Kapitoly článku:
Delší dobu sleduji (nikoli poslouchám, vždy s díky odmítnu) sluchátka, která personál poskytuje na dobu cesty. Odpozoroval jsem přítomnost celkem 3 odlišných modelů (nevylučuji, že jich je více), při čemž dva se od sebe liší pouze jiným tvarováním plastu v oblasti napojení hlavového mostu a mušlí. Pro potřeby testu mám vypůjčené (poněkud dlouhodoběji, ale slibuji, že je na další cestě vrátím) celoplastová sluchátka s logem Molpir (dodavatel palubního systému) a poloplastová Hama HK-225.
Na úvod přiznávám, dlouho jsem je poslouchat nevydržel. Nepůjde o detailní rozbor reprodukce, ono ani není co rozebírat.
Dle předpokladu – a na to ani člověk nemusí mít téměř žádné zkušenosti – jde o zvukový propadák. Nejprve ke konstrukci. Oba modely jsou velice lehké, v případě HK-225, jež mají tenoučký kovový hlavový most a miniaturní supraaurální mušle ani necítíte jejich přítomnost. Kolega je větší a působí bytelněji, komfort jedním slovem plastový.
S ohledem na určení sluchátek, tedy poslech v hlučném prostředí jedoucího autobusu, by člověk ocenil důraz na izolační vlastnosti. Důraz chybí. Izolace taky. Alespoň v takové míře, v jaké by se slušelo.
Pokud budete mít na výběr, sáhněte po celoplastovém typu, okolní ruchy izoluje s ohledem na podobu a velikost mušlí o něco málo lépe. Mírně ulevíte sluchovému ústrojí, protože můžete nastavit volume na menší hodnoty. Lépe si taktéž poradí se zvukovým signálem. I když slovo lépe bych v tomto případě asi užívat neměl. V reprodukci absentují basy a výšky. Zvuk je plochý, zastřený, zkreslený, sluchátka tak zbytečně snižují možnosti sluchátkového výstupu.
Levý měnič HK-225 dokonce neskutečně drnčel, pravda, do doby, než jsem se rozhodl pátrat po problému a odhalil, že pod molitanovým náušníkem ležel spirálovitě smotaný drátek. Takový ten, jak bývá omotán kolem kabelu sluchátek po vybalení z krabice.
Audiovizuální palubní systém má zatím své mouchy. Otázkou zůstává, zda se bude přepravce snažit vyždímat maximum a zkusí ve spolupráci s dodavatelem zapracovat na některých odstranitelných vadách. I kdyby vše mělo zůstat v aktuální podobě, stále jde v našich poměrech o velice příjemný nadstandard.
Celkový dojem z vysokého funfaktoru bohužel značně sráží sluchátka. Uvědomuji si, že není možné využít jinou konstrukci (špunty nepřipadají s ohledem na hygienické nároky v úvahu) a taktéž by nebylo ekonomické pořizovat dražší výrobky. Asi opravdu nezbude, než přečíst některých z našich článků a pořídit si vlastní. Pokud často cestujete žlutě v šedi okolních dopravců, dobrá sluchátka se vyplatí.