Nové ozvučení počítače nepořizujeme na pár týdnů. To co koupíte, budete pravděpodobně poslouchat roky. Jak zabránit zklamání a vybrat to správné? Stačí dodržovat pár pravidel.
Jak na prostorový zvuk
Pokud chcete prostorový zvuk, opět máte volbu sestavy 5.1, 6.1 a 7.1. Pro běžné účely ozvučení počítače či herní konzole bude stačit 5.1 kanálový systém, 7.1 sestav není skutečný přínos nijak významný. Pokud toužíte po systému 6.1 nebo 7.2, pak máte možnost zakoupit 7.2 kanálový AV přijímač a samostatné reproduktory, nebo domácí kino AIO (vše v jednom) – to lze dopručit majitelům herních konzolí, kteří pro hry používají velký plochý televizor.
Systémy mají vestavěny dekodéry prostorového zvuku, zpravidla nabídnou lepší poměr cena/výkon, než předražené „top“ modely výrobců počítačového příslušenství. Pokud uvažujete nad prostorovým ozvučením, pozor – vyžaduje relativně rovnoměrné a korektní rozmístění jednotlivých reprosoustav v prostoru kolem vás.
Abyste si mohli vychutnat prostorový zvuk, musí se zvuk rozdělit do jednotlivých kanálů. Většina PC má zpravidla 5.1/7.1 kanálový výstup zvuku, umí tedy přímo poskytnout plnohodnotný prostorový zvuk. Výrobci aktivních reprobeden k PC s tím počítají. Problematičtější je ovšem následovné seřízení zvuku, kdy pro správné nastavení jednotlivých kanálů musíte nastavit jejich zpoždění, případně vzdálenost beden od místa poslechu. U systémů domácího kina se už můžete setkat s automatickým, přesným nastavení prostorového zvuku pomocí dodaného mikrofonu. Další výhodou domácích kin bývá vestavěný DVD/Blu-ray přehrávač s podporou DivX/MKV filmů a českých titulků, pro sledování filmů pak nemusíte mít zapnuté PC.
U sluchátek se prostorový zvuk řeší simulací (fázovým posunem zvuků), nebo více měniči. Výceměničová varianta bývá dražší, úspěch simulace zase závisí nejen na kvalitě výpočtu posunu, ale i na kvalitě sluchátek. Když mají špatné podání prostoru v stereorežimu, sebelepší simulace nepomůže. Virtuální prostorový zvuk nabízí většina lepších USB headsetů, zpravidla jde nastavit několik úrovní.
2.0 či 2.1? Hrombednu ano či ne?
Nejčastěji při koupi reproduktorů padá dotaz, kdy pořídit systém 2.1 se subwooferem a kdy 2.0. Když oba přední dva reproduktory (satelity) vyzařují jen výšky a středy, mohou být malé. Výhodou jsou zpravidla hlasitější basy, protože ozvučnice subwooferu může být naopak větší, stejně jako basový měnič.Tato varianta se hodí tam, kde nemáte místa na rozdávání, větší subwoofer totiž zpravidla putuje pod stůl. U levnějších 2.1 systémů bývá problém v homogennosti zvuku.
"Malá reprobedna zázraky neumí, hluboké basy nenabídne, zde volte buď 2.1, nebo pár rozměrnějších reproduktorů 2.0."
Zde pečlivě vybírejte – rozdíly jsou propastné, některé subwoofery nečitelně duní, jiné nejsou možná tak hlasité, ale jejich přesnost je podstatně vyšší. Milovníci hudby obvykle volí 2.0 systémy, které zpravidla poskytují věrnější a vyrovnanější zvuk (není to ale pravidlo!). Nejen u 2.0 systémů bývá přední reprobedna osazena jedním, nebo více měniči. Jeden reproduktor představuje nejjednodušší a nejlevnější řešení, dále se můžete setkat s dvoupásmovým řešením, které nabídne slušný zvuk za dobrou cenu, výrobně nejsložitější a nejdražší pak bývá trojpásmové řešení.
Vybíráme dobrý headset
Zásadním prvkem při rozhodování by měla být pohodlnost nošení, a to i při mnohahodinovém hraní. Musíte vyloučit všechny headsety, které vám z konstrukčních důvodů nesedí. Některé problémy, jako třeba příliš silný přítlak, odhalíte brzy, jiné (zvýšená potivost) až v průběhu delšího používání. Velký vliv na dlouhodobější pohodlné nošení má i hmotnost headsetu. Dávejte pozor také na levné plasty, ty skřípou při každém pohybu a tak ruší.
"I když vzhled, výbava a pohodlí jsou u headsetů důležité, nakonec vybírejte především ušima."
Sluchátka se liší konstrukcí. Obecně mezi pohodlnější patří spíše circumaurální sluchátka, která náušníky obepínají celé ucho a netlačí na něj. Obepínající polstrování lépe sedí a poskytuje lepší ochranu před pronikáním vnějších zvuků, na druhou stranu přílišné odhlučnění se nehodí pro VoIP, protože neuslyšíte svůj hlas klasicky zvenku, ale jen uvnitř hlavy. Velmi důležitý je materiál polstrování. Koženka se příjemně nosí, ale hrozí vyšší pocení uší. Výhodu představuje delší trvanlivost náušníků, záleží ale na tuhosti a povrchu jak jsou pohodlné. Semišové potahy bývají jemnější, příjemnější a nesvírají tolik hlavu, hůře ale těsní a jsou náročnější na údržbu – velmi rád se na ně chytá prach.
Headsety se liší nejen rozměry, ale také určením. Levné a lehké supraaurální varianty, kdy sluchátko neobepíná ucho, jsou určeny zejména pro telefonování po internetu, zvuk mají velmi podprůměrný. Velké, rozměrné headsety jsou určeny pro hráče – dobře izolují okolní hluk, mají rozměrné náušníky, kromě regulace hlasitosti bývají vybaveny uživatelskými tlačítky. Zvuk těchto headsetů bývá často ovlivněn uzavřenou konstrukcí, takže basy bývají duté, výšky potlačené. Pokud máte jen trochu větší nároky, hledejte ve vyšších cenových relacích, osvědčení výrobci jako Logitech či Creative nabízí speciální hráčské modely, sázkou na jistotu bude volba některého tradičního výrobce sluchátek (např. Sennheiser).
Zkuste to bez drátu…
Samostatnou kapitolou jsou bezdrátové headsety a reproduktory. Můžete setkat s Bluetooth reproduktory, zaplatíte za ně samozřejmě o dost více, než za běžné „drátové“ modely. Výhodou je univerzálnost, ke sluchátkám i BT reproduktorům připojíte notebook, mobil či tablet.
Samostatnou kapitolou jsou pak bezdrátové USB headsety, kdy ke sluchátkům dostanete i USB dongle, který slouží jako vysílač a přijímač bezdrátového signálu – kvalita bývá dobrá, můžete se ovšem setkat s rušením jinými signály. U bezdrátových headsetů si zkontrolujte dobu výdrže na jedno nabití, některé modely umožňují i volitelné propojení kabelem.
Jak správně poslouchat a čeho si všímat
Při testu kvality zvuku vyzkoušejte vaše oblíbené skladby (nejlépe různých žárů), které znáte a máte je naposlouchané, dále filmy s hlubokými basy. Díky nim si zkontrolujete, zda subwoofer nerezonuje, neozývají se různé pazvuky či dunění, u sluchátek pak zjistíte, zda basy nepřekrývají všechny ostatní zvuky.
Při vyšší hlasitosti poslouchejte i střední a vyšší kmitočty, které bývají někdy až nepříjemně agresivní. Otestujete si také vokály a dialogy ve filmech – zde si všímejte nežádoucího posunu a halení hlasů, problematický bývá příliš velký objem basů, takže dialogy téměř duní.Všímejte si také prostorové lokalizace zvuků ve filmech a hrách, či nástrojů v hudbě. Pokud se vše ozývá uprostřed, je to špatně, zvuková scéna by měla být rozšířená do stran – v hrách se dobrá lokalizace zvuků v prostoru určitě hodí.
U zdroje zvuku (notebooku či MP3 přehrávače) ověřte, že je zvuk zcela bez korekcí. Mají-li bedýnky například samostatnou regulaci výšek a basů, nechte je na neutrální úrovni. Teprve pak zjistíte, zda sestava hraje správně, či nikoliv. Častou neřestí levných beden bývá stálý brum, který doma a v tichu zcela jistě uslyšíte – při výběru (kontrole) se zaměřte i na něj.
Podívejte se, kde jsou ovládací prvky reproduktorů, kolik připojíte zdrojů signálu a zda na bednách například naleznete sluchátkový výstup. U modelů 2.1 se podívejte na subwoofer; má-li hlavní vypínač a regulaci basů na zadní straně, tak při jeho umístění pod stůl budete se muset plazit za ovládacími prvky.
Není od věci si zkontrolovat také délku přípojných kabelů vedoucích k satelitům a způsob připojení, nestandardní konektor případné prodloužení může značně zkomplikovat. Při výběru vězte, že pro pouhou kulisu u práce nepotřebujete velké reprobedny osazené několika rozměrnými měniči, zajímavé prostorově úsporné řešení nabízejí i některé 2.1 systémy, kdy satelity jsou uzpůsobeny pro montáž na stěnu.
A závěr? Kvalitní sluchátka či dobré bedny vám mohou k plné spokojenosti sloužit i více, než 10 let. Mějte to na paměti – podle toho vybírejte nejen očima, ale hlavně ušima.