Osmidílnou románovou sérii Temná věž (1982 - 2012) považuje její autor Stephen King za své opus magnum. Žánrově se tento příběh střetu dobra a zla pohybuje na rozhraní fantasy, sci-fi, hororu a westernu. Odehrává se ve světě, který připomíná Divoký západ, ale funguje v něm de facto feudální společnost. Objevují se v něm prvky artušovské magie, ale také technologické relikty z vyspělé, leč dávno zapomenuté civilizace.
Desetiletý vývoj projektu
Adaptace této ságy už se v Hollywoodu připravuje celé desetiletí. Původně o ni v roce 2007 projevil zájem režisér J. J. Abrams, o tři roky později pak Ron Howard, který chtěl do hlavních rolí obsadit Javiera Bardema nebo Russella Crowea. Zvažovala se i série vzájemně propletených filmů a televizních seriálů, až nakonec studio Sony Pictures zvolilo variantu samostatného filmu, na nějž by mělo navázat pokračování. Ať už v seriálové nebo filmové podobě.
Režisérem snímku je čtyřiačtyřicetiletý dánský scenárista a režisér (Královská hra, Královská aféra) Nikolaj Arcel, který se jako scenárista podílel na prvním dílu slavné trilogie Milénium Muži, kteří nenávidí ženy a také na kriminální sérii s komisařem Mørckem (Žena v kleci, Zabijáci, Vzkaz v láhvi).
Mytologie osekána na minimum
Scénář k Temné věži spolu s ním psala trojice Akiva Goldsman, Jeff Pinkner a Anders Thomas Jensen. Produkčně film zaštítil autor předlohy Stephen King s Ronem Howardem, který byl údajně studiem povolán do střižny v momentu, kdy Arcel přišel s prvním pracovním sestřihem. Ten prý byl natolik matoucí, že studio investovalo dalších šest milionů do dotáček, které měly těm, co neznají předlohu, pomoci pochopit motivace postav a lépe je seznámit se světem, v němž se příběh odehrává.
Tento záměr studiu vůbec nevyšel. Fikční svět Středosvěta, jeho mytologii i zákonitosti před námi scenáristé úspěšně tají. Poznáváme z něj jen určité motivy, propriety a zmínky jako je nápis Karmínový král na zdi, zmínka o mluvících zvířatech, pozůstatky lidského lunaparku v jiné dimenzi nebo démonická síla v podobě parket, s níž hlavní dětský hrdina svede souboj před vstupem do této jiné dimenze.
Všechny tyto věci se dějí nahodile a bez dalšího vývoje i hlubších souvislostí ke světu, k němuž se mají vztahovat. Podobně je zacházeno i s postavami. Je jich zde mnoho, jak na straně démonových spolupracovníků, tak na straně těch, co mu vzdorují, ale opět nemáme šanci je blíže poznat a pochopit, proč se která z nich ocitla na které straně. Vidíme například mladou vesnickou dívku, která po hlavním dětském hrdinovi pokukuje, ale tím je její úloha vlastně vyčerpána.
Alternativní variace předlohy
Scenáristický přístup k předloze působí vůbec zvláštně. Oněch osm knih se rozhodli zhustit do děje jednoho filmu a to tak, že si z nich vybírají jednotlivé motivy nebo postavy, které bez hlubšího ukotvení do něj vsazují. Nemáme tak šanci blíže poznat jak ony motivy, tak ty postavy.
Vychází se nejvíce z prvního dílu Pistolník, který je částečně adaptován a zároveň překračován v tom, že děj je vlastně jakýmsi volným pokračováním oné osmidílné ságy. Setkáme se tedy se stejnými postavami z knihy, ale s jinou poutí za Temnou věží.
Alternativní vývoj událostí tvůrci používají i díky závěru posledního dílu ságy, který v sobě obsahuje časovou smyčku, jež vrací vývoj událostí zpět na začátek. Tento adaptační klíč ale bude pro většinu znalců předlohy působit zmateně, nesoudržně, zkratkovitě a ve výsledku až příliš jednoduše a povrchně.
Teenagerská fantasy
Ti, kteří ji naopak neznají, budou k této „alternativní“ variaci na knihu, spojenou s jejím volným pokračováním, možná o něco shovívavější, neboť nebudou nutkáni srovnávat s předlohou. Ale i oni budou zaskočeni tím, že Kingovo stěžejní dílo se ve filmovém tvaru proměnilo v teenagerskou fantasy, působící jako klon Pána prstenů z hlediska volby prostředí a Harryho Pottera z hlediska nabídnutých postav.
Harryho Pottera zde zastupuje jedenáctiletý, zvláštními schopnostmi nadaný chlapec z New Yorku Jake Chambers (Tom Taylor). Lorda Voldemorta pak Muž v černém v podání Matthewa McConaugheyho, který chce vyvoleného chlapce použít pro své záměry.
Jasnovidné tíživé vize
Jakea trápí podivné vize, které přenáší ve výtvarné podobě na papír. Zjevuje se mu v nich zlověstný Muž v černém, který usiluje o zničení tzv. Temné věže, která drží vesmír pohromadě. Jejím zničením by nastal chaos a celý vesmír by ovládli démoni, útočící na něho zvenku.
Přesně o to usiluje Walter Padick. Ďábelská postava mnoha jmen a tváří, vládnoucí mocnými kouzly, mezi něž patří manipulace hmotou i myslí druhých. Proti němu stojí Roland Deschain (Idris Elba). Poslední z rytířů artušovského řádu, poslední z ochránců věže a poslední pistolník Středosvěta, který se snaží zastavit jeho zkázu.
Jejich souboj probíhá už celé věky, ale ve filmu se o jeho historii opět nic nedozvíme. Snad s výjimkou toho, že Walter byl strůjcem smrti Rolandova otce. O otce přišel i Jake, který vyrůstá s matkou a jejím novým přítelem. Ti Jakeovy těžké sny, v nichž vidí útoky na Temnou věž, přičítají traumatu z otcovy předčasné smrti a vyhledají pro něj patřičnou psychiatrickou léčbu.
U pracovníků kliniky, kteří mu nabízí pomoc, ale chlapec spatří podobné znamení na krku, jaké viděl ve svých snech u démonových pomocníků. Vezme proto nohy na ramena a s deskami svých výtvarných jasnovidných vizí, které souvisejí s častými zemětřeseními v New Yorku, se dostane k domu, který zná rovněž z těchto tíživých nočních můr.
Souboj myslí
Uprostřed opuštěného obydlí se za pomocí průchozího portálu ocitne v paralelní dimenzi, již zná ze svých kreseb. V postapokalyptickém světě se ho ujme Roland, který mu umožní částečně tento svět širých westernových plání a démonů, ovládaných Walterem, poznat. Společně se potom teleportem vydávají zpět do toho lidského.
Zde dojde k závěrečnému souboji Walterovy magie a Rolandových revolverů, které v sobě díky slitině oceli, z níž jsou vyrobeny, ukrývají sílu meče Excalibur z artušovských pověstí. Kulky při přebíjení bubínkových revolverů se přitom takřka nezastaví a proti nim Muž v černém staví hradbu z tříštícího se skla.
Součástí tohoto střetu je i Jake, jehož dětská mysl je nadaná něčím, čemuž úplně nerozumí, ale co může posloužit Walterovi ke zničení Temné věže. Jde o jeho psychický potenciál, který Walter pečlivě zkoumá. Souboj myslí je ostatně něco, co ho učí Roland, který u něj přebírá funkci mentora a v závěru i náhradního otce.
Zapojení mysli a srdce při střelbě naslepo či způsob, jakým démonický čaroděj vnucuje lidem svou vůli, co mají dělat i cítit, zde látka ukazuje svůj velký potenciál. Ten humorný pak vyplývá ze střetu Rolanda s jinými civilizačními návyky (antibiotika v nemocnici), prostředky (tramvaj) a věcmi denní spotřeby (párek v rohlíku, kola).
Expozice postav chybí
Slušnou akci, jako je ta závěrečná, doplňují v průběhu vyprávění nepříliš kvalitní digitální triky a výprava, sestávající se z pár lokací (poušť, vesnice, New York). Film ale především doplácí na to, že se tvůrčímu týmu nedaří představit jak bohatý mytologický svět Středosvěta, tak samotné postavy a jejich schopnosti.
Jediný, komu se dostává nějaké expozice a je to díky zaměření na teenagerské publikum, je Jake. O tom, jak Walter a Roland přišli ke svým, ať už magickým nebo střeleckým, schopnostem, se mnoho nedozvíme a vidíme je jen v praxi. Ostatní postavy kromě těchto tří jsou víceméně vedlejší, snad jen matka a otčím Jacka mají trochu větší úlohu.
Jakoby si tvůrci řekli, že pro děti ve věku Jakea a teenagery to stačí. Znalci předlohy mohou žehrat, že Pistolník je černoch a ne běloch, inspirovaný v knižní předloze Clintem Eastwoodem. S dlouhým pláštěm mi spíš připomínal Denzela Washingtona v Knize přežití, střelbou obouruč Chow Yun-fata ve filmech Johna Woo.
Pilot k nerealizovanému seriálu
Temnou věž dle mne čeká podobný osud jako Johna Cartera. Vidina série nebo navazujícího seriálu, který by mytologický svět knižní předlohy a postavy v něm blíže představil, se neuskuteční. Protože nebude na straně diváků dostatečná vůle jako oplátka za to, že to tvůrci se svou alternativní variací předlohy trochu odflákli.
Neustále sice naznačují, že tento příběh je součástí něčeho většího, širší mytologie, které je třeba dát čas v navazujících projektech. Tam už by mohly mít postavy nějakou psychologickou hloubku a epický svět jiných dimenzí by představil svá monstry a lidi s magickými schopnostmi.
Zatím to ale dopadlo jako pilot k nerealizovanému seriálu, který díky devadesátiminutové délce rychle uteče, ale hlubší dojem nezanechá. Podle prvních ohlasů jsem čekal, že to bude hroznější, ale i tak mám pocit, že místo komplexního díla jsme dostali jen jeho nerozvinuté torzo.
Temná věž
- Žánr: fantasy western
- Původní název: The Dark Tower
- www.thedarktower-movie.com/
- USA, 2017
- Scénář: Akiva Goldsman, Jeff Pinkner, Anders Thomas Jensen, Nikolaj Arcel (předloha Stephen King)
- Režie: Nikolaj Arcel
- Hrají: Matthew McConaughey, Idris Elba, Tom Taylor, Katheryn Winnick, Claudia Kim, Jackie Earle Haley, Abbey Lee, Dennis Haysbert, Nicholas Hamilton
- Distribuce: Falcon
- Distribuční premiéra v ČR: 24. 08. 2017