AVmania.e15.cz

Jason Bourne: recenze filmu

Paul Greengrass je skvostným aranžérem davových akčních scén a jeho „reportážní“ styl stále zabírá. Ve vyprávěcím konceptu ale přešlapuje na místě a postavu agenta Bournea nikam neposouvá.

Druhý a třetí díl bourneovské trilogie o agentovi bez paměti v režii britského tvůrce Paula Greengrasse formálně i stylisticky redefinoval směr, kterým se ubírala podoba žánru moderního akčního špionážního thrilleru. Šlo o změnu natolik výraznou, že pod jejím vlivem proměnila svůj vizuální kabátek i mnohem zavedenější série o agentovi 007 s Danielem Craigem v hlavní roli.

Rozdíl mezi oběma agenty tu přesto zůstal. Zatímco James Bond dál pracoval ve státních službách, Bourne se v trilogii snažil postupně přicházet na to, proč ho americká tajná služba nejprve vycvičila jako dokonalý stroj na zabíjení a poté ho po úspěšně provedené nelegální akci odepsala. Jeho pátrání po vlastní identitě i důvodech, proč se ho snaží jeho zaměstnavatelé zlikvidovat, se Bourneovým ultimátem uzavřelo.

Dva agenti bourneovského universa

Studio Universal přesto chtělo ve výdělečné sérii pokračovat. Stálo ale před problémem uzavřenosti nejen předchozí trilogie, ale i mezilidských vztahů tvůrců, kteří se na ní podíleli. Tedy režiséra a scenáristy. Na jedné straně stál Matt Damon, který nechtěl točit bez Paula Greengrasse, na druhé scenárista série Tony Gilroy.

Ten nakonec napsal a zrežíroval spin-off Bourneův odkaz, který se odehrával paralelně s událostmi Bourneova ultimáta. Scénář přišel s tezí, že společnost Treadstone, která nejprve agenta Bournea zdokonalila a poté mu šla po krku, nebyla jediná, která se snažila zahladit stopy po programu geneticky upravených superšpiónů.

Bezpečnostní riziko v tomto filmu mělo jméno Aaron Cross a hrál ho Jeremy Renner. Na příští rok se chystá sequel jeho špionážní mise v režii „rychlého a zběsilého“ Justina Lina a producent Frank Marshall prohlašuje, že by v ní rád viděl oba agenty z bourneovského universa.

Reportážní koncept

Zda tomu tak opravdu bude, není zatím jisté. Ze čtyřky původního Jasona Bournea se ale spíš zdá, že každý z nich půjde po své linii. K pokračování je v závěru Greengrassova filmu výrazně nakročeno, otázkou je, zda to má ještě smysl. Nebo alespoň v této podobě, kdy režisér recykluje své vizuální trademarky a vyprávěcí schémata a nesnaží se o nějaký progres. Především ve scenáristické rovině.

Abych nebyl špatně chápán, greengrassovský vizuální styl mě stále baví a má akčnímu špionážnímu žánru a konkrétně této látce co nabídnout. Greengrass v bourneovské sérii přišel s originálním „reportážním“ snímáním choreograficky propracované akce.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Kamera se ocitala jakoby ve středu dění a zachycovala události s předstíranou nahodilostí. Vizuální těkavost vnesla do vyprávění prvek dokumentární realističnosti a odrážela atmosféru konkrétní situace. Frenetického tempa bylo dosaženo rychlým střihem, pohybem kamery a neustálým pohybem postav po scéně.

Ruční kamera s množstvím subjektivních pohledů suplovala uvažování hlavního hrdiny, který si ohmatával a mapoval prostor, který byl pro něj nepřátelský. Násilné scény se neinspirovaly ladností krvavých baletů Johna Woo, ale naopak svým syrovým charakterem zpřítomňovaly intenzitu, rychlost a tělesnou blízkost fyzických střetů muže proti muži.

Skvostný aranžér davových scén

Toto vše zůstalo zachováno, i když kameramanem filmu už není Oliver Wood, který snímal celou původní trilogii, včetně úvodního Agenta bez minulosti. Režisér si k sobě vzal Barryho Ackroyda, který s ním spolupracoval na filmech Let číslo 93, Zelená zóna a Kapitán Phillips.

Ackroyd už v těchto snímcích prokázal, že je mistr svého řemesla a v Bourneovi to opět potvrzuje. Roztřesená ruční kamera vyvolává dojem dokumentárnosti a realističnosti, ale současně umí navodit intenzivní adrenalinový zážitek zblízka snímané akce. Ta si díky střihu Christophera Rouse udržuje přehlednost, hudba Johna Powella jí dodává napětí i monumentálnost.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Jde ale o jinou monumentálnost než známe z katastrofických destrukčních bijáků alá Roland Emmerich. Paul Greengrass opravdu impozantně aranžuje davové akční scény se stovkami komparzistů a naháněčkami na veřejných prostranstvích. Při jejich orchestraci si počíná jako zkušený dirigent, který přesně ví, jak pracovat s tempem a gradací skladby.

Přímý přenos z demonstrace

Nejlepší akční sekvence přichází hned na začátku filmu, kdy se Bourne prodírá davem na noční demonstraci v řeckých Athénách. Nejdřív po svých, pak na policejní motorce s postavou, již zná z minulosti. Jejich ohrožení ze strany pronásledovatelů fyzických i těch, kteří je instruují od sledovacích monitorů, napojených na satelity a pouliční kamery, se odehrává na pozadí pouličních nepokojů, plných molotovových koktejlů, vodních děl a policejních zásahů.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Množství lidí v ulicích jim poskytuje krytí, ale zároveň zvyšuje nervní atmosféru ohrožení civilistů. V této snad půlhodinové pasáži máte pocit, že sledujete audiovizuálně vybuzený přímý přenos z demonstrace. Další dvě velké akční sekvence jsou rovnoměrně rozložené do dvouhodinového vyprávění. Ale ani únos v Londýně ani závěrečná honička během dopravní zácpy na hlavní třídě v Las Vegas nepřekonají vjem z té úvodní a nejrafinovanější.

Akční sekvence jsou dlouhé a efektní, bez toho aby se Greengrass musel uchylovat k zpomaleným záběrům nebo destrukčním orgiím. Zůstaly zachovány i pěstní souboje, v nichž se ale oproti minulým dílům víc stříhá. Mattu Damonovi je přeci jen pětačtyřicet a nikdo nemládne. Prošedivělé skráně mu přidávají na přitažlivosti osamělé hrdiny, uvízlého v pasti moderních sledovacích technik.

Snowdenovské téma

Film rozvíjí v podzápletce téma napojení špionážních služeb na sociální sítě typu Facebooku. Zakladatel jedné takové sítě má dohodu ze CIA ohledně neomezeného tajného sledování jejich uživatelů. Tvůrci zde ukazují, jak se změnila doba, nástroje a technologie, jež tajné služby využívají.

Klepněte pro větší obrázek

Bourne oproti nevyzpytatelné hackerské agentce Heather Lee (Alicia Vikander) představuje úplně jinou generaci stínových agentů, jejichž síla se neodvozuje od vylepšených tělesných schopností, ale od znalosti technologií a chytrých platforem. V této nové informační aréně nejsou nejnebezpečnější cizí světové mocnosti nebo teroristé, ale hackeři typu Edwarda Snowden a Juliana Assange.

Matt Damon a Paul Greengrass dlouho dopředu deklarovali, že k natočení čtvrtého dílu bourneovské série by nepřistoupili, pokud by neměli v ruce kvalitní scénář. Ten nakonec napsal Greengrass společně s Christopherem Rousem, střihačem všech jeho filmů od Bournova mýtu (2004) a debutantem na poli scenáristickém.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

A právě scénář se ukazuje být nejslabší položkou nového příběhu Jasona Bournea. Namísto toho, aby scenáristé po uzavření původní trilogie přišli s novou zápletkou, přináší spíš dovětek nebo rozšíření té již známé. Čekal jsem mnohem komplexnější vyjádření ke změnám v provázaném prostředí politiky a tajných služeb za posledních devět od Bourneova ultimáta a dočkal se spíš povšechných narážek na Snowdena.

Osobní mise

Scenáristé se vrací hodně do Bourneovy minulosti a vytahují postavu jeho otce (Gregg Henry), s jehož smrtí to asi nebylo tak, jak se dosud Jason domníval. Otec pracoval také v prostředí vládních služeb a odtud se odvíjí motiv Bourneovy osobní mise, plné pomsty a vyřizování soukromých účtů.

Klepněte pro větší obrázek

Přitom se zdálo, že Jason už chce mít od tohoto prostředí a všeho, spojeného s jeho minulostí, pokoj. Na začátku se skrývá v Řecku a věnuje se zde anonymně ilegálním boxerským zápasům. Pak se mu ale od jeho bývalé kolegyně a zběhlé agentky Nicky Parsons (Julia Stiles) dostane informace o jeho otcovi, jež mu připomene, že na ty nejpalčivější otázky ještě odpovědi nedostal. A on je proti své vůli znovu vtažen do akce.

V ní proti němu stojí mimořádně schopní protivníci. Pragmaticky prohnaný šéf CIA Robert Dewey (Tommy Lee Jones) a profesionální zabiják a jeho osobní „čistič“ s krycím jménem Spojka (Vincent Cassel), který má na Bournea osobní pifku.

Příště vykročit jinam

Hlavní zápletka s vypátráním vraha jeho otce je velmi jednoduchá a slouží jako prostředek, jak Bournea vrátit zpátky do hry. Je ozvláštněna právě onou aktuální podzápletkou se špionážní sociální sítí, díky níž by měla CIA ještě větší dohled nad občany než dosud. Karty jsou jasně rozdány a my jsme od začátku vtaženi do svižné akce, odehrávající se na trase Reykjavík, Athény, Berlín, Londýn, centrála CIA v Langley a Las Vegas.

Rozjíždí se dobře známá hra na kočku a myš, v níž tajná služba nahání Bournea po světových metropolích. On jí při svém ofenzivním úprku sofistikovaně uniká a získává při tom informace, které jsou klíčové pro rozkrytí dalšího úseku jeho minulosti. Jedna postava z prostředí CIA mu přitom pomáhá (chytrá analytička Heather Lee), další (Spojka) mu má být vyrovnaným soupeřem.

Není v tom nic nového ani z hlediska příběhu, ani z hlediska stylu, který jen v honbě za dynamikou přidal ještě o něco víc na otáčkách. A záleží pak jen na vás, zda vám Greengrassův hektický režijní rukopis sedí a zda mu kvůli němu odpustíte, že se v konceptu vyprávění za těch devět let vlastně nikam neposunul.

Těm z vás, kterým se líbila předchozí trilogie, se bude líbit i Jason Bourne. Na to je příliš kvalitně zpracován a hrají v něm dobří herci. Jen si možná spolu se mnou řeknete, že příště už by to chtělo vykročit do úplně jiných vod a místo minulosti postavy agenta Bournea se víc soustředit na jeho budoucnost. Sérii by to prospělo.

Jason Bourne

  • Žánr: špionážní thriller
  • Původní název: Jason Bourne
  • www.jasonbournemovie.com
  • USA, 2016
  • Scénář: Paul Greengrass, Christopher Rouse
  • Režie: Paul Greengrass
  • Hrají: Matt Damon, Tommy Lee Jones, Alicia Vikander, Vincent Cassel, Julia Stiles, Riz Ahmed, Ato Essandoh, Scott Shepherd, Bill Camp, Vinzenz Kiefer
  • Distribuce: CinemArt CZ
  • Distribuční premiéra v ČR: 28. 07. 2016
Jason Bourne
film   7
Další článek




celkem 12 komentářů

Nejnovější komentáře

chcipni B-] qas 6. 8. 2016, 17:38
a ejhle čecháček co se se na to klepe, ale s… Zodiac 3. 8. 2016, 09:17
Jsem vyelky fanousek tehle (ex)trilogie a mo… petr 1. 8. 2016, 13:34
Mě spíš štve, jak se ukazuje, že už vlastně … jip75 1. 8. 2016, 12:21
fakt jenom o vraždění ? a když se natočí , t… 0 1. 8. 2016, 09:14

Další podobné články

Liga spravedlnosti: recenze filmu

Liga spravedlnosti: recenze filmu

DC až příliš povědomě opisují u marvelovských Avengerů. Špičkující humor postav od Josse Whedona se přitom topí v digitálním balastu akčních scén od Zacka Snydera.

Deadpool 2: nová upoutávka na očekávaný komiksový hit [video]

Deadpool 2: nová upoutávka na očekávaný komiksový hit [video]

Game Night: nový trailer na očekávaný hit (či propadák?) [video]

Game Night: nový trailer na očekávaný hit (či propadák?) [video]

Vražda v Orient expresu: recenze filmu

Vražda v Orient expresu: recenze filmu

Poirotův přehnaně majestátní knír se stává symbolem tohoto okázale ironického zpracování detektivní klasiky Agathy Christie. Za vizuální opulentností je ale cítit úcta k předloze a jejímu moralistnímu jádru.

Zabití posvátného jelena: recenze filmu

Zabití posvátného jelena: recenze filmu

Moderní parafráze antické tragédie o vině a krutém trestu ústí do vyšinuté černohumorné morality, jež staví Colina Farrella před rozhodnutí, známé ze Sophiiny volby. Jen pro otrlé diváky.

Mečiar, Jakeš a Babiš v povolební festivalové Jihlavě

Mečiar, Jakeš a Babiš v povolební festivalové Jihlavě

Reflexe mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava 2017, spojená s recenzemi filmů o Vladimíru Mečiarovi a Miloši Jakešovi, které vzbudily největší zájem publika i médií.

Mečiar: recenze filmu

Mečiar: recenze filmu

Tereza Nvotová skládá portrét trojnásobného slovenského premiéra a jeho éry vládnutí, která slouží jako výstražné memento i pro naši zemi, že obdobu mečiarismu bychom neměli nikdy připustit.

Milda: recenze filmu

Milda: recenze filmu

Tragikomický portrét muže, který neumí překročit svůj totalitní stín. Dokumentarista Pavel Křemen svádí marný boj s Milošem Jakešem, kterého chce přimět k nějaké sebereflexi jeho politického působení.