Fotogalerie

Ten, kdo tě miloval – recenze filmu

Marek Čech

12. listopadu 2018

Duchařská komedie se potkává s detektivkou v rodinné vánoční podívané režiséra Jana Pachla podle předlohy Marie Poledňákové, v níž se režisér snaží být víc „poledňákovský“ než ona sama.

Režisér a scenárista Jan Pachl (1977) si udělal dobré jméno seriály pro Českou televizi Cirkus Bukowsky a Rapl a dvoudílným filmem o Radovanu Krejčířovi podle předlohy novináře a spisovatele Jaroslava Kmenty. Na tři roky staré filmy Gangster Ka a Gangster Ka: Afričan nyní navazuje dalším snímkem s detektivním námětem, ale tentokrát laděným do rodinné komediální taškařice s duchařským pozadím.

Odlehčená variace na detektivní příběhy

Scénář Jana Pachla vychází ze stejnojmenné knihy spisovatelky, scenáristky a režisérky Marie Poledňákové (Jak vytrhnout velrybě stoličku, Jak dostat tatínka do polepšovny, S tebou mě baví svět) a stylem humoru se blíží jejím posledním třem filmům Jak se krotí krokodýli, Líbáš jako Bůh a Líbáš jako ďábel. To znamená, že se dospělé postavy chovají jako láskou zjihlí puberťáci (Hynek Čermák) a naopak děti, při všech rošťárnách, které provádějí, si ještě stihnout hrát na dospělé vyšetřovatele.

To slovo „hrát“ je důležité, protože film asi nikdo nemůže brát vážně jako seriózní detektivku. Jde spíš o takovou odlehčenou variaci, nechci říct přímo parodii, protože o čistou parodii nejde, na detektivní příběhy. Jakoby si Jan Pachl chtěl odpočinout od těch atmosférických, noirově laděných kriminálek, jež točí pro ČT nebo mafiánsko-politických thrillerů v případě Gangstera Ka.

I do nich dovedl propašovat humor, ale jiného charakteru, než, který nabízí ve své novince. Trochu se zdá, jakoby se stylem humoru snažil být víc „poledňákovský“ než ona sama. Marie Poledňáková totiž svou knihu pojala jako víceméně vážnou detektivku a Pachl ji posunul do úplně jiné polohy.

Ironické komentování

Ten základní posun spočívá už v tom, že ze zesnulého detektiva udělal ducha, který pak počínání amatérských detektivů, kteří jednak šetří okolnosti jeho úmrtí a také pokračují v rozplétání případu, jenž on začal, se směsí ironie a cynismu komentuje. Oproti autorce, která jednu z postav vyřadila hned na začátku vyprávění, jí on dává druhou šanci, byť se značně omezenými pravomocemi do něj zasahovat.

Tato postava pak svými vnitřními komentáři dobře odlehčuje momenty, kdy na ni členové rodiny vzpomínají v jiném duchu, než jak tyto situace vnímal on, nebo když jeho žena pojme podezření, že jí byl nevěrný. Tento duch zároveň jemně ovlivňuje situace kolem sebe, třeba ve chvíli, kdy se mu něco nelíbí.

Oním duchem je kapitán Josef Kalina (Pavel Řezníček). Neúplatný elitní policista, milující manžel, skvělý otec a báječný syn v jedné osobě, který se ale ironií osudu hned na začátku vyprávění přesune po autonehodě do metafyzické podoby.

Že nešlo o běžnou autonehodu, vidíme v akčním prologu s noční automobilovou honičkou s neznámými pronásledovateli. Duch kapitána Kaliny pak sleduje vlastní pohřeb, na němž dojde k vzplanutí věnce a smuteční řeči se žvýkačkou v puse, již vede jeho přítel, státní zástupce Zvoníček (Lukáš Vaculík), který je nejen mužem dvou tváří, ale i dávným ctitelem jeho ženy.

Amatérští vyšetřovatelé

Policie Kalinovo úmrtí vyhodnotí jako autonehodu, ale postupně se začnou objevovat drobné indicie, které napovídají, že všechno nemuselo být tak, jak se zdálo. Stačí pár fotek v manželově pozůstalosti a přítomnost neznámé ženy na jeho pohřbu a partnerská důvěra je narušena. Josefova žena Vanda (Soňa Norisová) začne mít podezření, že jí mohl být manžel nevěrný. Setkává se proto s jeho domnělou těhotnou milenkou Irinou (Lívia Bielovič), která po ní chce, aby dotáhla to, co její manžel nedokončil.

Po čem muži touží: recenze filmu

Vanda, jejich dva malí synové Kuba (Kryštof Racek) a Daniel (Viktor Antonio) a Josefova matka (Eva Holubová) se na vlastní pěst pouští do pátrání, do něhož přiberou i babiččina kolegu, roztržitého nepraktického praktického lékaře doktora Holoubka (Hynek Čermák), který má k Irině také blízko.

Kriminální zápletka s amatérskými detektivy nás od jejich snahy prošetřit Kalinovu smrt, dovede až na stopu korupce, do níž jsou zapleteni jako úplatní muži zákona, tak podnikatelská mafie. Důkazy o této korupci v podobě kompromitujícího materiálu, který Kalina sbíral, ale díky všetečné babičce opouští jeho sejf a dostávají se do rukou nic netušícího doktora Holoubka.

Škody a zmatky, způsobené amatérskými vyšetřovateli, se pak ze zálohy snaží jistit a napravovat zemitý, zkušený starý policajt Heřman (Václav Postránecký), příznačný svým kousavým humorem a životným heslem „spěchej pomalu“.

Crazy ladění

Tuto hlavní detektivní linii, při níž se postavy různě zachraňují, přehazují si mezi sebou důkazní materiály a oba kluci ji vnímají jako dětskou dobrodružnou hru, Jan Pachl jako scenárista větví o další motivy a vedlejší linie, které mají mít především komický účinek.

Dočkáme se tak ruské mafiánské svatby, na níž živou produkci zajišťuje duo Těžkej Pokondr nebo dvojice policistů Dudka (Lukáš Příkazký) a Puštíka (Jiří Bábek), maskovaných při sledování v kostýmech Santa Clause, kteří karikaturním způsobem naplňují ty nejprovařenější klišé o nepříliš bystrých policajtech.

Tady režisér zcela zjevně tlačí na crazy humorné ladění posledních tří filmů Marie Poledňákové, v nichž také někdo neustále padal a zbytečně se pitvořil. Dětští hrdinové pak provádějí své rošťárny, například s otcovým odposlouchávacím zařízením, za pomocí něhož poslouchají sexuální dovádění své učitelky (Ester Kočičková) s ředitelem školy (Robert Nebřenský).

Crazy ladění odpovídají i herecké výkony, z nichž zaujme hlavně Hynek Čermák jako zamilovaný a rozněžnělý doktor s hipísáckým vzhledem, přičemž režisér zde herce záměrně obsadil proti typu drsňáků, jež obvykle ztvárňuje.

Vánoční atmosféra

Vánoční náladu rodinné komedie navozuje i prostředí lázeňského městečka Karlovy Vary, kde se děj odehrává. Během štědrovečerní večeře pak dojde k odhalení pachatele případu, na němž Kalina pracoval. Spravedlnosti je učiněno zadost, všechny pochybnosti se rozplynou jako pára nad hrncem a Kalinův „anděl“ by tak při půlnoční mši, během níž sleduje svou rodinu, mohl konečně dojít klidu.

Režisérovo lavírování mezi duchařskou komedií a detektivkou bohužel doplácí na to, že zůstalo někde na půli cesty ve využití možností těchto žánrů. Stejně tak jeho snaha být víc „poledňákovský“ než ona sama v tlačení na crazy humornou strunu jeho film posouvá k úrovni jejích pozdních děl a ne těch z přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, jimž by se rád přiblížil. Ale své diváky, si podobně jako nedávný domácí hit Po čem muži touží, snímek určitě najde.

AVmania.cz
Ten, kdo tě miloval		4