnou. To platí i pro přiblížení velínů emocí dalších postav, jako jsou rodiče Riley nebo zvířata, do jejichž mozkoven nahlédneme během závěrečných titulků.

Dokonale konzistentní svět

Způsob, jakým nás tvůrci provádí zákoutími lidské mysli je nesmírně kreativní a sofistikovaný a připomene nám vyprávěcí strukturu, již známe třeba z Nolanova Počátku. V tom, jak se vnější svět prolíná s tím vnitřním, jak na sebe vzájemně reagují a jak akce v jednom z nich vyvolává reakci v tom druhém.

Režisér Pete Docter (Příšerky s.r.o., Vzhůru do oblak) ve spolupráci s Ronaldem Del Carmenem jako autorská dvojice zcela přirozeně propojuje vnější a vnitřní linii toho, co se odehrává s Riley. Ta vnější emotivně zachycuje příběh jejího dospívání, od narození přes dětství až na práh předpubertálního věku. Ta vnitřní tyto emoce přímo tematizuje.

Scenáristé vymysleli dokonale konzistentní svět, který má vnitřní řád, ale i tajemství, která můžete donekonečna objevovat. Dozvíte se v něm, jak vznikají sny, jak se třídí a smazávají vzpomínky, zabarvené podle druhu prožitku, jak se nakládá s vědomostmi, jak se utváří lidský charakter a mnoho dalšího.

Nejkomplikovanější pixarovka 

Kdybyste chtěli, můžete celý film vzít jak ambiciózní psychologickou studii, která je určená spíš dospělému než dětskému divákovi. Ano, V hlavě je nejdospělejší a pro dětského diváka zřejmě i nejkomplikovanější pixarovka ze všech. To ale neznamená, že by ji dětský divák nebyl schopen přijmout.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Obsahuje totiž množství gagů a akčních a fantaskních momentů, které ho zaujmou. Hrdinku, s níž se bude moci ztotožnit a emoce, jež mu nejsou neznámé. Taky prvotřídní animaci s takovými vychytávkami jako že postavy emocí nemají klasickou pleť, ale zářící pulzující částice. A dabing, který je, jak jsme u pixarovek zvyklí, na skvělé úrovni.

Režisér Pete Docter stvořil nejlepší pixarovku od Vzhůru do oblak, za níž získal Oscara. Je originální, vtipná, napínavá, dojemná, výchovná, rodinná a emotivní. Jako její velkou přednost beru i to, že to není záležitost na jedno zhlédnutí. Dětem i dospělým pak nenásilně připomíná, že pro náš zdravý vývojový růst jsou potřeba všechny emoce. A to nejen ty „příjemné“. Protože nás formují a tvoří mapu naší osobnosti.

V hlavě

  • Žánr: animovaný
  • Původní název: Inside Out
  • www.movies.disney.com/inside-out/
  • USA 2015
  • Scénář: Pete Docter, Ronaldo Del Carmen, Meg LeFauve, Josh Cooley
  • Režie: Pete Docter, Ronaldo Del Carmen
  • Hrají: Kaitlyn Dias, Diane Lane, Kyle MacLachlan, Amy Poehler, Mindy Kaling, Bill Hader, Phyllis Smith, Lewis Black, Richard Kind, Jess Harnell, Paula Poundstone
  • Distribuce: Falcon
  • Distribuční premiéra v ČR: 23. 07. 2015

V hlavě

film   9

 

Další článek




celkem 7 komentářů

Nejnovější komentáře

Pro Kateřinu bude asi opravdu složité. Květn… izklop 27. 7. 2015, 11:46
k8 si ho slozite honi nad pohadkama a proto … maysider 26. 7. 2015, 21:06
Fjuka tomu dal hodně, tak to musí bejt dobrý… aminux 25. 7. 2015, 23:41
tak to ma byt, delejte recenze veci jako je … junak 25. 7. 2015, 18:57
Ty jsi fakt jednoduchej, až to není možný. k8 25. 7. 2015, 18:36
Zobrazit diskuzi Přidat příspěvek

Další podobné články

Ten, kdo tě miloval – recenze filmu

Ten, kdo tě miloval – recenze filmu

Duchařská komedie se potkává s detektivkou v rodinné vánoční podívané režiséra Jana Pachla podle předlohy Marie Poledňákové, v níž se režisér snaží být víc „poledňákovský“ než ona sama.

Horáček, Putin a Gorbačov na festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě

Horáček, Putin a Gorbačov na festivalu dokumentárních filmů v Ji.hlavě

Reflexe 22. ročníku festivalu dokumentárních filmů, který se na týden promění v místo, kde je nejen radost Myslet filmem, ale i vnímat všechny ty přesahy, které festival nabízí směrem k dění nejen v naší společnosti.

Sony KD-65ZF9: prémiový 4K UHD LCD televizor z řady MASTER Series [test]

Sony KD-65ZF9: prémiový 4K UHD LCD televizor z řady MASTER Series [test]

Televizory pro nejnáročnějšího diváka od Sony, to má být řada 4K HDR MASTER Series. Nově má svého LCD zástupce v modelu Sony KD-65ZF9. Nový procesor doplňuje nové zadní podsvícení. Jak si vedou?

Bohemian Rhapsody: recenze filmu

Bohemian Rhapsody: recenze filmu

Oslava hudebního génia skupiny Queen a jejího frontmana Freddieho Mercuryho, jehož divokému, hédonistickému způsobu života tvůrci staví až příliš uhlazený a nekontroverzní pomník.

Climax: recenze filmu

Climax: recenze filmu

Halucinogenní peklo, v němž účastníci tanečního soustředění pod vlivem negativních emocí a kolektivní paranoie odhazují civilizační návyky a zábrany. Ve filmu provokatéra Gaspara Noého, režiséra filmu Zvrácený.

Nebezpečná laskavost: recenze filmu

Nebezpečná laskavost: recenze filmu

Důvěrná tajemství, která se mohou obrátit proti vám. Paul Feig z rozkrývání třináctých komnat vytěžil napínavý a současně zábavný thriller, plný nečekaných zvratů, který jde ve stopách filmů Zmizelá a Dívka ve vlaku.

Zlatý podraz: recenze filmu

Zlatý podraz: recenze filmu

Příběh o basketbalu, osudové lásce, rozdělené železnou oponou a životu ve stínu nacismu a komunismu. Režisér Radim Špaček ve výpravném filmu připomíná poválečný úspěch našich basketbalistů.

Q Acoustics 3020i: výborné levné, malé Hi-Fi reprobedny [test]

Q Acoustics 3020i: výborné levné, malé Hi-Fi reprobedny [test]

S Q Acoustics 3020i si můžete nekonfliktně pustit prakticky cokoliv, ačkoliv jejich klidnějšímu ladění vyhovuje i jednodušší a klidnější hudba, za dané peníze jen stěží najdete takhle pohledné a podobně příjemně znějící reprosoustavy.