AVmania.e15.cz

Světová hudba z Česka

Téměř současně se na pultech objevila dvě nová alba předních českých zástupců žánru world music: brněnských Čankišou a královéhradeckých Terne Čhave.
Světová hudba z Česka

Kromě toho, že obě CD vyšla u vydavatelství Indies Scope Records, mají ještě jeden společný prvek. „Vedle tradičního akordeonu a houslí uslyšíte nově také elektrickou kytaru a sampler,“ uvádí se k tiskové správně novinky Terne Čhave. A Jan Kluka, perkusista Čankišou, říká: „Co se týká zvuku, poprvé jsme použili hodně výrazně elektrickou kytaru, takže jsme v některých písničkách lehce přitvrdili.“

I když obě kapely na svých nových deskách nabízejí moderní hudební fúzi, každá z nich se ke svému současnému zvuku dopracovala jiným způsobem. Terne Čhave začínali s tradiční romskou hudbou, později zvítězili na folkovém festivalu Zahrada a prezentovali se na festivalech jako česká obdoba slavných Gipsy Kings. Od romské hudby kombinované se španělským flamenkem a francouzským šansonem a postavené za znásobeném zvuku akustické kytary se nyní východočeští muzikanti posunuli o kus dál.

Klepněte pro větší obrázek

Na albu More, Love! najdeme střídání tanga s akustickou nápodobou klubové taneční hudby (Miri pirani), práci s pravidelným dusavým rytmem (More, Love!), zběsilé ska (Aj jaj jaj) i tvrdé rockové riffy (Pale tute). V písních jsou nasamplované dětské hlasy a smích (Mačkica) nebo pravoslavný liturgický zpěv (Haleluja). Do popředí se vedle akordeonu dostávají nejrůznější typy rytmických nástrojů – od akustických perkusí a bicích až po nasamplovaný rytmus. Slyšet je zmíněná elektrická kytara, zatímco akustické kytary a housle oproti minulým deskám ustupují do pozadí.

Titulní píseň nových Terne Čhave, nazvaná dvojznačně More, Love! (anglicky Více lásky, romsky Hele, prachy!), je spojovacím můstkem k novince brněnských Čankišou. Ti vytvářejí skladby s podobnou náladou, avšak propracovali se k nim zcela odlišným způsobem. Skupinu vytvořili především brněnští muzikanti s bohatými zkušenostmi z bigbítu (mj. bubeník Progresu Zdeněk Kluka nebo nepřehlédnutelný zpěvák Karel Heřman). V Čankišou vytvořili nejen vlastní hudební styl (postavený na kombinaci rytmických nástrojů, dechů od saxofonů po didgeridoo a mandolíny), ale celou legendu o historii a folklóru bájného jednonohého lidu Čanki.

Klepněte pro větší obrázek

Na novém CD Lé La Čankišou konfrontují svůj vlastní přístup s hudbou, kterou slyšeli, nasbírali a také živě provozovali na svých výjezdech na ostrov Réunion, do Pákistánu nebo na Ukrajinu. Kromě těchto vlivů na desce uslyšíme například sbor dětí z Ugandy nebo ohlasy balkánského folklóru, ke kterému měli Čankišou i v minulosti poměrně blízko. Vedle skutečně nových hardrockových riffů na elektrickou kytaru (Zuha) doporučuji zaměřit pozornost například na orientální Lahore, na zběsilou Kardima Nomale, klidnější Caloubadia s výraznou basovou linkou nebo na jasný taneční hit Harampa Rija. Borrega se Čankišou jen tak mimochodem otřou o valašský folklór a předposlední skladba Kustino Oro zní jako pompézní finále výpravného westernu.

Vzhledem k tomu, že běžný český posluchač nebude rozumět textům ani jedné z kapel, nezbývá mu než se soustředit na propracované aranže a na celkový zvuk alba. V obou případech a u obou desek má co poslouchat a co si vychutnávat. Zvuková kvalita obou nahrávek je velmi slušná a aranžérská zručnost a pestré nástrojové obsazení obou kapel slibují, že nudit se při poslechu nebudete. Sám stavím o malinko výš Čankišou, avšak i k Terne Čhave se rád budu vracet.

  • Čankišou: Lé La. Indies Scope 2008, celkový čas: 47:53
  • Terne Čhave: More, Love!. Indies Scope 2008, celkový čas: 49:16
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

:Q Yaroukh 17. 5. 2008, 12:29
Zobrazit diskuzi Přidat příspěvek

Další podobné články

MEG: Monstrum z hlubin – recenze filmu

MEG: Monstrum z hlubin – recenze filmu

Prehistorický obří žralok proti traumatizovanému záchranářovi v podání Jasona Stathama. V béčkovém žraločím thrilleru, jemuž chybí osobitost, nadsázka, krev i nervy drásající napětí.

Miss Hanoi: recenze filmu

Miss Hanoi: recenze filmu

David Novotný a Ha Thanh Špetlíková v kriminálce z uzavřeného světa vietnamské komunity. Režisér Zdeněk Viktora po Raluce přichází s žánrovým kouskem, stavícím na jiskření nesourodého páru vyšetřovatelů.

Mission: Impossible – Fallout je nejlepší akční film roku 2018 [recenze]

Mission: Impossible – Fallout je nejlepší akční film roku 2018 [recenze]

Nejlepší díl série a akční film roku, plný zvratů a spektakulární akce. Agent Ethan Hunt se ocitá na šachovnici mocenských zájmů různých tajných agentur, které proti sobě intrikují a vzájemně si nevěří.

Úžasňákovi 2: recenze filmu

Úžasňákovi 2: recenze filmu

Režisér Brad Bird kvalitativní laťku jedničky nepřekonal, ale ani nepodlezl. Humor snímek těží z prohození tradičních rodinných rolí, kdy žena zachraňuje svět a muž zůstává doma s dětmi a podporuje ji.

Hotel Artemis – recenze filmu

Hotel Artemis – recenze filmu

Drew Pearce ve svém debutu spoléhá na noirovou atmosféru zašlého hotelu, přebudovaného na supermoderní nemocniční zařízení pro členy zločineckého podsvětí, méně už na rozvíjení zápletek, s nimi spjatých.

Chata na prodej – recenze filmu

Chata na prodej – recenze filmu

Hořce ironická charakterová studie české mentality, naroubovaná na fenomén českého chataření. Komedie o obtížnosti komunikace uvnitř třígenerační rodiny, v níž se poznáte.

Alita: Battle Angel – nový trailer ke Cameronovu filmu

Alita: Battle Angel – nový trailer ke Cameronovu filmu

Střídavá péče – recenze filmu

Střídavá péče – recenze filmu

Rodinné drama o manipulaci a domácím násilí přerůstá do dech beroucího thrilleru, který v sobě spojuje přednosti evropské i zámořské produkce. Debut francouzského režiséra Xaviera Legranda, oceněný v Benátkách i na Febiofestu.