Kapitoly článku:
Jde se stříhat, ale čím?
Nastává okamžik, který je nejnudnější, nejpracnější a současně pro dobré video nejdůležitější. Střih. Ač jste vše pracně naplánovali a natočili, jen jste si zatím nachystali materiál na skutečnou výrobu výsledného videa.
Může vás těšit, že už vše zvládnou rychlé počítače a nůžky či lepidlo vás nepotkají, ale i tak vás zaskočí, kolik práce si vezme ve výsledku několikaminutové video.
Na jednoduché sestavení videa ze záběrů nemusíte ovládat drahé profesionální programy. I ty nejzákladnější umí rozdělit záběr, smazat přebytečný kus a naskládat za sebe různé dílčí záběry. Toto zvládnou i aplikace na mobilních telefonech nebo tabletech, takže žádný velký výkon nepotřebujete. Klidně s nimi začněte, pochopíte základní postupy a výsledek bude často v pohodě. Rozhodně lepší než bez jakýchkoli úprav.
Zkuste nepoužít všechny filtry, přechody a šablony titulků, které váš program pro střih videa nabízí
Náročnější programy ale usnadňují práci při skládání více záběrů, práci se zvukem, barevnými korekcemi a přesnější kontrolou nad výsledkem. Jak jsou totiž základní programy jednoduché na obsluhu, nenabídnou přístup k přesným úpravám. Když potom budete chtít něco udělat s větší přesností a kontrolou nad výsledkem, programy vám hodí klacky pod nohy.
I bez hudby potřebujete rytmus
Z natočeného materiálu nejdříve vyřaďte nepovedené záběry a ze zbytku vyberte ty nejlepší. První krok je jednoduchý, pokud jste se řídili radami a natočili více záběrů, než nakonec použijete. Výsledné video by mělo plynout a sdělovat nějakou informaci, právě střih umožní změnit rytmus ale i význam takového vyprávění. Pokud ale nedodržíte obecná pravidla, bude výsledek vypadat nepříjemně.
Záběry, které vypadají podobně, skoro stejné velikosti, ze stejného směru nesmí navazovat. Nejčastěji na to narazíte, když vystřihnete prostředek delšího videa, kdy se scéna ale nějak nezměnila. Toto rušivé škubnutí zamaskujte jiným záběrem, při rozhovoru třeba záběrem na poslouchajícího, publikum, ruce apod. Záběry mají jít za sebou ob jeden stupeň, tedy například celkový záběr, polocelek, detail, velký detail, detail, polocelek, detail. Skok z celku rovnou na detail je rušivý.
Náhradním řešením je přiznaný střih přes bílou. Když tedy nemáte záběr, kterým by šel střih zamaskovat, použije se přechod do bílé a zpět. Dáte tak výrazně najevo, že původní video bylo delší a uměle jste jej zkrátili. Není to univerzální náhrada, jen nouzové řešení a dvakrát v jednom videu je už moc. Jediný smysl může mít u rozhovorů, kde chcete zdůraznit střih, například kvůli hrozícímu vytržení z kontextu.
Lepší programy pro střih videa umí stříhat zvuk a obraz odděleně. Zvuk z následujícího záběru tak může začít už pod předchozím záběrem nebo naopak pokračovat do dalšího. Denně to vidíte v televizních zprávách, kdy závěrečný komentář reportéra v reportáži začne ještě před záběrem s rozloučením. Tento posunutý střih pomáhá plynulosti přechodů, kdy se nemění současně obraz a zvuk.
Plynulost přechodů mezi záběry je velmi důležitá. Sice se může zdát, že chybného posunu o dva snímky si nikdo nevšimne, ale tyto drobnosti působí na diváka velmi rušivě, i když je třeba nedokáže přímo pojmenovat. Například dva záběry člověka při chůzi musí navazovat s nohama ve stejné fázi pohybu. Záběry mohou být natočené v jiný čas, dokonce i na jiném místě, ale směr i fáze pohybu by měly sedět.
Neztratit rytmus
Snažte se také vnímat rytmus videa: který záběr je lepší zkrátit, který zase posunout. Své video brzy opakovaným přehráváním důvěrně poznáte a každou chybu v toku budete cítit. I video, které nemá podkladovou hudbu by mělo mít svůj vnitřní rytmus a plynulost. Po sérii krátkých několikasekundových záběrů by neměl nastat minutový úsek – diváka unudí k smrti.
Když už se rozhodnete stříhat video na nějakou hudbu, najděte si hudbu předem. Není nic horšího, než se snažit napasovat na hotové video nějakou skladbu. U střihu na hudbu také budete potřebovat určitě více záběrů, počítejte s tím tedy už při natáčení. Nestříhejte pak záběry otrocky na každou dobu rytmu. Využívejte i události v záběru, které napasujete na rytmus. U hudebního videa o to víc musíte dbát na plynulost videa a jeho toku s hudbou. Budete ladit posuny i o jediné políčko a i to vám bude často připadat jako příliš velký úsek.
A za vaše budoucí diváky vás prosím, zkuste nepoužít všechny filtry, přechody a šablony titulků, které váš program pro střih videa nabízí. Když je použijete, nedělejte to proto, že můžete, ale jen když to pomůže vyprávění vašeho příběhu. Před publikováním na YouTube či Vimeu ukažte svůj výtvor aspoň jednomu jinému páru očí: uvidíte, že vás upozorní na detail, který vám při střihu unikl.
Kam s ním?
Máte video hotové a chcete se o něj podělit s přáteli či rodinou? Nabízí se několik videoarchivů, přičemž mezi nejznámější a nejoblíbenější patří YouTube a Vimeo. Budou-li vaše videa kvalitní a sledovaná, můžete dokonce nějakou tu korunu vydělat prostřednictvím vkládaných reklam, avšak pod podmínkou, že je video přísně autorské – tedy například bez použití licencovaného hudebního doprovodu. U obou služeb můžete svá videa skrýt před publikem a zpřístupnit pod heslem.
Vimeo
Vimeo se těší statusu videoportálu pro poloprofesionály a profesionály. Je to dáno i přísnějšími licenčními podmínkami, kdy neplacený účet umožňuje nahrát videa v souhrnné velikosti jen 500 MB týdně. Verze Plus za necelých 60 $ ročně zvyšuje limit na 5 GB a přidává řadu dalších funkcí.
YouTube je největší a nejoblíbenější portál pro sdílení videa: takřka nulová omezení pro každého registrovaného uživatele, ohromná základna diváků a samozřejmě i ohromná konkurence. Videa navíc můžete vkládat na své vlastní stránky, vytvořit si kanál, který si ostatní uživatelé přihlásí, stříhat video přímo při vkládání a využívat mnohé další funkce.
Stream je český videoserver Seznamu, který také umožňuje nahrávat vlastní videa a získává stále širší základnu diváků, avšak především díky zavedeným videopořadům. Méně známá, oblíbená nebo nebulvární témata zde nezúročíte.