AVmania.e15.cz

Ratatouille: recenze filmu

Kouzelný výlet do Paříže pro děti i dospělé nám půvabně připomene, že sny jsou tu i od toho, abychom je žili.

Původně provensálské zeleninové jídlo, obvykle podávané jako příloha, dalo název jednomu z nejvoňavějších, nejchutnějších a nejkouzelnějších filmů letošního roku.

Pod režijním vedením Brada Birda, jenž převzal projekt po autorovi původního námětu, českém rodákovi Janu Pinkavovi (Geriho hra), vznikl příběh o zdánlivém outsiderovi, kterému se díky nezlomné vůli splní velký sen. Podobně jako ve svých předchozích opusech (Železný obr, Úžasňákovi) rozvádí režisér a scenárista Bird v Ratatouille téma střetu výjimečného jedince, který je svou povahou předurčen k úspěchu, s netolerantním a nechápajícím okolím.

Klepněte pro větší obrázek 

S krysou do kuchyně

Hlavní hrdina, krysák Rémy, nechce na rozdíl od svého početného příbuzenstva přijmout úděl pojídače odpadků a shnilotin. Díky lásce k dobrému jídlu i mimořádně vyvinutému a vytříbenému citu pro chutě a vůně se řízením osudu Rémy ocitá v prostředí, které až dosud obdivoval z televizní obrazovky a kuchařských knih. Veden imaginativním duchem zemřelého šéfkuchaře Gusteaua, který neunesl kritiku obávaného jídelního kritika Antona Ega a ztrátu prestižní jedné hvězdičky z hodnocení své pětihvězdičkové restaurace, se přiblíží svému snu stát se nejvyhlášenějším kuchařem v Paříži.

Tento film na DVD/Blu-ray si můžete zakoupit na www.Filmopolis.cz

Rémy, toužící po kariéře v oboru, který hlodavce spíše hubí než vyhledává, se rozhodne nalézt lidského spojence, který by naplnil jeho krysí kulinářskou imaginaci. A právě takový se mu zjeví v osobě osmnáctiletého vynašeče smetí Linguiniho. Ten sice neumí vařit, ale stejně jako jeho krysí kamarád má, nejen před svou lepou kolegyní, touhu a snahu uspět.

Klepněte pro větší obrázek

V postavě Rémyho vytvořil Bird vnitřně rozporuplného hrdinu, který stojí na hranici dvou světů. Ten první ho stahuje, a připomíná mu, odkud vzešel – tedy z rodinné krysí smečky, která se vynořuje z jejich přirozeného prostředí pařížských stok. Druhý svět je ten, po kterém touží – vysněný v podobě špičkových kuchařů luxusních restaurací, jimž se obdivuje a k nimž by chtěl patřit. Za Rémyho chlupatým exteriérem se skrývá duše plná snů, kterou v její ctižádosti nechápe vlastní rodina, čímž se titulní hrdina přibližuje světu dospívajících diváků. Rémy má rád lidské pokolení a spolupracuje s ním, ovšem jeho otec naopak vnímá lidi jako největší nebezpečí pro svůj živočišný druh.

Klepněte pro větší obrázek

Dva jsou víc než jeden

Rémyho lidský parťák Linguini je stydlivý kulinářský neumětel. Jeho povaha je dobře patrná již z jeho účesu, který je rozcuchaný a stejně obtížně zvladatelný jako on sám. Ale právě prostřednictvím vlasů může Rémy, který nemluví lidskou řečí, svého spojence při vaření navigovat a utvářet jako marionetu. Bez Linguiniho by byl krysák s celým svým uměním ztracen. Teprve ve dvojici s Linguinim se Rémymu podaří stát se kuchařskou legendou.

Linguiniho objekt touhy, půvabná a rázná kuchařka Colette, vnáší do příběhu nejen potřebnou milostnou zápletku, ale i emancipační nádech, neboť za jejím drsným chováním a ostrostí, hodnou žiletky na holení, se skrývá snaha obhájit své místo v čistě mužském světě profesionálního vaření.

Klepněte pro větší obrázek

Z vedlejších postav zaujmou hlavně ty záporné, ať už jde o ani metr vysokého šéfkuchaře Šprclíka, který je nejen cholericky vzteklý intrikán, ale dokonce si dovoluje hostům servírovat jídla z mražených polotovarů. Šprclíkovi jdečistě o zisk – na rozdíl od jeho zemřelého předchůdce a legendy svého oboru, Augusta Gusteaua, jenž bral přípravu pokrmů jako umění a jehož kniha s mottem"vařit může každý" dodala malému krysákovi odvahu i inspiraci.

Druhou, téměř na hranici sympatií pohybující se padoušskou figurou, je obávaný zahořkle nelítostný kritik restaurací Anton Ego, který je "Příliš hubený na někoho, kdo má rád jídlo", jak o něm poznamená Rémy. Ten již po léta svými sarkastickými bonmoty škodí dobré pověsti restaurací, aby v závěru filmu díky pochoutce Ratatouille dospěl nejen k prozření gurmánskému, ale hlavně tomu lidskému.

Výlet do Paříže pro děti i dospělé

Tvůrcům ze studia Pixar se podařilo přijít s další nenásilnou pohádkovou moralitkou, v níž dojde i na tradičně proklamované rodinné hodnoty, jež však z příběhu násilně netrčí. Lemován příběhem lásky a přátelství vypráví režisér Bird o těžkém putování malého hrdiny za vlastním vysněným cílem. Příběhová linie působí díky dobře napsanému scénáři plynule, Brad Bird vyváženě střídá groteskní honičky s romantikou a magicky si pohrává s atmosférou místa i vyprávění.

Klepněte pro větší obrázek

Na rozdíl od ostatních animovaných kolegů tak ale činí bez infantilních klišé a s důstojností, čímž se ovšem velmi příjemně více než nejmenšímu dětskému divákovi přibližuje světu našemu – starších a odrostlejších. Novinkou je i přímé propojení světa lidského a zvířecího. Krysy nevypadají jako lidé, ale uchovávají si svou živočišnou přirozenost, včetně toho, že se pohybují po čtyřech a ne jako vzpřímení lidé po dvou. Výjimkou je jenom gurmán Rémy, který tak činí kvůli své práci. ("Kdo sahá na jídlo, chodí zásadně po zadních.") Lidé naopak nepředstavují v Ratatouille jen nezbytné pozadí pro řádění roztomilých tvorů nebo hraček, ale jsou jejich opravdovými partery.

Slovní humor neselhává. Ubylo sice vtipných hlášek a popkulturních odkazů, ale jemně hravý a inteligentní humor je sevřenější a plně slouží vyprávěnému příběhu. Naopak obrazový humor, který ocení zejména děti, je postaven na mimice postav a situačním gagu, který těm starším připomene staré grotesky z dvacátých a třicátých let minulého století.

Co si zaslouží absolutní pochvalu, je formální zpracování, i když to se u Pixaru nosí a nikoho už to snad ani nepřekvapuje. Pixar je před svými kolegy vždy v předstihu jak po stránce vizuální, tak po obsahové. Laťka technologické dokonalosti je zde opět zvednuta a animace srsti zvířat, vlasového porostu lidských postav a jejich mimiky, stejně jako pokrmů a romanticky stylizované Paříže okouzluje pečlivostí v detailech i uvolněnou hravostí.

Na počítači vytvořené postavy v sobě mají víc emocí než některé skutečné. My se spolu s nimi můžeme nechat okouzlit konstrukčně lehce předvídatelným, ale fungujícím příběhem o síle přátelství, lásky, zrady i loajality, o očekáváních rodiny i o touze nalézt svou vlastní cestu a o snech, jež se splní.

"Neznám lepší místo, kde snít, než je Paříž" zazní ve filmu a chce se dodat, že snít s jednou kulinářskou krysou.

Ratatouille

  • Režie: Brad Bird. USA 2007.
  • Distribuce: Falcon
  • Distribuční premiéra v ČR: 13.9. 2007.
  • www. ratatouille.com

AVmania.cz hodnotí
FilmKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek10/10

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Lécso Sauron 14. 9. 2007, 16:15

Další podobné články

Selský rozum: jak si Andrej Babiš podmaňuje zemědělství [recenze filmu]

Selský rozum: jak si Andrej Babiš podmaňuje zemědělství [recenze filmu]

„Žlutý baron“ Andrej Babiš si podmaňuje nejen české zemědělství, ale i tuto zemi v dokumentu Zuzany Piussi a Víta Janečka.

Thor: Ragnarok, Liga spravedlnosti - nové trailery na očekávané filmové hity

Thor: Ragnarok, Liga spravedlnosti - nové trailery na očekávané filmové hity

Kde brát seriály, filmy a hry ve 4K a HDR

Kde brát seriály, filmy a hry ve 4K a HDR

Televizory, monitory, herní konzole,... všude samé 4K a HDR, ale kde brát obsah? Hry už jsou na 4K připravené, rychle nabídnou i HDR, ale filmů a seriálů je málo. Hlavně těch dostupných.

Atomic Blonde: Bez lítosti – recenze filmu

Atomic Blonde: Bez lítosti – recenze filmu

Spolurežisér Johna Wicka ve špionážní misi z Berlína před pádem zdi sází na jeho atmosférickou kulisu, sexy chladnou agentku Charlize Theron, osmdesátkový soundtrack a dlouhou akční scénu napříč patry domu.

Přání smrti: legendární film se vrací v remaku [video]

Přání smrti: legendární film se vrací v remaku [video]

Apple TV bude poskytovat obsah ve 4K rozlišení

Apple TV bude poskytovat obsah ve 4K rozlišení

Baby Driver - recenze filmu

Baby Driver - recenze filmu

Drive pro teenagery. Edgar Wright si pohrává s žánrovými klišé gangsterek i romancí, ale jeho nosnému nápadu se sladěním rytmu hudby a choreografie akce chybí silnější příběh a práce s charaktery postav.

Dunkerk – recenze filmu

Dunkerk – recenze filmu

Evakuace spojeneckých vojáků jako šílenství války v přímém přenosu. Práce s obrazem a nervním zvukem se stává součástí konceptu, jak nově nahlédnout na žánr válečného filmu. Britský režisér Christopher Nolan poprvé natočil příběh podle skutečných událostí.