AVmania.e15.cz

Nejhledanější muž: recenze filmu

Philip Seymour Hoffman a jeho poslední velká role v adaptaci špionážního bestselleru Johna le Carrého. Boj s terorismem ve stínu konkurujících si zpravodajských služeb.

Na letošním filmovém festivalu Sundance představil nizozemský fotograf a režisér Anton Corbijn svůj třetí celovečerní počin. Za účasti herce Grigorije Dobrygina a Philipa Seymoura Hoffmana, který byl o necelých čtrnáct dní později nalezen mrtvý. Právě jemu a producentu Simonu Channingovi Williamsovi je film věnován.

Devátá filmová adaptace Johna le Carrého

Snímek vychází ze stejnojmenného románu britského spisovatele Johna le Carrého (1931), který vyšel před šesti lety a okamžitě se stal čtenářským bestsellerem. Jeho autor v padesátých a šedesátých letech pracoval v MI5 a MI6 a už tehdy začal psát pod pseudonymem. Po napsání svého třetího románu Špion, který se vrátil z chladu (1963) z MI6 odešel a začal se plně věnovat psaní špionážních a politických románů.

Spisovatel, který umožnil čtenářům nahlédnout do zákulisních špionážních her během studené války, neztratil téma ani po pádu železné opony a dál reflektuje situaci tajných služeb ve změněných geopolitických podmínkách. Ostrý kritik administrativy George W. Bushe je činorodý je i po překročené osmdesátce, ostatně jeho poslední román vyšel loni.

John le Carré, který ve svých knihách zužitkovává své zkušenosti z působení v britské rozvědce, je pro napínavost a charakter zápletek, s nimiž přichází, rovněž vyhledávaným autorem pro filmová, televizní a rozhlasová zpracování jeho děl.

Na motivy jeho románů vzniklo dosud osm celovečerních filmů - Špión, který přišel z chladu (1965), Smrtelný případ (1966), The Looking Glass War (1969), Malá bubenice (1984), Ruský dům (1990), Agent z Panamy (2001), Nepohodlný (2005) a Jeden musí z kola ven (2011). Nejhledanější muž je devátou filmovou adaptací, jíž se ujal australský scenárista a dramatik Andrew Bovell (Tanec v srdci, Lantana, Požehnaní, Na hraně temnoty).

Jak rozeznat potenciálního teroristu?

Ten nás v souladu s autorovou předlohou zavádí do islámské komunity v německém přístavním městě Hamburg, kde se vynoří neznámý muž. Jeho vzhled i způsob, jakým se v této enklávě pohybuje, okamžitě vzbudí pozornost tajných služeb, které ho začnou podezírat z plánování teroristických činů.

Zjistit jeho totožnost není pro tajné služby tak těžké. Takže se záhy ukáže, že jde o nelegálního běžence z Čečenska Issu Karpova (Grigorij Dobrygin), který na vlastní kůži poznal, jak ruské tajné služby zacházejí s podezřelými islámskými mladíky.

Vyhublý a zubožený Issa získá ubytování u tureckých přistěhovalců, kteří mu zajistí kontakt na mladou právničku Annabel Richterovou (Rachel McAdams), která pomáhá lidem v jeho situaci při získání azylu. Issa ale nepřichází úplně s prázdnou. V ruce má dopis, adresovaný blazeovanému britskému bankéři Tommymu Brueovi (Willem Dafoe), který rozhodně není nijak úzkostlivý, co se týče původu peněz, s nimiž operuje.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
 

Když vyjde najevo, že tučné konto ve výši deseti milionů eur, kterým by mohl disponovat, založil jeho otec, vysoký ruský důstojník a mafiánský boss, zájem kontrarozvědky o tohoto nemanželského syna čečenské matky a ruského otce ještě o to víc vzroste.

Issa tvrdí, že chce začít v Hamburgu nový život. Dá se ale věřit mladíkovi s velice pochybnými kontakty, kterého si pro podezření z teroristických aktivit podali už Rusové? Nepoužije zděděné peníze po zesnulém otci na financování Svaté války? Nebo jeho prostřednictvím někdo jiný? Věnuje je na dobročinné účely, jak deklaruje? A jde opravdu o nevinného člověka, který se stal obětí zákulisních her mezinárodního zločinu nebo militantního džihádistu, jehož poslání po právu vzbuzuje zájem tajných služeb?

Malá ryba jako návnada

Pravdu se rozhodne zjistit šéf jedné z protiteroristických odnoží německé rozvědky Günther Bachmann (Philip Seymour Hoffman), který odmítne nátlak americké i německé strany, aby Issu zatknul a vyslechl ho jako podezřelého z terorismu.

Namísto toho sleduje jeho kroky, které vedou jednak k německé právničce Annabel, ale také k muslimskému filantropovi Abdullahovi (Homayoun Ershadi), u něhož existuje podezření, že ušlechtilými charitativními projekty maskuje svou podporu teroristickým akcím.

Günther se rozhodne Issu využít jako malou rybu, která mu pomůže coby návnada získat kontakty na větší dravce, ovlivňující chod mezinárodního terorismu. Problémem je, že ostatní špionážní služby, ať už německé nebo americké, mají také své zájmy, které jeho snahu značně znesnadňují.

Nekoordinovaná činnost tajných služeb

Nejhledanější muž přináší pohled na činnost různých protiteroristických, tajných a špionážních služeb, které se v globálním i národním měřítku větví do tolika různých podskupin, že jde jejich působnost často proti sobě. Namísto koordinovaného mezinárodního postupu proti terorismu dochází ke sporům o kompetence, vzájemnému soupeření těchto služeb a házení si klacků pod nohy.

Ve světě po 11. září panuje i v tomto prostředí taková nedůvěra mezi jednotlivými složkami a účastníky boje proti terorismu, že to takřka paralyzuje jejich chod. Více se hledí na vykazování krátkodobých výsledků než na systematický postup proti kořenům tohoto novodobého zla. Možná to souvisí i s tím, že terorismus je jak onen vícehlavý drak, kterému když jednu hlavu setnete, tak má ještě mnoho dalších.

 Klepněte pro větší obrázek

V zoufalém honu na teroristy, kde si nevěří ani ti, kteří by si důvěřovat měli, se pak stává, že v něm uvíznou jak vinní, tak nevinní. Z tohoto pohledu je příznačné, že se John Le Carré pro vznik svého románu inspiroval skutečným případem Murata Kurnaze. Muslima tureckého původu, který se narodil a žil v německém Hamburgu, kde byl obviněn z napojení na teroristickou organizaci Al-Kajdá. Poté, co byl zajat Američany, strávil 4 a půl roku ve vězení Guantánamo na Kubě. Propuštěn byl v roce 2006.

Snaha o humánnější přístup

Hysterie, která zachvátila svět po 11. září kvůli nebezpečí, přicházejícímu z muslimského prostředí, se odráží v chování takřka všech postav. Režisér se scenáristou si od nich drží odstup, který způsobuje, že se nám může zdát, že jsou psychologicky málo prokreslené nebo s velmi nejasnými motivacemi.

Tato nečitelnost postav a jejich vzájemných vztahů je ale tvůrčím záměrem, ukazujícím, že hrdinové příběhu jsou jen figurkami na šachovnici vyššího politického zájmu o světovou bezpečnost, který se zaštiťuje ušlechtilými ideály, ale v praxi má k uplatňování humanistických tezí značně daleko.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

V osobě Günthera Bachmanna a jeho střetu s ostatními bezpečnostními složkami se pak všechny tyto rozpory boje proti terorismu výborně zrcadlí. Ač používá Bachmann k dosažení výsledků podobných metod jako jeho kolegové, nejde o chladného byrokrata, pro něhož je člověk jen položkou v seznamu podezřelých osob. Vnímá ho jako někoho, k jehož lidským právům je třeba přihlížet a případně se je i ochránit.

Jde si tvrdě za svým ve snaze vymýtit hrozbu terorismu, protože věří, že jen tak může být svět zase bezpečnějším místem. Na rozdíl od svých kolegů se ale nezaměřuje na krátkodobé cíle, ale je schopen myslet koncepčně a s dlouhodobějším výhledem.

Artový špionážní thriller

Pokud jde o jeho vnějškovou charakteristiku, máme tu před sebou noirovou postavu zasmušilého poldy v přšiplášti, o jehož pohnutkách se dozvídáme jen z drobných náznaků, narážek nebo útržků dialogů. A právě takto vypráví i režisér Anton Corbijn. Minimalisticky, stroze, nedořečeně, ale účinně v tom, jak rafinovaně a často v druhém plánu pracuje s napětím, gradovaným drtivou deziluzivní pointou.

Špionážní thriller v jeho pojetí není přehlídkou akčních ani násilných scén, ale mravenčím každodenním sledováním a vyhodnocováním získaných informací. Tempo vyprávění je pomalé a soustředěné. Na precizní kompozici obrazu je znát režisérova zkušenost s fotografováním a tvorbou videoklipů.

Klepněte pro větší obrázek 

Atmosférická znepokojivá nálada a esteticky vytříbená vizuální stránka přispívá k tomu, že film vnímáme jako artovou variantu špionážních thrillerů, která má blíž k jejich sedmdesátkovému pojetí než k současné hollywoodské podobě co nejdynamičtějších vyprávění. V tom je jeho třetí film hodně podobný předchozímu Američanovi s Georgem Clooneym v hlavní roli.

Anton Corbijn se nesnaží zavděčit nebo podbízet většinovému diváckému vkusu, protože ví, že síla jeho vyprávění vězí někde jinde. V pečlivé režii a dobře zvoleném hereckém ansámblu, z něhož se vyděluje Philip Seymour Hoffman. Ten se tu loučí s filmovým světem dalším excelentním výkonem, který vám připomene, proč byl považován za jednoho z nejlepších, ne-li nejlepšího herce své generace.

Jeho unavený špionský profesionál nám přibližuje fungování zpravodajských služeb v moderním boji s terorismu a naznačuje, proč je tento boj také neúčinný. Divák se tak seznamuje s navýsost aktuálním tématem, zpracovaným do podoby nečernobílého pohledu na tuto problematiku.

Nejhledanější muž

  • Žánr: špionážní thriller 
  • Původní název: A Most Wanted Man
  • www.amostwantedmanmovie.com/
  • Velká Británie / USA / Německo 2014
  • Scénář: Andrew Bovell (podle předlohy Johna le Carrého)
  • Režie: Anton Corbijn
  • Hrají: Rachel McAdams, Philip Seymour Hoffman, Willem Dafoe, Robin Wright, Daniel Brühl, Nina Hoss, Martin Wuttke, Mehdi Dehbi, Kostja Ullmann, Grigorij Dobrygin, Rainer Bock
  • Distribuce: Forum Film CZ
  • Distribuční premiéra v ČR: 04. 09. 2014


Hodnocení filmu: 8/10

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku Přidat příspěvek

Další podobné články

Aquaman: recenze filmu

Aquaman: recenze filmu

Origin vládce podvodní říše odhaluje jeho původ v barevné, záměrně přepálené pohádkové fantasy, plné epických akčních scén a roztodivných podmořských bytostí.

15 filmů roku 2018, které musíte vidět: sci-fi, akční, horory a thrillery

15 filmů roku 2018, které musíte vidět: sci-fi, akční, horory a thrillery

Ready Player One: Hra začíná, Upgrade, Black Panther, Avengers: Infinity War, Mission: Impossible - Fallout, Tiché místo, Tísňové volání, Jack staví dům. První výběr toho nejlepšího, co se letos objevilo v kinech a na DVD a Blu-ray nosičích.

Avengers: Endgame – první oficiální trailer [video]

Avengers: Endgame – první oficiální trailer [video]

Smrtelné stroje: recenze filmu

Smrtelné stroje: recenze filmu

Města budoucnosti jako motorizovaní predátoři, pohlcující slabší kusy. V Peterem Jacksonem produkované teenagerské dystopii, jejíž ambice stát se sérií zůstanou zřejmě nenaplněny.

Záhada Silver Lake: recenze filmu

Záhada Silver Lake: recenze filmu

Pátrání po zmizelé krásné sousedce proměňuje režisér David R. Mitchell v podvratnou hru s konvencemi žánru filmu noir, plnou popkulturních odkazů, utahování si z konspiračních teorií a lynchovského matení diváků.

KEF Q550: povedené kompaktní sloupové reprobedny [test]

KEF Q550: povedené kompaktní sloupové reprobedny [test]

Malé a kompaktní sloupečky KEF Q550 jsou velmi realistickými, velmi spořádanými a velmi kultivovanými hráči a ve své cenové třídě nabízí překvapivě delikátní hodnoty. Ocení je vyznavači starého dobrého anglického zvuku.

3 dny v Quiberonu: recenze filmu

3 dny v Quiberonu: recenze filmu

Na stříbrném plátně zářila tak jasně, až sama vnitřně zcela vyhořela. Empatický portrét krásné herečky s tragickým osudem Romy Schneider, oceněný sedmi německými filmovými cenami Lola.

Sony WH-1000XM3: nejlepší bezdrátová sluchátka s potlačením hluku [test]

Sony WH-1000XM3: nejlepší bezdrátová sluchátka s potlačením hluku [test]

Už první generace sluchátek s aktivním potlačením hluku Sony se řadila mezi naprostou špičku. Po vylepšené druhé Sony přišla letos s třetí. Ta přináší nový analogový zesilovač a ukazuje konkurenci definitivně záda.