AVmania.e15.cz

Purpurový vrch: recenze filmu

Z touhy, šílenství a intrik utkaná gotická romance, odhalující tajemství jednoho zašlého viktoriánského panství. Režisér Hellboye Guillermo del Toro skládá poctu starým hororům.

Jednapadesátiletý mexický rodák Guillermo del Toro měl v posledních letech trochu smůlu na nerealizované projekty. Studio Universal mu zhatilo plány na natočení vysněné adaptace Lovecraftova románu V horách šílenství a i jeho podíl na trilogii Hobit měl být původně větší než jen participace na scénáři.

Režisér obou dílů Hellboye a dvojky Bladea v uplynulých pěti letech napsal scénář k nepříliš zajímavému hororu Nebojte se tmy, do seriálové podoby (The Strain) převedl upíří trilogii podle vlastní předlohy Zhoubný kmen a především natočil svou poctu anime žánru pod názvem Pacific Rim - Útok na Zemi.

Pocta gotickým a viktoriánským románům

Ta by se měla za dva roky dočkat pokračování, stejně jako Hellboy s pořadovým číslem tři. V mezičase se rozhodl pro realizaci trochu skromnějšího, ale o to víc osobního filmu, v němž se vrací ke svým kořenům režiséra, který rád pracuje s hororovým aranžmá svých děl (Princ bez království, Faunův labyrint).

O přímočarý horor ale samozřejmě nejde, na to je del Toro příliš sofistikovaný tvůrce. Napínavé, mrazivé či strašidelné scény jsou v něm přítomné, ale nejsou tím prioritním pro budování tísnivé atmosféry vyprávění. To se žánrově pohybuje mezi duchařským hororem, mysteriózním dramatem, temnou romancí, melodramatem a psychothrillerem.

Ani toto vymezení ale není přesné, jde spíš o prvky, které si z těchto žánrů vypůjčuje. Režisér se totiž rozhodl složit svébytnou poctu gotickým románům jako předchůdcům moderního hororu. A pak také ženským autorkám typu Charlotte Brontëové a Daphne du Maurier s jejich romány Jana Eyrová a Mrtvá a živá.

Z žánru gotických románů přebírá prostředí, kde se příběh odehrává a rovněž klasickou zápletku, kdy se nově příchozí hrdinka seznamuje s tajemstvími osaměle stojícího sídla, do něhož přichází. Tato hrdinka je zároveň typově velmi úzce spjata s hlavními postavami již zmíněných viktoriánských románů.

Emancipovaná začínající spisovatelka

Jde o hrdinku emancipovanou, která se prostřednictvím psaní vyrovnává s nepěkným traumatem z dětství. Američance Edith Cushing (Mia Wasikowska) jako malé dívce zemřela maminka. Od té doby se jí párkrát zjevila, aby jí marně varovala před nebezpečím, do něhož se řítí.

Z dívky vyrostla díky láskyplné péči jejího otce - průmyslníka Cartera (Jim Beaver) mladá dáma, která se snaží stát spisovatelkou. Vydavatelé ale z jejího rukopisu nejsou příliš nadšeni. Chtějí romanci, ona nabízí duchařský příběh. V té chvíli vstupuje na scénu muž, kterému se její text líbí a v psaní ji podporuje.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Tajemný a uhrančivý aristokratický cizinec ze starobylého rodu Sharpeů se zas pro změnu líbí jí. Důvod návštěvy Thomase Sharpea (Tom Hiddleston) v New Yorku ale byl původně jiný než zájem o literaturu začínajících autorek. Thomas se snaží přesvědčit Edithina bohatého otce, aby se podílel na financování stroje na těžbu jílu, který navrhl. Panství Sharpeových totiž na tomto podloží stojí a on chce danou horninu proměnit v bohatství.

Události se nakonec seběhnou tak, že otec Carter tragicky umírá a jeho dcera se za vysokého Angličana, který lichotí jejímu literárnímu talentu, provdává. Odjíždí s ním na jeho panství v Anglii, kterému se přezdívá Purpurový vrch.

Přízraky minulosti

Tomu vévodí majestátní, leč chátrající viktoriánský dům, jehož děravou střechou padá do vstupní haly déšť, sníh a listí. Zdá se, že tento dům z krvavě červené hlíny dýchá, krvácí a pamatuje si. A Edith se v něm rozhodně necítí jako doma. Přispívá k tomu odměřenost její švagrové Lucille (Jessica Chastain), Thomasovy starší sestry, a spousta děsivých vizí, které ji provázejí od chvíle, kdy prvně překročila práh tohoto domu.

Klepněte pro větší obrázek

Edith se do něj uchýlila před pronásledujícími přízraky své vlastní minulosti a nalezla zde jiné, spjaté naopak s tímto místem. Edith je sice k smrti vyděšená, zároveň ji ale zvědavost nutí odhalovat tajemství, které se dům snaží pohřbít.

Edithina schopnost vnímat vize a přízraky z jiného světa, kterou byla nadána už v dětství, se záhy obnovuje a způsobuje, že vidí hrůzné postavy duchů na roztodivných místech domu. Jejich vizuální zpracování je na vysoké technické úrovni a práce se zvukovým mixem lekací duchařskou atmosféru umocňuje.

Různé podoby lásky

Hrůzné a někdy i docela brutální momenty pouští režisér v pravidelných dávkách, ale mnohem víc mu jde o zachycení změn, jimiž tehdejší společnost procházela. Děj je zasazen do viktoriánského období přelomu devatenáctého a dvacátého století. Víra v rozum, pokrok a technické vynálezy se tu potkává se světem chladné britské aristokracie, řídící se letitými pravidly.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

A mladá spisovatelka se přesně mezi těmito póly zmítá. Mezi starým a novým, rozumem a emocemi, vztahem k příteli z dětství, Dr. Alanu McMichaelovi (Charlie Hunnam) a tajemnému cizinci, jehož pojme za muže. Teprve až po svatbě ale zjišťuje, koho si to vlastně vzala. Probudí se na neznámém místě, v jiném domě a v posteli, která není její. Dům se pro ni stává klecí, sklenicí, kterou používáte na lapání motýlů, hrozivou pastí, z níž se nemůže dostat ven.

Režisér a spoluautor scénáře se od metafory instituce manželství dostává k vykreslení různých podob lásky. Milenecké, rodičovské i sourozenecké s nádechem incestu. A ukazuje, že pravá láska může překonat i dědičné šílenství, zapomenuté rodové zločiny a vraždy kvůli dědictví.

Divák o krok před postavami

Problémem odhalování jednotlivých zvratů na cestě k vyřešení záhady jednoho domu a jeho usedlíků je, že jsou poměrně předvídatelné a divák je tak neustále o krok před postavami. Nejde jen o to, že od začátku ví, jak to bylo se smrtí Edithina otce, ale vytuší i mnohem dřív, co se na ni chystá.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Je to nakonec Edith, která jako poslední zjišťuje, do jaké pasti se to vlastně dostala. A že na cestu z ní už je v momentě, kdy si to uvědomí, pozdě. V té chvíli se rozhodne jednat, přičemž její konání působí v pečlivě budované atmosféře stupňovaného napětí značně krvavě a násilně. Ke slovu přijde lopata, sekáček na maso a definitivní odpověď na to, jestli jí v domě víc ohrožovali víc živí nebo duchové.

Předvídatelný scénář tedy není režisérovým hlavním trumfem vyprávění. Nejsou jím nakonec ani herci, z nichž v této dobové kostýmní psychohře dvou sourozenců vyniká Jessica Chastain jako odměřená a poté běsnící Lucille.

Dům jako živoucí bytost

Režisér sází především na obrazovou a výtvarnou stránku svého díla, které působí z hlediska kostýmů, výpravy, hudby, kamery a ozvučení opravdu úchvatně. Del Toro každý záběr komponuje jako obraz, který by šel na místě zarámovat. Nejvíc si vyhrál se samotnou rezidencí, ležící v hrabství Cumbria. Jde o venkovskou a hornatou oblast severní Anglie, která sdílí hranice se Skotskem.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Dům se stává živoucí bytostí i součástí historie rodu. Jeho umístění nad jílovými doly, do kterých se stavení pomalu vsakuje, stejně jako krvavě červený jíl do zasněžené krajiny, vytváří zdání sídla, jež vzniklo na krvi předků.

Vyprojektovat dům, v němž se značná část vyprávění odehrává, zabralo tvůrcům poměrně dost času. Má tři patra, které jsou propojeny funkčním výtahem, a každé z nich vypadá jinak. Del Toro zprvu plánoval film jen produkovat. Když mu ale studio dovolilo mít nad ním stoprocentní kreativní kontrolu, chopil se i režie. Nechal postavit impozantní rekvizitu domu, včetně jeho detailního vnitřního vybavení.

Rustikální nábytek, vyřezávané zábradlí, krb, těžké saténové závěsy. To vše vás uchvátí zašlou krásou starých časů. Tedy těch, jež v kinematografii čtyřicátých až šedesátých let přály filmům jako Hitchcockova Rebecca, hororům studia Hammer nebo Cormanovým adaptacím próz Edgara Allana Poea (Zánik domu Usherů, Jáma a kyvadlo).

Del Toro se jimi inspiruje pro svou audiovizuálně opulentní podívanou, která nabízí staromódní horor v tom nejlepším slova smyslu. Emo fanynky Stmívání i příznivci asijských duchařin budou možná zklamáni, ti, kterým se líbila Burtonova Ospalá díra, Žena v černém s Danielem Radcliffem nebo režisérův vypiplaný Faunův labyrint nikoliv. Horor a romantika si tady podávají šťastně ruce.

Purpurový vrch

  • Žánr: gotická romance
  • Původní název: Crimson Peak
  • www.legendary.com/film/crimsonpeak/
  • USA 2015
  • Scénář: Guillermo del Toro, Matthew Robbins
  • Režie: Guillermo del Toro
  • Hrají: Mia Wasikowska, Tom Hiddleston, Jessica Chastain, Charlie Hunnam, Burn Gorman, Jim Beaver, Javier Botet, Leslie Hope, Doug Jones
  • Distribuce: CinemArt
  • Distribuční premiéra v ČR: 15. 10. 2015
AVmania hodnotí
Purpurový vrch   8
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Film mi přišel roztahaný, předvídatelný, nes… Petr 16. 11. 2015, 14:53
Zobrazit diskuzi Přidat příspěvek

Další podobné články

Equalizer 2: recenze filmu

Equalizer 2: recenze filmu

Temný rytíř z taxíku v podání Denzela Washingtona altruisticky napravuje špatnosti světa. V béčkovém špionážním příběhu, který se opírá o áčkového herce, je přitom konfrontován s vlastní minulostí.

BlacKkKlansman: recenze filmu

BlacKkKlansman: recenze filmu

Chytrá satira, která si utahuje z hloupých rasistů. Spike Lee natočil podle skutečného případu politicky angažované dílo, které je současně velmi zábavné v tom, jak si pohrává s filmovými žánry a jejich postupy.

MEG: Monstrum z hlubin – recenze filmu

MEG: Monstrum z hlubin – recenze filmu

Prehistorický obří žralok proti traumatizovanému záchranářovi v podání Jasona Stathama. V béčkovém žraločím thrilleru, jemuž chybí osobitost, nadsázka, krev i nervy drásající napětí.

Miss Hanoi: recenze filmu

Miss Hanoi: recenze filmu

David Novotný a Ha Thanh Špetlíková v kriminálce z uzavřeného světa vietnamské komunity. Režisér Zdeněk Viktora po Raluce přichází s žánrovým kouskem, stavícím na jiskření nesourodého páru vyšetřovatelů.

Mission: Impossible – Fallout je nejlepší akční film roku 2018 [recenze]

Mission: Impossible – Fallout je nejlepší akční film roku 2018 [recenze]

Nejlepší díl série a akční film roku, plný zvratů a spektakulární akce. Agent Ethan Hunt se ocitá na šachovnici mocenských zájmů různých tajných agentur, které proti sobě intrikují a vzájemně si nevěří.

Úžasňákovi 2: recenze filmu

Úžasňákovi 2: recenze filmu

Režisér Brad Bird kvalitativní laťku jedničky nepřekonal, ale ani nepodlezl. Humor snímek těží z prohození tradičních rodinných rolí, kdy žena zachraňuje svět a muž zůstává doma s dětmi a podporuje ji.

Hotel Artemis – recenze filmu

Hotel Artemis – recenze filmu

Drew Pearce ve svém debutu spoléhá na noirovou atmosféru zašlého hotelu, přebudovaného na supermoderní nemocniční zařízení pro členy zločineckého podsvětí, méně už na rozvíjení zápletek, s nimi spjatých.

Chata na prodej – recenze filmu

Chata na prodej – recenze filmu

Hořce ironická charakterová studie české mentality, naroubovaná na fenomén českého chataření. Komedie o obtížnosti komunikace uvnitř třígenerační rodiny, v níž se poznáte.