AVmania.e15.cz

Hanebný pancharti: recenze filmu

Quentin Tarantino v alternativní realitě druhé světové války s hanebnou drzostí reviduje lekce dějepisu.

Bylo nebylo, kdysi dávno v nacisty okupované Francii. Začíná to jako pohádka… a vlastně i končí.

Druhá světová válka ve fantazii šíleného maniaka z videopůjčovny dostává kontury pohádkového vyprávění, v němž vedou jasně zřetelné hranice mezi dobrem a zlem. Historická realita ustupuje fikci, pomocí níž potomek představitelů vítězných mocností přepisuje dějiny. Ne snad z důvodu fakty nepodloženého ignorantství, ale jako způsob kolektivního vyrovnání se s bolestnou minulostí.

Určitě i vás při sledování Sophiiny volby, Pianisty nebo Schindlerova seznamu napadlo, jaké by to bylo, kdyby se role obrátily a brutální nacističtí oficíři se ocitli v pozici svých obětí. Quentin Tarantino tak činí. Pasivní rezistenci nahrazuje ozbrojeným odporem, neboť si je dobře vědom, že dějinná spravedlnost má někdy velmi pomalé otáčky a je třeba jí napomoci. Brutálně, perverzně a s nezbytnou dávkou humorné nadsázky.

Tenkrát v nacisty okupované Francii

Píše se rok 1941 a invaze německých vojáků do západní Evropy zdárně pokračuje. Její zkázonosná síla se nevyhne ani opuštěné farmě venkovské Francie. Přímo před zraky mladičké Shosanny (Mélanie Laurentová) si obávaný německý důstojník Hans Landa (Christoph Waltz) nehezky pohraje s osudem její rodiny. Židovská dívka smrti unikne a pod novou identitou se v Paříži stane provozovatelkou biografu.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

O tři roky později na jiném místě Evropy formuje zupácký americký nadporučík vojenskou jednotku, složenou z amerických židovských dobrovolníků. Aldo Raine (Brad Pitt) a jeho tajný partyzánský oddíl má za úkol šířit mezi nositeli uniforem s hákovými kříži strach a paniku, která se bude přenášet až do nejvyšších pater říšského velení. Nyní před nimi stojí výzva změnit průběh války přímo v týlu nepřítele.

V pařížském kině, v němž shodou okolností působí osiřelá Shosanna, se chystá velkolepá premiéra nového německého propagandistického počinu Pýcha národa, na jehož uvedení si má dát dostaveníčko nacistická smetánka. Ministr propagandy Joseph Goebbels (Sylvester Groth) se zálibou v ženských idolech stříbrného plátna, Martin Bormann, Hermann Göring a možná i záchvaty vzteku trpící Adolf Hitler (Martin Wuttke).

Atentátnický plán Panchartů (česká překladová zkomolenina je záměrná a odpovídá duchu originálu), jak si jednotka říká, se ve světle záře, mířící z promítací kabiny, střetne s individuální pomstou ženy, jež ztratila své blízké a činností britské tajné služby, zastupovanou půvabnou dvojitou agentkou Bridget von Hammersmarkovou (Diane Krugerová). Bude nekoordinovaný postup slavit úspěch nebo se individualizované konspirace obrátí v nepředvídatelném spojení proti jejich zosnovatelům?

Odplata filmem

Scénárista a režisér v jedné osobě s lehkostí sobě vlastní proplétá skutečné osoby s těmi smyšlenými a vytváří lehce stravitelný historický eintopf, postavený na takřka komiksové zápletce. V alternativní realitě dává elitní židovské komando za pomocí samopalů nebo obyčejné baseballové pálky náckům pořádně za vyučenou. Prvek židovské pomsty za nacistická zvěrstva namísto nepatřičnosti přináší úlevu, jíž pozůstalým může poskytnout už jen literatura nebo filmové médium. Víra v magickou moc celuloidových vyprávění, schopných měnit myšlení lidí k lepšímu je všudypřítomné a režisér si svou odplatu filmem užívá se zapáleným hledím.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Chronologické řazení do pěti kapitol mu slouží k metažánrové poctě hned několika druhům dobrodružných vyprávění. Od převládající inspirace spaghetti westerny Sergia Leoneho přes konspirační špionážní zápletky až po drama pomsty. Napadne nás i spřízněnost s francouzskými situačními komediemi typu Velký flám, Stepující stonožka nebo belmondovského Esa es, které s humorem dávaly pozapomenout na vzájemné válečné potýkání sousedních států. A abychom nechodili daleko, Macourkův scénář k Zítra ráno vstanu a opařím se čajem, měl svým fantaskním laděním a postavou zbarveného Vůdce k Tarantinově karikatuře také blízko.

V odstínění daných žánrů je mu nápomocen i stylový soundtrack, míchající Ennia Morriconeho s Davidem Bowiem a kytarovou parafrází Beethovenovy skladby Pro Elišku. Kolážovitá forma mu zároveň umožňuje protkat snímek hustou sítí intertextuálních odkazů na množství filmařů (G. W. Pabst, Leni Riefenstahlová, David O. Selznick) a s nimi spojených kinematografických období, při kterém se bude poučený cinefil vědoucně usmívat a běžný divák nijak tratit.

Nazi-western

Nejblíže mají ale Hanebný pancharti opravdu k jednomu z nejstarších a nejtypičtějších amerických filmových žánrů. Westernové schéma a dělení na statečné indiány, vzdorující banditům, proradně se zmocňujících jejich původních území, je v Tarantinově nazi-westernu zachováno, včetně takových ingrediencí, jako je rituální obřad skalpování protivníků. Režisér gore efektů nenadužívá, ale vhodně je umisťuje coby krvavě absurdní vyústění převážně konverzačních pasáží. Brakově stylizované násilí k jeho pulpové estetice zkrátka patří, stejně jako dlouhé, do sebe lehce zahleděné dialogy. Pomocí nich postupně buduje napětí, plynoucí z tušeného nebezpečného dopadu skutečného významu slov, skrytých v zdánlivě banálních promluvách.

 Klepněte pro větší obrázek

Tarantinův scénáristický rukopis je ve vyprávění znatelný hned od počátku a druhá světová válka mu v něm slouží jako pouhá kulisa, do níž vyfabulovaný příběh zasazuje. Milovníci hodnověrných válečných dramat, plných střelby, explozí a zákopových válek nebo ti, kteří se těšili na další tucet špinavců, proto ať raději zůstanou doma. Dynamické trailery, plné akce, jsou jen producentskou vábničkou bratří Weinsteinů, jež mají zmást a nalákat obecenstvo na v podstatě komorní aranžmá jednotlivých uzavřených kapitol, jež podobně jako na divadle oddělují dějství, směřující k závěrečné katarzi. Pravou výbušnost prokazují hlavně dialogy, jež se od minimalistického nakročení vzpínají jak ve vířivce směrem k překvapivé pointě, což dokazuje nejen čtvrtá kapitola ve sklepní hospodě při hře na hádání známých osob.

Jak už jsme u režiséra zvyklí, mimořádně se povedl typový casting do hlavních i menších rolí. Nápad sladit zemi původu hereckých představitelů s národností jejich postav a otisknout do nich typické znaky jednání příslušníků daného území vede nejen ke košatě rozmařilému lingvistickému zážitku, jež dává zapomenout na anglicky hovořící německé důstojníky ze Singerovy Valkýry, ale i k věrohodné uvěřitelnosti protínání lidí, jež se sice slyší, ale hůře už si rozumí. Z kombinace angličtiny, němčiny, francouzštiny a ironicky užité italštiny pramení komická nedorozumění ve chvíli, když na sebe začnou jednotlivé akcenty a komolené přízvuky narážet.

Slizká pachuť smrti

Parádní přízvuk zdobí hned hlavní hvězdu filmu. Brad Pitt s vysunutou čelistí, knírkem ála Clark Gable a karikovanou jižanskou natvrdlostí připomíná něco mezi apačským náčelníkem, Pepkem námořníkem a Marlonem Brandem v Kmotrovi. Po Coenových Po přečtení spalte opět stvrzuje, že v rukou osobitého režiséra se nebojí shodit svou image kluka z plakátů k Legendě o vášni nebo přitažlivém smrťákovi Joe Blackovi a v etudě drsného horala nás baví lehce komickým přehráváním.

Klepněte pro větší obrázek

Válečného hrdinu a ostřelovače Fredricka Zollera, z něhož propaganda udělala filmovou hvězdu, ztvárňuje Daniel Brühl. Jeho zalíbení v majitelce kina a její představení Josephu Goebbelsovi dá vzniknout plánu pomsty. Eli Roth, jenž neposkytl hostelům ve východní Evropě tu nejlepší reklamu, si svou roli užívá s hororovou nadsázkou, i když o herectví se v jeho případě dá mluvit jen velmi obtížně. Naopak u Tila Schweigera, bestiálního Němce, nenávidícího gestapáky, je škoda, že jeho postava nedostala víc prostoru k rozvinutí.

Hereckému obsazení ale dominuje především plukovník Hans Landa (jehož příjmení vzbuzuje u domácího publika nechtěné humorné konotace kvůli souzvučné příbuznosti s populárním prznitelem písní Karla Kryla). Ukázkový zloduch ve své osobě spojuje linie, sbíhající se na premiéře v pařížském kině. Lovec židů hraje se svými protivníky oblíbenou hru na kočku a myš, v níž prokazuje schopnost neobyčejně zdatné detektivní dedukce. S žoviálními vtípky a pobaveným úsměvem sofistikovaného sadisty vám ozřejmí, proč vykonává svou profesi a jakou tím lidstvu prokazuje službu. Za jeho zdvořile pronášenými replikami a šarmantním vystupování ale cítíme slizkou pachuť smrti. Právě za mrazivý kontrast dvorné galantnosti a páchání skutků proti lidskosti si jeho představitel, rakouský herec Christoph Waltz, odnesl již ocenění na canneském festivalu.

Něžnou, ale nadmíru akceschopnou obdobu svých mužských protějšků, představují v ději obě herecké aktérky. Někdejší modelka Diane Krugerová ztvárňuje německou filmovou hvězdu čtyřicátých let z rodu Marlene Dietrichové, která na rozdíl od svého slavného předobrazu zůstala za války v zemi, odkud pochází a je za to velebena vládnoucími politickými špičkami. Herečka dává zapomenout na své dekorativní působení v Troji a její někdejší unylost se mění v sex-appeal, voyeuristicky režisérem vychutnávaný přes záběry jejích nalakovaných chodidel.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Druhým objevem pro mezinárodní publikum se vedle Waltze jistě stane francouzská herečka Mélanie Laurentová, která si pro sebe, spolu s objektem její pomsty, krade v příběhu nejvíce prostoru. Její figura nepostrádá typický galský šarm, je hodnověrně napsaná a prokreslená a proměnu z ustrašené myšky v blonďatého anděla zkázy ji bezezbytku uvěříte.

Deset let odkládaný projekt Quentina Tarantina nám v brakovém příběhu, svatokrádežně si pohrávajícím s dějinami, na něž bychom neměli zapomínat, představuje historii jako puzzle, které si lze libovolně poskládat tak, aby vyhovovalo našim představám o spravedlnosti. A skrze symbolickou moc filmového plátna přitom přináší ujištění, že dobro opravdu vítězí nad zlem.

P.S. Také vás při Pittově obratném zacházení s nožem napadl námět na komunistický western, kde by byli bolševičtí činovníci podobně stigmatizováni, aby se po změně poměrů nezapomnělo kdo byl kdo?

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek

Hanebný pancharti

  • Žánr: válečný
  • Původní název: Inglourious Basterds
  • www.inglouriousbasterds-movie.com
  • USA/Německo/Francie 2009
  • Scénář a režie: Quentin Tarantino
  • Hrají: Brad Pitt, Mélanie Laurentová, Christoph Waltz, Eli Roth, Michael Fassbender, Diane Krugerová, Daniel Brühl, Til Schweiger, August Diehl, Mike Myers, Julie Dreyfusová
  • Distribuce: Bontonfilm
  • Distribuční premiéra v ČR: 27. 08. 2009

AVmania.cz hodnotí
filmKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek9/10

Další článek




celkem 28 komentářů

Nejnovější komentáře

Naprosto špatný film. Nazca 2. 8. 2017, 03:44
Re: Perfektni želvák 3. 10. 2009, 20:29
Re: Uvidim Tomáš Holek 25. 9. 2009, 22:03
K tomu PS Tomáš Holek 25. 9. 2009, 22:02
Recenze FEncl 18. 9. 2009, 19:20

Další podobné články

The Commuter: první trailer na očekávaný akční film [video]

The Commuter: první trailer na očekávaný akční film [video]

Americký zabiják: recenze filmu

Americký zabiják: recenze filmu

Příběh zrození agenta Mitche Rappa ze špionážních románů Vince Flynna je pokusem o nastartování série, jež pošilhává po té bourneovské i ryanovské. Pomsta je silná motivace, ale na dobrý film někdy nestačí.

Projekt 100: pět nejslavnějších sci-fi filmů jde do kin [video]

Projekt 100: pět nejslavnějších sci-fi filmů jde do kin [video]

Cesta na Měsíc, Cesta do pravěku, Planeta opic, Brazil, Matrix a dokument Podivuhodná cesta. Klasická díla světové i domácí sci-fi na velkých plátnech kin i ve školních projekcích.

The Shape of Water: nový trailer na očekávaný fantasy film [video]

The Shape of Water: nový trailer na očekávaný fantasy film [video]

To: kultovní horor mistra tiché hrůzy přichází [recenze filmu]

To: kultovní horor mistra tiché hrůzy přichází [recenze filmu]

V krátké době již druhá adaptace Stephena Kinga v našich kinech, která ukazuje zlo v jeho démonické i realistické podobě, kdy ta druhá se jeví být děsivější než ta první s tváří vraždícího klauna.

40 sex symbolů sedmdesátých let

40 sex symbolů sedmdesátých let

Ornella Muti, Laura Antonelli, Jane Birkin, Jacqueline Bisset, Farrah Fawcett, Maria Schneider a Sylvia Kristel aneb Bože, jak hluboko klesly Emmanuelly při Posledním tangu v Paříži. Odhalené scény slavných hereček.

Loganovi parťáci: recenze filmu

Loganovi parťáci: recenze filmu

Steven Soderbergh a jeho „vidlácká“ anti-teze Dannyho parťáků, která vrací ztracenou důstojnost těm, kteří se v dnešní Americe cítí jako „zapomenutí“.

Killing Gunther:  Arnold Schwarzenegger s vrací jako nejlepší zabiják [video]

Killing Gunther: Arnold Schwarzenegger s vrací jako nejlepší zabiják [video]