AVmania.e15.cz

Hudební alternativa ze Slovenska

I v moři slovenské moderní hudby lze nalézt velmi zajímavé skupiny. Dáme vám tipy na tři kvalitní alba.
Hudební alternativa ze Slovenska

V roce 2001 vstoupila na scénu bratislavská skupina Dlhé diely, v jejímž čele už tehdy stáli baskytaristka a zpěvačka Šina a hráč na nejrůznější smyčcové nástroje Daniel Salontay. Útok na špici slovenské nezávislé scény byl tehdy dvojnásobný: Šina i Salontay totiž vydali každý své album, samozřejmě vždy s doprovodem svého kolegy, respektive celé mateřské kapely. Od té doby se mnohé změnilo: ze Šiny se stala Shina, z Dlhých dielů Longital, skupina se zredukovala na duo, které vedle občasných hostů doplňuje pouze elektronický kolegy Xi-di-nim (alias Minidisc). A z invenčních muzikantů a nadžánrových hledačů se stali také vydavatelé, jejichž značka Slnko Records je nepřehlédnutelným majákem v moři slovenské moderní hudby.

Nejnovější album dua Longital vyšlo v roce 2006 pod názvem Výprava. Jestliže zjednodušeně řekneme, že Dano Salontay vnáší do „kapely“ prvky alternativního folku, zatímco Shina koketuje spíše s nekomerčním elektronickou hudbou, najdeme na novince všechny tyto ingredience. Monotematické album o cestování na všechny možné způsoby (od městské dopravy přes létání až po námořní cesty) se skutečně vznáší nad vodami nejsoučasnějšího folku, netuctové taneční hudby i toho, co pro nedostatek jiných výrazů nazýváme alternativou.

Klepněte pro větší obrázek

V množstvím jen o něco větším než malém jsou přítomny stopy hudebního minimalismu nebo meditativní hudby. Salontay střídá smyčec s ostrými ranami do elektrické kytary, Shina si zvukomalebně vychutnává jednotlivé slabiky. A to vše podbarvují nasamplované zvuky z kuchyně, z rušné ulice nebo z přírody (cvrčci). Na albu hostuje nepřeslechnutelný Karel Heřman z brněnských Čankišou, jako spoluautor hudby se zde objevuje další výrazná postava slovenské nekomerční scény, Slávo Sany Grék (Sanyland). Za pozornost stojí i texty, a to nejen pro svou zvukomalebnost, ale i pro příjemnou zkratkovitost („Keby som si / niekedy potom spomenula / aké obavy, aké obavy som o teba mala / keď dážď / padal šikým pádom“ – Konečně si letel). Album Výprava si vychutnáte s dobrou aparaturou a se sluchátky na uších. Jen tak vám neunikne žádný z důmyslně poskládaných zvuků: elektronických, živých i nasamplovaných.

Skupina Živé kvety vydala své nové album Bez konca také na Shinině značce Slnko Records. V tomto případě však čekejte zcela jiný zvuk. Bratislavští rockeři se zhlédli v dnes oblíbeném lo-fi garážovém stylu, ve kterém hraje hlavní roli ostrá elektrická kytara. Nenechte se však mýlit, od svého minulého alba kapela udělala velký krok kupředu nejen v celkovém výrazu, ale i v hudební pestrosti.

Klepněte pro větší obrázek

I když jsou Živé kvety místy skutečně hodně rockoví, doporučuji k poslechu spíše jemnější skladby jako Plynúť s výraznými houslemi. Od Longitalu se Živé kvety neliší jen „špinavým zvukem“, ale také mnohem konvenčnější prací s rytmem (Z prachu a popola) a méně výrazným ženským zpěvem. I zde však stojí za pozornost zajímavé texty, a to nejen díky neotřelým obratům typu „si prázdny bratislavský hrad“ (Plynúť), ale například pro originální téma v písni Zas je to všetkým jedno („Drahocenné orgány skončili v kontajneri / škoda sa nedá ani vyčísliť“).

Klepněte pro větší obrázek

Další „květinová“ kapela, Kvety nikotínu, si své album Hnusné básne vydala vlastním nákladem a šíří je především přes internet. I v tomto případě jde o rockovou záležitost, i zde převažuje pro někoho možná nepochopitelná lo-fi poetika nad čistým zvukem. Mne osobně Kvety nikotínu zaujaly šíří výrazových prostředků ve zpěvu (od pečlivého kladení slabik za sebe přes nedbalou nosovou výslovnost až po silový rockový styl) i v aranžích (např. v písni Barbar od unaveného klavírního začátku po ostrou elektrickou kytaru jako od U2). S trochou nadsázky bych skupinu umístil kamsi mezi klasický bigbít, alternativu počátku 90. let a současné freak-folkové lo-fi kapely. Mimochodem rozhovor hlasu s basou v Dnes stojí za chvíli zdržení.

  • Longital: Výprava/Voyage. Slnko Records 2006, celkový čas 42:25
  • Živé kvety: Bez konca. Slnko Records 2007, celkový čas: 49:36
  • Kvety nikotínu: Hnusné básně. Nosferat 2007, celkový čas: 36:06
Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

som rad ze aspon trochu hudby v sekcii hudba… pimpoo 1. 3. 2008, 09:11
Zobrazit diskuzi Přidat příspěvek

Další podobné články

Mars – jak Češi kolonizují planetu Mars [recenze filmu]

Mars – jak Češi kolonizují planetu Mars [recenze filmu]

Scenárista Kanceláře Blaník a režisér Benjamin Tuček se na vesmírné stanici na Marsu potkává s poetikou trapnosti, absurdity a mystifikace divadla Vosto5, jež si zde utahuje z české národní mentality.

První člověk: recenze filmu

První člověk: recenze filmu

Vesmírný let Apolla 11 na Měsíc jako způsob, jak se vyrovnat s pozemským rodinným traumatem. Režisér Damien Chazelle si komorním podáním velkolepé události znovu říká o Oscara.

Jack staví dům: recenze filmu

Jack staví dům: recenze filmu

Vražda je dokonalé umělecké dílo a sériový vrah Jack jako jeho zdokonalující se tvůrce. Dánský režisér Lars von Trier provokuje sadistickými scénami i metaforickými přesahy k vlastní tvorbě i osobě.

Aquaman: nový rozšířený pětiminutový trailer na očekávaný film

Aquaman: nový rozšířený pětiminutový trailer na očekávaný film

Venom – recenze filmu

Venom – recenze filmu

Tom Hardy v komiksové variaci na Dr. Jekylla a pana Hydea, jež má ambici rozjet sérii ze spider-manovského světa. Rozpolceně zde nepůsobí jen hlavní hrdina, ale i celkové vyznění filmu.

Internetová televize Mall.TV odstartovala a chce zatopit Streamu

Internetová televize Mall.TV odstartovala a chce zatopit Streamu

Už na jaře prosákly překvapivé informace, že pod značkou jednoho z největších českých e-shopů vznikne internetová televize – Mall.TV. Uběhlo půl roku a nová služba je od dnešního dne, neděle 7. října, na českém internetu.

Toman: recenze filmu

Toman: recenze filmu

Muž mnoha jmen, šéf zahraniční rozvědky, komunistický šmelinář a šedá eminence v pozadí politického dění tzv. Třetí republiky. Režisér Ondřej Trojan odkrývá osud muže, o němž se dosud příliš nemluvilo.

Domestik – recenze filmu

Domestik – recenze filmu

Klaustrofobní body horor, v němž posedlost a sobecké prosazování vlastních zájmů vede k postupnému psychickému i tělesnému rozkladu osobnosti i vztahu dvou lidí. Konceptuálně dotažený debut Adama Sedláka.