Nový LED televizor s kompletní trojicí digitálních tunerů, 3D obrazem, technologii X-Reality Pro a hromadou chytrých funkcí nabízí Sony. Jaký je?
Ukončení satelitního ladění, kde jsme během pár vteřin obdrželi v listu „Preferovaný satelit“ kompletní nabídku Skylinku („Standardní satelit“ byl laděn až následně, ručně vyvoláním z menu TV. Úplné ladění třech družic zabere 40 minut), bude kontinuálně navázán na vyhledávání dalších stanic z ostatních tunerů. Digitál a Analog/Digitál/Analog - krok možno přeskočit. My požadujeme digitální a tak se dostáváme k potvrzovacímu dialogu s výběrem TV připojení – „Pozemní/Kabelové“. Potvrzujeme DVB-T a celý proces trvá zhruba 3 minuty.
Ladící proces končí, pokračují další kroky s textovým průvodcem.
Konečná fáze znamená volitelnou možnost určit „další“ nastavení (Stojan/TV zavěšena na stěně). Obchodníci si vyvolají mód pro vystavení televizoru v obchodě (pro domácí uživatele doporučujeme neexperimentovat).
Textový průvodce končí vyvolání dialogu pro odzkoušení funkce „Discover“ - vyhledání zajímavého obsahu přes stejnojmenné tlačítko na ovladači. Mezi zajímavý obsah jsou řazeny i všechny programové listy (procházíme směrovými tlačítky nahoru/dolů), které momentálně užíváte a jejich „deriváty“. Dalším přídavkem bude obsah vyhledaný dle předem zvoleného klíčového slova.
Šipka naznačuje seznam programů/pořadů v jednotlivých kategoriích, které jsou součástí Discover. Rolováním nahoru/dolů se dostanete k dalším skupinám.
My se dostáváme k nabídce Nejoblíbenější výběr/Digitální/Preferovaný satelit/Standardní satelit/TV/Rádio/Volně šířené programy/Oblíbené 1-4/Nahráno/Youtube/500pix/USB-Domácí síť a další. Je to velmi návykový a rychlý způsob vyhledávání. Jediné co mu chybí k dokonalosti, je nemožnost při ladění stanice ihned více filtrovat, pro jednodušší a rychlejší následné přeskupení – škoda. K dokonalosti opravdu chybí jen kousíček. Součástí „Discoveru“ byla systémem vyhledávaná nabídka „Nejoblíbenějšího výběru“, která zahrnuje nejvíce preferované stanice, pořady a systémem určené další, které by mohly zaujmout. Odzkoušejte!
Menu a nastavení
Pohyb v obsáhlém menu testovaného kusu byl poměrně svižný, ale s občasným opožděním. Stisk dálkového ovladače potvrzený probliknutím stavové linky, nepřinesl kýžený úkon hned. Když jsme zmínili opoždění u chuti reagovat, doplníme další ne zcela kladnou záležitost. Poměrně rychlý start LCDčka, prostřídá jeho neochota cokoliv učinit po dalších mnoho desítek vteřin.
Menu řadíme do kategorie netradičních a pro konzervativnějšího zákazníka trochu méně přehledných. Příznivci herní konzole Playstation ale jistě právě osazené ztvárnění vítají. Pro základní nastavení lze užít tlačítko OPTION a nabídku v něm. Scénu, obraz, zvuk, světelný stavový LED pás a dalších několik funkcí uřídíte takto.
Už nepřímý přístup do hlavního menu nemusí každému vyhovovat. Vstupujeme přes tlačítko „Home“ při vyhledání položky „NASTAVENÍ“. Submenu technik rozdělil na „Displej/Zvuk/Systémová nastavení/Digitální nastavení/Nastavení analogové části/Externí vstupy/Síť“.
Nabídka „OPTION“, aneb stačí stisknout stejnojmenné tlačítko na ovladači. Druhá fotka nabízí pohled do „Home“ menu a přes něj možnost vstupu do kompletního nastavení stroje.
Nebudeme popisovat kompletní výčet položek – vybereme jen zajímavější část.
V obrazové kategorii pro jednotlivé cílové vstupy (Aktuální/Obecné) si volíte režim obrazu. Tento byl interaktivně svázán s „Volbou scény“, kterou nenaleznete v právě probírané části, ale v části „Systémová nastavení“. Logiku takový počin nepostrádá – scéna neovlivní pouze obraz, ale také zvuk, proto má jiné umístění.
Režimy obrazu zahrnují uživatelské předvolby s názvy „Živé/Standardní/Vlastní/Živé foto/Standardní foto/Originální foto/Vlastní foto/Kino1/Kino2/Standardní hra/Originální hra/Grafika/Sport/Animace“. Tučný výběr, co říkáte? Ze zbytku vybíráme – „Barevná teplota“ (Studená/Neutrální/Teplá1/Teplá2), firemní záležitost od Sony – funkci „Reality Creation“, která dle slov výrobce „nastavuje zrnitost a šum k dosažení realistického obrazu“, „Hladký přechod“ se třemi kroky k dosažení nejlepší redukce falešných obrysů na površích.
Pokročilá část vybízí k experimentování s „Korekcí černé“, „Pokročilým zvýrazněním kontrastu“, „Automatickým omezením jasu“ a dále pak „Zjasněním a vyvážením bílé“. Obrysy a detaily zvýrazníte, pleťovou vylepšíte „Pleťovým naturalizérem“.Velmi zajímavou položkou bude „LED pohybový režim“ pro vylepšení pohybujícího se obrazu. Trochu mám pocit, jak po funkci sáhnou hlavně příznivci plazmy. Subjektivně musím přiznat, že mně moc dobře na oči nedělala.
Kdo má chuť, přizpůsobí předem zobrazení formátu 4:3 (Smart/4:3/Vyp), anebo „Rozsahem zobrazení“, viditelnou oblast obrazovky.
Zvuková kapitola dostala do vínku pět uživatelských profilů – „Standardní/Kino/Sport/Hudba/Hra/ Komprimovaný zvuk“ se sedmipásmovým ekvalizérem. Olivnit se dá zvuk reproduktorů při současné připojení sluchátek. Hrát mohou jen sluchátka, nebo obojí. Fanoušci fotbalu otestují „Live Football Mode“,
V „Systémových nastaveních“ nalezla místo zmíněná „Volba Scény“ v několika odlišných variacích – „Auto/Auto 24p sync/Obecná/Fotografie, Hudba, Kino, Hra, Grafika, Sport, Animace“. „Eko funkce“ se spořičem, senzorem osvětlení a nastavením vypnutí nečinného televizoru. Časovač zvládá stroj uspat, ale také probudit.
Výčet není zdaleka kompletní, ale dále pokračovat nebudeme, kdo má zájem proběhne si doplněné fotografie, návod/elektronického průvodce na webu výrobku, nebo se přímo půjde na televizor podívat do obchodu.
Obraz
Svéráznost modelu a individuální přístup zaznamenáváme i v obrazové části. Sony chce být svou. Komu se svéráznost minimálně v první fázi seznamování se s LCD televizorem nepozdává, ovlivní si ji individuálním nastavením v menu. Pro začátek experimentování doporučíme „Volbu scény“ na „Obecná“ s „Vlastním“ profilem pro uživatele a barevným podáním „Normální/Teplá1“. Postupným zkoušením si následně vše samozřejmě pozměníte dle svých preferencí.
Pro oko příjemné barevné podání se nese v sytější formě. Možná se jedná o potřebu redukovat menší pozorovací úhel. Při lehkém odklonu od kolmice totiž barvy trošku povadnou. Silnější deformaci, konkrétně úbytek barevnosti, lehký závoj a nástup přepalů v části tónů, zaznamenáte až při úhlu citelně větším. Stále zkoumaná kontrastní černá vypadá skvěle, celoplošná pak dělá radost. Zde do hry může sem-tam zasáhnout automatika, která ještě vypne podsvícení, čímž bude černá plocha, skutečně černou.
Pleťová má chuť být jemnou a stejně tak se v duchu „něhy a elegance“ nesou světlé tóny. Tyto působí mimořádně příjemně a neagresivně. Bílá nepostrádá svit. Žlutá by mohla být umírněnější.
SD obraz při pohybu vykazuje mírný „třepotavý“ neklid. Do děje neklid vstupuje i v případě čárově náročných scén. Primární SD obraz bez zapnutého potlačení šumu a MPEG artefaktů v rámci blízkého, tudíž nekorektního pozorování, vykazuje citelnější hemžení. Stačí aktivovat oba zmíněné prvky a vše bude rázem jiné. Nutno ovšem zmínit fakt, že ne vždy se musí k aktivaci sáhnout. Záleží na pozorovací vzdálenosti. Paradoxně část jmenovaných negativ, může působit pozitivně – např. na ostrost obrazu, jeho reálnější zobrazení.
Reality Creation s automatickou, respektive ruční konfigurací. LED Pohybový režim a nastavení barevné matrice pro vstupy.
HD se při celém pohybu scény lehce rozmazává. Lze hovořit o potřebě náznaku přirozeného pohybového rozmazávání. Scéna ve standardním a vysokém rozlišení nepostrádá potřebnou hloubku a prostor. U 42“ LCDčka a HD se dá hovořit o velmi slušné prostorovosti. Nesoulad v podsvícení není okem běžně zaznamenatelný. Denní sledování neznamená problém ani ve sluncem prozářené místnosti.
Co u právě představeného modelu nezahlédnete? Nepotrápí vás telenovelový jev, který Sony KDL 42W815B nedodá.
Měříme a měříme
Sony už několikátým rokem používá nastavení obrazu nejen režim, ale i tzv. scénu, která nastaví režim obrazu i zvuku. Takže jsme se podívali na Kino, zde si můžete zvolit varianty Kino 1 a Kino 2. Ty jsou nejvěrněji nastavené a nejvíce odpovídají tomu, co známe z Kina.
Homogenita bílé a posvícení panelu
Ale je dříve se podívejme na panel. Ten nabízí dobrou homogenitu podsvícení, trochu horší je to překvapivě s bílou, která mění odchylku teploty jak nahoru, tak dolů. Největší rozdíl je mezi levým spodním (ten je teplejší než střed) a prvým horním rohem (ten je naopak studenější) je 901° K.
Režim Kino 1 je nastavený velmi dobře,
film uvidíte v podstatě v takových barvách, jak ho ladili ve filmovém studiu.
Zajímavě se choval panel u kontrastu a černé. Sony zapracovalo na dynamickém řízení jasu a tak při celé černé obrazovce televizor v režimu Kino 1 zkrátka podsvícení vypne a máte absolutní černou. Statická černá (tj. při polovičním podílu bílé barvy na obrazovce) dosahuje výborných 0,038 cd/m2, při jasu bílé 146,79 cd/m2. Statický kontrast je tak výborných 3 860:1. Tento režim má i lépe nastavenou škálu šedé, gamu, barvy a na sledování filmů je nejvhodnější.
Režim Kino2 je vhodnější pro sledování za dne,
to vám nebudou vadit menší odchylky od správného podání barev.
Režim Kino 2 je o něco jasnější, což se projeví na nepatrně světlejší černé (0,04 cd/m 2) a bílé (171,75 cd/m2), celkově je tento režim nastavené efektněji a méně řesně. Škála šedé je v tmavších tónech o něco zesvětelná, světlé části naopak ztmavené. Bude tedy vhodnější pro sledování filmů během dne. Překvapením je naměřený barevný prostor v továrním nastavení, který je o trochu menší, než stanovuje norma HD – modrá a červená bude trochu méně sytá, zelená naopak o chlup výraznější.
Kvůli externímu zdroji jsme se výjimečně podívali na rychlost samotného panelu a řízení podsvícení, obojí dopadlo výborně – podsvícení nepoužívá pulzní řízení, panel je rychlý a přesný, takže naše doporučení pro počítačové hry a pro připojení ke konzoli zazní i zde.
Nový televizor vybírejte pečlivě. Potřebujete chytré funkce, nebo stačí televizor bez nich? Jaká bude nejvhodnější úhlopříčka, rozlišení a jaký typ zobrazovacího panelu? Určitě si přečtěte návod Jak dobře koupit televizor.
Doporučujeme také redakční výběry televizorů: