Jestliže udělení hlavní ceny Křišťálový glóbus na letošním karlovarském festivalu kontemplativnímu filmu Křižáček vyvolalo spíše odmítavé nebo přinejmenším rozporuplné reakce, u ceny za režii, již získal snímek Čára, se kritická i divácká obec shodla, že to bylo oprávněně.
Slovenského vyslance do oscarového klání, vzniklého ve slovensko-ukrajinsko-české koprodukci, na Slovensku vidělo více než 110 tisíc diváků, což je úctyhodné číslo nejen na tamní poměry. U nás film oproti původně plánovanému datu premiéry vstupuje do distribuce až nyní, kdy jeho festivalový věhlas už logicky vyvanul. To ale čtvrtému celovečernímu filmu herce a režiséra Petera Bebjaka nic neubírá z jeho předností.
Televizní a filmový tandem
Sedmačtyřicetiletý Bebjak je u nás známý z role normalizačním režimem ostrakizovaného rodiče ve filmu Jana Hřebejka Učitelka. Jako režisér má za sebou tři celovečerní filmy Meruňkový ostrov (2011), Zlo (2012) a Čistič (2015).
Velice aktivní je na poli televizní tvorby, kde se podílí na režii úspěšných kriminálních seriálů jako Mesto tieňov, Kriminálka Anděl, Případy 1. oddělení, Za sklem, Mordparta nebo Specialisté. Z jeho dílny je i třídílná série České televize Spravedlnost s Ondřejem Vetchým v hlavní roli.
Na většině z těchto zmíněných filmových a televizních projektů spolupracoval s kameramanem Martinem Žiaranem, nositelem Ceny české filmové kritiky za film Hany. Právě on dodává jeho vyobrazení východňárského světa na slovensko-ukrajinské hranici příchuť exotičnosti.
Východňárská gangsterka
Čára se totiž právě zde odehrává. Slovenština nebo spíš výchnodniarčina jako místní nářečí se tu proplétá s ukrajinštinou a rusínštinou. Žiaran umí velmi dobře kouzlit s atmosférou a geniem loci místa, když zanedbané kostely a romská obydlí zasazuje do koloritu okolní divoké přírody, snímané ve velkých celcích. Vypadá to filmově, nikoliv jako dražší televizní inscenace.
Při práci na kriminálních seriálech si Bebjak s Žiaranem dokonale osvojili řemeslo a v Čáře to zužitkovávají. Devětadvacetiletý scenárista Peter Balko (Kandidát, povídkový DOGG) se pak inspiroval skutečnými událostmi ze slovensko-ukrajinské hranice z doby, kdy tady nelegálně putoval „rozličný tovar“. Od cigaret, drog až po migranty.
Tento obchod ovládaly mafiánské gangy, působící jako specifická východňárská obdoba těch sicilských. Pašování zboží a lidí různými tunely a cestami umožňovalo vakuum před vstupem Slovenska do schengenského prostoru v prosinci roku 2007.
Hranice Schengenu se posunula směrem na Ukrajinu a bylo třeba tento prostor více právně i bezpečnostně posílit a zkultivovat. To se pochopitelně nelíbilo těm, kteří v zpřísnění zákonů a silnější ochraně hranic viděli ohrožení svého byznysu. Začali se pouštět do riskantnějších operací, vedoucích k chybám, roztáčejícím dramatické kolo událostí. A právě o těchto lidech film Čára vypráví.
Šéf příhraniční pašerácké skupiny
Děj se odehrává pár měsíců před vstupem Slovenska do Schengenu. Adam Krajňák (Tomáš Maštalír) je šéfem příhraniční kriminální skupiny, která z Ukrajiny pašuje na Slovensko cigarety. V tomto okruhu lidí, zbloudivších sem z různých koutů bývalé federace, zastává roli důvěrníka, ale také zásadového a nekompromisního vůdce, který ve vztahu k těm, kteří selžou nebo poruší pravidla, demonstruje svou moc. Třeba tím, že dotyčný přijde při mučení o prst.
Zdejší lidé, na které centrální moc jaksi zapomněla, si tu zařídili život po svém. Ve složité, lety vyladěné spleti vztahů, vazeb a zájmů vedou v této vesnické komunitě své zdánlivě poklidné životy, financované vším, na čem se dá vydělat. Adam se tento byznys snaží udržet v pro něj přijatelných morálních mezích, balancujících mezi zájmy podniku a rolí zodpovědného a starostlivého manžela a otce tří dcer.
Svou nebezpečnou práci se mu daří oddělovat od osobního života až do té chvíle, kdy jedna pašerácká dodávka cigaret ztroskotá a on se zadluží u bosse, který ji vypravil. Pro Krajňáka se tím rozpoutá nezastavitelná lavina konsekvencí, během nichž bude nucen znovu a znovu zvažovat své hodnoty a meze, které dosud nechtěl překročit.
Pod tlakem osobních a obchodních zájmů
Jak iluzorní a křehká tato jeho snaha o kompromis se sebou samým je, se ukáže v momentu, když do hry kromě vnějších okolností (Schengen) vstoupí také ty vnitřní v podobě osobních a obchodních zájmů dalších spoluhráčů této korupční hydry.
Víc nechce jen policejní kapitán Bernard (Andrej Hryc), ale hlavně ukrajinský boss Krull (Stanislav Boklan), jemuž dluží za onen havarovaný a rozkradený kontraband. Ten na něho začne tlačit, aby začal pašovat tvrdé drogy (pervitin), což je mnohem výnosnější byznys než ten s cigaretami.
![Selský rozum: jak si Andrej Babiš podmaňuje zemědělství [recenze filmu]](/getthumbnail.aspx?q=60&crop=1&h=225&w=400&id_file=990968566)
On to ale kvůli svým mezím odmítá, na rozdíl od jeho nejbližšího parťáka Jony (Eugen Libezniuk), který má syna ve vězení. Syn to tam špatně zvládá a vyhrožuje otci, že se oběsí. A zoufalý otec hledá způsoby, jak ho odsud dostat.
Šedá eminence
Komplikuje se mu to pozvolna i doma. Vzpurná nejstarší dcera (Kristína Kanátová), která ho nerespektuje, je těhotná s chlapcem ze sousedství, což rozhodně není partie, jakou by si pro ně představoval. Manželka Saša (Zuzana Fialová) cítí tlak, jemuž je Adam vystaven a s rostoucí spirálou násilí v ní zraje odhodlání z tohoto místa i s dětmi odejít.
Jediný, kdo zachovává chladnou hlavu, je Adamova matka Anna (Emília Vášáryová), která je ztělesněním mafiánského matriarchátu, jenž stojí nad tím mužským. Adam řídí své dvě „rodiny“, tu vlastní a pašeráckou, ale jeho matka je tím, kdo tento pašerácký byznys založil a léta ho udržoval v chodu.
Je to dokonalá šedá eminence všeho toho, co se kolem Adama děje a o čemž ani on sám nemá potuchy. Až se ptáte, které zájmy tato tichá, rozhodná, autoritativní žena upřednostňuje. Zda ty rodinné, v nichž moc nerespektuje svou snachu, nebo ty obchodní, jež tuto rodinu živí a udržují v ní zdání poklidné každodennosti, zaplacené z organizovaného zločinu.
Dominový efekt
Ona stabilita se ale začíná hroutit. Adamovi se pod rukama rozpadají obě jeho „rodiny“ a on se cítí čím dál víc osamocený. S nejistotou roste nervozita, spojená s úvahami o zradě, víc se riskuje, chyby se vrší, krve přibývá a vše spěje k tragédii a destrukci světa, který Adam znal a kdysi ovládal.
Pokud jste viděli skvělé italské mafiánské drama Suburra, víte, jak vypadá dominový efekt událostí po zadrhnutí v soukolí prosazování rozličných obchodních a mocenských zájmů. Čára rozhodně není dílem tak komplexním jako Suburra, ale rodinná linie v ní a její rozvrstvení tuto východní gangsterku posouvá o stupeň výš nad běžný žánrový rámec.
K symbolickému vymezení toho, co je ona čára v názvu filmu. Hranice mezi státy, napadne vás jako první. Ale mnohem víc jde o hranici či čáru, kterou jsou lidé ochotni překročit v honbě za svým osobním prospěchem a prosazováním vlastních zájmů. Adam má před touto hranicí respekt. Lavíruje okolo ní, protože se bojí, že ho připraví o autoritu, kterou mezi místními požívá.
Hroutící se jistoty
Adam není sympatickou postavou, ale jeho pohnutky, spojené se strachem o budoucnost a živobytí jeho nejbližších chápeme. Tomáš Maštalíř, jakási slovenská obdoba Hynka Čermáka, má v sobě tvrdost i citlivost, která mu brání vydat se tam, kam ho tlačí mafiánské okolí.
Tvůrcům se na jeho osobě, rodině a přátelích daří dobře demonstrovat, jak nelegální způsob obživy prorůstá všemi vrstvami zanedbaného příhraničního regionu, kdy si tito lidé vlastně už nedovedou představit, že by se živili něčím normálním.
Pocit bezvýchodnosti je posilován nejen blížícím se vstupem do Schengenu, z něhož mají strach, protože je připraví o dosavadní jistoty, ale i specifickým prostorem zapomenutého světa, v němž dochází k symbióze dvou národnostních a kulturních vlivů.
Ozvuk Kusturici
Režisér jej vykresluje syrově a realisticky a částečně v duchu divokého kusturicovského Balkánu, k němuž patří i zde rovněž přítomné prvky magického realismu. Balkánskými motivy je prodchnut i ryčný, horkokrevný soundtrack, který kombinaci kriminálního thrilleru a mafiánského rodinného dramatu dává zase jiné zabarvení. Více černohumorné a tragikomické.
Peter Bebjak se v Čáře snaží o spojení artu s žánrovostí a tuto svou ambici naplňuje. Rozpad stávajících struktur organizovaného zločinu se tu potkává se sociologickou sondou do východňarského zapadákova se svébytným géniem loci i uvažováním lidí v něm. Právě s nimi hledáme odpověď na otázku, kde leží hranice, jež bychom nikdy neměli překročit.
Čára
- Žánr: krimi thriller
- Původní název: Čiara
- www.bontonfilm.cz/cara/1565/
- Slovensko / Ukrajina / Česko, 2017
- Scénář: Peter Balko
- Režie: Peter Bebjak
- Hrají: Tomáš Maštalír, Zuzana Fialová, Emília Vášáryová, Milan Mikulčík, Eugen Libezniuk, Andrej Hryc, Stanislav Boklan, Kristína Kanátová, Filip Kaňkovský
- Distribuce: Bontonfilm CZ
- Distribuční premiéra v ČR: 26. 10. 2017