AVmania.e15.cz

Musíme si promluvit o Kevinovi: recenze filmu

Rodí se člověk špatným nebo se takovým stává procesem výchovy? Nejhorší rodičovskou noční můrou nás provede mrazivě krutá studie zrodu zločinného sociopata bez pocitu viny.

Odkud klíčí kořeny absolutního, nemotivovaného zla? Je možné ho korigovat výchovou nebo ho včas zbrzdit v jeho nejhorších možných projevech? Známe hranice mateřské lásky? A lze v rodičovských očích omluvit bezcitný zločin, když ho spáchá váš potomek?

Vycítění slabosti

Tyto a mnohé další nepříjemné otázky nastoluje hutné, intenzivní a depresivní rodinné drama, v němž fatální skutek jednoho z jejich členů zcela rozvrátí životy jeho nejbližších. Oním problematickým členem rodinného soukolí je Kevin. Prvorozený syn Evy (Tilda Swintonová) a Franklina (John C. Reilly). Dítě, projevující se a vymezující se už od útlého věku nepřátelsky až zlovolně vůči svému okolí.

Pro raný vývoj dítěte je nejdůležitější a nejpřirozenější kontakt s matkou a už zde v Kevinově chování můžeme vidět zárodky jeho pozdějšího jednání. Kevin svou matku absolutně nerespektuje a dělá jí vzdorovité naschvály. Projevuje se velmi záhy jako sice inteligentní, ale velice zákeřná a manipulativní bytost, která svou matkou terorizuje různými stupni emočního a psychického vydírání. A my se ptáme, proč tak činí?

Je jeho chování jen zoufalým voláním po matčině pozornosti? Té se mu sice dostává, ale jiného druhu než by si asi přál. Eva je v době jeho porodu matkou ještě nevyzrálou, nezkušenou a bojácnou, neumějící dávat otevřeně najevo své city vůči němu, ať už jde o naštvání nebo lásku. Mateřství vnímá jako zátěž, částečně degradaci jejich plánů. Kevin její slabost vycítí a rozhodne se vyzkoušet, kam až může zajít, aby zjistil, co k němu doopravdy cítí. Přitom chce odhalit její přetvářku, již nesnáší a jíž se takto krutě vysmívá.

Kde se stala chyba?

S dobráckým a problémy přehlížejícím otcem má vztah jiný a lepší, ale jen zdánlivě, na oko, neboť pro něj nepředstavuje dostatečně silného protivníka jako jeho matka. To vůči ní se vymezuje a ji trestá. Opět se objevuje otázka, za co vlastně? Interpretaci nechávají tvůrci snímku na divákovi. Ne poprvé a rozhodně ne naposledy.

Klepněte pro větší obrázek 
 

Otec problematické rysy synova chování přičítá na vrub nedostatečně empatické výchovy své ženy a dost nešťastně zmínky o nich zametá pod koberec své pozornosti. Nejspíš z důvodu toho, že si nechce připustit nic, co by narušilo jeho představu šťastné rodiny, žijící v harmonii v hezkém domě na předměstí. Tato již tak dost pošramocená idyla ale jednoho dne ukáže svou odvrácenou tvář, nebezpečnou pro celou společnost. A začíná se hledat viník tragédie, jež se udála.

Kde se stala chyba? Na straně matky, jež dostatečně nemilovala své dítě? Ve výchovném procesu, při němž byly rodiči přehlíženy znepokojivé rysy synovy osobnosti? Nebo je zbytečné se takto tázat, protože se zlem v sobě už se rodíme? Odpovědi se pokouší najít skotská režisérka Lynne Ramsayová ve svém třetím celovečerním počinu, vzniklém na základě stejnojmenné románové předlohy Lionel Shriverové, která vyšla i u nás.

Retrospektivní ponor

Před režisérkou snímku, která se spolu s životním partnerem Rory Kinnearem podílela i na scénáři, stál při adaptaci románu nelehký úkol, jak si poradit s jeho strukturou. Kniha je totiž koncipována jako série velice upřímných dopisů, které píše hlavní hrdinka svému odcizenému manželovi Franklinovi. V nich se snaží dopátrat odpovědi na otázku, proč se jejich syn tři dny před svými šestnáctými narozeninami (pozor spoiler!!!) dopustil na střední škole, kterou navštěvoval, činu, kvůli němuž teď pobývá ve věznici s přísnou ostrahou (konec spoileru!!!).

Pro film zvolila Lynne Ramsayová mnohem náročnější narativní schéma vyprávění, postavené na postupně odhalovaných indiciích toho, co se vlastně stalo. Tyto indicie rozkrývá v kolážovitě pojaté retrospektivě stěžejních událostí, vedoucích k tragédii. Za pomocí četných, ale opravdu dobře vystavěných flashbacků se Eva vrací ze své neutěšené přítomnosti, v níž je nucena čelit každodenním projevům hněvu veřejnosti za skutek, který spáchal její syn, zpět v čase. A snaží se zodpovědně určit svůj podíl viny (pokud nějaký je) na tom, v jakého člověka Kevin vyrostl.

Určení podílu viny

Eva se vrací do minulosti a znovu a znovu si přemítá v hlavě momenty, formující její vztah se synem. Těžký porod. Nepřetržitý kojenecký pláč, který ji při vycházkách s kočárkem splýval se zvukem sbíječky na ulici, kde se zastavila. Kevinovu apatii vůči všem podnětům a snahám o sblížení. Její neschopnost s dítětem komunikovat. Zároveň si vybavuje i pozdější zážitky, které ji měly varovat, že projevy chování jejího dítěte nejsou jen trucovitým vymezováním se vůči okolí, ale něčím mnohem patologičtějším.

Klepněte pro větší obrázek

Ani ve chvílích, kdy už toto její poznání nabývá jistoty (v odpadu skončivší domácí mazlíček Kevinovy sestry, její žíravinou jakoby nešťastnou náhodou poleptané oko) ale rázně nezakročí. Proč? Kvůli tomu, že nenachází oporu ve svém manželovi, který její upozornění na synovo nestandardní jednání svaluje na vrub její emocionální lability? Nebo proto, že si odmítá připustit, čeho všeho je Kevin schopen? Či že stále věří, že citlivým a přátelským chováním vůči němu obrousí jeho tvrdost a bezohlednost?

Střípky reality, vedoucí k tragédii

O co více se dozvídáme o vnitřním rozpoložení čím dál zoufalejší Evy, o to méně jsou nám rozkryty důvody, které vedly Kevina k jeho jednání. Autoři nenabízejí k jeho skutku žádné vodítko a nechávají zodpovězení klíčové otázky proč v oblasti spekulací, které nás mají přivést k hlubšímu zamyšlení nad tématem, o němž film pojednává.

Zaměřují se radši na vykreslení střípků reality, které by nás mohly k odpovědi samostatně dovést. Třeba na atmosféru, jež v rodině vládla. Na to, kdo z rodičů v ní zastával jakou roli. Za pomocí těchto mozaikovitě postupně doplňovaných drobných, ale veledůležitých detailů, se skládá obraz každodennosti, vedoucí k tragédii.

Každý detail nebo pohled tu má svou nezastupitelnou úlohu. Na začátku vidíme, že Kevinova mladší sestřička Celia (Ashley Gerasimovichová) má pásku přes oko. Proč tomu tak je? Zranila se, narodila se s poškozeným zrakem nebo jí jen něco spadlo do oka? Za pomocí flashbacků je nám vše ozřejmeno a my tak jen trneme hrůzou ve chvíli, kdy otec předává svému synovi luk, aby ho podpořil v jeho zájmu o toto sportovní odvětví.

Jakého činu nebo činů se asi Kevin dopustil, není tak těžké uhádnout ani pro ty, kdo nečetli knižní předlohu nebo se před zhlédnutím snímku neseznámili s jeho obsahem. To ale není tak důležité, neboť film je výjimečný především díky zachycení dusné atmosféry před i po činu. Režisérka umí velmi sugestivně přiblížit psychologické rozpoložení hrdinky, která je nucena žít s pocitem, že její dítě je jak časovaná bomba, o které neví, kdy vybuchne. A zda ano, tak proč a v jakém místě.

Pokání

Tilda Swintonová pak dokázala dát postavě utrápené, traumatizované, ale svůj úděl se zbytkem důstojnosti statečně nesoucí Evy takovou míru věrohodnosti, že se jeví jako skoro až trestuhodné, že Akademie její introspektivní výkon opominula nebo přehlédla při oscarových nominacích. Ne tak Evropská filmová akademie (evropská obdoba Oscarů), která jí udělila cenu za nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli.

Klepněte pro větší obrázek

Deprese, do níž ji vehnal čin jejího syna, se zračí v nezúčastněném pohledu jejích pichlavých očí. To jak leží na posteli a bezvládně kouká do prázdna, jež pohltilo její duši, vypovídá nejlépe o tom, jak se cítí. Každý záchvěv záclony jejího domku, neodbytné zvonění dětí během halloweenského svátku, vyčítavý pohled v krámě, to vše ji přivádí do stavu úzkosti, z níž jí nepomáhá ani pravidelný ventil v podobě láhve červeného vína. Je nejistá, před okolím se schovává a z podřadné práce, již přijala, se vrací pozdě domů, aby se vyhnula pohledům sousedů, kteří nevědí, jak na ni mají reagovat.

Své současné postavení bere jako druh pokání, které převzala za svého potomka, který jej kvůli své kruté povaze není schopen. Jeho hřích se snaží vykoupit tím, že s odevzdaností snáší všechny ústrky okolí, od poničeného domku, v němž přebývá až po fyzické a slovní napadání na ulici. Odstraňování nánosů symbolické červené barvy, již někdo nastříkal na její dům, provádí s mravenčí trpělivostí. Barva krve, jež jí přitom zalézá pod nehty, metaforicky znázorňuje, jak se ve společnosti cítí i jak je jí přijímána.

Nemotivované zlo

O roli Kevina se podělili hned tři herci. V úplně dětském věku Rock Duer, ve věku kolem sedmi let a výše Jasper Newell, v teenagerském pak Ezra Miller. Casting na všechny tři představitele se režisérce mimořádně povedl a z narcistního vystupování chlapců bez nadsázky běhá až hororový mráz po zádech. Výhodou je i to, že mají podobné rysy (tmavé vlasy a oči), které nám umožní přijmout jejich růst a vývoj. Nedochází tak k něčemu podobnému jako v seriálu Vyprávěj, kdy máte při sledování postavy Honzíka středoškoláka a vysokoškoláka pocit, že s výměnou jeho protagonisty se změnila i jeho osobnost.

Klepněte pro větší obrázek

Když už je zmínka o hororu, je nutno zároveň dodat, že Kevin není žádným Damienem z Přichází Satan! a snímek rozhodně nemá ambici cílit na žánrové fanoušky. Režisérka sice od úvodní zábavné rajčatové hry využívá červené nebo sytě rudé barvy jako leitmotivu filmu, ale pouze ve významové nebo estetické rovině. Po celou dobu se drží psychologické linie vyprávění a nikdy nesklouzne k nějakým laciným lekačkám.

Pocit úzkosti

Stejně jako se nebojí experimentovat s narativní a syžetovou formou, činí tak i s formální stránkou příběhu. Kameraman Seamus McGarvey, který odvedl znamenitou práci na Wrightově Pokání, pracuje s barevnou kompozicí obrazu, která přispívá k znepokojivě pohlcující atmosféře snímku. Jednotlivé časové roviny jsou díky střihu umně prokomponovány a dávají divákovi komplexní obraz o jednotlivých peripetiích neodvratně vrcholícího rodinného dramatu.

Po jeho odhalení v nás množná ještě intenzivněji než předtím hlodají trýznivé otázky o smyslu Kevinova jednání, z nichž jedna z nich je i ta, proč se obětí jeho hrůzného činu nestala i jeho matka. Odpověď dle mne leží právě v soupeřivosti jejich vztahu. Kevin by náhle ztratil vše, vůči čemu se vymezoval a jeho život by ztratil smysl.

Mrazivě krutou povahou vztahu matky a syna vyobrazuje režisérka způsobem, z něhož vám bude hodně úzko. Ještě dlouho po skončení snímku se budete ptát, proč k tragédii došlo a zda si nemáte radši dávat pozor na zachmuřeného kluka ze sousedství, který moc nekomunikuje, ale často si hraje s lukem a šípy. Démonické zlo na sebe totiž bere různé a nevyzpytatelné podoby.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Musíme si promluvit o Kevinovi

  • Žánr: psychologické drama
  • Původní název: We Need to Talk About Kevin
  • www.weneedtotalkaboutkevin.co.uk/
  • VB/USA 2011
  • Scénář: Lynne Ramsayová, Rory Kinnear (podle románu Lionel Shriverové)
  • Režie: Lynne Ramsayová
  • Hrají: Tilda Swintonová, John C. Reilly, Ezra Miller, Jasper Newell, Rock Duer, Ashley Gerasimovichová, Siobhan Fallonová, Alex Manette
  • Distribuce: AČFK
  • Distribuční premiéra v ČR: 23. 03. 2012

AVmania hodnotí
Film 8

Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Star Wars: Poslední z Jediů - recenze filmu

Star Wars: Poslední z Jediů - recenze filmu

Temnější, dějově a charakterově rozvinutější následník sedmičky. Rian Johnson variuje darthvaderovské téma a současně zkouší nové cesty, jak k trilogii se silnými ženskými hrdinkami přistoupit.

Alita: Bojový anděl – první trailer na očekávané sci-fi [video]

Alita: Bojový anděl – první trailer na očekávané sci-fi [video]

Na shledanou tam nahoře: recenze filmu

Na shledanou tam nahoře: recenze filmu

Poválečná doba přeje byznysu s lidským zármutkem, na němž se chtějí přiživit různí podvodníci. Potměšilé účtování s dějinami i lidskými slabostmi v adaptaci ceněného francouzského románu.

Jurský svět: Zánik říše - první oficiální trailer je tu [video]

Jurský svět: Zánik říše - první oficiální trailer je tu [video]

15 vánočních filmových tipů: sci-fi a komiksové adaptace na DVD/Blu-ray

15 vánočních filmových tipů: sci-fi a komiksové adaptace na DVD/Blu-ray

Příchozí, Ghost in the Shell, Vetřelec: Covenant, Válka o planetu opic, Valerian a město tisíce planet, Doctor Strange, Logan: Wolverine, Wonder Woman. První výběr z letošní DVD a Blu-ray produkce.

Kvarteto: recenze filmu

Kvarteto: recenze filmu

Bára Poláková a Jaroslav Plesl v hořké komedii Miroslava Krobota o generaci třicátníků, která si uměle prodlužuje mládí a zmítá se v neperspektivních vztazích.

Rock’n Roll: recenze filmu

Rock’n Roll: recenze filmu

Herec a režisér Guillaume Canet si v satiře na pomezí reality a fikce sebeironicky utahuje ze čtyřicátnické krize, své profese, soukromí po boku Marion Cotiilard, mediálního obrazu umělců a především sebe sama.

Avengers: Infinity War – první oficiální trailer na očekávaný filmový hit [video]

Avengers: Infinity War – první oficiální trailer na očekávaný filmový hit [video]