AVmania.e15.cz

Proti větru: Jak neodvanout s větrem životních proher

Proti větru: Jak neodvanout s větrem životních proher

Z festivalu francouzského filmu tento týden nabídku českých kin obohatí sprška francouzských titulů. Jedním z nich je drama Proti větru. Druhý celovečerní počin herce Jalila Lesperta vypráví o neúspěšném spisovateli, který se musí vyrovnat s nevysvětlenou ztrátou své ženy. Sarah zmizela den po hádce a Paul si proto není jistý, jestli jeho a jejich dvě děti prostě neopustila.

Po roce trýznivého a bezvýsledného pátrání se vrací do Bretaně, do přímořského městečka, kde vyrostl, aby se tam pokusil začít s malou dcerkou a dospívajícím synem znovu. Epizodky z jeho života pak sledují, jak se zlomený muž postupně uzdravuje, dokud nebude mít sílu čelit zjištění, co se skutečně stalo.

Příběh pochází z románu Oliviera Adama, který si pro jeho adaptaci Lesperta sám vybral. Autoři kromě času vidí léčebnou sílu i ve společnosti a v podpoře blízkých lidí, staršího bratra i nových kamarádů, kteří také řeší vlastní prohry a zklamání. I proto Paul nosí jméno Anderen, což v němčině znamená ti druzí. Poselství tedy není nijak překvapivé. Ale Lespert ho dokáže podat sympaticky nenuceně.

Film proti šedivému větru průměru upevňují dva solidní pilíře. Jeden z nich má podobu Benoîta Magimela, dojemného, přirozeného, přitažlivého v roli chybujícího nedokonalého obyčejného člověka, který se tu jako jeden z mnoha pere s životem, co se nevyvedl zrovna podle jeho představ. Druhý postavil režisér z působivé atmosféry větrného města u šedivého zimního moře, nálady melancholické, ovšem ne beznadějné.

Drama víc než psychologické rozbory nabízí impresi, málomluvnou, ale zase bez typických velkých životních mouder. Do duše svého ztraceného a pomalu nalezeného hrdiny se Lespert dostává ne přes slova, ale pomocí obrazu, hudby, detailů. Emocionální dopad jeho osudu se buduje postupně, skoro nenápadně, zato jistě.


Proti větru

  • drama, Francie, 91 minut
  • Režie: Jalil Lespert
  • Hrají: Benoît Magimel, Isabelle Carréová, Antoine Duléry
  • Premiéra: 29. listopadu
  • Hodnocení: 70 %
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku Přidat příspěvek

Další podobné články

Avengers: Endgame – první oficiální trailer [video]

Avengers: Endgame – první oficiální trailer [video]

Smrtelné stroje: recenze filmu

Smrtelné stroje: recenze filmu

Města budoucnosti jako motorizovaní predátoři, pohlcující slabší kusy. V Peterem Jacksonem produkované teenagerské dystopii, jejíž ambice stát se sérií zůstanou zřejmě nenaplněny.

Záhada Silver Lake: recenze filmu

Záhada Silver Lake: recenze filmu

Pátrání po zmizelé krásné sousedce proměňuje režisér David R. Mitchell v podvratnou hru s konvencemi žánru filmu noir, plnou popkulturních odkazů, utahování si z konspiračních teorií a lynchovského matení diváků.

3 dny v Quiberonu: recenze filmu

3 dny v Quiberonu: recenze filmu

Na stříbrném plátně zářila tak jasně, až sama vnitřně zcela vyhořela. Empatický portrét krásné herečky s tragickým osudem Romy Schneider, oceněný sedmi německými filmovými cenami Lola.

Creed II – recenze filmu

Creed II – recenze filmu

Rocky Balboa a Ivan Drago se po třiatřiceti letech znovu utkávají v ringu prostřednictvím svých svěřenců. Ve filmu o vině, pomstě, vykoupení a snaze synů vyrovnat se svým otcům i ochotě naplnit jejich očekávání.

Aquaman: poslední oficiální trailer na očekávaný komiksový hit [video]

Aquaman: poslední oficiální trailer na očekávaný komiksový hit [video]

Oni a Silvio: recenze filmu

Oni a Silvio: recenze filmu

Oscarový režisér Paolo Sorrentino na pozadí dekadentních orgií prázdné hýřivosti vykresluje satirický portrét italského premiéra Silvia Berlusconiho a politiků jeho střihu.

Svědkové Putinovi: recenze filmu

Svědkové Putinovi: recenze filmu

Vybrali si ho a pak se nestačili divit. Svědectví o mocenském vzestupu Vladimira Putina a manipulativních praktikách, jež k tomu použil, které léty nabralo na mrazivém kontextu.