Zdrojový kód
r. Duncan Jones, USA 2011
Colter Stevens (Jake Gyllenhaal) se probouzí ve vlaku a nemá tušení, jak se tam dostal. Naproti němu sedí dívka (Michelle Monaghan), již nikdy neviděl, ale která ho důvěrně oslovuje jménem, jež mu nepatří. Zmatený a dezorientovaný odchází na toaletu, kde v zrcadle spatří místo vlastní podoby odraz úplně jiného člověka. Kontroluje si doklady, jež jsou vystaveny na jméno učitele Seana Fentresse, tedy muže, jehož fotografie se shoduje s obličejem, který před chvíli spatřil v zrcadle. Vrací se zpět na sedadlo a v té chvíli příměstský vlak, mířící do Chicaga, exploduje.
Připoutaný ke křeslu procitá Colter v uzavřené místnosti, která připomíná futuristickou kobku nebo kovový modul. Naprosto izolován od okolního světa. Přes počítačovou obrazovku na něho mluví žena v důstojnickém oblečení (Vera Farmiga). Požaduje po něm co nejvíc informací o tom, co právě viděl a sděluje mu, že vše byla jen simulace. Zároveň mu vyjevuje, co bude jeho úkolem. Aniž by příliš chápal, oč jde, snaží se jako poctivý voják okamžitě pomoci.
Armádní kapitán má osm minut na to, aby vypátral a případně zneškodnil bombového atentátníka, jenž chce ve své činnosti pokračovat v centru Chicaga. Bude se neustále vracet v tomto časovém intervalu na stejné místo v čase a prostoru, dokud ho neodhalí. Zatím netuší, že se stal součástí nově testovaného a zatím tajného armádního projektu s názvem Zdrojový kód, založeném na využití paralelní identity.
Po osvětlení činnosti zdrojového kódu je vytvářen celkem realistický dojem, že podobný systém by mohl někdy v blízké budoucnosti fungovat i ve skutečnosti. Zápletka se netváří bůhvíjak originálně a je si vědoma toho, že některými motivy může připomínat syžetovou konstrukci Déjà Vu Tonyho Scotta, Nolanova Počátku, Matrixu nebo z komediálního ranku Na Hromnice o den více. Hypoteticky si představte Billa Murrayho, jemuž se neustále variované prožitky jednoho dne zkoncentrovaly do osmi minut a jste v obraze, kam slovy o příbuznosti námětů mířím. Romantickým laděním má pak Zdrojový kód blízko třeba ke Správcům osudu. Na rozdíl od jiných filmů o cestování v čase zde ale nelze přítomnost ovlivnit zásahy v minulosti. Měnit lze pouze paralelní podobu reality, čehož využije zamilovaný Colter v závěru.
Režisér Duncan Jones se podobně jako v případě jeho debutu Moon drží kořenů sci-fi žánru a existencionálních témat, přítomných v dílech jeho literárních klasiků. Neschopnost rozlišit sen a realitu, ovládání jiné osoby prostřednictvím vyspělé technologie a strach z ní. Otázka identity jedince a jeho schopnosti měnit osud. Vzepření se času.
Přemýšlivý obsah nenásilně zprostředkovává za pomoci velmi dynamické formy, která je na hony vzdálená jednostrunným adrenalinovým výplachům. Duncanu Jonesovi se místo toho podařilo přijít s další inteligentní sci-fi s prvky romance a hitchcockového thrilleru.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách