Kapitoly článku:
Kniha přežití
I přes problémy spojené s natáčením podobných projektů se tomuto žánru v poslední době docela dařilo a i v českých kinech mohli diváci jít na filmy odehrávající se v ne zrovna hezkém prostředí. Ani jeden z nich se sice nedá se Šíleným Maxem srovnávat, ale jisté kvality se u nich najít dají. Tedy alespoň u některých.
U Knihy přežití (The Book of Eli, USA 2010) jich ale bohužel moc není. Tahle westernová sci-fi s Denzelem Washingtonem se v kinech objevila loni v únoru a žádný velký povyk okolo ní nebyl. Za mořem film sice vydělal solidní peníze, ale i tak rozhodně nešlo o zásadní filmové dílo. Jakási katastrofa – pravděpodobně válka – totálně zdecimovala celý svět, ale uprostřed americké pustiny začíná růst malé město.
Jeho šéfem je panovačný Carnegie, jenž pamatuje ještě dobu před apokalypsou, má pod palcem všechny místní vodní zdroje a usilovně hledá jakousi tajemnou knihu, s jejíž pomocí by měl podle všeho dokázat znovu nastolit pořádek, jemuž by vládl. Tajemný cizinec jménem Eli chtěl původně jeho městem jen projít, v batohu ale vláčel pořádnou bichli a rozhodně se mu nechtělo dělit se o její obsah s nějakým okresním diktátorem.
Režisérská dvojice bratří Hughesů už pár dobrých filmů natočila, jméno si však udělali především jako tvůrci originálních videoklipů, což je na jejich postapokalyptické sci-fi vidět. Vizuálně jde o velmi povedené dílo, které se však tváří mnohem inteligentněji, než tomu ve skutečnosti je. Tahle variace na westerny je ve skutečnosti velmi hloupá a její dějové zvraty jsou doslova k smíchu.
Hezky se na to sice kouká, akční scény jsou správně drsné, ale celkově má z filmu člověk pocit, že na to, jak je to v podstatě pitomé, se to bere až příliš vážně.
Návrat legendy jménem Terminátor
Za ne úplně vydařený film je považován i Terminator: Salvation. Projekt si mezi sebou přehazovala hollywoodská studia řadu let a nakonec vznikl v poměrně divokých podmínkách. Rozpočet byl obrovský, za kamerou seděl režisér, jenž neměl se seriózně pojatou sci-fi žádné zkušenosti, a Arnold Schwarzenegger, jenž je synonymem pro terminátorovské filmy, měl plné ruce práce s řízením Kalifornie.
Výsledek sice nebyl úplný průšvih, ale vedle předchozích filmů, respektive prvních dvou, byl Terminator: Salvation opravdu zásadní krok vedle. Hloupoučký příběh se sice odehrává ve velmi působivých kulisách a zničený svět, v němž se posledních pár lidí pokouší válčit s počítačem Skynet a s jeho armádou robotů, nevypadá nezajímavě.
Peníze jsou na posledním Terminátorovi vidět, avšak krátké pohledy do budoucnosti z předchozích filmů v sobě mají mnohem více působivé atmosféry než celé Salvation. Deprese, špína a každodenní boj o přežití tu sice jsou, ale všechno je jaksi změklé a hollywoodsky korektní. Poslední Terminátor už není drsná podívaná, kterou uvedl do kin v roce 1984 James Cameron, ani triková a akční revoluce z dvojky, je to jen průměrná akční sci-fi s drahými kulisami, jedním solidním hercem, poměrně povedenými akčními scénami a příběhem, který často nedává moc smysl.
Terminator: Salvation je důkazem toho, že postapokalyptický film se nedá natočit za stovky milionů dolarů. Buď totiž studio nedostane své peníze zpátky, protože postapokalyptické filmy diváky do kina příliš nelákají, a nebo se bude muset film přizpůsobit masovému divákovi, který v kině většinou tísnivou a nepříjemnou atmosféru nevyhledává.