Chaotická Ana
r. Julio Medem, Španělsko 2007
Ana (Manuela Vellés) žije se svým otcem v jeskyni na španělském ostrově Ibiza. Matku ztratila a otec se stal formujícím představitelem mužského principu v jejím životě. Mecenáška Justine (Charlotte Rampling) v její malbě voskem rozpozná výtvarný talent a pozve ji, aby ho dále rozvíjela v umělecké komunitě v Madridu. Ana zde poznává performerku Lindu (Bebe) a malíře Saida (Nicolas Cazalé), do něhož se zamiluje.
Bohémský život ale skončí ve chvíli, kdy Anin náhlý záchvat odhalí, že v duši senzitivní dívky se sváří osudy žen, které osudově zemřely ve dvaadvaceti letech násilnou smrtí. Americký psychoterapeut Anglo (Asier Newman) přemluví malířku k regresivní terapii, kde se při hypnotických seancích začnou vyjevovat démoni jejich zasutých minulých životů.
Berberský mladík Said bez rozloučení mizí a Anna se v opakovaných okultních průnicích do svého podvědomí, traktovaných odpočítáváním od deseti k nule, vydává napříč časoprostorem vzpomínek, jež se v jejím nitru nastřádaly.Zjišťuje, že se stala pokračovatelkou anonymních existencí jiných žen, jejichž tragický osud se protíná v její paměti. Chaos, zprvu pohlcující její mysl, se časem mění v očistné ujištění o jejím nezastupitelném místě v dějinách lidstva.
Hlubinný ponor do vrstev nevědomí doprovází exaltované stavy, pomocí nichž Ana v hypnóze přehrává, co se v ní odehrává. A Linda to zaznamenává na videokameru. Jeskynní divoška při inkarnacích najednou hovoří jazyky, které neovládá, cítí, že jí prostupují přírodní živly (chladivé moře i žár pouště) a v hledání sebe sama i ztracené lásky se postupně vydává na náročnou pouť nejen ve smyslu fyzickém, ale především emocionálním.
Baskický režisér Julio Medem přichází s velmi intenzivní podívanou, která zaměstná všechny vaše smysly. Užívá k tomu kombinaci záběrů subjektivní kamery, animovaných vložek i surrealisticky snových pasáží pro postižení historického času.
Překombinovaná dějová linka, pohybující se na samé hranici srozumitelnosti, je rozdrobena na malé částečky, které dostanou zpětný smysl až s odstupem. Medem na sebe asociativně klade obrazy, které působí jako volně plynoucí proud vědomí. Vzpírají se racionální zkušenosti, ale o to víc nás zasáhnou silou své existencionálně podprahové výpovědi.
Mystické téma putování za minulými existencemi, pomocí něhož se dozvídáme něco o nás samých, nahlíží prostřednictvím harmonie výtvarně stylizovaného obrazu a hudební složky skladatelky Jocelyn Pook. Za pomoci světla a malebných záběrů krajiny přináší vizuálně podmanivé kompozice, které by si ale zasloužily reálnější řetězení událostí a ne jen spoléhání se na sílu imaginace.
Mistr magického filmového realismu nesází na doslovnost v zobrazení jednotlivých výjevů z ponorů do duše hrdinky, ale snaží se spíš přenést na diváka pocit smyslovosti, jíž je zmítáno dívčino tělo. Doslova na vlastní kůži tak cítíme fyzické proměny i zmatek a bolest, který ji při nich stravuje.
Děj tak nenahlížíme vnějškově jako pozorovatelé, ale stáváme se přímými účastníky jeho tvorby skrze mysl hlavní protagonistky. Té propůjčila svou tvář tehdy debutující Manuella Vellés. Svěží a vitální talent, který užívá vlastní nahotu jako jeden z vyjadřovacích prostředků k postižení naturalistické podstaty své postavy.
Julio Medem přichází s iniciačním poetickým podobenstvím o hledání vlastní identity. Cesta k ní vede skrze podrobné zkoumání sebe sama a rozvíjení svých vloh. Neopouští ani téma odlišnosti povah muže a ženy a i nadále ho zajímá magie, rodící se z odvěkého střetu pohlaví.
Vybíráme nejlepší filmy nebo seriály, které má smysl si pustit. Od thrillerů po romantiku, od válečných filmů přes sci-fi až třeba k nejlepším českým komediím. Nepřehlédněte ani Filmy na víkend, kde každý pátek doporučujeme zajímavé novinky na Netflixu, HBO a dalších streamovacích službách