Kapitoly článku:
Britský režisér Christopher Nolan (Memento, Insomnie, Dokonalý trik) si díky sofistikovaným žánrovým hrátkám s lidským podvědomím v Počátku a revizionistickému přístupu ke komiksovým látkám v batmanovské trilogii vydobyl v současném Hollywoodu výsostní postavení.
Očekávání velké události
Každý jeho film je už dopředu považován za událost roku a nejinak tomu bylo i v případě jeho sci-fi novinky Interstellar. Očekávání s ní spjaté byly přiživeny velmi dobře zvolenou reklamní kampaní, kterou si může dovolit jen tvůrce, jehož jméno je samo o sobě diváckým tahákem.
V době, kdy nám trailery prozradí takřka celý děj i nejlepší momenty filmového vyprávění, vsadil Nolan spolu se studiem na tajnůstkářství. Strohá základní synopse, náznakové trailery, skutečnost, že se při výrobě snímku spojila studia Paramount a Warner Bros., u něhož natáčel režisér své předchozí tituly.
Vědělo se rovněž, že se o tuto látku zajímal Steven Spielberg, který ji chtěl dlouhá léta zrealizovat. Nakonec se tak nestalo a skončila v rukou bratrů Nolanových, z nichž si scenárista Jonathan přibral na pomoc světoznámého fyzika Kipa Thorna, který měl zajistit, aby scénář z hlediska věrohodnosti neobsahoval nějaké nelogičnosti.
Jeden z nejambicióznějších počinů roku byl už dlouho před premiérou označován za nástupce 2001: Vesmírné odyssey, což naznačovalo směr, kterým se budou chtít tvůrci asi ubírat. Mediální bublina nyní splaskla a my máme před sebou dílo, které opravdu připomíná mix Stanleyho Kubricka a Stevena Spielberga v propojení linie vesmírně metafyzické či kontemplativní a té rodinné.
Prašné spění ke konci
Děj se odehrává v nepříliš vzdálené budoucnosti, kdy se život na planetě Zemi zřejmě blíží ke svému konci. Vzduch na ní přestává být v důsledku písečných prachových bouří dýchatelný. Zhoubné plísně napadají a ničí jednu zemědělskou plodinu za druhou, takže lidstvu reálně hrozí hladomor.
Jediné plodině, které se zatím daří, je kukuřice, již pěstuje i farmář a bývalý letecký pilot a konstruktér raketoplánů Cooper (Matthew McConaughey). Vdovec se dvěma dětmi, malou, asi desetiletou dcerou a synem Tomem v pubertě. Právě jeho bystrá dcera Murph (Mackenzie Foy), pojmenovaná podle autora Murphyho zákonů schválnosti, přivede otce na stopu souřadnic tajné základny NASA.
Zde mu skupina vědců pod vedením jeho bývalého šéfa, profesora Branda (Michael Caine) vyjeví pravdu o neradostných vyhlídkách lidstva v nejbližších desetiletích. Na Zemi už nebude možno přebývat. A lidstvu je tedy třeba najít nový domov.
Skrze červí díru k novému domovu
Cooper je proto pověřen vedením mise, která má prozkoumat tři planety, na nichž by bylo potenciálně možné žít. Před pár desetiletími se totiž poblíž Saturnu objevila červí díra, skrze niž už byly v minulosti vyslány sondy, jež pomohly tyto planety objevit. Byla za nimi vyslána i výprava lidská, ale nikdo z účastníků se dosud nevrátil.
Cooper se tak v čele posádky, již tvoří ještě Brandova dcera Amelia (Anne Hathaway), dva muži a dva mluvící roboti, jež jsou ve filmu zdrojem humoru, vydává vstříc červí díře, jež by mohla loď Endurance přesunout do jiné galaxie.
Doma nechává milované děti s vědomím, že tuto misi podstupuje i pro jejich záchranu. Jak se ale záhy ukazuje, tato mise je mnohem rizikovější, než vůbec předpokládal. Už proto, že nezávisí jen na faktorech, které může ovlivnit on sám, ale i těch, jež představují spojení mise ze zemí.
Výprava s nejistým výsledkem
Problémem také je, že nikdo neví, jak dlouho bude taková výprava trvat, protože čas při putování v červí díře a jejím okolí plyne pomaleji než na Zemi. Takže existuje teoretická možnost, že Cooper lidstvo zachrání, ale své děti, které svěřil na farmě do péče tchána (John Lithgow), už při návratu neuvidí.
Cooper si je vědom, že nastupuje na výpravu s nejistým výsledkem a že se možná kvůli vidině nadějnější budoucnosti svých dětí zbytečně ochuzuje o možnost vidět je vyrůstat v přítomnosti. Těch dilemat ale on i další členové posádky řeší mnohem víc. Díky relativitě času je rovněž možné, že výprava zabere až příliš mnoho času a pro populaci na zaprášené planetě už bude pozdě, než se doberou nějakého výsledku.
Z naznačeného je patrné, že se před námi neotevírá jen velkolepé vesmírné dobrodružství, ale i osudové a spíše komorní rodinné drama o naději, lásce, pomíjivosti i odvaze. Zatímco Cooper se snaží objevit cestu do jiného časoprostoru a zachránit lidstvo i posádku raketoplánu, jeho děti čelí narůstajícím pochybám o úspěšnosti jeho mise.
Planety vody a ledu
Z hlediska diváckého je dějově i vizuálně nejatraktivnější částí vyprávění pochopitelně ta, v níž dochází k hledání vhodné obyvatelné planety. Po průletu červí dírou přistane posádka na planetě, jež je tvořena jen vodou. Svede zde souboj s obří vlnou, při níž zahyne jeden z členů posádky. Zjistí, že tato planeta je pro přesídlení lidstva absolutně nevhodná, ale během té krátké chvíle, kdy tu pobývají, na Zemi uběhne několik let.
Po návštěvě na vodní planetě si výzkumníci všimnou, že jim dochází palivo a tak se musí rozhodnout, kterou ze dvou zbývajících planet zvolí, aby případně stihli ještě doletět zpátky na Zem. Co ale když zjistí, že i ona není vhodná k osídlení? Stihnou doletět i na tu třetí? To by ale znamenalo, že podají zprávu těm na Zemi, ale sami se na ni už nevrátí.
Nechci už se zápletky příliš prozrazovat, tak snad jen, že nevyjde ani další mise, tentokrát na zamrzlou planetu s ledovými mraky, na jejímž povrchu se dá jen obtížně dýchat. Loď je poškozena, posádka ztrácí dalšího člena a Cooper je po průletu červí dírou katapultován do časoprostoru, který mu umožňuje komunikovat a manipulovat s minulostí.
Opětovný úžas z tiché prázdnoty vesmíru
Scénář bratří Nolanů využívá poznatků a teorií astrofyzika Kipa Thorna a zaujme všechny ty, kteří se zajímají o červí díry, teorii relativity, gravitační zákony nebo cestování časem. S odbornými pojmy se tu pracuje způsobem, který vezmou za svůj jak ti, kteří ve fyzice zrovna nevynikali, tak v daném oboru kovanější hnidopichové, kteří rádi u podobného druhu filmů hledají logické nesmysly. Zde je znát, že vědci scénář připomínkovali nebo v něm činili potřebné korekce, aby působil relativně realisticky.