AVmania.e15.cz

Svět sluchátek: stísněný prostor

Jaké jsou hlavní problémy spojené se sluchátkovým poslechem? Dozvíte se mimo jiné také, jak je lze řešit.

Hudba se u mnohých stala nepostradatelnou součástí života a to ať v podobě živých vystoupení či zprostředkovaně přes reprodukční zařízení. V případě prvním se mají věci snadno. Zajdete na koncert vážné hudby, posadíte se do křesla a necháte se unášet na vlnách melodií. Odpadají problémy charakteristické pro případ druhý, které jsou spojené s výběrem vhodného zdroje zvuku, zesilovače, propojovacích kabelů a konečně také koncového zařízení pro zvukovou reprodukci. Existují dvě hlavní cesty, kterými se při poslechu v domácích podmínkách můžete dát. Vybudovat poslechovou sestavu z klasických komponent, jejichž stěžejní částí budou reprosoustavy, nebo použít méně nápadných prostředků k vytvoření sestavy sluchátkové.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Všechno má svá „ale“ a nejinak je tomu u obou možností domácí reprodukce. Hlavním problémem, pominu-li svízelné situace při výběru jednotlivých komponent, je u poslechu reprosoustavy akustika místnosti. I sebelepší přístroje nevhodně (či dokonce vůbec) zatlumená místnost posune na úroveň šedého průměru. Řešením jsou různé úpravy od umísťování nábytku, závěsů, koberců, přes úpravy náročnějšího ražení v podobě vytváření tlumících podhledů ve stropě, basových pastích v rozích až po komplexní modifikace svěřovány do rukou odborníků. Podrobněji o nedostatcích reprodukce způsobené vlivem místnosti (a jak to řešit) ale někdy příště. V tomto článku se zaměřím především na největší zvukové negativum sluchátkového poslechu.
 

Sluchátkový meziprostor

Sluchátka jsou výbornou alternativou pro kvalitní stereo poslech, za relativně malý finanční obnos mohou nabídnout opravdu precizní reprodukci. To je způsobeno především samotnou konstrukcí, díky níž odpadá nutnost řešit akustiku. Známým nedostatkem však zůstává nesprávné podání předního prostoru.
 
Většina nahrávek je mixovaná pro poslech na reprosoustavách, obsahuje tedy separované informace pro levé a pravé ucho, lépe řečeno pro levý a pravý reprobox. Zdravý člověk vnímá zvuky oběma ušima najednou. Představte si zvukovou informaci v podobě blížícího se automobilu z levé strany. Zvuk, který produkuje, je zachycen nejprve levým uchem, s mírným zpožděním ale i uchem pravým. Mozek vyhodnotí polohu automobilu podle intenzity zvuku a časového zpoždění. Jak se automobil blíží a pomalu se dostává přímo před vás, vyrovnává se hlasitost pro levé i pravé ucho, zpoždění se zmenšuje (až do nulových hodnot) a vy vnímáte automobil kdesi před sebou. Pokračuje-li v cestě stejným směrem dále, opakuje se výše popisovaný jev pro ucho pravé. Na stejném principu funguje i reprodukce z reprosoustav, problém tedy logicky nastává při poslechu přes sluchátka.
Klepněte pro větší obrázek 
Na prvním obrázku zvuk dorazí do obou uší posluchače přibližně stejnou rychlostí, mozek tedy vyhodnotí polohu producenta zvuku přímo před sebou. Na obrázku druhém zvuk přichází ze strany, k jednomu uchu dorazí dříve než k druhému. Posluchač získá dojem, že se producent zvuku nachází na levé straně. V tomto případě je ale mozek klamán pouhým odrazem od pevné látky.
U nich je totiž nemožné dosáhnout podobného žádoucího efektu. Informace pro levé ucho produkuje levý měnič, ale nedostávají se k uchu pravému a naopak. To působí rozbití předního prostoru, u některých nahrávek dokonce až nepříjemné pocity při poslechu. Lidé z audio oboru jsou si toho více než dobře vědomi, a tak snaží tento neduh odstranit různými méně či více úspěšnými způsoby. Například němečtí konstruktéři ve snaze využít fyziologie lidského ucha naklonili měniče v mušli do mírného úhlů ucha. Jejich rakouští kolegové se pustili ještě dále, mušle sluchátek dostali od hlavy a mírným pootočením se snažili simulovat klasický poslech. Další konstrukční úpravy bohužel již asi vymyslet nelze, vždy se bude jednat o různé podoby naklánění měničů a pokusy s jejich polohou.
Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Na levém obrázku lze pozorovat vnitřnosti Sennheiserů HD 595, v pravé části je patrný náklon konstrukce, která nese dynamický měnič. Vpravo vidíte AKG K-1000, kdysi nejvyšší prodávaný dynamický model rakouské firmy, s konstrukcí snažící se o rozšíření prostoru.
Jinou cestu volí výrobci sluchátkových zesilovačů nebo speciálních hardwarových procesorů. Nedávno jsme v redakci testovali přístroj Zama HPA-1 z dílny zlatých českých ručiček, který dokázal problém předního prostoru za pomoci speciálních obvodů částečně vyřešit. Na trhu existuje celá řada dalších podobných přístrojů či jen čistě samostatných procesorů, které se vřadí do signálové cesty za účelem simulace klasického poslechu. Stejný záměr sledují i různé softwarové úpravy. Ty však bohužel nedosahují kvalitních výsledků, nahrávku často zkreslují a připravují o detaily.
 

Slyšící umělá hlava

Všechny výše jmenované pokusy o vytvoření prostorového vjemu však řeší již vzniklý problém a to sice nahrávku nevhodné (pro sluchátkový poslech) podoby. Nabízí se možnost zvolit jiný postup přímo při jejím pořizování, a eliminovat tak potřebu dodatečných úprav. Světlo světa tedy již roku 1881 spatřila takzvaná binaurální nahrávka. Jedná se o speciální záznam zvukové scény za pomoci dvou mikrofonů pozičně umístěných stejně jako lidské uši. V současnosti je tento systém doveden do dokonalé podoby - umělé hlavy (tzv. dummy head). Uvnitř uší, které byly vymodelovány dle lidské předlohy, pak naleznete vysoce kvalitní mikrofony mající za úkol snímat okolí.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Na prvním obrázku je asi nejznámější "Dummy head" současnosti Neumann KU100. Tato umělá hlava přijde na přibližně 7000 Euro, což není zrovna zanedbatelná suma.
Umístíte-li hlavu do volného prostranství a přepnete do aktivního režimu, začne fungovat podobně jako lidské uši. Na takto pořízeném záznamu tedy přesně rozeznáte, kde se případný mluvčí nachází. Uslyšíte ho nalevo, napravo, před sebou za sebou a dokonce i nahoře či dole. Pokud takto zvukový mistr pořídí nahrávku např. symfonického orchestru, přesně rozeznáte polohu jednotlivých nástrojů. Samozřejmě za předpokladu, že k reprodukci využijete sluchátek, u reprosoustav téhož výsledku nedosáhnete. Pro lepší představu poslechněte tento binaurální záznam. Nasaďte si sluchátka, zavřete oči a nechte se ostříhat ve virtuálním holičství. Všímejte si polohy jednotlivých zvuků, sledujte pohyb aktérů po scéně vůči poloze umělé hlavy a buďte připraveni opravdu na všechno.  Další podobné záznamy lze najít na binaurálním rozcestníku www.binaural.com
 
Nahrávací společnosti bohužel tento druh záznamů poněkud opomíjejí, což je obrovská škoda. Nám, sluchátkovým nadšencům toužícím po co nejvěrnější vjemu, tedy nezbývá, než využít některého alternativního řešení a doufat v budoucí obrat.
 
 
Další článek




celkem 14 komentářů

Nejnovější komentáře

Nahrávejte si takhle taky ;-) 29. 8. 2009, 00:24
must have plugin pro foobar 18. 2. 2008, 10:42
Re: softwarove reseni Jiří Rokoský 16. 2. 2008, 11:08
Re: Několi problémů Zdenek K 16. 2. 2008, 10:17
Re: softwarove reseni Mirek 16. 2. 2008, 08:14

Další podobné články

Fender představil dva nové přenosné Bluetooth reproduktory

Fender představil dva nové přenosné Bluetooth reproduktory

Jomo Audio Samba: High-End špunty z nejvyšší cenové třídy [test]

Jomo Audio Samba: High-End špunty z nejvyšší cenové třídy [test]

Špuntová sluchátka s cenou přes 50 000 Kč od malého výrobce ze Singapuru? Co od toho lze očekávat a dokáží svou cenu nějak ospravedlnit?

McIntosh MA9000: nejvýkonnější integrovaný zesilovač nabídne 300 W

McIntosh MA9000: nejvýkonnější integrovaný zesilovač nabídne 300 W

Magnat Tempus 77: nenáročné, dostupné sloupové reprobedny [test]

Magnat Tempus 77: nenáročné, dostupné sloupové reprobedny [test]

Malé sloupy Tempus od německého výrobce Magnat mají být dostupnou vstupenkou do světa Hi-Fi. Co od nich můžete čekat?

Sonus faber Principia 3: malé italské regálové reprobedny [test]

Sonus faber Principia 3: malé italské regálové reprobedny [test]

Tyto malé bedny od italských mistrů designu jsou solidní reprezentací toho, co by mohl být férový standard dané cenové třídy.

Sony NW-WM1A: referenční High-End přenosný Hi-Res přehrávač [test]

Sony NW-WM1A: referenční High-End přenosný Hi-Res přehrávač [test]

Přehrávači vydanému k 70. výročí značky možná chybí některé populární funkce, ale vynahrazuje to bezkonkurenční výdrží baterie a tou nejvyšší kvalitou zvuku.

Dali Spektor 1: malé, levné regálové reprobedny [test]

Dali Spektor 1: malé, levné regálové reprobedny [test]

Dánští Dali uvedli do svého katalogu novou základní řadu jménem Spektor. Jsou příjemné, hezké a laskavé. Za dané peníze je skoro hřích si je nekoupit jen tak pro radost...

InEar ProPhile 8: špičkové High-End špunty z Německa [test]

InEar ProPhile 8: špičkové High-End špunty z Německa [test]

Špičkové in-eary z Německa v ceně 1 300 Euro nabízí promyšlenou konstrukci zaručující dokonalé usazení a perfektní zvuk pro fanoušky neutrálního podání.