Equalizer 2: recenze filmu

Equalizer 2: recenze filmu

Temný rytíř z taxíku v podání Denzela Washingtona altruisticky napravuje špatnosti světa. V béčkovém špionážním příběhu, který se opírá o áčkového herce, je přitom konfrontován s vlastní minulostí.

První Equalizer se před čtyřmi roky svezl na vlně „důchodcovských“ akčních thrillerů typu 96 hodin. Denzel Washington si tu, stejně jako Liam Neeson, zahrál osamělého muže s tajemstvím, který bere zákon do vlastních rukou. Vzhledem k pracovišti, kde působil jako skladník, se stal jakýmsi Temným rytířem z Hornbachu, který nebyl netečný k osudům druhým.

Film vycházel z populárního amerického televizního seriálu z druhé půli osmdesátých let, v němž se hlavní hrdina Robert McCall snažil napravit své hříchy z minulosti tím, že v New Yorku pomáhal lidem v nouzi nebo těm bezbranným proti zločineckým šmejdům.

Podle tohoto námětu vzniklo v režii Antoina Fuquy akční béčko se sedmdesátkovou thrillerovou atmosférou, v níž byla postupně dávkovaná jak eRkové akce, tak informace o hlavní postavě. Kdybychom hledali charakteristiku pro dvojku, byla by v mnohém podobná.

Seriálová struktura vyprávění s vedlejšími liniemi

Denzel Washington o čtyři roky zestárl a jako třiašedesátiletý poprvé v herecké kariéře svolil k účasti na pokračování svého filmu. Stejně jako režisér Antoine Fuqua. U obou je tomu zřejmě proto, že se za léta stali sehranými partnery, kteří si věří. Fuqua také, co do pozice dvorního režiséra ve Washingtonově filmografii, převzal štafetu po Tony Scottovi, který zemřel před šesti lety.

A byl to právě Fuqua, kdo v Training Day (2002) přivedl Denzela Washingtona k zisku sošky Oscara za hlavní roli, když předtím ji získal za vedlejší roli ve Volání svobody. Od té doby spolu natočili oba Equalizery a remake westernové klasiky Sedm statečných. A zdá se, že v případě Equalizera by nemuseli zůstat jen u dvou dílů a že by se z této látky mohla vyvinout úspěšná série.

Něco naznačuje už příběh dvojky, který mnohem víc než jednička využívá seriálovou strukturu vyprávění, převzatou z původního seriálového tvaru. Scenárista Richard Wenk, který stejně jako režisér a skladatel hudby Harry Gregson-Williams zůstal od minule stejný, tu pracuje s hlavní linkou, k níž přidává spoustu postranních, díky čemuž scénář působí rozvětveným dojmem.

Altruistický mstitel bezpráví

Hned v úvodu se dočkáme až bondovského intra, v němž Robert McCall (Denzel Washington) v přestrojení za muslima, s dlouhými vousy a kufi na hlavě, ve vlaku do tureckého Istanbulu pátrá po stopách muže, který unesl dcerku své bývalé ženy. Vlak působí hodně digitálním dojmem, stejně jako turecké scenérie, ale akce v jídelním voze je vydařená.

Tato akce, pro ty, co neviděli jedničku, Robertovu postavu hned v úvodu definuje. Je to mstitel bezpráví a člověk, který pomáhá druhým tím, že altruisticky zasahuje do jejich osudů. V předchozím dílu bydlel v Bostonu, teď v bytovém komplexu v Massachusetts. Minule pracoval jako skladník v marketu s kutilskými potřebami, v současnosti jezdí jako řidič Lyftu, což je obdoba Uberu.

V této práci nebo ve svém bezprostředním okolí se setkává s příběhy druhých lidí, kterým se snaží pomáhat. Muslimské sousedce ve zmíněném úvodu, černošskému mladíkovi ze sousedství, který má výtvarný talent, ale hrozí mu, že ho stáhnou k nějakým špatnostem místní gangy, zákazníkům v taxíku.

Onoho mladíka Milese Whittakerse (Ashton Sanders) se snaží nasměrovat na tu správnou cestu. Přebírá u něj otcovskou roli, která se pak jemu samotnému stává náhradou za roli manžela po smrti jeho milované ženy. Pomůže i slečně v taxíku, na níž si dovolovali zbohatlíci nebo staříkovi s fotkou, který přežil holocaust a hledá svou dávno ztracenou sestru.

Brutální kazatel

Obě tyto polohy, dobrácký soused a empatický posluchač lidských příběhů, který pomůže, tam, kde je spravedlnost příliš pomalá, i brutální likvidátor, který padouchům moc nedává šanci na nápravu, zvládá Denzel Washington na jedničku. Je to zkušený herec a obě tyto polohy umí citlivě odlišit. Samozřejmě s vědomím toho, jak moc jsou obě nadnesené.

Robert je vlídný, usměvavý, klidný, asketický a přemýšlivý. K druhým mluví s až s kazatelským patosem, čte si Proustovo Hledání ztraceného času, ale kde cítí nespravedlnost, tam se mění v nelítostného mstitele bezpráví, který si čas vypořádání se se zlem měří na hodinkách.

V jedničce byla přitažlivost této figury do velké míry postavena na jejím tajemství, tedy kým byla předtím, než začala pracovat v hobby marketu. Při střetu s ruskou mafií, kdy byl McCall během vteřiny schopen vyhodnotit situaci a pak konat, zužitkovával svou vojenskou minulost u DIA (Defense Intelligence Agency), tedy jedné z amerických zpravodajských služeb.

Předvídatelná hlavní špionážní linie

Robert jako bývalý agent DIA zinscenoval svou smrt, aby se vyvázal z jejích služeb a mohl v klidu odejít na odpočinek. V jeho případě více než aktivní. Jeho blízkou kolegyní z DIA, která věděla, jak to s ním bylo, je Susan Plummer (Melissa Leo), která je spolu s dalším operativcem Davem Yorkem pověřena vyšetřováním případu sebevraždy jejich kolegy a jeho manželky v Bruselu.

Ukáže se, že nešlo o sebevraždu, ale vraždu, k níž přibude i ta Susanina. A tehdy se pro McCalla stane tento případ osobní. Susan byla nejen kolegyně, ale i kamarádka, která ho před svou vraždou navštívila. A on se rozhodne její smrt vyšetřit a potrestat její strůjce.

Kam vedou stopy této konspirativní špionážní hry a kdo je v ní zrádcem, není až tak těžké odhadnout. Scénář, stejně jako v případě jedničky, se moc neliší od seagalovek z devadesátých let či těch pozdějších. Pátrání Roberta konfrontuje s jeho vlastní minulostí, která ho dohání. Když odhalí viníky vražd agentů, sám se ocitá v nebezpečí.

Westernové aranžmá finále

Asi od poloviny vyprávění tušíte, s kým Robert svede závěrečný souboj a vzhledem k blížícímu se hurikánu i jaké by mohlo být jeho aranžmá. Hlavní zápletka je tedy poměrně předvídatelná a ty vedlejší, v nichž McCall někomu pomáhá, jí mají dodat lidský rozměr.

Tempo vyprávění tímto větvením zápletek sice kolísá, ale vše divákům vynahradí závěr v McCallově rodném, před ničivou bouří evakuovaném, městě. Finále je oproti jedničce mnohem epičtější, má westernový ráz a odehrávají se v něm choreograficky nápadité akční scény.

Říká se konec dobrý, vše dobré. A platí to i pro dvojku Equalizera. Neoriginální hlavní zápletku vyvažují ty vedlejší, které postavě Roberta McCalla dodávají silný lidský rozměr někoho, kdo altruisticky pomáhá druhým. Kamera Olivera Wooda v součinnosti se zvukovými efekty dovede navodit tu správnou atmosféru pomalejšího tempa vyprávění, které k tomuto oldschoolovému akčnímu thrilleru sedí.

Denzel Washington pak i na podruhé obhajuje životnost této látky, která má sice béčkový základ, ale může se spolehnout na áčkového herce, který ji dává duši. O případném třetím dílu by tak tvůrci mohli uvažovat bez pocitu, zda se příliš neopakují.

AVmania.cz
Equalizer 2   6

Equalizer 2

  • Žánr: akční špionážní thriller
  • Původní název: The Equalizer 2
  • www.equalizer.movie/site/
  • USA, 2018
  • Scénář: Richard Wenk
  • Režie: Antoine Fuqua
  • Hrají: Denzel Washington, Pedro Pascal, Bill Pullman, Melissa Leo, Ashton Sanders, Orson Bean, Sakina Jaffrey, Jonathan Scarfe, Lexie Roth
  • Distribuce: Falcon
  • Distribuční premiéra v ČR: 16. 08. 2018

Hodnocení filmu: 6/10

 

 

Určitě si přečtěte

Články odjinud