AVmania.e15.cz

Moje borůvkové noci: recenze filmu

Proslulý čínsko-hongkongský stylista Wong Kar-wai se potkává s pop-jazzovou zpěvačkou Norah Jones ve svém neasijském debutu.

Sebeočistné putování v kruhu

Film je metaforicky pojmenovaný podle hrdinčina oblíbeného koláče, který zůstává ve společnosti jeho sladkých soukmenovců stejně nepochopitelně opomíjený jako v reálném životě hlavní protagonistka příběhu. Elizabeth (Norah Jonesová) přichází o přítele, byt i vnitřní klid a útěchu hledá v newyorské nonstop kavárně u jejího majitele Jeremyho (Jude Law).

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Jako všichni zrazení v lásce marně hledá odpověď na otázku proč a ve společnosti podobně stiženého empatického kavárníka cítí, jak moc jsou si blízcí. Pojí je důvěrnost slov i pohledů, ale nedají to jeden druhému najevo. Dívka se chce vyrovnat s rozchodem sama a začít od nuly. Proto se jednoho dne vypraví na sebeočistnou pouť po restauračních zařízeních amerického středozápadu, kde hledá práci a poznává, že nejen její život připomíná okoralý koláč s názvu filmu. Stává se tichým pozorovatelem citových exhibicí a zmatků jiných, snaží se z nich poučit a prostřednictvím bolesti druhých překonat tu svou. 

Tento film na DVD/Blu-ray si můžete zakoupit na www.Filmopolis.cz

Samotný příběh o dívce, hledající napříč Amerikou zapomnění na hořkou pachuť z konce posledního vztahu, je typicky wongovský. I dva osamělí lidé, kteří se na chvíli potkali, aby se mohly jejich osudy protnout se stejnou lehkostí, s jakou se vzápětí rozvolnily, už tu byli (Stvořeni pro lásku). Nový a typicky americky ikonografický je motiv cesty, který je, jako ve většině road-movie, především symbolem hledání a sebeuvědomění. Hrdinka ji musí podniknout, aby zjistila, co cítí a kým vlastně je a dovedla se zpět navrátit z pozice zraněné oběti do aktivnějšího módu, schopného přijmout novou lásku. Vnitřní či chcete- li intimní putování v kruhu, kde od počátku tušíme, že na jejím konci dojde k poznání, že již na začátku měla na dosah ruky to, co vlastně celou dobu hledá, se uzavírá. Elizabeth se ale vrací posílená o spoluprožívání tragických událostí druhých a tedy mnohem silnější.

Blyštivá krása nočních neonů

Ve Wong Kar-waiových filmech nikdy nešlo až tolik o příběh, jako spíš o náladu a stylovost, s níž si pohrává s fenoménem abstraktního časoprostoru, rozfázovaného do pohybu a rytmu filmového vyprávění. Po zkoumání možností narativního uchopení času ve 2046 se pro tentokrát zaměřil především na prostor, ať už ho chápeme ve smyslu duchovním nebo materiálním. Hrdinčina pouť obě dimenze propojuje ve smyslu zpřítomněné cesty k sobě samé.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Kamera Dariuse Khondjiho (Klub rváčů) tento vjem svým neostrým a jakoby rozpitým způsobem snímání s dominantní barevnou škálou v kombinaci červené a zelené podmanivě navozuje. Noční bary jako poslední útočiště všech citových vyděděnců vyvolávají pocit opuštěnosti, osamělosti, melancholie a nostalgického přemítání v hodině mezi psem a vlkem, kdy se tiché zoufalství mění v pokojné odpuštění. Světla ramp a neony, mísící se s detaily nápisů ve vitrínách nočních barů, se odráží ve tváři zraněných ztroskotanců, mezi něž nepatří jen Elizabeth a sympatický kavárník, ale i nepoučitelná gamblerka a navzájem se ničící manželský pár.

Křiklavý a nepřehlédnutelný vizuální obal, plný působivých záběrů, snímaných přes skla výloh, který sám o sobě je výsostným estetickým zážitkem, ale nemůže nahradit sílu citů, které zůstaly vězet trochu pod povrchem. Vinou scénáře, na kterém režisér spolupracoval spolu s autorem detektivních románů Lawrencem Blockem, nás emoční linka příběhu nedokáže pohltit natolik, abychom skrze trápení postav prožili vlastní očistec do nejniternějších koutů naší mysli i těla. K tomuto pocitu přispívají i dialogy, nebezpečně balancují na hranici zjednodušujících klišoidních mouder a vtíravého patosu bez známky nadhledu.  

Galerie raněných duší

Režisér přesazením své meditativní poetiky do angloamerické kultury, s jejímiž fenomény, ať už jde o zvolený žánr nebo prostředí krajiny, kam příběh zasadil, trochu ztratil. Asijsky tlumené emoce a smyslná úvaha o vzdálenosti mezi touhou a jejím naplněním, ve spojení s jistou intelektuální odtažitostí, známá z jeho předchozích opusů, zůstala pohřbena pod epizodickou strukturou vyprávění, plné volně nahozených figurek. Snovost se mění spíš v malátnost, jež symbolizuje neukotvené těkání hlavní hrdinky.
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Melancholickou atmosféru ale výborně dotváří tradičně výrazná složka Wongových filmů, kterou je hudba. Písně nejen z úst titulní představitelky, ale i blues Cassandry Wilson svou posmutnělou náladou přesně ladí k záběrům nočních měst i arizonských plání a plně korespondují s duchovním horizontem jednajících aktérů. Debutantský výkon Norah Jonesové se dostává pod kůži s podobnou neokázalou samozřejmostí jako její písně. Spíše než o aktivního činitele jde o pasivní svědkyni, skrze níž se zrcadlí mnohdy dramatické momenty ze života lidí, jimž vstoupila do života.

Elizabeth se snaží pochopit svět, v němž se najednou nenávidí lidé, kteří se dříve milovali a ve své zášti a hlouposti nejsou schopni svému blízkému projevit slůvka útěchy a porozumění, které budou sami na druhý den potřebovat. Přesně takovým párem z galerie raněných duší je i David Strathairn jako stoický policista Arnie, utápějící v alkoholu stesk z nemožnosti soužití s milovanou nevěrnou ženou Sue (Rachel Weiszová).

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Dalším prototypem ženství je notoricky prolhaná hráčka Leslie (Natalie Portmanová), jež odmítá věřit druhým a odhalí vždy faleš u svých spoluhráčů, ale odmítá si ji připustit ve svém konání. Ženské postavy vnášejí do příběhu dramatičnost a mají v sobě uhrančivou znepokojivost tajemně svůdných předmětů touhy (Rachel Weiszová) i rafinovanost (Natalie Portmanová). Norah Jonesová oproti tomu vybavuje svou postavu aurou křehkosti a civilnosti, její milostný protipól Jude Law zase sympatickou atraktivitou a ochotou naslouchat. 

Moje borůvkové noci až příliš opakují zaběhlé mechanismy, známé z Wongových předchozích filmů. Zpomalené záběry, horizontálně plující kamera, neustále projíždějící vlak… Wong recykluje své oblíbené trademarky a v jednoduché dějové lince, již tvoří sled barových zastavení jako symbolů sebereflexivní touhy poprat se s vlastním trápením, vypráví příběh o všech těch, jež ve svém hledání a tápání touží dohlédnout bod, kdy překonají zklamání, které utrpěli. I oni chtějí milovat a být milováni, ale ještě přesně neví, jak dlouho bude trvat, než se rány zacelí a oni nad borůvkovým koláčem se zmrzlinou spočinou v objetí s člověkem, který se nestydí za to, že miluje zdánlivě banální příběhy s dobrým koncem. 

Moje borůvkové noci

  • Žánr: romantická road-movie
  • www.myblueberrynightsle film.com
  • Původní název: My Blueberry Nights
  • Hongkong/ Čína/ Francie 2007
  • Scénář: Wong Kar Wai, Lawrence Block
  • Režie: Wong Kar Wai
  • Hrají: Norah Jonesová, Jude Law, Natalie Portmanová, Rachel Weiszová, David Strathairn
  • Distribuce: Palace Pictures
  • Distribuční premiéra v ČR: 12. 6. 2008
AVmania.cz hodnotí
filmKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek7/10
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku

Další podobné články

Tři billboardy kousek za Ebbingem: recenze filmu

Tři billboardy kousek za Ebbingem: recenze filmu

Vítěz Zlatých glóbů se od černohumorné komedie přirozeným vývojem posouvá k moralitě o vykoupení a odpuštění. Martin McDonagh a jeho příběh, plný překvapivých zvratů a nejednoznačných charakterů.

Nemilovaní: recenze filmu

Nemilovaní: recenze filmu

Rozcházející se rodiče pátrají po zmizelém dvanáctiletém synovi v sugestivním dramatu Andreje Zvjaginceva o nemožnosti či nepřítomnosti lásky v důsledku sobectví, lhostejnosti a odcizení.

Pozemšťan: pokračování kultovního sci-fi dal sám režisér na The Pirate Bay

Pozemšťan: pokračování kultovního sci-fi dal sám režisér na The Pirate Bay

Zmenšování: recenze filmu

Zmenšování: recenze filmu

Nosný nápad se zmenšováním lidí režisér Alexander Payne rozmělňuje ve směsici žánrů, motivů a témat a jeho rozvedení obětuje na oltář humanistického a ekologického poselství, jež nám sděluje.

Nejtemnější hodina: recenze filmu

Nejtemnější hodina: recenze filmu

Gary Oldman si po Zlatém glóbu kráčí pro Oscara v roli britského premiéra Winstona Churchilla, který musí slovem i činy přesvědčit národ i své politické oponenty, že zlu nelze donekonečna ustupovat.

Velká hra: recenze filmu

Velká hra: recenze filmu

„Pokerová princezna“ Molly Bloom ve svůdném podání Jessicy Chastain pořádá nelegální turnaje a pod režijním vedením debutujícího mistra scénářů a rychlých dialogů Aarona Sorkina hájí svou profesní čest.

12× nejočekávanější akční filmy, thrillery, kriminální a monster movie v roce 2018

12× nejočekávanější akční filmy, thrillery, kriminální a monster movie v roce 2018

Přání smrti, Tomb Raider, Mission: Impossible 6, Rudá volavka, Sicario 2: Soldado, Debbie a její parťačky, Jurský svět: Zánik říše. Pokračování zavedených sérií, remaky i novinky, které nás letos čekají v kinech.

15 silvestrovských tipů: komedie, romance, fantasy a dobrodružné filmy

15 silvestrovských tipů: komedie, romance, fantasy a dobrodružné filmy

Toni Erdmann, T2 Trainspotting, Naprostí cizinci, Café society, Spojenci, La La Land, Obr Dobr, Král Artuš: Legenda o meči, Kong: Ostrov lebek, Mumie. Třetí výběr z letošní DVD/Blu-ray nabídky.