AVmania.e15.cz

Ghost in the Shell: recenze filmu

Adaptace kyberpunkové klasiky se Scarlett Johansson v hlavní roli, v níž v narážce na název filmu vítězí přitažlivá vizuální ulita či skořápka nad filozofickým duchem předlohy.

Kyberpunkový příběh o obrněné zásahové a pořádkové policejní jednotce budoucnosti vytvořil japonský výtvarník Masamune Shirow. Poprvé se objevil jako manga komiks v roce 1989. O šest let později se adaptace této látky chopil jeho krajan, režisér Mamoru Oshii, který dal vzniknout slavnému anime filmu i jeho volnému pokračování s podtitulem Innocence (2004).

Kromě toho vznikly ještě dva kreslené televizní seriály, Ghost in the Shell: Stand Alone Complex a Ghost in the Shell: Stand Alone Complex 2nd GIG, které dějově leží někde mezi prvními dvěma filmy. Objevily se i další navazující animované seriály a filmy, ten poslední s podtitulem The New Movie v roce 2015.

Známé postavy a motivy v novém kontextu

Svět Ghost in the Shell zahrnuje kromě manga komiksů a anime filmů a televizních seriálů i videohry. A nyní i celovečerní hraný film, v němž hlavní hrdince propůjčila tvář Scarlett Johansson. Světlovlasá Američanka jako hrdinka japonského manga komiksu? Kontroverzní debatu na toto téma fanoušci série před uvedením filmu určitě zaznamenali, takže se zaměřme na to, jak si scenáristé s touto skutečností poradili.

V předloze se ústřední postava příslušnice tajné divize Japonské národní veřejné bezpečnostní komise, známé jako Sekce 9, jmenuje Motoko Kusanagi, zde Mira Killian. I ona je po transformaci v ženu-kyborga oslovována v rámci elitní jednotky jako Major. Zastává v ní tedy stejnou funkci a úlohu jako v předloze a prvním anime filmu z roku 1995 Motoko. O tu příznivci originálu ve filmu nepřijdou, jen zde zastává zcela jiný part.

Toto scenáristické řešení je příznačné pro celé vyprávěcí schéma hraného filmu. Vychází z toho dvaadvacet let starého animovaného, má s ním shodné postavy, dějovou zápletku, dílčí motivy i jednotlivé přesně okopírované sekvence, ale to vše posunuté do nového kontextu. Řekněme více globálního.

Záchrana nebo krádež života?

Tomu odpovídá i mezinárodní casting, v němž se Američané Scarlett Johansson a Michael Pitt potkávají s Francouzskou Juliette Binoche, Dánem Pilou Asbækem a kultovním režisérem drsných yakuzáckých kriminálek Takeshim Kitanem.

10× terorismus ve filmu podle skutečných událostí

10× terorismus ve filmu podle skutečných událostí

Mnichov, Let číslo 93, Smrt čeká všude, Baader Meinhof Komplex, Carlos, 30 minut po půlnoci. Činnost RAF, 11. září i hon na Šakala a Usámu bin Ládina ožívají ve filmech, inspirovaných akty světového terorismu.

Jeho neproniknutelná mimika v úloze šéfa rozvědky Sekce 9 Aramakiho kontrastuje s evropským psychologickým herectvím Juliette Binoche v roli doktorky Ouélet, která je Miřinou stvořitelkou. Právě ona jí připomíná, kým byla předtím, než se stala kyborgem s robotickým kybernetickým tělem a lidským mozkem. Major má neúplné vzpomínky na svou minulost, v níž si není jistá, zda jde o události, které si skutečně pamatuje nebo které jí byly implantovány.

Sekce 9

Děj se odehrává v blízké budoucnosti roku 2029, kdy se lidstvo stalo zcela závislé na moderních technologiích. Stačí si stáhnout příslušný modul a během několika minut se naučíte různé dovednosti nebo začnete mluvit cizími jazyky. S digitalizací jedince i prostředí kolem něj ale roste nebezpečí, že se stanete loutkou v rukou někoho, kdo tento kyberprostor ovládá nebo se ho snaží zneužít.

Lídr v oblasti kybernetické technologie Hanka Robotics proto ve spolupráci s japonskou vládou vytvoří tajnou speciální jednotku Sekci 9, která má za úkol eliminovat ty nejnebezpečnější zločince, extremisty a hackery. Výsadní postavení v této jednotce má Major, první kyborg s robotickým tělem a organickým mozkem.

10× nejlepší odstřelovači ve filmu

10× nejlepší odstřelovači ve filmu

Šakal, Nepřítel před branami, Telefonní budka, Mariňák, Odstřelovač, Smrt čeká všude, Americký sniper. Chladnokrevní snipeři reální i fiktivní ve válečných dramatech i žánrových kouscích.

Po nehodě, při níž zahynuli její rodiče a málem i ona, se vědcům ze společnosti Hanka Robotics podařilo zachránit její mozek, který jí byl implantován do robotického těla. Umožnily to poznatky moderní vědy a biomedicíny, které budou spolu s prostředím, v němž se děj odehrává, patřit ke splněnému snu všech fanoušků kyberpunku.

To prostředí je jak skutečné, tak virtuální a od toho se odvíjí činnost jednotky kolem Major. Pátrání v ulicích velkoměst i kyberprostoru po zločincích se ale začíná komplikovat v momentě, kdy začne být Major se záblesky paměti, vztahující se k její před-robotické minulosti, podezíravá vůči své mateřské tajné organizaci.

Přímočařejší a doslovnější než originál

Z naznačeného děje je patrné, že tu máme jakýsi mix, utkaný z filmů jako Blade Runner, Minority Report, Total Recall, Robocop, Matrix a pochopitelně původní anime Ghost in the Shell z roku 1995. Autor manga předlohy Masamune Shirow přitom vycházel z knihy, která je označovaná za bibli kyberpunku. Román Neuromancer amerického autora Williama Gibsona vyšel v roce 1984, Ghost in the Shell o pět let později.

Sourozenci Wachowští zas přiznávají, že se při tvorbě Matrixu z roku 1999 nejvíce inspirovali právě Ghost in the Shell. Společné všem těmto dílům je téma virtuální reality, kyberprostoru, umělé inteligence, genetického inženýrství, klonování a světa, ovládaného velkými korporacemi.

10 filmů podle úspěšných počítačových her

10 filmů podle úspěšných počítačových her

Super Mario Bros., Street Fighter, Mortal Kombat, Lara Croft, Resident Evil, Silent Hill nebo Max Payne. Proč se až na čestné výjimky nedaří tvůrcům spojit film a videoherní svět?

Dnes jakoby se mnohem víc než před dvaceti nebo třiceti lety tento svět přiblížil realitě, ale tvůrci nové verze GITS ho neumí zachytit se všemi jeho ontologickými a bioetickými rozpory. Oproti anime verzi režiséra Mamoru Oshiiho je tato hraná mnohem doslovnější a přímočařejší.

Ne že by zde úvahy absentovaly úvahy o identitě člověka, o splývání člověka a stroje a vzpomínkách jako nespolehlivém vodítku k lidské minulosti kyborga, ale tato kyberpunková dilemata ustupují mnohem víc přímočařejšímu příběhu o pomstě traumatizovaného jedince zlovolnému systému.

Výprava alá Blade Runner

Jestliže název filmu přeložíme jak Duch v ulitě, tak ta ulita, rovná se vizuál, vypadá velmi přitažlivě, zatímco duch, myšleno filozofický či metafyzický náboj, trochu kulhá nebo je ve vleku té ulity. Šestačtyřicetiletý britský režisér Rupert Sanders (Sněhurka a lovec) ve svém druhém celovečerním filmu sází na atmosférickou vizuální stránku a přehlednou akci.

Výprava a design multikulturní futuristické metropole upomene na L.A. ze Scottova filmu Blade Runner. Z něho a z anime originálu přebírá i melancholickou náladu města, plného neonů a hologramů, ale i osamělých postav, ztracených ve virtuální realitě. Tyto bezvýchodnost své existence rozpouštějí v alkoholu nebo drogovém opojení.

10 filmů, které musíte vidět 2×

10 filmů, které musíte vidět 2×

Jsou filmy, které obsahují překvapivý zvrat. Ten postaví celé vyprávění naruby a vy můžete začít znovu. Obvyklí podezřelí, Klub rváčů, Šestý smysl, Memento nebo Počátek.

Ač Tokio budoucnosti působí z hlediska výpravy velmi realisticky a uvěřitelně, díky CGI trikům upozorňuje na svůj umělý, virtuální charakter. Hudba Clinta Mansella, který na ni spolupracoval s Lornem Balfem, pak tuto mrazivou odlidštěnost ne zrovna optimistické budoucnosti podtrhuje.

Citace anime originálu

Androidka, zmítaná pochybnostmi o své identitě, do tohoto depresivního světa přesně zapadá. Scarlett Johansson umí odstínit její vnější sílu a odhodlanost od její vnitřní křehkosti. Ta vyplývá z jejího biotechnologického ustrojení a hledání odpovědi na otázku, co činí člověka člověkem.

Ve scéně jejího „zrození“ a v mnoha dalších (skok střemhlav z mrakodrapu, rvačka v zatopené čtvrti, mnohametrová robotická gejša, scéna s basetem) režisér takřka doslovně cituje pasáže z původního anime filmu, jen je vsazuje do jiného pořadí a kontextu.

Myšlenkové hloubky ani poetičnosti originálu nový film nedosahuje. Vizuálně mu ale rozhodně ostudu nedělá. Přitažlivá ulita či skořápka vítězí nad duchem předobrazu a z hledání odpovědí na základní ontologické otázky se stává především hledání sebe sama. Díky Scarlett Johansson pro diváka jistě lákající. 

Ghost in the Shell

  • Žánr: kyberpunková adaptace
  • Původní název: Ghost in the Shell
  • www.ghostintheshell.tumblr.com/
  • USA, 2017
  • Scénář: Jamie Moss, William Wheeler (předloha Masamune Shirow)
  • Režie: Rupert Sanders
  • Hrají: Scarlett Johansson, Michael Pitt, Pilou Asbæk, Chin Han, Juliette Binoche, Takeši Kitano, Rila Fukušima, Kaori Momoi, Joseph Naufahu, Michael Wincott
  • Distribuce: CinemArt CZ
  • Distribuční premiéra v ČR: 30. 03. 2017
Ghost in the Shell
Film   7
Další článek




celkem 8 komentářů

Nejnovější komentáře

takže jí nepodpoříš a ostatní z realizačního… zdenek 28. 4. 2017, 07:52
Když nehraje ve filmech jako tento, tak zved… mlk 3. 4. 2017, 15:20
No trailer vypadá pěkně. Ale z nějakého důvo… Phoenix 2. 4. 2017, 10:06
Tady je to s prekladem trochu osemetnejsi, r… omualo 1. 4. 2017, 21:12
Pokud vím, tak název tohohle díla se u nás n… Neuromancer 1. 4. 2017, 15:54

Další podobné články

Americký zabiják: recenze filmu

Americký zabiják: recenze filmu

Příběh zrození agenta Mitche Rappa ze špionážních románů Vince Flynna je pokusem o nastartování série, jež pošilhává po té bourneovské i ryanovské. Pomsta je silná motivace, ale na dobrý film někdy nestačí.

Projekt 100: pět nejslavnějších sci-fi filmů jde do kin [video]

Projekt 100: pět nejslavnějších sci-fi filmů jde do kin [video]

Cesta na Měsíc, Cesta do pravěku, Planeta opic, Brazil, Matrix a dokument Podivuhodná cesta. Klasická díla světové i domácí sci-fi na velkých plátnech kin i ve školních projekcích.

The Shape of Water: nový trailer na očekávaný fantasy film [video]

The Shape of Water: nový trailer na očekávaný fantasy film [video]

To: kultovní horor mistra tiché hrůzy přichází [recenze filmu]

To: kultovní horor mistra tiché hrůzy přichází [recenze filmu]

V krátké době již druhá adaptace Stephena Kinga v našich kinech, která ukazuje zlo v jeho démonické i realistické podobě, kdy ta druhá se jeví být děsivější než ta první s tváří vraždícího klauna.

40 sex symbolů sedmdesátých let

40 sex symbolů sedmdesátých let

Ornella Muti, Laura Antonelli, Jane Birkin, Jacqueline Bisset, Farrah Fawcett, Maria Schneider a Sylvia Kristel aneb Bože, jak hluboko klesly Emmanuelly při Posledním tangu v Paříži. Odhalené scény slavných hereček.

Loganovi parťáci: recenze filmu

Loganovi parťáci: recenze filmu

Steven Soderbergh a jeho „vidlácká“ anti-teze Dannyho parťáků, která vrací ztracenou důstojnost těm, kteří se v dnešní Americe cítí jako „zapomenutí“.

Killing Gunther:  Arnold Schwarzenegger s vrací jako nejlepší zabiják [video]

Killing Gunther: Arnold Schwarzenegger s vrací jako nejlepší zabiják [video]

Barry Seal: Nebeský gauner – recenze filmu

Barry Seal: Nebeský gauner – recenze filmu

CIA, povstalečtí Contras, kolumbijská narkomafie, DEA. Barry Seal stihne pracovat pro všechny v živelné biografické jízdě, které Tom Cruise dodává zábavnou rozjívenost.