AVmania.e15.cz

Masaryk: recenze filmu, který získal rekordních 12 Českých lvů

Mnichovská dohoda, psychiatrická léčebna a kokainové večírky. Velká historie se zrcadlí v subjektivním prožívání bonvivánského diplomata, který cítí, že v ní neobstál.

Od sobotního udílení cen ČFTA Český lev budí film Masaryk velkou pozornost seriózního i bulvárního tisku. Padají výrazy o levárně (Jiří Bartoška) nebo ostřejší o vychcanosti a ojebávání pravidel filmových cen ze strany producenta filmu Masaryk Rudolfa Biermanna, což na svém facebookovém účtu napsal jiný známý producent Pavel Strnad.

Nejlepší PR taktika nebo nejlepší film?

Titulky takřka všech novin a serverů hlásí, že rekordních dvanáct Českých lvů získal film, který nikdo neviděl. A prezidium České filmové a televizní akademie (ČFTA) v reakci na to sděluje, že po diskusi s akademiky zvažuje zpřesnění statutu cen Český lev tak.

Proč to všechno? No aby se zřejmě do budoucna nestávalo to, co letos. A to že vyhraje film, který sice do běžné distribuce vstupuje až tento čtvrtek, ale už s marketingovým bonusem výhry na tomto prestižním předávání cen.

Padesát odstínů temnoty: recenze filmu

Padesát odstínů temnoty: recenze filmu

Harlekýnská BDSM pohádka o sexuálně probuzené Popelce a jejím bohatém perverzním princi, jemuž se začínají připomínat stíny jeho traumatické minulosti.

To je případ filmu Masaryk, jehož producenti využili jednoduchých a benevolentních pravidel, že k nominaci na Českého lva je zapotřebí promítání v komerčním kině sedm dní nepřetržitě nebo 14 dní nekontinuálně. Masaryk tyto podmínky splnil. Producenti ho nasadili na konci loňského roku v omezené distribuci sedmi dnů do pražského kina Lucerna, ta oficiální ale začíná až nyní.

Přitom z hlediska strategie nejde o žádnou novinku. Podobně úspěšnou taktiku před lety zvolila i produkce filmu Obsluhoval jsem anglického krále. Rudolf Biermann si zkrátka spočítal, že v loňském roce se neobjevilo až tolik výrazných konkurentů a film s mezinárodními ambicemi včlenil mezi nominované za rok 2016.

Myslím, že ten poprask by nebyl tak veliký, kdyby těch cen nebylo tolik a Akademie trochu víc mezi oceněnými snímky vyvažovala. To se nestalo a ještě nějaký čas díky tomu bude běžet diskuse, jestli vyhrál nejlepší film nebo nejlepší PR taktika. Její součástí je i to, že se snímek objevil na Berlinale a do širší distribuční sítě vstupuje devátého března, tedy den před výročím tragického úmrtí Jana Masaryka.

Historická licence pobytu v sanatoriu

Jeho okolnostmi se ale filmové vyprávění nezabývá. Režisér a scenárista filmu Julius Ševčík (Restart, Normal) si ze života českého politika, velvyslance v Londýně a ministra zahraničí vybral krátký časový úsek asi tří let mezi zářím roku 1937, kdy zemřel jeho otec a zakladatel státu Tomáš Garrigue Masaryk, a odchodem Jana Masaryka do exilu po podpisu Mnichovské dohody.

Jan Masaryk formálně požádal ministerstvo zahraničí, jehož byl jako vyslanec v Londýně zaměstnancem, o svolení k odchodu do výslužby a od 1. ledna 1939 nastoupil dovolenou. 30. prosince 1938 odplul do USA, v březnu 1939 se přesunul do Londýna. V roce 1940 se stal ministrem zahraničí londýnské exilové vlády. Tolik fakta.

Logan: Wolverine – recenze filmu

Logan: Wolverine – recenze filmu

Wolverinova labutí píseň. Krvavá, plná zmaru a utrpení, ale i emocí. Westernová road movie, která ukazuje, že když odcházet, tak na vrcholu.

Scénář Alexe Koenigsmarka, který ale v průběhu pětileté přípravy filmu v roce 2013 zemřel, takže ho dokončili Petr Kolečko s Juliem Ševčíkem, z této skutečnosti vychází. Masarykův nepříliš zmapovaný pobyt v Americe na přelomu let 1938/1939 jim posloužil k historické licenci, na jejímž pozadí vykreslují psychologický portrét Jana Masaryka ve zlomovém období pro dějiny československého národa.

Pocit viny za Mnichov a okupaci republiky, u jejíhož zrodu stál jeho otec a které nedokázal Jan Masaryk (Karel Roden) zabránit, ho dohnaly k hospitalizaci v psychiatrickém sanatoriu v New Jersey. Samotný pobyt v léčebně je fikce, která se ale opírá o Masarykovu dřívější zkušenost s tímto typem zařízením i znalostí jeho křehkého duševního stavu. Mezi říjnem 1912 a 1913 pobýval ve zvláštní škole ve Vinelandu ve státě New Jersey, kde mu byla diagnostikována hebefrenie, mírnější forma schizofrenie.

Stravující pocit odpovědnosti

Ve filmu je Masaryk zadržen policií poté, co si někdy na konci roku 1938 v Americe v cizím domě preluduje na piano českou hymnou. Ukáže se, že jde o československého diplomata, který požádá o hospitalizaci v psychiatrické léčebně, kde se o něj stará ošetřující lékař, německý emigrant, doktor Stein (Hanns Zischler). Jeho několikaměsíční terapeutický pobyt je úspěšný, neboť vede k přijetí nové odpovědnosti spolupracovníka BBC a exilového ministra zahraničí ve vládě Edvarda Beneše.

La La Land: recenze filmu

La La Land: recenze filmu

Favorit oscarového klání. Ryan Gosling a Emma Stone v hořké muzikálové romanci o dvou lidech s velkými sny a ambicemi, které je motivují, spojují, ale i rozdělují.

Právě tato odpovědnost ho ale za brány tohoto zařízení dovedla. Odpovědnost ke jménu, k odkazu jeho otce, k zemi, která se vydala cestou politiky ústupků, appeasementu. Masaryk se v předválečné době ocitl na diplomatické misi, která na něj kladla nároky, jimž nemohl dostát. Nejen z hlediska vrozených predispozic psychického charakteru, ale především vzhledem k charakteru mezinárodního konfliktu, jehož se Československo stalo součástí.

Excentrický diplomat, známý jako velký bonviván, milovník života a zábavný společník, muž bohémský, s uměleckou duší, sázející na kouzlo své osobnosti, ve chvílích krize a přijetí obrovské odpovědnosti za osud národa konečně jako muž dozrává.

Zároveň ho tato odpovědnost vede k sebedestruktivnímu chování. Alkohol, drogy, večírky, nevázaný sex. A také k velkému vnitřnímu sebetrýznění, silnějšímu o to, jak při obhajobě československých zájmů a zachování státnosti cítil izolaci nejen ze strany spojeneckých mocností, ale i zájmů československých představitelů, včetně jeho pragmatického „náhradního“ otce Edvarda Beneše (Oldřich Kaiser). Masaryk vyzýval k silnému postoji vůči agresorovi a přípravě na boj, Beneš vojenské řešení vylučoval.

Zrcadlení velkých a malých, osobních dějin

Hovory v sanatoriu s doktorem Steinem se stávají zastřešujícím rámcem vyprávění, které nás nelineární, flashbackovou formou seznamuje se všemi zlomovými body před a po mnichovské doby (zabrání Sudet, všeobecná mobilizace). Velká historie se tu prolíná se subjektivním prožíváním muže, který cítí, že v ní neobstál.

Jeho vnitřní stav se stává odrazem stavu odepsané země. Jakoby se malé a velké dějiny v jeho osobě v sobě zrcadlily. Masaryk se snaží vystoupit ze stínu svého otce a o to silnější je pak jeho kolaps ze selhání, když se mu nepodaří jej nejen překročit, ale ani mu dostát.

Anděl Páně 2: zrodila se nová vánoční klasika [recenze filmu]

Anděl Páně 2: zrodila se nová vánoční klasika [recenze filmu]

Parťácky škádlivá chemie ústřední dvojice, dickensovské ladění, konkurenční boj mikulášských partiček, milostná rivalita a kouzelné lokace Českého Krumlova.

TGM ale není jedinou autoritativní figurou, k níž se vztahuje a zároveň s ní bojuje. Tou druhou je Beneš. Na jedné straně k němu cítí odpovědnost závazku, jež dal svému otci. Na té druhé pak to, že bude opět ve vleku něčích přání. Otec mu předurčil, že se stane politikem a ne umělcem. Beneš limity diplomatické mise. Doba mantinely, které nemohl překročit, i kdyby sebevíc chtěl.

Kokain a milenky

Tato labilní figura, plnící přání druhých, jež otcovo jméno vnímá jako závazek i prokletí, se v sanatoriu setká s další autoritou. Aby byla společná terapie úspěšná, musí k němu nejdříve trucovitě vzdorující Masaryk získat důvěru. Což jde ze začátku těžko, když mu dává najevo kvůli jeho národní příslušnosti své předsudky.

Vnitřní neklid, démoni, kteří ho pronásledují (smrt bratra Herberta), rozpor mezi povinnostmi diplomata a bohémskou stránkou osobnosti, zodpovědnost za národ, které nemůže dostát. Režisér Ševčík těží dramatický potenciál látky z tíživé doby, před níž Masaryk utíká do bujarého veselí. Je to ale trochu jako tanec na potápějícím se Titanicu.

Masaryk šňupe kokain srolovanou bankovkou s podobiznou jeho otce, spí s manželkami politických představitelů i zpěvačkami (Eva Herzigová), extaticky tančí. V halucinogenních vizích vidí, jak po stropě leze jeho mrtvý bratr ve scéně alá Trainspotting.

Bulvární přístup se protíná se seriózním

Bulvární přístup se tu protíná se seriózním, subjektivita prožívání dějin s jejich objektivním chodem. Tvůrci volí podobný přístup jako Robert Sedláček v Českém století nebo Bohémě. Fakta se posouvají a zjednodušují pro potřeby koncentrovaného příběhu. Masaryk potkává svou přítelkyni, americkou spisovatelkou a hudební kritičkou Marciu Davenport (Arly Jover) v roce 1939, ve skutečnosti tomu bylo o dva roky později.

Historické události a role jednotlivých postav v nich okolo stěžejního Mnichova jsou součástí rozhovorů postav. Jako když Jan Patočka osvětloval své teze v dílu Českého století Je to jen rock'n'roll při otevírání konzervy v kuchyni. Zde se probírají na recepcích, v drahých restauracích, ale i na ilegálních boxerských zápasech, v ložnicích nebo koňské stáji.

Učitelka: recenze filmu

Učitelka: recenze filmu

Jan Hřebejk se vrací do normalizačního Československa a přichází s trochu tezovitým morálním dramatem o zneužití postavení, manipulaci a vydírání rodičů prostřednictvím jejich dětí.

Masarykova horečnatá aktivita velvyslance v Londýně, který se snažil britské, ale i francouzské politiky přesvědčit, aby ve vztahu k agresorovi nepodléhali politice appeasementu, vedla po Mnichovské dohodě k pocitu těžkého osobního a politického zklamání a vyhoření. Z něho se pak rodí portrét zrazeného a osamělého politika, který v sanatoriu sbírá síly k tomu, jak pokračovat dál.

Řemeslná i herecká stránka filmu na výši

Karel Roden všechny stránky jeho osobnosti umí ve svém hereckém výkonu věrohodně ztvárnit a odstínit. Šarm, zábavnost, křehkost, odhodlanost, nejistota, zuřivost, zklamání. Emoce jsou tím, čím oslňuje Masaryk společnost. Ať už tu politickou či dámskou.

Mezinárodní herecký casting je vůbec velmi povedený, k čemuž přispívá i to, že herci mluví v jazyku svých postav. Oldřich Kaiser jako Edvard Beneš si stejně jako Karel Roden Českého lva zaslouží, po právu bylo oceněno i řemeslné zpracování snímku.

Julius Ševčík dal už noirově expresivním Normalem najevo, že chce, aby jeho díla vypadala filmově a ne jako dražší televizní filmy. Kamera Martina Štrby prací s nasvícením scén vytváří opar barové melancholie. Jazzová a swingová hudba Michala Lorence a Kryštofa Marka podtrhuje rytmus vyprávění. Střih, zvuk, kostýmy, výprava, práce v postprodukci, to vše nese pečeť hollywoodské kvality.

Problém vězí spíš ve struktuře vyprávění, která je až příliš fragmentovaná. V časových skocích se pohybujeme mezi Československem, Amerikou a Velkou Británií, kdy drtivý chod dějin ukazuje, jak se z diplomata stává pacient v psychiatrické klinice a zpětně díky terapii politik, který chce znovu pomoci své zemi. Jak tuto jeho pomoc ocenila nastupující komunistická moc, víme z okolností dodnes neobjasněné smrti Jana Masaryka pod oknem koupelny jeho bytu v Černínském paláci. Ale to už je jiný příběh, který čeká na své filmové zpracování.

Masaryk

  • Žánr: biografické drama
  • www.infilm.cz/cs/filmy/masaryk.html?show=reviews
  • Česko / Slovensko, 2016
  • Scénář: Alex Koenigsmark, Petr Kolečko, Julius Ševčík
  • Režie: Julius Ševčík
  • Hrají: Karel Roden, Hanns Zischler, Oldřich Kaiser, Arly Jover, Eva Herzigová, Zuzana Kronerová, Emília Vášáryová, Jiří Vyorálek, Robert Jašków, Kevin Clarke
  • Distribuce: Bioscop
  • Distribuční premiéra v ČR: 09. 03. 2017
Masaryk
film   7

 

 

Další článek




celkem 5 komentářů

Nejnovější komentáře

Velice podprůměrná recenze. mlk 13. 3. 2017, 12:37
Možná hezký počin, spousta cen, ale pro mně … Marek_I 12. 3. 2017, 01:53
Zdravím mého věrného čtenáře ze sekty Svědků… Marek Čech 11. 3. 2017, 19:11
TP, 3 kapitoly na recenzi filmu :-O Tejvl 11. 3. 2017, 16:57
Zase ten debil Čech prozradil celý obsah fil… Ada 11. 3. 2017, 15:30

Další podobné články

Po strništi bos: recenze filmu

Po strništi bos: recenze filmu

Jan Svěrák se vrací ke svému debutu Obecná škola a vytváří jeho prequel. Chlapecká komedie typu Bylo nás pět se v něm v až příliš epizodně rozdrobené struktuře potkává s rodinným melodramatem.

Selský rozum: jak si Andrej Babiš podmaňuje zemědělství [recenze filmu]

Selský rozum: jak si Andrej Babiš podmaňuje zemědělství [recenze filmu]

„Žlutý baron“ Andrej Babiš si podmaňuje nejen české zemědělství, ale i tuto zemi v dokumentu Zuzany Piussi a Víta Janečka.

Thor: Ragnarok, Liga spravedlnosti - nové trailery na očekávané filmové hity

Thor: Ragnarok, Liga spravedlnosti - nové trailery na očekávané filmové hity

Kde brát seriály, filmy a hry ve 4K a HDR

Kde brát seriály, filmy a hry ve 4K a HDR

Televizory, monitory, herní konzole,... všude samé 4K a HDR, ale kde brát obsah? Hry už jsou na 4K připravené, rychle nabídnou i HDR, ale filmů a seriálů je málo. Hlavně těch dostupných.

Atomic Blonde: Bez lítosti – recenze filmu

Atomic Blonde: Bez lítosti – recenze filmu

Spolurežisér Johna Wicka ve špionážní misi z Berlína před pádem zdi sází na jeho atmosférickou kulisu, sexy chladnou agentku Charlize Theron, osmdesátkový soundtrack a dlouhou akční scénu napříč patry domu.

Přání smrti: legendární film se vrací v remaku [video]

Přání smrti: legendární film se vrací v remaku [video]

Apple TV bude poskytovat obsah ve 4K rozlišení

Apple TV bude poskytovat obsah ve 4K rozlišení

Baby Driver - recenze filmu

Baby Driver - recenze filmu

Drive pro teenagery. Edgar Wright si pohrává s žánrovými klišé gangsterek i romancí, ale jeho nosnému nápadu se sladěním rytmu hudby a choreografie akce chybí silnější příběh a práce s charaktery postav.