Aranofsky se nebojí dát lidem sežrat upřímný pohled na skutečnosti historické i současné. Někteří to ovšem neunesou, nebo co hůř, vůbec nepochopí. Film vybízí k přemýšlení nad význami jeho kontroverzních scén, někteří ale vidí jen tu kontroverzi a vůbec si nepřipouští že je to o nich. Ti pak nadávají co to je za úchylnost.
Mimo návaznost na biblické příběhy, je tu především silná vazba na společnost, i tu přírodu a jak se k ní chováme. Ale také je tam velmi výrazně naznačena imigrační krize, kdy se příchozím daruje prostor na vlastním území, se slovy, vždyť nemají kam jít... nakonec se původním obyvatelům vysmívají, že to není jejich dům, ale jich všech, což vyvrcholí čímsi jako občanská válka...
Ale to se překvapivě nikdo neodváží napsat ani do recenze.
Každopádně kdo chce, může si v tomto filmu najít spoustu podobenství o tom jaká je lůza tupá a nebezpečná věc a vztahy často nevyrovnané.