AVmania.e15.cz

Paříž–Manhattan: Nepřesvědčivá nápodoba Woodyho Allena

Paříž–Manhattan: Nepřesvědčivá nápodoba Woodyho Allena

Woody Allen za ta léta svými duchaplnými romantickými komediemi inspiroval mnohé. Francouzka Sophie Lelloucheová patří mezi ně. Mezi tím „mít rád Allena“ a „být dobrý jako on“ je však velký rozdíl. Její celovečerní debut se sice jmenuje Paříž–Manhattan, na cestě za svým vzorem se ale příliš daleko nedostal.

Hlavní hrdinka, okázale osobitá lékárnice Alice, může svého guru chválit mnoha větami a DVD s jeho filmy zázračně léčit zdravotní potíže řady pacientů. Její vlastní milostné eskapády přesto pořád postrádají vtip, švih i duchaplnost, takže vypadají jako nezajímavé a nepřesvědčivé rozhodování mezi zdánlivě dokonalým bohatým mužem a příliš upřímným vynálezem alarmů.

Ten je sice už trochu za zenitem, ale v podání herce a zpěváka Patricka Bruela dostatečně šarmantní a režisérkou dostatečně protežovaný, aby byl od počátku jasným kandidátem na závěrečný polibek. Toto Alicino „dilema“ doplňuje několik podivně nerozvitých vedlejších zápletek, které nutí postavy dělat další hloupé věci jako vloupat se do bytu svých příbuzných, aby tam mohly hledat důkazy o nevěře.

Jako vzdělaná fanynka autorka Allenovi ukradla alespoň jeden dobrý nápad. Nechala samotného Woodyho, aby Alici radil z plakátu, podobně jako kdysi jeho hrdinovi kecal do života imaginární Humphrey Bogart v komedii Zahraj to znovu, Same. Škoda že tuto ideu posléze opustí. Allenův vlastní hlas alespoň přináší do filmu jeho bonmoty a ty neznějí tak mdle jako ty od Lelloucheové, zároveň autorky scénáře.

V Paříž–Manhattan romantiku přináší jen jarní Paříž a francouzská móda, hlavní hrdince to většinou sluší. Alespoň od okamžiku, kdy se děj přesune do současnosti z úvodních matoucích flashbacků, v nichž všichni vypadají stejně staře, ač se mají odehrávat o deset let dříve.

Z lehkonohé pocty Woodymu Allenovi tak zbyl jen nesoustředěný film plný slov, ale s málem obsahu, takový, kde postavy dokola opakují, jak milují hudbu Cola Portera (jako hrdina Půlnoci v Paříži), a přitom tu pořád hraje jen jeden hit od Rodgerse a Harta.

Paříž–Manhattan

  • romantický, Francie, 77 minut
  • Režie: Sophie Lelloucheová
  • Hrají: Alice Taglioniová, Patrick Bruel
  • Premiéra: 7. února
  • Hodnocení: 40 %
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku Přidat příspěvek

Další podobné články

30 sex symbolů šedesátých let

30 sex symbolů šedesátých let

Brigitte Bardot, Ursula Andress, Claudia Cardinale, Raquel Welch, Sophia Loren, Catherine Deneuve, Jane Fonda, Anita Ekberg, Britt Ekland, Sharon Tate. S šedesátými léty přichází éra sexuálního uvolnění ve společnosti i kinematografii.

Creed II: první oficiální trailer na pokračování boxerské ságy [video]

Creed II: první oficiální trailer na pokračování boxerské ságy [video]

Escobar: recenze filmu

Escobar: recenze filmu

Tenkrát v Kolumbii. Portrét narkobarona Pabla Escobara, který po dobrém či po zlém hledá ve veřejném životě respekt druhých. Javier Bardem a Penélope Cruz ožívají ve vzpomínkách zločincovy milenky.

Ghost Stories: recenze filmu

Ghost Stories: recenze filmu

Britská hororová antologie tří duchařských příběhů, spojených jedním rámcovým, odhaluje psychologický základ zdánlivě nevysvětlitelných nadpřirozených případů.

Já, Simon: recenze filmu

Já, Simon: recenze filmu

Feel-good movie a gay varianta oblíbených romantických teenagerských komedií nabízí pozitivní pohled do světa, jemuž vládne tolerantní a liberální duch.

Smrtelné stroje, Bumblebee: nové oficiální trailery na očekávaná sci-fi [video]

Smrtelné stroje, Bumblebee: nové oficiální trailery na očekávaná sci-fi [video]

10× nejslavnější muzikanti ve filmu

10× nejslavnější muzikanti ve filmu

Bird, Great Balls of Fire!, The Doors, Ray, Walk the Line, Control, Edith Piaf, Serge Gainsbourg, Get On Up - Příběh Jamese Browna, Nico, 1988. Nejslavnější muzikanti na filmovém plátně.

Na krátko: je lepší milosrdná lež, nebo krutá pravda? [recenze filmu]

Na krátko: je lepší milosrdná lež, nebo krutá pravda? [recenze filmu]

Upínání se k nepřítomnému otci, špatná komunikace v rodině, milosrdná lež a ztráta iluzí díky ní. Adaptace předlohy Petry Soukupové, oceněné Magnesiou Literou jako Kniha roku.