20
Fotogalerie

Sennheiser PX200, Koss sportapro a AKG K27i

Předposlední díl testu sluchátek je v režii uzavřených modelů. Potkají se Sennheiser PX200, Koss sportapro a AKG K27i.

Ve velkém srovnávacím testu se utkají přenosná sluchátka dobře známých sluchátkových producentů. Firmu AKG zastupují K27i a K412P, Sennheiser PX100 a PX200, Koss vsadila do hry portaPro a sportapro, Grado model iGrado. Celkem tedy 7 sluchátek v cenové kategorii do dvou tisíc, z nichž tři jsou uzavřené, tři otevřené a jedny polouzavřené (polootevřené) konstrukce. Nejprve budou představena v sérii samostatných článků, poté zhodnoceny současně.

Představení Koss portaPro a GradoiGrado

Představení Sennheiser PX100 a AKG K412P

Jak budeme hodnotit

Valná většina dostupných recenzí je subjektivní povahy, jistou míru objektivnosti lze však dosáhnout, pokud uměle nastavíme hodnotící kritéria. K tomu navíc přidáme názory více lidí, což ještě k lepší vypovídající hodnotě napomůže. Zvolil jsem tři klíčové momenty, které ovlivní závěrečný výsledek. Prvním a zároveň nejdůležitějším je zvuková kvalita, druhým pohodlí při nošení a třetím momentem preciznost provedení. V závěrečném dílu se tedy na základě přehledného bodového ohodnocení a krátkého vytýčení kladů a záporů dozvíte vítěze i poražené. Všechna sluchátka byla před kritickým poslechem pečlivě rozehrána.                    

Sennheiser PX200 uzavřené PX100?

Sennheiser PX200 jsou uzavřená skládací supraurální dynamická sluchátka až na mušle, náušníky a štítky s označením vzhledově shodná jako otevřený sourozenec. Nemá tedy smysl nějakým bližším způsobem popisovat hlavový most a použité materiály, neboť jsou naprosto identické jako u Sennheiser PX100. Odlišností dvou jmenovaných modelů je právě konstrukce mušle. Nejen, že má na místo otvorů z vnější strany jednolitý plast s pouhým jedním malinkatým místem pro odvod vzduchu, ale také na rozdíl od PX100 ze strany vnitřní koženkový náušník.

DSC09194_1.jpg DSC09195.jpg

Pravá a levá strana je zřetelně označena v podobě reliéfu písmen R a L. Levá část pak navíc opatřena Brailovým písmem (tři tečky pod sebou). Kabel má 1,4 m a na jeho konci nalezneme obligátní 3,5mm jack konektor. Tedy opět naprostá shoda s kolegou.

DSC09249.jpg

Sennheiser PX200 můžete jednoduše složit do menších cestovních rozměrů. Skládací proces není nikterak složitý. Prvním krokem je otočení mušlí, jež jsou na plastovém kloubu přichyceny k hlavovému mostu do úhlu 90°. Poté „zlomíte“ nejprve jedno raménko a přitlačíte k mostu, hned na to i druhé, které navíc zaháknete a v tomto stavu můžete sluchátka umístit do vkusné cestovní krabičky.

Shodné i pohodlí?

S ohledem na konstrukci celých sluchátek platí de facto to samé jako u PX100 s tím rozdílem, že pohodlí je na mé hlavě ještě o něco horší. Menší komfortnost je způsobena tvarem náušníků. Kruhovitá koženka, která je obšita po obvodu mušle se mi zdá vyplněná zbytečně tvrdým materiálem, který již od začátku nepříjemně tlačí na ušní boltec. Je pochopitelné, že výrobce přistoupil k tomuto typu dotyku s uchem, snažil se totiž dosáhnout co největší izolace od okolí. Otázka je, zdali to nemá na úkor pohodlí spíše záporný výsledek.

DSC09244.jpg

Při chůzi sluchátka držela perfektně, stejně tak i při zrychlené chůzi a běhu. Souhlasné kývání hlavou je také nerozhodilo, „stovky“ si ale s tímto poněkud nezvyklým testem poradila na má hlavě lépe. Pokud jsem hlavový most nastavil na stejnou míru a hlavou kýval ve stejném rozsahu a stejnou rychlostí, PX200 se začala po temeni mírně posouvat.

DSC09267.jpg

O stovku lepší zvuk?

Basy jsou zastoupeny v menší míře, považuji to za podstatný nedostatek, neboť v důsledku toho přednes ztrácí na životě a připadá mi mdlý. V oblasti středů a výšek si sluchátka vedou obstojně, uzavřenost mušlí ale negativně promlouvá v podobě mírné zabarvenosti. PX100 oproti nim disponují větší čistotou a přirozeností. Přikrytím malých otvorů dojde k ještě větší basové ztrátě, sluchátka se doslova zadýchají. Celkově se dá reprodukce přirovnat ke stájovému kolegovi, mám pocit (nijak nepodložený), že se jedná o týž měniče. Je-li tomu ale opravdu tak, bychom se dozvěděli až po důkladném testováním měničů pomocí měřících přístrojů.

DSC09246.jpg

Sporťák od Koss

Koss sportapro, uzavřená skládací supraurální dynamická sluchátka, vycházejí z legendárního modelu portaPro. Na první pohled je patrný vliv staršího a známějšího přenosného profesionála. Především kostra, hlavový most a tvar mušlí prozrazují ryzí příbuznost. Naleznete zde ale hned několik odlišností, musím však konstatovat, že spíše nepříjemných. Za prvé použití méně kvalitního a nepřesně vylisovaného plastu nevábných křivek. Přízvisko „pouťový“ vzhled je tady bohužel naprosto na místě. Za druhé pak absenci ComfortZone, což se podstatně odráží v nemožnosti regulace na různých velikostech hlav a zmenšená dosedací plocha pro oblast spánků. Z toho logicky plyne menší komfort. Za třetí funkci složení hlavového mostu o 90° do oblasti týla. A nesmím samozřejmě zapomenout na uzavřenost nosníků mušlí. Samostatné mušle mají konstrukci shodnou s Koss portaPro. Spíše než uzavřenými sluchátky bych je tedy po vzoru AKG nazval poloouzavřenými.

DSC09217.jpg DSC09225.jpg

Sluchátka jsou označena potiskem na mušlích v podobě již nepřekvapujících písmen L a R. Přívodní kabel v délce i průměru a zakončení shodný s portaPro – 1,3 m a 3,5 mm jack.

DSC09219.jpg DSC09220.jpg

Systém skládání jste se naučili již u Koss portaPro, takže jen v krátkosti. Uchopíte sluchátka v místě mušlí do obou rukou, povytáhnete hlavový most a v místě kloubů „zalomíte“ směrem dovnitř. Aretační háček zaháknete do očka, most opět stáhnete a sportapro jsou připravena k transportu. Zmíním také možnost složit hlavový most do oblasti týla. To lze provést na hlavě nebo před samotným zahájením procesu usazování. V oblasti, kde kovové pásky hlavového mostu vystupují z plastových opěrných spánkových center, stačí mírnou silou most tlačit směrem dolů do doby, než dojde k přesunu mostu.

Pohodlí i bez ComfortZone?

Sportapro na hlavě nepůsobí tak jistým a přívětivým dojmem. Absence ComfortZone a menší opěrná molitanová plocha podstatně ovlivnila míru pohodlí při poslechu. Nelze však říci, že by nebyla do určité míry pohodlná. Pokud neporovnáte s Koss portaPro, pravděpodobně ani o komfortu nebudete přemýšlet. Nepochopitelné je ale pro moji hlavu skládání hlavového mostu týlní oblasti. Po nasazení sluchátek tímto stylem se dostaví opravdu nepříjemné pocity, které způsobuje plast tlačící na kost v místě nad uchem. Zdali se problém objevuje jen u mě, je otázka.

DSC09274.jpgDSC09276.jpg

Z názvu se dá usuzovat použití sluchátek pro sport. Nejprve byla otestována v běžném provozu, kdy nenastal žádný problém. Ani při běhu, pokud jsem most více přitáhl, nebylo nutné po pádu sbírat ze země. Kývání hlavou také snesla bez náznaku nestability. Přistoupil jsem tedy k testu se složeným hlavovým mostem. Najít ale správnou polohu, kdy by netlačila a zároveň na hlavě držela, jsem nedokázal. I samotná chůze způsobovala neklid a neustále poskakování po uších. Opět vyvstává otázka, jestli není problém s mojí hlavou.

Zvukově jen kosí mládě?

Zvuk je dynamický a nechybí mu detailnost. Rozhodně netrpí basovým nedostatkem, právě naopak. Nízké kmitočty, jak jsme ostatně u většiny sluchátek firmy Koss zvyklí, na sebe důrazně upozorňují. Podobně jako u portaPro až zbytečně ruší ostatní pásma, výšky a středy tak mírně zanikají. Celkově jsou jim reprodukčně velice blízká. Zdali je to pouhá náhoda nebo se jedná o podobný případ jako u bratrů Sennheiserových by bylo také pouhou diskuzí bez jakýchkoli důkazů. Při vysokých hlasitostech dochází k patrnému zkreslení nízkých kmitočtů a nepříjemnému praskání.

DSC09222.jpg

Do třetice AKG K27i

I model AKG K27i, uzavřená skládací supraurální dynamická sluchátka, nezapře podobu s některými dalšími od téhož výrobce. Stejně jako v případě PX100 a PX200, které se odlišují jen mušlemi, platí toto pro AKG K412P a právě představovaný model. Konstrukce hlavového mostu, princip skládání, uchycení mušlí, jsou naprosto identickými prvky. Rozdíl naleznete v uzavřenosti mušlí a použití koženkového náušníku na místo toho molitanového. Zřejmě nejviditelnější odlišnost spočívá v barevné skladbě nástřiku. Šedobílý vzhled zaujatého i nezaujatého pozorovatele okamžitě zaujme, bude-li to v pozitivním nebo negativním smyslu nechám již na vás. Na můj vkus by mohlo být té bílé méně, takto na mě působí jako sluchátka pro dámy.

DSC09207.jpg DSC09208.jpg

Na levé i pravé straně v místě pod kloubem výrobce natiskl písmena napomáhající správné orientaci při nasazování. Přívodním kabel bílé barvy by mohl být většího průměru, délka 1,5 je více než dostačující. Na konci objevíte rovný 3,5 mm jack konektor.

DSC09228.jpg

„Sedmadvacítky“ složíte naprosto stejným způsobem jako AKG K412P. Jednu mušli otočíte v pravém úhlu na jednu stranu, druhou přesně na stranu opačnou. Poté v kloubu ohnete raménka a přitisknete k sobě. U otevřeného protějšku je složení o něco málo jednodušší, protože molitanové náušníky nezabírají ve stísněném prostoru pro mušle tolik místa.

DSC09205.jpg

Komfortní či nekomfortní?

S ohledem na téměř stejnou konstrukci jako mají K412P, není překvapivé, že i pocity z nošení budou podobné. Bez jakýchkoli výčitek mohu použít souvětí, které jsem právě o „čtyřistadvanáctkách“ pronesl v předchozím článku. „Působí na mě poněkud těžkopádným dojmem, jakoby snad výrobci šlo jen o základní funkci, tedy udržet sluchátka na temeni.“ Totéž platí i pro tento model, naneštěstí dojem ještě více kazí koženkové náušníky, které v přímém porovnání pohodlnosti s molitany prohrávají na plné čáře.

DSC09261.jpg

Chůzi i běh zvládají na jedničku, nemají tendenci z hlavy padat. S kýváním hlavou si ale už tak dobře neporadila. Navíc bylo poměrně obtížné najít rozumný poměr mezi funkčností (tedy držením na hlavě) a pohodlností. Pokud byl hlavový most více stažen, začal velmi tlačit. Při snížení intenzity drobným povolením, už zase na hlavě ztrácela jistotu.

Kvalita zvuku ve stylu AKG?

Zvuk je pro mé ucho dost nezajímavým, chybí mu nejmenší detaily a život. Působí odměřeně, jakoby pod dekou nebo v jiné místnosti. Basová složka je jedním slovem bohatá,  dá se přirovnat k „dunění“ a la Koss portaPro. Oblast středních kmitočtů měniče mírně zabarvují, dočkáte se klasického neduhu uzavřených sluchátek. Výškové pásmo rozhodně neoplývá detailností a zježení chlupů na rukou se těžko jen dočkáte. Opět je charakter reprodukce blízký otevřenému kolegovi, zde se mi zdá ale rozdíl zřetelnější než v případě dvojic PX100, PX200 a Koss portaPro, Koss sportapro.

DSC09230.jpg DSC09229.jpg

Zapůjčil

AKG K27i a Koss sportapro: firma GOTHIC Rokycanova 40, 615 00 Brno, tel. 548 53 10 49, http://headphones.cz/
Sennheiser PX200: Panter s.r.o., Praha, 241 040 940, www.panter-praha.cz

Sennheiser PX200

Doporučená cena: 1650 Kč

  • konstrukce uzavřená, supraaurální
  • typ měniče dynamický
  • frekvenční rozsah 10 - 21.000 Hz
  • citlivost  115 dB SPL
  • impedance  32 Ω
  • zkreslení 0,1 %
  • hmotnost 60 g
  • přívodní kabel 1,4 m
  • konektor jack 3,5 mm, rovný

Koss sportapro

Doporučená cena: 1390 Kč

  • konstrukce uzavřená, supraaurální
  • typ měniče dynamický
  • frekvenční rozsah 15 - 25.000 Hz
  • citlivost 103 dB SPL
  • impedance  32 Ω
  • zkreslení < 0,2%
  • hmostnost 80g
  • přívodní kabel 1,3 m
  • konektor jack 3,5 mm, zahnutý

AKG K27i

Doporučená cena: 1790 Kč

  • konstrukce uzavřená, supraaurální
  • typ měniče dynamický
  • frekvenční rozsah 11 - 28.500 Hz
  • citlivost  126 dB SPL
  • impedance  32 Ω
  • zkreslení < 1 %
  • hmotnost 73 g
  • přívodní kabel 1,5 m
  • konektor jack 3,5 mm, rovný

Určitě si přečtěte

Články odjinud