AVmania.e15.cz

Imaginárium dr. Parnasse: recenze filmu

Terry Gilliam ve faustovsky svádivé hře o lidskou duši vzdává poctu předčasně zemřelému titulnímu představiteli Heathu Ledgerovi.

Bývalý mnich a nyní potulný komediant Parnassus (Christopher Plummer) kdysi s ďábelským panem Nickem (Tom Waits) uzavřel pyšnou sázku a vyhrál ji. Získal tím nesmrtelnost, která s přibývajícími věky vyjevuje svou odvrácenou tvář. Zoufalé sledování mizejícího času, jehož on zůstává unaveným pozorovatelem, vede jen k deziluzi a ochotě nacházet rozptýlení v dalších sázkách. Předmětem jedné z nich byla i žena, již nade vše miloval. Její získání se ale neobešlo bez slibu propadnutí jeho prvorozené dcery pekelnému zástupci v den jejích šestnáctin.

Pyšné sváření dobra a zla

Šestnácté narozeniny sličné Valentiny (Lily Coleová) se blíží a s nimi i naplnění jejího osudu. Rozhodnout o něm má poslední „ďábelské“ potýkání dvou protivníků. V něm vyhraje ten, kdo na svou stanu rychleji získá víc duší. Počítá se do pěti a zbývají tři dny. V té chvíli vstupuje do hry záhadný cizinec…

Bude to právě on, kdo zachrání dívku a s ní i osud zájezdní společnosti, jejíž osazenstvo vedle Parnassových tvoří trpasličí společník Percy (Verne Troyer) a Valentinin platonický nápadník Anton (Andrew Garfield)?

A skončí tak staletí trvající testování příslušníků lidského pokolení prostřednictvím sítě lstivých nástrah a pokušení, jimiž musí zkoumaná osoba projít, aby osvědčila, zda je její charakter hoden úcty či zatracení?

Hra s diváckými očekáváními

K tomuto účelu slouží Parnassovi magické místo na jevišti zvané Imaginárium, kde se zhmotňují naše nejtajnější sny, přání a tužby, ale i strachy. Průnik myslí mystického mága dr. Parnasse se zde střetává s podvědomím ostatních smrtelníků, ocitnuvšími se v říši za kouzelným zrcadlem.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Kouzelný svět, ležící mimo hranice naší racionální zkušenosti, může být pro jedince, jenž se vydá do jeho komnat stejně nebezpečný jako osvobozující. Možnost návratu v zocelenější podobě je stejně pravděpodobná jako bezedné uvíznutí v jeho končinách. Na konci každé zkušenostní výpravy čeká volba a s ní i rozhodnutí, kterou možnost si vybrat.

Parnassus nabízí lidem trnitější cestu dobra a nezkaženosti, jeho protiklad Nick snadnější a užitkovější směr vstříc okamžitému úspěchu a zisku. Právě mezi těmito póly se odehrává alegorický souboj mezi dobrem a zlem na zemi a záleží jen na konkrétním jedinci, zda podlehne mámivým svodům snadného uspokojení svých potřeb nebo se vrátí zpět ke světu před jevištěm, kde o svém štěstí rozhoduje vlastním přičiněním.

Pravidla těchto her i jejich podmínky se mění za pochodu a není úplně jisté, kdo je vlastně určuje a jakými schopnostmi přitom vládne. Božskými či snad ďábelskými?

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Nejsnadnější je označit za jejich hybatele samotného tvůrce a jeho nespoutanou imaginaci. Díky ní můžeme Imaginárium vnímat také jako „detektivní“ hru s diváckými očekáváními, v níž se pokoušíme odhadnout, jak moc musel režisér a scenárista v jedné osobě upravovat původní koncept vyprávění po smrti hlavního představitele Heathe Ledgera. Zda scény s ním natočené už narouboval na úplně jiný a nový příběh nebo se držel toho prvotního a jen ho šalamounky rozvětvil o další podzápletky, které mu umožnily hladké vplynutí trojlístku nových protagonistů do toku už natočeného materiálu.

S tím se nabízí i otázka, jak moc se s obsahovými doplněními posunulo celkové vyznění. Režisér nás tak staví do pozice aktivních spoluúčastníků percepce díla, jehož vyznění si dotváříme sloučením našich představ o něm s tím, co se před našimi zraky odehrává.

Kočovní svědci dávných časů

Oč méně nám autor ulehčuje přijetí svých myšlenkových vizí z hlediska jednoznačnosti jejich výkladu, o to víc si vyhrává s jejich výtvarným usazením do celkového kompozičního rámce vyprávění. Formální stránka je postavena na kontrastu dvou světů. Toho před zrcadlem a jeho odvráceného odrazu za ním.

První má podobu londýnské reality dnešních dnů. Do ní se starosvětským půvabem vplouvá povoz tažený koňmi s osádkou potulných kejklířů, kteří se snaží přihlížející publikum přesvědčit o svých výjimečných schopnostech. Tito svědkové dávných časů ve své ošuntělé anachroničnosti představují osaměle zranitelný ostrůvek nemodernosti v době, kdy se informace a s nimi spojené archetypy minulostní zkušenosti předávají jinak než v ústní formě.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Z nehostinného přežívání na okrajích měst, tvořených neforemnými supermarkety a opuštěnými halami průmyslových závodů, se kočovníci vydávají do centra. Zde ale naráží většinou na publikum, slyšící na falešně kýčovité pozlátko, jak vypadlé z reklam na šťastný život s hypotékou od banky s nejnižšími úroky nebo prací prášek, udržující vaše prádlo i po tisícím vyprání stále čisté.

Svět za zrcadlem na sebe naopak bere podobu uměle vytvořeného ráje (či pekla) z digitálních efektů a pastelově zářících barev. Ty vytvářejí snově surrealistické scenérie čarovných tvarů, v nichž se ručně dělané triky ocitají v těsném sousedství těch počítačových. Gilliam mezi nimi klouže jak bujný impresário na psychedelických povzbuzovadlech, který odmítá přizpůsobit svou předimenzovanou fantazii konvencím tradičního hollywoodského vyprávění. Radši se obrací k vlastní minulosti tvůrce animovaných předělů mezi montypythonovskými skeči, který na znalce tvorby slavné britské skupiny pomrkává i šantánově bizarním výstupem partičky strážníků v sukních a dámských podvazcích ve scéně pronásledování ruskými mafiány.

Imaginativní metamorfózy

Barevně hýřivému světu pouťových atrakcí, který umí být stejně omamný jako zlovolný, odpovídá i vedení herců, kteří se ve svých úlohách stávají jeho přirozenou součástí. Stopy teatrální přepjatosti s sebou nejvíce nese figura skeptického ďábla. Tom Waits s vytrhaným obočím a úzkým knírkem sňatkového podvodníka představuje uhrančivé zlo v kabaretně stylizovaném podání, proti němuž v opozici dobře vyniká úsporné a životem poučené ztvárnění role doktora Parnasse Christopherem Plummerem. Britská modelka Lily Coleová okouzluje ryšavou záplavou neposedných vlásků, z nichž vykukuje dětsky vypadající obličej, dráždící svým lolitovským půvabem.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Nejsledovanější postavou ale bude asi Tony (Heath Ledger), získávající v imaginativních metamorfózách v říši za zrcadlem hned trojjedinou podobu (Johnny Depp, Jude Law, Colin Farrell). Skrze jednotlivé průniky do svého podvědomí rekonstruuje svou identitu, která naznačuje, že nejen sovy nejsou tím, čím se zdají být. Amnézie mladíka, kterého kejklíři na mostě vytáhli smrtce z oprátky, se ukáže být stejně ošidným motivem k uchopení jeho postavy, jako hledání romantické linie v jeho ambivalentní snaze o záchranu Valentiny.

Unikavě kluzký Tony je ztělesněním pragmaticky vemlouvavého obchodníka s deštěm či prodavače vzdušných zámků, jenž skrze pěknou tvářičku účinně oslovuje přihlížející paničky v davu. Teprve v Imagináriu ale odhalí svou pravou tvář hochštaplera, skrývajícího tajemnou minulost. K tomuto postupnému odhazování masek přispívá i čtyřnásobně proměnlivá variabilita jeho figury, jež pootočením v různých situacích získává na plasticitě. Z nouze ctnost vykonala své a výsledkem je výrazné podtržení proměnlivého a neupřímného charakteru hlavního hrdiny z rodu Baronů Prášilů.

Faustovské panoptikum

Je jen dobře, že Gilliam nepodlehl při vyznění postavy Tonyho sentimentálnímu nakládání s posledním Ledgerovým filmovým výstupem na plátně. Hercovu památku nejlépe uctil symbolickým připomenutím na pozadí debaty o zbožštění, která se odvíjí během zásvětní plavby pod obrazy jiných, předčasně zemřelých ikon mediálního věku (James Dean, princezna Diana).

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Imaginárium doktora Parnasse můžeme vnímat různými způsoby. Buď se necháme fascinovaně unášet na křídlech fantazie do krajiny, jejíž horizonty před námi velký vypravěčský mág otevírá nebo budeme hnidopišsky rozebírat nedostatky neuspořádané narativní formy, jež je pro jeho tvorbu tak typická. Zkusme zvolit první možnost a přijmout režisérovu faustovskou úvahu o světě, v němž ďábelské pokušení nabírá formy snadných návodů na splnění našich snů. Tvrdošíjný umělec, odmítající dělat při naplňování svých vizí kompromisy, se těmto svodům brání třeba neochvějnou vírou v sílu vyprávěných příběhů, v nichž se smazávají hranice mezi světem pozemským a magickým. Zkusme se proto naladit na jeho panoptikum mysli, tak vzdálené úzce racionálnímu vnímání, jež nás obklopuje.

Imaginárium dr. Parnasse

Žánr: fantaskní alegorie

  • Původní název: The Imaginarium of Dr. Parnassus
  • www.needcoffee.com/doctor-parnassus
  • Francie/Kanada/USA 2009
  • Scénář: Terry Gilliam, Charles McKeown
  • Režie: Terry Gilliam
  • Hrají: Heath Ledger, Johnny Depp, Jude Law, Colin Farrell, Christopher Plummer, Tom Waits, Lily Coleová, Andrew Garfield, Verne Troyer, Peter Stormare
  • Distribuce: HCE
  • Distribuční premiéra v ČR: 21. 01. 2010

AVmania.cz hodnotí
filmKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek7/10

 

Další článek




celkem 10 komentářů

Nejnovější komentáře

Krayzie 28. 3. 2010, 20:54
Re: Imaginárium hrabje olaf 29. 1. 2010, 00:08
Re: Imaginárium Tomáš Holčík 28. 1. 2010, 13:10
Re: Imaginárium ShanDo 27. 1. 2010, 09:35
Re: Imaginárium Antihulan 26. 1. 2010, 12:06

Další podobné články

Liga spravedlnosti: recenze filmu

Liga spravedlnosti: recenze filmu

DC až příliš povědomě opisují u marvelovských Avengerů. Špičkující humor postav od Josse Whedona se přitom topí v digitálním balastu akčních scén od Zacka Snydera.

Deadpool 2: nová upoutávka na očekávaný komiksový hit [video]

Deadpool 2: nová upoutávka na očekávaný komiksový hit [video]

Game Night: nový trailer na očekávaný hit (či propadák?) [video]

Game Night: nový trailer na očekávaný hit (či propadák?) [video]

Vražda v Orient expresu: recenze filmu

Vražda v Orient expresu: recenze filmu

Poirotův přehnaně majestátní knír se stává symbolem tohoto okázale ironického zpracování detektivní klasiky Agathy Christie. Za vizuální opulentností je ale cítit úcta k předloze a jejímu moralistnímu jádru.

Zabití posvátného jelena: recenze filmu

Zabití posvátného jelena: recenze filmu

Moderní parafráze antické tragédie o vině a krutém trestu ústí do vyšinuté černohumorné morality, jež staví Colina Farrella před rozhodnutí, známé ze Sophiiny volby. Jen pro otrlé diváky.

Mečiar, Jakeš a Babiš v povolební festivalové Jihlavě

Mečiar, Jakeš a Babiš v povolební festivalové Jihlavě

Reflexe mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava 2017, spojená s recenzemi filmů o Vladimíru Mečiarovi a Miloši Jakešovi, které vzbudily největší zájem publika i médií.

Mečiar: recenze filmu

Mečiar: recenze filmu

Tereza Nvotová skládá portrét trojnásobného slovenského premiéra a jeho éry vládnutí, která slouží jako výstražné memento i pro naši zemi, že obdobu mečiarismu bychom neměli nikdy připustit.

Milda: recenze filmu

Milda: recenze filmu

Tragikomický portrét muže, který neumí překročit svůj totalitní stín. Dokumentarista Pavel Křemen svádí marný boj s Milošem Jakešem, kterého chce přimět k nějaké sebereflexi jeho politického působení.