AVmania.e15.cz

Kupujeme televizor: plazma nebo LCD?

Chcete koupit větší televizor? Pak jistě se přemýšlíte, kterou technologii zvolit, co bude pro vás lepší.
Kupujeme televizor: plazma nebo LCD?

Marketingová masáž prodejců je obrovská. Levných televizorů jsou plné supermarkety a poštovní schránky přetékají letáky s výhodnými nabídkami. Když se zeptáte prodavače, co je lepší, dostanete odpověď pokaždé jinou. Jakou technologii tedy zvolit?

Zásadní rozdíl mezi plazmovým a LCD televizorem spočívá ve způsobu, jakým je produkováno světlo. Když pomineme technické detaily, tak plazmové televizory používají aktivní způsob, kdy každý bod obrazovky je samostatným zdrojem světla, a tak plazma nepotřebuje žádné podsvětlení.

Naopak vrstva z tekutých krystalů LCD televizoru žádné světlo nevydává; to má na starosti světelný zdroj, kterým je panel podsvětlen. Tím je dáno omezení této technologie, neboť bez podsvětlení neuvidíte žádný obraz. Každý bod lze samostatně řídit, ale regulace jasu je závislá právě na podsvětlení.

V několika bodech se pokusíme objasnit rozdíly a také vyvrátit obecně oblíbené omyly, které panují o jednotlivých technologiích.

Poznámka autora

Bude tomu několik let, co vznikl tento článek. Některé věci se změnily, jiné nikoliv. Aktualizoval jsem tedy téma, které poměrně dost lidí zajímá, neboť s nástupem 3D se tento problém opět řeší. Často se lidi ptají, co je lepší, co si mají koupit. Na to není jednoznačná odpověď, tu vám nedá ani tento článek, konečné rozhodnutí je vždy na vás. Nicméně doufám, že i tentokrát vám alespoň trochu pomohu s rozhodováním. 
 

1. Velikost obrazovky

Jestliže chcete malý televizor s úhlopříčkou do 32", máte po starostech. Váš nový televizor bude LCD a nemusíte již číst dál. Nejmenší aktuálně prodávaná HD ready plazma má totiž 37". Chcete-li televizor Full HD, nejmenší plazma má 42", tudíž při volbě menší úhlopříčky s plným vysokým rozlišením bude vaše volba také jasná: LCD.

Ve velikostech nad 46" pro změnu zatím vévodí plazma, ovšem LCD modely v poslední době náskok rychle stahují. Zde spíše záleží na ceně, kterou za televizor můžete zaplatit. Zajímavou volbou pro ty, kteří chtějí velký obraz za málo peněz, mohou být 46" a 50" plazmy s HD ready rozlišením, které velkou obrazovou plochu nabízí velmi levně, a také ceny 50“ Full HD plazem rychle klesly.

U LCD v úhlopříčkách nad 37“ naleznete výlučně Full HD modely, ovšem větší LCD jsou většinou dražší než stejně velká Full HD plazma. Navíc moderní LED podsvícení obvykle cenu navyšuje, a to cenově znevýhodňuje LCD větších úhlopříček. Dražší LCD televizory s LED podsvícením pak těží z mylného dojmu zákazníka, že kupuje úplně novou technologii (LED TV místo LCD TV).

2. Pozorovací úhel

Dřívější generace LCD televizorů měly velké problémy se změnou jasu a barev, pokud jste se na televizor nedívali přímo. To se zlepšilo. Aktuální hodnoty udávané značkovými výrobci u nových generací LCD televizorů už přesahují 170° (většinou se uvádí 178°). Ke změnám barevnosti a snížení kontrastu ovšem stále dochází daleko dříve, nicméně většinou při pohledu z pozorovacího úhlu, ze kterého televizor většinou nesledujete.

Přesto u mnoha LCD televizorů dochází k drobným změnám už při úhlu pohledu 45 stupňů. Zejména podání černé trpí tímto problémem, takže zatímco vy z přímého pohledu vidíte černou korektně, při mírném posunu do boku (zejména mimo osu televizoru) se již z černé stává šedá, znatelně klesá kontrast a mění se barvy. Vzhledem k tomu je případná zkouška na prodejně nutností.

U plazmových televizorů tento efekt nenastává. Z jakéhokoli viditelného úhlu je obraz stejně barevný a kontrastní.

3. Obnovovací frekvence obrazovky

Technologie plazmy nabízí mnohem rychlejší reakční čas při změnách, tj. bez ohledu na rychlost změny obrazu je teoreticky obraz stále ostrý. Oproti tomu LCD technologie byla původně určená pro monitory k počítači, tj. pro zobrazení nepohybujících se dat, nikoli videa.

Novější generace LCD uvádějí čas změny jasu a často nabízí 5 ms (už ale i 2 ms), bohužel reálná hodnota bývá horší. Chyba se potom projevuje rozmazáním a zpožděním obrazu viditelným především v akčních scénách, u sportovních přenosů nebo u vodorovně běžících titulků. Velmi zde záleží nejen na kvalitě displeje, ale především na elektronice zpracovávající obraz – zejména zde poznáte kvalitu a bohužel i cenu LCD televizoru.

Lepší LCD televizory vyšších modelových řad se 100Hz, ale zejména 200Hz technologií si s daným problémem dokážou poradit na velmi dobře. U nejdražších LCD tento problém je vyřešený jinak (filmové snímky jsou prokládány černými snímky), tam se setkáte s hodnotou 400 Hz. Počítejte s tím, že právě zde je rozdíl mezi levným a dražším LCD televizorem. Platí také pravidlo, že se zvětšující se úhlopříčkou je efekt „rozmazaného rychlého obrazu“ na LCD viditelnější. Plazma problémy s rychlými pohyby kamery, záběry či se sportem zpravidla nemá žádné, opět však záleží na zpracování obrazu.

Problém obnovy snímků se u LCD viditelně projevuje ve 3D obraze, kdy často dochází k překrývání jednotlivých snímků a tvorbě tzv. duchů. U plazmy tyto problémy nejsou.

Pro úplnost musím dodat, že LCD technologie (ale i plazma) pro zvýšení dojmu ostrosti a plynulosti obrazu používá dopočítávání dalších snímků, které se do původního obrazového signálu vkládají. Tato technologie subjektivně vylepšuje ostrost podání, i když za cenu (pro někoho) nepřirozené plynulosti. Tato funkce se však dá vypnout.

4. Vypalování obrazovky a mrtvé body

U dřívějších generací plazmových televizorů nastávalo při delším statickém obrazu tzv. vypalování bodů, kdy došlo k nevratným změnám v úrovni jasu jednotlivých bodů plazmového televizoru. Elektronika v novějších generacích plazmových televizorů již dokáže tento jev prakticky eliminovat. Novější generace plazmových televizorů používají například tzv. Pixel Shifting, což je neznatelný posun obrazu v pravidelných intervalech, aby nedocházelo k vypalování bodů.

Budete-li ale sledovat pouze filmy s poměrem stran 21:9, počítejte s tím, že po pár letech budou například pruhy kolem širokoúhlých (tedy více než 16:9) filmů rozpoznatelné. Zde se ale jedná o nerovnoměrné opotřebování obrazovky, nikoliv klasické "vypalování". S tímto jevem se mohou setkat třeba filmoví fanoušci, kteří nesledují normální televizní vysílání.

U LCD televizorů tento jev nehrozí, i když i zde se občas můžete v návodu setkat s varováním výrobce, že nemáte nechávat delší dobu na obrazovce statický obraz. U LCD se naopak občas mohou vyskytovat tzv. mrtvé body, které již barvu nezmění a zůstávají neustále přítomny při jakékoliv změně obrazu.

Máte-li například herní konzoli a budete na televizoru hrát hry, pak se plazmy bát nemusíte, výrobci televizorů i konzolí s tím počítají. Pro práci s počítačem je však „bezpečnější“ a příjemnější LCD.

5. Životnost

Délka života plazmového televizoru je doba, za kterou jas klesne na polovinu své původní hodnoty. Stejně tak je uváděna životnost u LCD televizorů; i zde dochází k poklesu výkonu světelného zdroje. Ten se dá u LCD sice vyměnit, nicméně u LCD a plazmových televizorů poloviční hodnota průměrně udávané životnosti 60 000 hodin (tj. 30 000 hodin) odpovídá při průměrném sledování televizoru 4 hodiny denně 20 rokům používání. Panasonic u plazmových televizorů uvádí dokonce 100 000 hodin.

Je tedy zřejmé, že morální životnost televizoru je mnohem nižší než udávaná technická životnost obrazovky, tzn. další televizor si nejspíš pořídíte dříve, než vyprší životnost toho stávajícího. Pro srovnání: životnost klasické CRT obrazovky je kolem 25 000 hodin.

6. Doprava a instalace

Plazmové televizory jsou obvykle těžší než LCD; zejména nové „LED televizory“ bývají poměrně lehké, nicméně s nástupem „módy“, kdy se před LCD obrazovku umístí ještě sklo, se váha v podstatě srovnala. S LED podsvícením mohou být LCD velmi tenké bez výrazného zvýšení ceny, zatímco ultratenké plazmy jsou obvykle dražší. Pravdou však je, že i výrobci „LED televizorů“ si za mimořádně malou tloušťku nechávají velmi rádi zaplatit, aniž by kvalita obrazu byla diametrálně vyšší.

Rozdíl je i v náchylnosti na poškození. Při dopravě a montáži je třeba větší opatrnosti u plazmy, LCD obrazovka bude zase choulostivější na náhodný úder, zatímco plazma snese více. U LCD je proto do „exponovaných míst“ nejlepší vybrat model, který má krycí sklo.

7. Jas a kontrast – schopnost zobrazovat černou

Každý plazmový televizor má skleněný panel, kterým vzdáleně připomíná klasické CRT televizory, a tak při běžném denním osvětlení obrazovka plazmového televizoru odráží okolní osvětlení. I když mají moderní plazmové modely sklo obrazovky pokryté antireflexní vrstvou, odraz vnějšího světla způsobí, že tmavý obraz vypadá našedlý – tento jev je zcela zřetelný v jasněji osvětlených prodejnách, kdy se vám při srovnání vypnuté plazmy a LCD jeví plazma jako šedá, zatímco LCD vypadá černé. Kvlůli tomu pak za denního jasného osvětlení obraz na LCD televizoru vypadá jasněji a lépe. Tento efekt je zřejmý často i na prodejnách, kde hodnota okolního osvětlení je o hodně vyšší, než hodnota osvětlení u vás doma.

Sledujete-li naopak film večer v zatemněné místnosti, vyniknou přednosti plazmy. Obraz působí jasněji a má větší kontrast, zapravidla i barevný rozsah, černá bude „více černá“ a lépe působí zejména tmavě šedé detaily v nočních scénách. U LCD televizoru je problém vzhledem k nutnosti posvícení displeje dosáhnout „úplně černé“. Efekt se projeví především v tmavých filmových scénách, které jsou hůře čitelné.

LCD televizory mají nižší statický kontrast, a tak si vypomáhají řízením jasu podsvícení dle poměru černé v zobrazované scéně. V praxi se tomu říká dynamický kontrast – v tmavé scéně se jas podsvícení sníží, ve světlé zvýší. Díky tomu lze dosáhnou podání černé srovnatelné s plazmou. Negativní vlastností tohoto jevu představuje fakt, že se sníží jas i u bílých bodů, případně naopak zvýší jas tam, kde má být černá. U plazmy k tomuto jevu nedochází, protože řízení jasu jednotlivých bodů je nezávislé.

S tímto problémem si dokážou poradit až nejnovější a nejdražší LCD televizory s LED posvícením, které jednoduše dokážou podsvětlení v určené oblasti (kde je potřeba černá) vypnout. Zde opět platí, že čím je LCD dražší, tím má obvykle lepší černou, taktéž si lépe poradí s nejtmavšími odstíny šedé, které se u této technologie většinou slévají a nejsou čitelné. U špičkových LED televizorů se už tento jev téměř neobjevuje, přesto i zde u problematických scén, jako je například hvězdná obloha, můžete vidět světlejší „mraky“ kolem jednotlivých hvězd.

Problému LED podsvícení se věnujeme více v samostatném článku Jak se liší LED televizory. Na ukázku limitu špičkového LED podsvícení s možností lokálního řízení LED odsvícení v 512 zónách se můžete podívat na tomto videu.

 

8. Spotřeba a ekologie

Udávaná špičková spotřeba u plazmy je často několikanásobně vyšší než u LCD televizoru stejné úhlopříčky, skutečná bývá podstatně nižší. Spotřeba plazmového televizoru je totiž závislá na jasu zobrazované scény. U světlých obrazů se může u 42" televizoru pohybovat na hodnotě 180 až 350 W (dle modelu), ale u tmavé noční scény může být i nižší než 80 W.

U LCD televizoru je spotřeba teoreticky stále stejná, je-li podsvícení konstantní. Mírně kolísat může jen při tzv. dynamickém kontrastu, kdy je regulován jas podsvětlení, což je případ většiny LCD televizorů. U většiny plazmových i LCD televizorů najdete tzv. ekologický provoz, kdy dojde k automatickému ztlumení jasu televizoru podle úrovně okolního světla a tím ke snížení spotřeby televizoru.

Výrobci plazem dokázali v posledních generacích významně snížit spotřebu. Totéž ale zvládli i výrobci LCD, a tak stále platí, že při srovnatelné úhlopříčce je Full HD LCD o něco úspornější než Full HD plazma. Naprosto nejnižší spotřebu dnes mají modely s LED podsvícením, jejichž běžná spotřeba se může pohybovat i pod 100 W.

Pozor při předvádění na prodejně

Často prezentovaný velký barevný rozdíl mezi jednotlivými technologiemi bývá zveličován konkrétním uživatelským nastavením barev obrazovky. Na rozhodnutí, jaký televizor nakonec koupíte, se bohužel podílejí také světelné podmínky prodejny a schopnosti prodavače. Volbu ovlivňuje to, na jakém místě je televizor vystaven, protože například dojem z plazmového televizoru velice závisí na hladině světla v místnosti. Pokud na obrazovku dokonce dopadá přímé intenzivní světlo, neuvidíte skoro nic a plazma u vás nebude mít šanci.

Ovšem pozor na poslední trend! Letošní LCD LED televizory jsou vybaveny navíc sklem, které kryje samotný LCD panel (kvůli designu a zvýšení kontrastu) – okolí pak se v těchto LCD televizorech odráží dokonce více, než v plazmových obrazovkách, kde výrobci naopak zapracovali na minimalizaci odrazů. Druhou variantou, kdy LCD je dokonce lesklejší než plazma, představují ty LCD televizory, které jsou osazeny lesklým LCD panelem bez krycího skla. I zde se pak můžete setkat s nepříjemnými odrazy. Pokud tedy plánujete umístit televizor na místo, kam dopadá přímé či nepřímé jasnější světlo, hned na prodejně se podívejte na vypnutý televizor a uvidíte, zda má lesklou obrazovku či nikoliv.

Zdůrazňuji, že obě technologie jsou dnes schopny zobrazovat věrné barvy i při nízkém osvětlení místnosti, ale musí být dobře nastaveny. Poslední generace obou technologií nabízejí různé obrazové režimy, které vyladí obraz pro dané světelné podmínky a dle osobních preferencí diváka (například režim Kino pro sledování filmů v podvečer). Většina lepších modelů má navíc světelný senzor, díky kterému se jas obrazovky automaticky přizpůsobí jasu okolí, u LCD tak výrobci vylepšují i podání černé. Někteří výrobci nabízí i příjemné uživatelské vyladění obrazu, kdy uživatel má pomocné obrazce, z kterých si volí ten, který se mu líbí. Nejnáročnější se pak uchýlí k ručnímu nastavení obrazu za pomoci testovacích obrazců, případně kalibraci obrazu za pomoci optické sondy – nemáte-li s tím již nějaké zkušenosti, tak to ani nezkoušejte, naděláte vždy více škody, než užitku.

U levných LCD se problémům s kvalitou obrazu často nevyhnete, levná plazma působí zpravidla v domácích podmínkách lépe. U dražších modelů se pak kvalita srovnává, LCD se za poslední roky výrazně zlepšilo, cenově však při srovnatelném obrazu obvykle plazma vychází výhodněji, zejména chcete-li televizor do domácího kina. Naopak LCD je univerzálnější (hodí se i pro připojení k počítači) a nemá obvykle problémy ani s přímým světlem. Velmi zjednodušeně se dá říci, že pokud hledáte televizor na večerní sledování filmů, tak plazmový televizor je vhodnější – zejména dražší modely nabídnou špičkový obraz. Budete-li sledovat televizní vysílání především za dne a hodláte televizor umístit třeba naproti oknu, zvolte raději LCD televizor. V obou táborech však existují výjimky.

Na závěr mám obvyklou poznámku. Kupte si to, co se líbí vám a co vám vyhovuje. Pokud tak neučiníte, později budete sami sebe přesvědčovat, že jste si vybrali to "lepší", spokojeni však nebudete.


Na OLED nečekejte

Plazma i LCD jsou s námi už hodně dlouho, a přestože se neustále vyvíjejí, marketingoví specialisté by nejraději prodávali něco úplně nového. Je to ostatně vidět i na triku, který předvádí Samsung se svými „LED TV“ – zní to nově a jinak a přitom jde o dnes nikterak ojedinělé LCD s LED podsvícením. Další vábničkou na zákazníky by měl být příchod OLED. Výrobci slibují jasnější barvy, větší kontrast, menší spotřebu… ostatně co jiného by o nové technologii měli říkat.

Zdá se ale, že tentokrát marketing nezvládl načasování. O OLED se mluví už pár let a zájem veřejnosti začíná opadávat, protože chybí reálné produkty. O přehnaném očekávání ze všech stran svědčí i citát z jednoho českého wenu, který už na jaře 2008 napsal: „Výrobci LCD a plazmových televizorů se již připravují na další technologickou etapu – OLED televizory. Na trhu budou již příští rok, masová výroba sníží jejich cenu.“

Ve skutečnosti dnes najdete technologii OLED především na miniaturních displejích přehrávačů a mobilů, kde se o věrnosti barev vůbec nedá mluvit. Pár televizorků s malými úhlopříčkami (většinou pod 15“), které výrobci předvedli na veletrzích, opravdu neznamená příchod do prodejen, větší modely jsou jen čistými prototypy. U televizorů bude navíc potřeba použít aktivní zobrazovače (AMOLED), což opět zvýší cenu. Na reálné televizory s touto technologií si prostě ještě pár let počkáme: technici prozatím bojují jak s věrností barev, tak s životností při vysokém jasu.

Nadšení z nové možnosti přetáhnout zákazníky však pomalu opouští i výrobce. Za vše mluví třeba prognózy, které zveřejnili experti LG. V příštím roce by na trhu mohly být 20" OLED televizory, o rok později 30". Dnes obvyklých 40" by mělo být v prodeji až v roce 2013, a to ještě za ceny, které budou výrazně vyšší než u plazmy nebo LCD. Ke srovnání cen by mělo dojít až v roce 2016!

Pokud se tedy ptáte, zda počkat na OLED, je odpověď jasná: čekání nemá smysl. Ještě dalších pár let budou modely používající OLED velmi drahé a s velkou pravděpodobností budou trpět dětskými nemocemi prvních generací, které už mají oba konkurenti dávno za sebou.
 

Další článek



Související články


celkem 128 komentářů

Nejnovější komentáře

Hovadina. Není to tak jednoduché, ale budiž.… David Pokorný 28. 6. 2017, 20:43
Tak to teda pěkně děkuju! Když o tom nic nev… Ivoš Kratochvíl 9. 9. 2015, 09:47
Když tomu nerozumíš, neraď Myslíš, že je … panet 7. 9. 2015, 12:14
Tak pokud potřebuješ odbornou radu, tak určo… Roman P. 7. 9. 2015, 11:08
Ahoj, chtěl bych si koupit velkoplošnou tele… Ivoš Kratochvíl 27. 8. 2015, 08:38

Další podobné články

Vybrali jsme nejlepší současné Bluetooth reproduktory

Vybrali jsme nejlepší současné Bluetooth reproduktory

Vybrali jsme 11 bezdrátových reproduktorů, které ve své cenové třídě nabídnou ten nejlepší zvuk doma i na cestách. Od malých do kapsy až po větší do domácnosti.

12 vánočních tipů na nejlepší sluchátka na cesty

12 vánočních tipů na nejlepší sluchátka na cesty

Kvalitní přenosná sluchátka vydrží déle než smartphone nebo jiný přehrávač. Vybrali jsme ty nejzajímavější od dostupnějších až po ty nejdražší.

11 tipů na nejlepší mikrosystémy, Hi-Fi a domácí kino

11 tipů na nejlepší mikrosystémy, Hi-Fi a domácí kino

Vybrali jsme nejlepší produkty, které nabídnou kvalitní zvuk pro poslech hudby nebo vylepší zvuk při sledování filmů. Od mikrosystémů přes AV přijímač až po soundbary.

11 tipů na levná a kvalitní sluchátka pro mobily

11 tipů na levná a kvalitní sluchátka pro mobily

Levná přenosná sluchátka nabízejí za málo peněz hodně muziky. Vybrali jsme nejlepší modely v ceně od 200 Kč do 2 000 Kč.

12 tipů na nejlepší prémiový televizor pod stromeček

12 tipů na nejlepší prémiový televizor pod stromeček

Kvalitnější a prémiové televizory v cenové relaci od 20 000 Kč slibují lepší obraz i zvuk, pohlednější design a především ostřejší obraz a špičkové zpracování obrazu. Vybrali jsme ty nejzajímavější.

11 nejlepších sluchátek pro domácí poslech

11 nejlepších sluchátek pro domácí poslech

Jako domácí sluchátka označujeme rozměrnější a pohodlnější sluchátka pro dlouhodobější poslech: například hudby u počítače, domácího Hi-Fi, ale i televizoru. Vybrali jsme ta nejlepší.

10 tipů na levný televizor se skvělým poměrem cena/výkon

10 tipů na levný televizor se skvělým poměrem cena/výkon

Vánoce jsou za dveřmi. Připravili jsme výběr nejzajímavějších televizorů s výborným poměrem cena/výkon. Od těch menších a velmi levných, po ty vybavenější a větší, které se však stále vyplatí.

DVB-T2: vše důležité o přechodu na nové pozemní digitální vysílání

DVB-T2: vše důležité o přechodu na nové pozemní digitální vysílání

Nejpozději v roce 2021 má dojít k vypnutí současného pozemního digitálního vysílání a bude nahrazeno vysíláním DVB-T2. Co vše nás čeká a nemine?