AVmania.e15.cz

Myslíte, že slyšíte dobře? Nehrozí vám poškození sluchu?

Seznam kapitol
Sluch je jedním z nejcenějších smyslů, jak ho chránit? MUDr. Jakub Dršata, Ph.D. poskytl cenné odpovědi na často kladené otázky. Šetřete na chvíli sluch a zaměstnejte zrak.

Sluch patří mezi smyslové orgány umožňující kromě pasivní komunikace vnímat také radost zprostředkovanou reprodukčním zařízením. Jen málokterý sluchově zdravý člověk si dokáže představit omezení schopnosti vnímat zvuky, o úplné ztrátě sluchu nemluvě. O lidech, kteří propadli poslechu hudby, sledování filmů, či hraní na hudební nástroj, to platí dvojnásob.

Sluch mohu s trochou nadsázky přirovnat k botám. Na začátku jsou nové, nablýskané a pohodlné. Postupem času se jejich vlastnosti mírně mění, podrážka netlumí tolik nerovností, povrch se odírá. Pokud s nimi budeme podstupovat náročné situace, může dokonce dojít k nenávratnému poškození, jejich životnost lze ale prodloužit šetrným zacházením a vhodným ošetřováním. Analogie se rozchází především u konce. Když zničíte boty, dáte je ševci nebo v případě neopravitelné vady koupíte nové. Když si poškodíte sluch, navštívíte lékaře a...

 

MUDr. Jakub Dršata, Ph.D.

Narodil se roku 1970, vystudoval 1. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, odborné vzdělání ukončil atestacemi z ORL (pozn. red.: otorinolaryngologie, známější jako ušní, nosní, krční) a z foniatrie. Od roku 1996 pracuje na ORL klinice Fakultní nemocnice Hradec Králové, kde je též odborným asistentem na katedře ORL. Těžištěm současné činnosti je audiologie (vyšetřování sluchu) a neoperační léčba sluchových poruch, včetně vydávání a seřizování sluchadel. Zabývá se též poruchami rovnováhy, hlasu, řeči a komunikace, je členem Foniatrické a Neurootologické sekce ORL České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Jeho publikační činnost dosud představuje přes čtyřicet odborných článků a šedesát přednášek. Přední místa v žebříčku zálib obsazuje hudba. Je jedním z chrámových varhaníků a zpěváků na Novém v Hradci Králové.

 

 


 

 

 

 

 

 

 

 

Jak sluch funguje a jak se v průběhu života mění schopnost slyšet různé frekvence?

Sluchové ústrojí je velmi složitým a jemným orgánem. Stručně ho lze popsat tak, že boltec a vnější zvukovod směřují zvuky na bubínek, ve středním uchu se odehrává převod zvuků a zejména jejich zesílení na hlemýždě (vnitřního ucha), v jehož prostorách (v tzv. Cortiho orgánu) se teprve odehrává proces přeměny zvuku (akustického tlaku) na bioelektrický signál. Tento je pak převáděn sluchovým nervem přes různá přepojení (zprostředkovávající různě složité reflexy, na nichž se účastní sluch) až do sluchové kůry předního mozku. Základní sluchovou korovou oblast naleznete v tzv. Heschelových závitech spánkového laloku, kde se signál dále zpracovává na informaci, kterou vědomě identifikujeme (a reagujeme na ni).

Klepněte pro větší obrázek 
Zjednodušený nákres sluchového ústrojí člověka.

Po celou dobu je sluchový signál tonotopicky přenášen. To znamená, že buňky zpracovávající sousedící frekvence spolu sousedí i mikroskopicky. Čím více je přitom případná porucha lokalizována směrem k mozku, tím více je problém spíše než porucha sluchu patrný jako porucha zpracování sluchového signálu a řeči.

Jak moc je nebezpečné vystavovat sluch nadmíru hlasitému zvuku? Mohou časté návštěvy koncertů a dlouhodobý pobyt v hlučném prostředí působit problémy?

Na otázku „jak moc“ lze těžko odpovědět přesně číslem. Poškození sluchu hlukem skýtá mnoho faktorů. Citlivost sluchu na poškození hlukem je též individuálně a možná i geneticky podmíněná.

V zásadě však platí, že trvalý hluk o hladině vyšší než 70dB je pokládán za poškozující (WHO uvádí limity od 73dB/12h). Koncerty populární hudby (zejména rockové) přitom vytvářejí u reproduktorů hluky dosahující až hodnot startujícího letadla a není vzácností, když po takovém vystoupení potkáváme účastníky v našich ambulancích. I ve filharmonických orchestrech přesahuje hudba limitní hladiny, odborníky byla popsána asymetrická nedoslýchavost houslistů v souvislosti s výkonem povolání. 

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Etymotic ER-20 EtyPlugs dokáží snížit hluk až o 20 dB při údajném zachování frekvenční charakteristiky. Jsou výborná do prostředí se zvýšenou intezitou hluku, kde ale potřebujete slyšet všechny frekvence. Například na živý koncert, fotbalový zápas atp.

Bohužel celkově pozoruji trend hlasitého provozu hudby (i vážné – a to pokládám za obzvláště nepochopitelné), což v kontextu s dalším každodenním hlukem např. dopravním dotváří celkovou zátěž sluchu, kterou denně podstupujeme. Nejlépe propracovanou zůstává problematika hlukové zátěže a ochrany sluchu před hlukem v zaměstnání, kde existují limity a výpočty pro pracovněprávní a medicínskoprávní rozhodování a posudky.

Ochrana sluchu od Etymotic  
Hlasitost (dB) Producent zvuku Nechráněný sluch Při použití EtyPlugs
60 Konverzace BEZPEČNÉ -
80-85 Běžná továrna, hlučná restaurace 40 hodin BEZPEČNÉ
88 Hlasitá párty, motocykl 20 hodin BEZPEČNÉ
94 Metro 5 hodin BEZPEČNÉ
97 Živé vystoupení 2,5 hodiny 40 hodin
100 Motorová pila, sportovní akce 1,25 hodiny 20 hodin
112 Rockový koncert 5 minuty 1,25 hodiny
115 Siréna 2,5 minuty 36 minut
140 Výstřel, prodouvý motor OKAMŽITÉ POŠKOZENÍ NETESTOVÁNO

Někteří čtenáři se na diskusním fóru zmínili, že jim občas v uchu začne z ničeho nic pískat. Je to důvod k obavám či se jedná o běžný jev?

„Pískání“, medicínsky správně šelest ušní (subjektivní tinnitus – jakýkoliv vnímaný nepřirozený zvuk z uší nemající zdroj ve vnějším prostředí), bývá častým jevem a v určité podobě se s ním setká zřejmě každý člověk. Stačí vyhledat absolutně tiché prostředí, protože lidský sluch je nastaven na stálé mírné přirozeně šumové prostředí.

Pokud se však jedná o náhle vzniknuvší šelest ušní, zejména spojený s nedoslýchavostí (případně závratí) nebo v možné souvislosti s poškozením ucha (poranění, hluk, jedovaté látky, léky, náhlé onemocnění – třeba i nachlazení), pak nutno pomýšlet na poškození sluchu a vyhledání lékaře v nejbližší ordinační hodiny.

V případě potvrzení takového podezření, bude léčba účinná pouze po včasném zahájení (tj. do několika hodin, maximálně dní od vzniku potíží). Rozhodně je tedy špatně např. s šelestem po silvestrovských oslavách nebo rockovém koncertu počkat „až když to nepřejde samo“ - to už bývá často pozdě.

V poslední době se čím dál větší oblibě těší sluchátka. Spatřujete v jejich používání vyšší míru nebezpečí než při běžném reprosoustavovém poslechu?

Dle mého názoru není problém ve sluchátkách samotných. Riziko spočívá v tom, že při běžném poslechu jsme v intenzitě korigováni okolím (asi bychom špatně pochodili, kdybychom si pustili doma muziku jen tak „na plné pecky“), zatímco při použití sluchátek se nemusíme omezovat. Existuje zde riziko pouštění zvuků do ucha v již nebezpečných intenzitách.

 

Další kapitola
Seznam kapitol


celkem 10 komentářů

Nejnovější komentáře

Myslím, že toto funguje. Mozek dokáže zázrak… Johny 16. 7. 2017, 16:47
Čo ja na to ? Asi to, že sa nechcel púšťať d… NOWOCAYN 18. 8. 2013, 19:06
tak předně ten noise-cancelling moc dobře ne… snejdy 18. 8. 2013, 15:00
Zdravím, Od patnácti let poslouchám hlasitě… Václav T. 17. 8. 2013, 19:41
Redaktor je žalostně neinformovaný, jinak by… Earl 16. 8. 2013, 17:07

Další podobné články

Sony: troje nová Bluetooth sluchátka s aktivním potlačením hluku

Sony: troje nová Bluetooth sluchátka s aktivním potlačením hluku

Japonské Sony pokračuje ve frontálním útoku na náročné posluchače, kteří cestují a chtějí chránit svůj sluch před okolním hlukem.

Pro-Ject RPM 10 Carbon: High-End gramofon pro náročné [test]

Pro-Ject RPM 10 Carbon: High-End gramofon pro náročné [test]

Pokud máte i po všech těch letech v hlavě u značky Pro-Ject poznámku "ekonomické hi-fi", pak RPM 10 Carbon je důkazem, že dámy a pánové v Litovli vyrábí i věru high-endové stroje.

EISA: nejlepší audio a Hi-Fi zařízení pro rok 2017/2018

EISA: nejlepší audio a Hi-Fi zařízení pro rok 2017/2018

Jaké reproduktory jsou letos nejlepší? Jaká sluchátka si odnesla ocenění EISA? Podívejme se na kategorii Hi-Fi produktů, jejichž cílem je nabídnout kvalitní zvuk.

Bose Soundlink Revolve: opravdu skvělý 360° zvuk [test BT reproduktoru]

Bose Soundlink Revolve: opravdu skvělý 360° zvuk [test BT reproduktoru]

Bezdrátových reproduktorů je aktuálně na trhu větší než velké množství a každý z výrobců se proto snaží zaujmout něčím nestandardním. Firma Bose tentokrát vyrukovala s všesměrovým zvukem, který se opravdu podařil!

McIntosh MA7900: luxusní americký integrovaný zesilovač [test]

McIntosh MA7900: luxusní americký integrovaný zesilovač [test]

Není to revoluční stroj, ale je to McIntosh se všemi jeho klady ve funkčním balení pro 21. století. Hraje snadno, z jakéhokoliv zdroje a se zvukem plným, bohatým a dostatečně pevným a energickým.

KZ ZS5: excelentní levná Hi-Fi sluchátka se čtyřmi měniči [test]

KZ ZS5: excelentní levná Hi-Fi sluchátka se čtyřmi měniči [test]

Špunty s čtyřmi měniči a s odnímatelným kabelem za pár set korun? Ano. Vážně. A překvapivě nabídnou zvuk, který byste za tak málo peněz nečekali.

Marantz M-CR611: malý síťový all-in-one Hi-Fi systém [test]

Marantz M-CR611: malý síťový all-in-one Hi-Fi systém [test]

Skvěle vybavený mikrosystém, který se vleze všude tam, kde na klasické komponenty není místo. Kromě mnoha funkcí nabídne sytý, plný, zábavný a neunavující zvuk.

Dali Spektor 6: velmi dostupné podlahové repro z Dánska [test]

Dali Spektor 6: velmi dostupné podlahové repro z Dánska [test]

V kategorii sloupových reprosoustav můžete mít levné modely za pár tisíc a taky ty za několik stovek. Pro mnoho zájemců je nejzajímavější cenová relace do 20 tisíc Kč. Jak hrají dánské bedny od Dali?