Fotogalerie

Sansa Fuze: test MP3/MP4 přehrávače

Pavel Tomek

29. července 2008

Malý, lehký přehrávač se sympatickým ovládáním a několika kompromisy ve výbavě. Takový je Sansa Fuze.

Sansa má na českém trhu několik přehrávačů. Pokud vám nevyhovují modely Clip či View, představuje Fuze něco jako zlatou střední cestu. Prodává se obvykle o něco levněji než View a je menší, oproti Clipu zas nabízí větší displej. I když jsem na stránkách výrobce našel řadu barevných provedení přístroje, v českých internetových obchodech jsem nenarazil na jinou než černou variantu.

Senza kolečko

Přehrávači, který takřka schováte do dlaně, nemám konstrukčně mnoho co vytknou. Zanechává dojem dobře odvedené práce. Zatímco zadní strana je pogumovaná a má protiskluzový povrch, přední část se leskne. S tím jsou pochopitelně spojené viditelné otisky prstů, není to ale tak hrozné jako třeba u mobilních telefonů.

Při prvním letmém seznámení jsem ihned narazil jen na dva problémy – na spodu se ukrývá nestandardní konektor a levý bok obsahuje slot pro paměťové karty, bohužel ovšem chybí nějaká krytka. Po pár dnech používání se ve slotu začal usazovat prach. Bohužel nedokážu odhadnout, nakolik negativní vliv to může mít na funkčnost přístroje po několika měsících používání.

Co se na Sansa Fuze naopak jednoznačně povedlo je ovládací kolečko. Je ze stejného materiálu jako zadní strana a nabízí vynikající citlivost. Sice se mi při ovládání stávalo, že jsem vybranou položku „přejel“, stačí ale nepatrný pohyb zpět a vše je jak má být. Kolečkem po jeho obvodu nejen točíte, na jeho okraji naleznete také čtyři směrová tlačítka. Především ze začátku jsem si často pletl, kdy je třeba točit kolečkem a kdy mohu zmáčknout směry nahoru a dolů, chce to ale jen trochu tréninku a budete spokojeni. Sanza Fuze nabízí dostatečně citlivé ovládání, které je navíc spojené s bleskovými reakcemi přístroje. Používání tohoto přehrávače tedy byla opravdu radost.

Jen s jednou věcí jsem se nedokázal smířit za celou dobu testování. A tím je nešťastné umístění posuvného tlačítka pro zapnutí a zamčení přístroje. Najdete jej na pravém spodním boku a vadilo mi, že není umístěno výš. Když ho totiž chcete použít, musíte palec nepřirozeně zalomit. To v kombinaci s tuhým chodem tlačítka mnohdy znamenalo, že jsem musel zapojit obě ruce – levá přístroj držela, pravá zamykala či odemykala.

Video po něm moc nechtějte

I když Sansa Fuze touto funkcí disponuje, představoval pro mě displej poněkud zklamání. Má totiž na rozdíl od konkurence zřetelný rastr a nenabízí tak pěkné pokoukání jako například Samsung K3, který jsem měl před nedávnem. Pokud se ale smíříte s trochu horšími parametry displeje, bude vám Sansa Fuze dělat už jen radost. Přehrávač mne překvapil velice dobrou čitelností i na slunci a to jsem měl standardně nastavený jas jen na polovině. V nastavení najdete výběr doby podsvícení, volba tapety se naopak omezuje pouze na výběr několika málo barev.

Hlavní nabídku tvoří animované ikony. Na displeji vidíte vždy maximálně tři, aktivní je pouze ta spodní. Vzhledem k volnému místu zde mohl být font písma větší. Podnabídky jsou textové, málokdy se stalo, že se popisek na řádek nevešel, v tom případě to přehrávač vyřešil rolováním.

Že je pohyb v menu rychlý jsem naznačoval už v předchozí kapitole, pochválit musím i intuitivnost přístroje. Za celou dobu se mi nestalo, že bych nějakou funkci nebo nastavení musel složitěji hledat. Úsměv vyvolaly občasné překlepy v nabídkách, ze slova „Albumy“ by zase byla nešťastná moje profesorka českého jazyka.

Hlavně mít v pořádku ID3 tagy

U připojení k počítači máte na výběr mezi režimy MTP a MSC; vše také můžete nechat na přehrávači a mít navoleno automatické rozpoznávání. Pokud jste zvyklí mít alba nakopírovaná po složkách, u Sansy Fuze vám to bude k ničemu, přehrávač se totiž řídí pouze a jedině informacemi z ID3 tagů na jejichž základě skladby rozdělí. Osobně mám raději přístup s integrovaným správcem souborů, ale ten se prostě nekoná. Problematická je také podpora playlistů. Do přístroje se mi nepovedlo žádný dostat, přesunuly se jen samotné skladby. Nějaký specifičtější seznam skladeb tedy musíte vytvářet až přímo v telefonu, kámen úrazu je ale v tom, že více jak jeden seznam neuděláte.

Při přehrávání můžete částečně měnit informace na displeji. Stačí mačkat středový ovladač a pak už jen vybrat jestli chcete vidět délku skladby, jednoduchou vizualizaci, velký obrázek alba, nebo název následující písně. Točením kolečka upravujete hlasitost, tlačítkem umístěným na spodu se zase dostanete k nastavení hudby obsahujícím například ekvalizér a jednoduchým způsobem zde také skladby hodnotíte. Ty nejlépe hodnocené pak přehrávač dokáže filtrovat.

U hudby jsem si původně chtěl stěžovat na její nízkou hlasitost. Pokud ale prozkoumáte dobře nastavení, objevíte volbu položku hlasitost. Změňte ji z Normální na Vysoká a uslyšíte hudbu bez problémů i na hlučné ulici nebo v dopravním prostředku.

Nafoukněte paměť

Do hudebních funkcí alespoň částečně patří také příjemně citlivé rádio. Aplikace ale vůbec není vyřešena dobře. Sice nabízí automatické vyhledávání předvoleb, tyto se ale nikde neuloží, uživatel to musí provést sám. Názvy stanic navíc obsahují pouze frekvenci, vlastní název si neuložíte. Dobře vyřešeno je alespoň nahrávání do formátu WAV, které omezuje jen celková velikost dostupné paměti. Kromě nahrávání z rádia může přístroj posloužit také jako jednoduchý diktafon.

Prohlížení obrázků se dělí na procházení miniatur, nebo vidíte jeden obrázek přes celý displej. Pustit si můžete také slide show a to dokonce i s hudebním doprovodem. Pozor si dávejte na snímky s vysokým rozlišením, jejich zobrazení trvá Sanse poněkud déle.

Pokud použijete paměťovou kartu, přehrávač si nejprve zaktualizuje svou databázi (čím plnější karta, tím déle to bude trvat – počítejte až s několika minutami) a pak už vše probíhá, jako by karta byla součástí interní paměti. U veškerých dat je pouze informační ikonka podle které je poznat, že pocházejí z karty. Trochu nešťastně je podle mého vyřešeno nahrávání dat z počítače. Sansa Fuze se ukáže jako další disk, přítomnost paměťové karty ale nijak indikována není. Hudbu proto musíte na kartu dostat jiným způsobem a teprve naplněnou kartu vložit do přehrávače. Ideálním řešením by pochopitelně bylo mít jako další jak přehrávač, tak kartu v něm zasunutou.

Pokud chcete sledovat na přehrávači video, musíte nejprve provést jeho konverzi. Příslušný program najdete na přiloženém CD, počítejte s tím, že minuta videa bude mít něco mezi pěti až deseti MB a frame rate je 20 fps.

Na závěr byste jistě rádi slyšeli, jestli Sansa Fuze doporučím, či ne. Pokud vám jde především o poslech hudby, chybu rozhodně neuděláte. Přehrávač má snadné ovládání a dostatečně kvalitní zvuk, pozor dávejte jen na chybějící podporu práce se složkami a specifický konektor. Pokud byste ovšem od Sansa Fuze chtěli video, byl bych na rozpacích, zda jej doporučit neboť displej nemá ty správné parametry pro prohlížení fotek a videa. Líbí se mi podpora microSD karet, přehrávači ale chybí krytka. Škoda těchto drobných nedodělků, které kazí celkově velmi pozitivní dojem.

Klady

+ malé rozměry
+ kvalitní konstrukce
+ snadné ovládání
+ rychlé reakce

Zápory

- nestandardní konektor
- microSD nemá krytku
- rozlišení displeje
- nepracuje s playlisty