Náhradníci: recenze filmu

Lékařský experiment z doby před čtrnácti lety se přechodem na sériovou výrobu proměnil v časovanou bombu, umrtvující poslední zbytky lidskosti. Dokumentární prolog nám v kolážovité zkratce osvětlí, proč se po ulicích namísto přirozeně stárnoucích lidí pohybují humanoidní modely s uměle neživotnou vizáží, připomínající hračky Kena a Barbie. Vývoj vědy, ruku v ruce s lidskou pohodlností a strachem z nástrah vnějšího světa, pokročil už tak daleko, že továrny začaly vyrábět mechanické implantáty lidství. K nim se může jedinec z pohodlí svého domova připojit a prostřednictvím snímání a vysílání mozkových impulsů do náhradních umělých těl na dálku prožívat život, jak vystřižený z barvotiskové telenovely. Bez strastí, s úsměvem reklamního poutače, který zkresleně odráží skutečnou realitu.

Z pohodlí domova

Nejste spokojeni s váhou, pohlavím, úbytkem vlasového porostu nebo věkem? Žádný problém, náhradníci, jak jsou strojové výrobky označovány, komplexy vyretušují a upraví je přesně na míru přáním a potřebám nového majitele. Skryté touhy, sny a fantazie se začnou plnit a vy se vmžiku můžete stát Romanem Šebrlem nebo playmate měsíce pánského magazínu. Bez zkrašlovacích operací nebo všetečných televizních kázání doktorky Kateřiny, radící jak přejít na správnou životosprávu.

Systém, v němž se ráno po flámu nemusíte v zrcadle toho pomačkaného, ale nápadně podobného vodkového přítele ze včerejška ptát „který ty jsi“ a jenž ženám redukuje výdaje za kosmetiku na minimum, se ale jednoho dne zadrhne. Během večera zemřou, nebo spíš se rozloží na součástky, dva náhradníci. Na tom by nebylo nic divného, nejbližší servis je určitě za rohem a „druhé já“ vám tam na počkání opraví. Problémem je, že spolu s modely odejdou ze světa i na ně napojení živí operátoři. A jedním z nich je i syn vynálezce umělých kopií Cantera (James Cromwell).

Sterilně ideální společnost, zaštiťující se čísly o razantním snížení kriminality, dostává citelnou ránu, jež může narušit zdání o její bezproblémovosti. Na místo činu proto FBI vysílá jednoho ze svých nejlepších mužů. Design hlavy detektiva Toma Greera (Bruce Willis) sice udivuje dost podivnou blonďatou patku, která mírou „nápaditosti“ připomíná něco mezi „květináčovým“ porostem Eltona Johna a vlasovými kreacemi Nicolase Cage z Next nebo Toma Hankse z Šifry mistra Leonarda, ale jinak je to spolehlivý polda ze staré školy, který se jen obtížně přizpůsobuje okolním novotám. Spolu s kolegyní, agentkou Jennifer Petersovou (Radha Mitchellová) se dostává na stopu plánu, pomocí něhož se někdo snaží nabourat samotné základy nově přijatého systému.

Scénář by zasloužil reset

Zajímavá premisa v námětu, vzbuzující naděje na neotřelé rozvíjení děje, se velmi záhy začne lámat do mnohokrát viděné detektivní zápletky v sci-fi hávu, u níž termín překvapivé zvraty může používat jen divák, kterého minuly počiny, zaštiťující se tvorbou nebo odkazem halucinogenního vizionáře Philipa K. Dicka. Navázání na Spielbergovo Minority Report nebo s přimhouřením oka Proyasovo Já, robot, kde se vyšetřování vraždy člověka také odehrávalo ve světě plném umělých bytostí, se ale protentokrát nekoná a na vině je jak obsahová, tak realizační nemohoucnost nebo spíš omezená nápaditost tvůrců.

Scenáristé Michael Ferris a John Brancatonás letos po čtvrtém postapokalyptickém Terminátorovi sice opět zavádějí do důvěrně osahaného robotického světa, bohužel i s obdobným nevalným výsledkem. Nesnaží se nám přiblížit motivace lidí, vedoucí k přechodu k nově přijaté společenské normě, ani nerozvíjí etické otazníky, spojené s koexistencí lidí a strojů nebo uživatelů technologických kopií s jejich odpůrci.

Futuristické prostředí nedaleké budoucnosti, na jehož pozadí mohli tvůrci představit šířku své fantazie, zužují na variaci propriet a motivů, známých z jiných filmů a literárních předloh. Přiblížení se chodu a zákonitostem, jimiž se svět budoucnosti řídí, se smrskává na vykreslení jednoho velínu společnosti VSI, ovládající monopol na robotické náhrady. Obdobu návštěvnického CML (Centrální mozek lidstva) obstarává výkonný superpočítač, na němž jsou závislé osoby, jež se zapojily do programu dvojníků. Jeho narušení či úplnou likvidaci má obstarat spuštěný vir do sítě, jež by mohl vyřadit humanoidy i s jejich uživateli z oběhu. Kombinace kláves Shift a Enter ale učiní své a vy můžete hádat, komu bude dána staromódním vyšetřovatelem šance na nápravu. Že to zřejmě nebudou strůjci tohoto nápadu, si z míry originality postupu záchrany lidstva odvodíte nejlépe sami.

Alegorie konzumní kultury

Režisér Jonathan Mostow klišovitý a rutinně odvyprávěný děj ještě umrtvuje stopáží, v níž délka lehce nad osmdesát minut nemilosrdně válcuje příběh do přímočaře monotónního vrstvení scén, kterým chybí napětí a logická provázanost. Na spoustu nabízejících se otázek si divák odpovídá sám s přihlédnutím k znalostem počinů z příbuzného žánrového ranku, namísto toho, aby si je odvodil z nabízeného děje. A to ne z důvodu přílišné vypravěčské sofistikovanosti, ale protože tvůrci, ať už vinou rozsáhlého přestříhávání nebo kvůli zhutnění děje naznačené linie odbudou jednou větou nebo je nechávají viset v bezradně nedořečeném vzduchoprázdnu.

 

Náhradníkům chybí i humorný nadhled, kterým oplývala režisérova terminátorská trojka Vzpoura strojů, na niž odkazuje ve scéně automobilové honičky Greera s jeho parťačkou. Petersová má v sobě nezničitelnou mrštnost Kristianny Lokenové coby vražedného nástroje Skynetu T-X a předvádí i obdobné gravitaci popírající vzdušné přemety. Její náboj se ale ztrácí v silné vrstvě líčidel a hned ztrojené identitě, pomocí níž je spolu s Prorokem (Ving Rhames) využívána coby součást ďábelského plánu ze hry vyšachovaného vědce.

Bruce Willis si vystřihl již mnohokrát obehranou figuru policisty, který po ztrátě syna v setmělém pokoji v slzách oprašuje jeho fotky a snaží se znovu najít cestu ke své, na prášcích závislé manželce. Psychicky zhroucená a dlouhodobě traumatizovaná Maggie (Rosamund Pikeová) ví, že svět chce být klamán. Bolest ze smrti dítěte si kompenzuje přitakáním okolím nucené chiméry o vnějškové dokonalosti, díky níž se prezentuje jako thymolinově usměvavá stepfordská panička.

Její manžel při pátrání po aktérovi zločinu přichází o svého duplicitního dvojníka a rozhodne se jít s kůží na trh. A to se svou vlastní, neboť fyzická bolest mu dává alespoň na chvíli překonat vzpomínku na tu vnitřní. Zbaven policejního odznaku (opět jak originální!), začne pátrat na vlastní pěst. Po odhození lživé masky, jejíž součástí byl příšerný příčesek a vyhlazená pleť, jež by mu mohli závidět kojenci, před námi najednou stojí otřískaný kolega Johna McClanea ze Smrtonosných pastí. S holým temenem, prošedivělou bradkou a vystouplými žílami hněvu na krku. Takhle máme Willise rádi, včetně toho, že na dveře zásadně neklepe, ale rovnou je vykopává. Akčních momentů, kde by mohl pořádně provětrat svůj pověstný nátělník, je ale v Náhradnících pomálu a hercův omezený výrazový rejstřík je navíc ještě ochuzen o cedění suchých hlášek. Místo nich se dočkáme nyvých pohledů na syntetickou kopii manželky, což fanoušci „posledního skauta“ asi těžko ocení.

Jonathan Mostow ve volné adaptaci komiksu Robera Vendittiho přichází z další varovnou moralitou z odlidštěné budoucnosti, k níž přispělo zneužití původně dobře myšlených vědecko-technických vynálezů. Roztříštěná a nepůvodní kompilace akčně detektivní sci-fi a rodinného dramatu s přesahem k civilizační satiře se otírá se o dnes tolik módní posedlost kultem věčného mládí. Všímá si i závislosti lidí na moderních komunikačních technologiích, herních simulacích reality a sociálních sítích, kde si osamělý jedinec může snadno vytvářet novou a dokonalejší virtuální identitu. Činí tak ale natolik neobratně, že hrdinům svět vytvořený jakoby na míru trendům z lifestylových časopisů, začnete s přibývajícími minutami čím dál víc přát. A to pro tvůrce není dobrá vizitka.

Náhradníci

• Žánr: detektivní sci-fi
• Původní název: Surrogates
• www.chooseyoursurrogate.com
• USA 2009
• Scénář: John Brancato, Michael Ferris (podle grafické novely Roberta Vendittiho a Bretta Weldeleho)
• Režie: Jonathan Mostow
• Hrají: Bruce Willis, Radha Mitchellová, Rosamund Pikeová, Boris Kodjoe, James Francis Ginty, James Cromwell, Ving Rhames, Michael Cudlitz, Jack Noseworth
• Distribuce: Falcon
• Distribuční premiéra v ČR: 8. 10. 2009