6
Fotogalerie

Legendy zločinu: recenze filmu

Tom Hardy v ústřední dvojroli se stává největší předností této biografické retro gangsterky, jíž díky zvolené optice vyprávění chybí silnější dramatický oblouk

V padesátých letech minulého století začali ve východní části Londýna budovat říši organizovaného zločinu. Na počátku šedesátých let ji zcela ovládli a na jejich konci na ně s konečnou platností dopadla ruka zákona. O kom je řeč? O bratrech Krayových.

Zločinecká „Firma“

Narodili se 24. října 1933 jako jednovaječná dvojčata. Ronald „Ronnie“ i Reginald „Reggie“ se v mládí věnovali boxu, což byla oblíbená zábava chlapců z dělnických rodin v londýnském East Endu. Říká se o nich, že neprohráli ani jeden zápas. Již tehdy měli násilí v krvi a byli několikrát zavřeni za výtržnosti. Sport jim dal fyzičku, ve vězení si získali respekt okolí.

V roce 1952 byli povoláni do armády, pozvání ovšem nevyslyšeli. Napadli policejního konstábla, který je snažil zatknout a jako jedni z posledních byli posláni do věznice v Toweru. Poté se stěhovali z věznice do věznice, kde byli známí pro svou urážlivou a násilnou povahu. Vězení jim nedovolilo pokračovat v kariéře profesionálních boxerů, a proto se po jejich propuštění stali zločinci na plný úvazek.

Během několika let vytvořili impérium, složené z několika nočních klubů, barů, heren a kasin. Jejich gang, zvaný „Firma“, se účastnil ozbrojených přepadení, vydírání a žhářství. Poskytoval také za výpalné takzvanou „ochranu“ konkurenci, již do značné míry vyhladili.

To ostatně v době jejich zatčení vedlo k silné mediální iniciativě za prominutí jejich trestu. Ta byla založena na argumentu, že bratři, byť nevybíravými metodami, udělali z londýnského East Endu bezpečné místo k životu, ovládané jednou organizací.

Navázali i spolupráci s americkou mafií, zastupovanou legendárním Meyerem Lanskym. Stali se z nich celebrity, vystupovali v televizi, objevili se před fotoaparátem Davida Baileyho a nechyběli na žádné akci londýnské smetánky. Do jejich klubů chodil hvězdy showbyznysu jako Frank Sinatra a Judy Garland, poslanci, prominentní boháči i zločinci.

Jejich euforická jízda končí v roce 1969, kdy jim byly dokázány vraždy Jacka McVittie a George Cornella, za které byli oba odsouzeni na doživotí. Ronnie zemřel v nemocnici v roce 1995, jeho bratr byl v srpnu 2000 propuštěn, ale osm týdnů na to zemřel na rakovinu.

Vztahová rovina

O jejich výjimečném postavení v rámci dějin londýnského podsvětí svědčí i to, že Legendy zločinu nejsou letos jediným filmem, který se jejich životem zabývá. Režisér Zackary Adler připravil dvoudílnou gangsterskou ságu, jejíž první díl The Rise of the Krays představuje osmnáctileté amatérské boxery na vzestupu ke zločinecké dráze. Její zlaté období, spojené s pádem, pak přiblíží druhý díl The Fall of the Krays. Před pětadvaceti lety v režii Petera Medaka vznikl i film Bratři zločinu, kde jejich osudy ztvárnili bratři Gary a Martin Kempové z populární newwaveové kapely Spandau Ballet.

8m60_d018_05213_crop.jpg8m60_fp_dir_00001r.jpg

Americký režisér (Odplata, Příběh rytíře) a držitel Oscara za adaptovaný scénář k L. A. - Přísně tajné Brian Helgeland se v Legendách zločinu inspiroval non-fiction publikacemi britského spisovatele a novináře Johna Pearsona, který o bratrech Krayových vydal dosud tři knihy. Ty se zabývají rozdílnými etapami jejich života, ve filmu je ale položen důraz na stěžejní období jejich zločinecké kariéry v padesátých až šedesátých letech.

Helgeland jako scenárista ale trochu překvapivě nevyužil možnosti proměnit jejich bohatou biografii v opulentní gangsterský opus ve stylu Martina Scorseseho a zaměřil se spíš na vztahovou rovinu jednajících postav. A to jednak na vzájemnou interakci a pokrevní svázanost obou bratrů, a pak také na vztah Reggieho ke krásné Frances Shea.

Optikou Frances

Postava Frances, ztvárněná Emily Browning (Sucker PunchPompeje), se stává vypravěčkou příběhu a film jakoby přejímá optiku jejího pohledu na tehdejší události. Až se zdá, že scénář vznikl podle jejích pamětí, což není pravda.

Díky této optice působí gangsterka mnohem romantičtěji, než možná čekáváte. Události vzestupu a pádu obávaného mafiánského impéria obou bratrů se tu dějí na pozadí vykreslení vztahu Reggieho a Frances. Mladá žena ho přemlouvá, aby s gangsterskými praktikami skončil, on je ale neumí odvrhnout, což ona těžce nese.

To, co by mělo být jádrem gangsterského opusu, tedy souboj s konkurencí v čele s Charliem Richardsonem (Paul Bettany) nebo s policií, se ukazuje ve stavbě vyprávění jako méně důležité než to, jak zločinecký polosvět semele křehkou dívku Frances.

8m60_tp_00002r.jpg8m60_tp_00036.jpg

Tento osobní pohled se ukazuje i jako největší slabina celého vyprávění a důvod, proč je přijímáno spíš vlažně. Frances totiž přibližuje události, u kterých z logiky věci nemohla být, a ani o nich nemohla mít tušení (průběh zločinných aktů).

Díky tomu i divákovi, který se neseznámil s biografií obou bratrů, začne být záhy jasné, že si přisuzuje ve filmovém příběhu větší úlohu, než jí doopravdy v životě Reggieho náležela. Ve skutečnosti byla jeho manželkou osm týdnů a zemřela v roce 1967. Oficiální verze zněla, že spáchala sebevraždu. Reggie se však později ve vězení svěřil svému spoluvězni, že ji zavraždil jeho žárlivý bratr Ronnie.

Charakterová odlišnost

I tato okolnost něco vypovídá o komplikovaném vztahu obou bratrů, který se snaží Helgeland prostřednictvím vypravěčky Frances přiblížit. Reggie je představen jako inteligentní a galantní švihák, typ moderního, uhlazeného mafiána, co si nerad maže ruce cizí krví. Manažersky řídí rodinné podniky a spíše než konkurence mu přidělává starosti jeho nevypočitatelný bratr.

Ron oproti němu je ukázán jako násilnický psychopat, trpící pravděpodobně paranoidní schizofrenií. Chová se jako neřízená střela, zlobivé dítě, jež neumí krotit své sobecké já. V reálu se prezentoval jako bisexuál, ve filmu je ukázán jako homosexuál, co si potrpí na italské a řecké kluky. To bez servítek sdělí svému americkému mafiánskému kolegovi (Chazz Palminteri), což zavdá k jedné z nemnoha vtipných scén filmu.

Ani o jednom z nich se ale nedá říci, že by vzbuzoval nějaké divácké sympatie. Jde o chlápky, o nichž víte, že nebudou mít v afektu problém rozmlátit vám hlavu kladivem nebo vás po ní přetáhnout flaškou. Přesto na jejich charakterové odlišnosti postavil režisér své vyprávění. A aby ho odlišil od ostatních žánrových soukmenovců, rozhodl se, že do hlavních rolí obou bratrů obsadí jednoho herce, který zde ztvární dvojroli.

Sázka na rozdvojeného Hardyho

Vybral si Toma Hardyho a tento risk mu stoprocentně vyšel. I když hraje jednovaječná dvojčata, bratry v jeho podání si určitě nespletete. Odstínil je jak vnějškově, tak především vnitřně. Oba sice mluví silným cockney akcentem, ale jejich chování hned zkraje samostatných výstupů prozrazuje, s kým máme tu čest.

Vulgární a sadistický Ronnie v afektu prská a Tom Hardy si tak po Bronsonovi (2008) rozšiřuje své portfolio zločineckých brutálních magorů. Skutečný Michael Peterson alias Charles Bronson se s bratry Krayovými třicet let přátelil, v roce 1976 se s nimi potkal ve věznici Wandsworth a napsal o tom i knihu.

Svou odlišností se oba bratři v předmětu jejich podnikání vhodně doplňují a Londýn jim díky tomu leží u nohou. To ale jen do chvíle, než míra Ronovy nevyzpytatelnosti přesáhne únosnou mez. Chyb se dopustí ale i Reggie. Tehdy se začne jejich impérium hroutit.

Promarněný potenciál

Režisér ale sourozeneckou ságu neumí prodat tak, aby vznikl opravdu živoucí a tepající organismus, jaký známe ze Scorseseho gangsterských opusů. Přitom čas na to má, film trvá dvě a čtvrt hodiny. Je to i proto, že se Helgeland neumí rozhodnout, v jaké žánrové a stylové tónině chce vlastně vyprávět.

Chvíli se snaží být temný, pak zas rozverný, žánrově lavíruje mezi biografickou gangsterkou, romancí, dramatem a absurdní komedií. Jednotlivé scény připomínají tu Scoseseho nebo Coppolu, jinde zas Ritchieho nebo Coeny. Film působí z hlediska dějové výstavby nekonzistentně, střípkovitě a režisérovi se nedaří vyklenout silný dramatický oblouk v příběhu obou bratrů.

8m60_tpt2_00004r.jpglegendphotos.jpg

Stylovost vizuálního podání nechybí, stejně jako patřičná retro atmosféra, ale přesto se režisérovi film rozpadá pod rukama. Kdyby nebylo Toma Hardyho v ústřední dvojroli, bylo by ještě markantnější, že potenciál této silné biografické látky byl při převedení hodně rozmělněn. Kvůli Hardymu snímek za vidění stojí, žánrovou stálicí se ale určitě nestane.

Legendy zločinu

  • Žánr: gangsterska
  • Původní název: Legend
  • www.legend-the-movie.com/
  • Velká Británie 2015
  • Scénář: Brian Helgeland (podle předlohy Johna Pearsona)
  • Režie: Brian Helgeland
  • Hrají: Tom Hardy, Taron Egerton, Emily Browning, Christopher Eccleston, David Thewlis, Colin Morgan, Chazz Palminteri, Paul Bettany, Tara Fitzgerald
  • Distribuce: Freeman Ent.
  • Distribuční premiéra v ČR: 15. 10. 2015
AVmania hodnotí
Legendy zločinu   6

Určitě si přečtěte

Články odjinud