AVmania.e15.cz

Slídil: recenze filmu

Potkáte ho v nejhorší den vašeho života. Cesta za naplněním amerického snu je lemována mrtvolami, čísly sledovanosti a absencí jakýchkoliv morálních limitů
Slídil: recenze filmu

Louis Bloom (Jake Gyllenhaal) je příležitostný zlodějíček, přiživující se krádežemi sběrných kovů. Ale také ambiciózní mladý muž, hledající své pracovní uplatnění a zařazení ve společnosti. Což v čase ekonomické krize není tak snadné. I pro člověka, který absolvoval množství korespondenčních self-made kurzů v duchu Dalea Carnegieho.

Louis dlouho přemýšlí a na internetu hledá, v jakém oboru by se vyprofiloval. Až se jednoho večera stane svědkem autonehody, při níž s úžasem sleduje, jak ji zaznamenává do té doby pro něj neznámý reportér Joe Loder (Bill Paxton). Ten pak s těmito šokujícími záběry obíhá televizní stanice a čeká, která z nich za ně nabídne víc peněz.

Městský zločin

Pro práci paparazziho jsou totiž v Los Angeles ideální podmínky. Zvlášť jeho předměstí poskytuje dostatek materiálu k článkům nebo záběrům o znásilněních, vraždách, přepadeních nebo loupežích. Stejně jako o požárech nebo nehodách.

Louis, který by asi jen těžko uspěl v seriózních médiích (i když!), má najednou představu, čím by se mohl živit. Kupuje levnou kameru, rozhlasovou policejní vysílačku a vydává se do ulic po stopách zločinu. Zprvu na vlastní pěst, potom s parťákem Rickem (Riz Ahmed), který zná dokonale ulice LA a v dvojčlenném týmu funguje především jako řidič. Protože při této práci rozhoduje rychlost. A vyhrává v ní ten, kdo bude na místě neštěstí první. 

Louis zaznamenává tragické události, které se pak stávají obsahem zpráv lokální stanice KWLA. V práci ho povzbuzuje šéfka zpravodajské relace Nina (Rene Russo), která mu dává i jasné zadání. Nejvíce táhnou drastické a krvavé záběry, tedy promiňte názorné a autentické, když zůstaneme u korektní terminologie.

Stanici zajímá tzv. městský zločin, tedy případy, kdy movitější obyvatele města z luxusních čtvrtí někdo přepadl nebo zabil. Když to bude černoch, přistěhovalec, hispánec, prostě někdo z té chudší části společnosti, o to líp. Protože přesně takové zprávy lidé vyhledávají a stanici tím zvyšují sledovanost.

Motivační poučky jako ospravedlnitelný manuál

Lou zadání pochopí velmi dobře a je v jeho plnění ochoten zajít i tam, kde by se jiní už dávno zastavili. Jeho hvězda díky tomu stoupá vzhůru a s tím i ochota udělat pro atraktivní novinářský materiál takřka vše. Jeho motto „Potkáte mne v nejhorší den vašeho života“ je v tomto ohledu dostatečně výmluvné. Jak moc, o tom je právě tento film.

Jake Gyllenhaal v něm sugestivně ztvárňuje reportéra, který nemá žádné novinářské vzdělání, ale zato touhu uspět a zbohatnout. Ve své cestě za naplněním amerického snu v čase finanční krize jde doslova přes mrtvoly, což mu usnadňuje jeho bezskrupulóznost a absence jakýchkoliv morálních limitů.

Klepněte pro větší obrázek

Je to ostrý loktař, který ví, koho a jak využít i komu podlézat. Je to přesně ten typ, který v životě nepřečetl jinou knížku, než jsou různé marketingové a byznysové návody, jak uspět nebo zbohatnout. Tyto motivační moudra, jež neustále cituje, mu zároveň slouží jako ospravedlnitelný manuál pro jeho jednání, pohybující se na hraně zákona nebo dávno za ní.

Obchodník s deštěm i sociopat

Osobní vazby Louis moc nepěstuje, kromě těch čistě účelových, za nimiž nemilosrdně pálí mosty ve chvíli, kdy pro něj přestanou být užitečné nebo výhodné. Jako scenárista, režisér a producent v jedné osobě a samouk k tomu dře víc než ti ostatní a neváhá zajít tam, kam by se ostatní báli vydat. Ti, co nějaké skrupule ještě mají, pak jen nevěřícně zírají, jak snadno je díky těmto svým vlastnostem kariérně přeskakuje.

Louis je chladnokrevný, ale zároveň neustále kalkulující sociopat, jímž necloumají žádné emoce ani v momentech, kdy by byl jiný na jeho místě minimálně vnitřně otřesen. Pokud bychom hledali nějaké styčné rysy s jinou postavou, známou z filmu nebo literatury, našli bychom ji částečně v Patricku Batemanovi z Amerického psycha.

Klepněte pro větší obrázek

Lou má ale jinou motivaci než Patrick. Chce uspět a počíná si přitom jako všichni ti obchodníci s deštěm, kteří vám chtějí prodat nejvýhodnější životní pojištění nebo hrnce s doživotní zárukou, které se nikdy nepřipálí. Není nijak zvlášť inteligentní, ale ze svého potenciálu umí díky své houževnatosti a bezpáteřnosti vydolovat maximum.

Režisér k jeho konání nezaujímá nějaké odsuzující stanovisko, ani se nesnaží pitvat jeho nitro, aby nám ukázal, kde leží kořeny jeho totální asociálnosti. Všechny situace naopak sleduje z jeho perspektivy, čímž nám umožňuje nejlépe pochopit, jak asi přemýšlejí lidé jako Louis Bloom. Lidé, kteří nejen že věří frázím byznysových guru, ale kteří je i do důsledku naplňují.

Mediální satira s thrillerovou atmosférou

Slídil je režijním debutem Dana Gilroye (1959), bratra o tři roky staršího Tonyho, s nímž se podílel na scénáři filmu Bourneův odkaz, který slavnější Tony i režíroval. Napsal scénáře i k béčkové sci-fi Freejack, thrilleru z prostředí sportovních sázek Maximální limit nebo Singhově Pádu.

A jako debutant si vede velmi dobře. Nejen co se týče scénáře, který si celou dobu udržuje odstup od toho, co Lou na své cestě za úspěchem provádí. Gilroy nikdy nesklouzne k lacinému moralistnímu kritizování chladnokrevného a bezcitného světa bulvární žurnalistiky.

Praxi televizních stanic, které vyplácí tučné odměny externím přispěvatelům, kteří se pletou policistům pod nohy a na místě nebo pak v márnici fotí špatně přikryté mrtvoly, ukazuje v černohumorné nebo až absurdní nadsázce, jež se postupně zvrhává do čím dál brutálnějších otáček. A s ním i celé vyprávění, které nabírá intenzivně thrillerovou atmosféru, která vám nedá do konce vydechnout.

Klepněte pro větší obrázek

Kamera Roberta Elswitta, stálého spolupracovníka Paula Thomase Andersona nebo již zmíněného Tonyho Gilroye, vytváří podmanivou i hrůzu nahánějící náladu nočních neo-noirovek Michaela Manna (Collateral) nebo Nicolase Windinga Refna (Drive).

Dvouhodinový snímek uhání jistým tempem vpřed a ve vás čím dál víc roste nepříjemné napětí, pramenící z očekávání toho, čeho všeho se ještě Louis ve společenské poptávce po co nejvíce negativním obsahu zpráv dopustí.  

Gyllenhaalův mrazivý výkon

Jake Gyllenhaal v tomto filmu dokazuje, že je jedním z nejlepších herců své generace. Na oscarovou nominaci to sice nestačilo, jen na tu na Zlatý glóbus, ale to bych přičetl spíš celkové vyznění filmu. Čtyřiatřicetiletý herec si projekty pečlivě vybírá a vedle těch komerčních (Princ z Persie: Písky času) se častěji objevuje v těch, které po právu budí pozornost. Stačí připomenout Donnieho Darka, Zkrocenou horu, Mariňáka, ZodiacaZdrojový kód nebo Zmizení.

Troufnu si tvrdit, že ve Slídilovi podává svůj dosud nejlepší výkon. Ta proměna v někoho, kdo vzbuzuje odpor, je nejen vnitřní, ale i vnější. Jakoby jedno bylo odrazem druhého. Ulízané mastné vlasy, vykulené oči, vylézající lícní kosti a úsměv, z něhož spíš mrazí.

Gyllenhaal se na tuto roli poměrně intenzivně připravoval. Aby jeho postava vypadala jako někdo, kdo působí hladově a proto odhodlaně uspět, zhubnul devět kilo. A vytvořil obdobu talentovaného pana Ripleyho, kterého finančního krize přitlačila ke zdi a on si bere svou šanci uspět na trhu za každou cenu.

Zrcadlo nastavené především nám samým

Gilroyův pohled na žurnalistickou praxi, které se většinou vyhýbáme, je zvrhlý, znepokojivý i zábavný současně. Jeho vyprávění působí aktuálně, zvlášť pokud sledujete obsah zpráv na komerčních stanicích, které se tak zaštiťují čísly sledovanosti. Novinářský hyenismus se tu obnažuje v té nejodpornější podobě.

Ale nejen on, protože film slouží především jako nastavené zrcadlo nám samým. Přiznejte si sami, jaký druh zpráv vyhledáváte a v jakých médiích. Každý z nás má tendenci vydávat se za diváka ČT 2, ČT 24 nebo Art, když zůstaneme u veřejnoprávních médií, ale čísla sledovanosti bohužel hovoří o něčem jiném. Podobně je tomu i u tištěných a online médií, kde bulvár jasně vítězí.

Není potom Louis Bloom, který po vás nikdy nebude chtít víc než by udělal on sám, jen vygenerovanou projekcí toho, co si doopravdy přejete v televizi vidět? A nestává se tak zvráceným odrazem doby, v níž splývají informace důležité s těmi marginálními a uspokojujícími hlad po senzaci? Upřímná odpověď každého z nás nejlépe odpoví na otázku, kdo legitimizuje výskyt lidí jako Louis Bloom ve veřejném prostoru.

Slídil

  • Žánr: thriller
  • Původní název: Nightcrawler
  • www.nightcrawlerfilm.com/
  • USA 2014
  • Scénář: Dan Gilroy
  • Režie: Dan Gilroy
  • Hrají: Jake Gyllenhaal, Rene Russo, Riz Ahmed, Bill Paxton, Ann Cusack, Michael Hyatt, Kevin Rahm, Eric Lange, Kathleen York, Anne McDaniels, Jamie McShane
  • Distribuce: H.C.E.
  • Distribuční premiéra v ČR: 29. 01. 2015
Slídil
Film   8

                          

 

 

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Star Wars: Poslední z Jediů - recenze filmu

Star Wars: Poslední z Jediů - recenze filmu

Temnější, dějově a charakterově rozvinutější následník sedmičky. Rian Johnson variuje darthvaderovské téma a současně zkouší nové cesty, jak k trilogii se silnými ženskými hrdinkami přistoupit.

Na shledanou tam nahoře: recenze filmu

Na shledanou tam nahoře: recenze filmu

Poválečná doba přeje byznysu s lidským zármutkem, na němž se chtějí přiživit různí podvodníci. Potměšilé účtování s dějinami i lidskými slabostmi v adaptaci ceněného francouzského románu.

Kvarteto: recenze filmu

Kvarteto: recenze filmu

Bára Poláková a Jaroslav Plesl v hořké komedii Miroslava Krobota o generaci třicátníků, která si uměle prodlužuje mládí a zmítá se v neperspektivních vztazích.

Rock’n Roll: recenze filmu

Rock’n Roll: recenze filmu

Herec a režisér Guillaume Canet si v satiře na pomezí reality a fikce sebeironicky utahuje ze čtyřicátnické krize, své profese, soukromí po boku Marion Cotiilard, mediálního obrazu umělců a především sebe sama.

7 životů: recenze filmu

7 životů: recenze filmu

Orwellovská federace budoucnosti, v níž platí přísná politika jednoho dítěte a sedm sester s tváří Noomi Rapace, které jí vzdorují. Dystopie s dynamickou a krvavou akcí od režiséra Jeníčka a Mařenky.

Zahradnictví: Nápadník – recenze filmu

Zahradnictví: Nápadník – recenze filmu

Čistá láska naráží na odpor despotického otce v podobě předchůdce Jiřího Kodeta v Pelíšcích. Trilogie dvojice Hřebejk a Jarchovský vrcholí divácky nejvstřícnějším a pro autora scénáře i nejosobnějším dílem.

Liga spravedlnosti: recenze filmu

Liga spravedlnosti: recenze filmu

DC až příliš povědomě opisují u marvelovských Avengerů. Špičkující humor postav od Josse Whedona se přitom topí v digitálním balastu akčních scén od Zacka Snydera.

Vražda v Orient expresu: recenze filmu

Vražda v Orient expresu: recenze filmu

Poirotův přehnaně majestátní knír se stává symbolem tohoto okázale ironického zpracování detektivní klasiky Agathy Christie. Za vizuální opulentností je ale cítit úcta k předloze a jejímu moralistnímu jádru.