10 nejlepších filmů, kde hrdina bere spravedlnost do svých rukou [video]

Pokračování 2 / 10

Pokrevní bratři

r. Troy Duffy, Kanada / USA, 1999

Irští bratři Connor (Sean Patrick Flanery) a Murphy (Norman Reedus) MacManusové žijí ve zločinem prolezlém jižním Bostonu. Zasaženi vnuknutím, že si je stvořitel vybral jako vykonavatele své vůle očistit Zemi od lidského zla, získají přesvědčení, že jejich posláním je zlikvidovat každého, kdo nekoná podle svatých přikázání.

Při plnění tohoto božího poslání krutě masakrují ruské mafiány, s nimiž se dostanou do konfliktu a masově vyvražďují návštěvníky porno klubů a sexshopů. Místo toho, aby byli uvězněni a potrestáni, získají obdiv širokých mas pro svou schopnost postavit se nespravedlnosti a mstít se na zločincích všeho druhu.

Veřejnost jim začne přezdívat "Svatí". Vnitřně s nimi sympatizuje i extravagantní homosexuální agent FBI Paul Smecker (Willem Dafoe), vyšetřující sérii jejich „spravedlivých poprav“. Připouští, že Svatí bratři vlastně dělají dobrou věc a slouží spravedlnosti, ačkoliv ji berou do vlastních rukou.

Tahle story je jako z komiksu. Ve světě, kde je násilí a zločin na denním pořádku a policie s celým soudním systémem je proti nejhorším grázlům bezmocná, povstanou dva bezúhonní a začnou čistit ulice od všeho zla. Jsou mladí a pokaždé, když někoho odprásknou, pomodlí se za jeho duši.

Film se jen hemží citacemi slavnějších snímků. Vyšetřující agent Smecker připomíná detektiva Stansfielda v podání Garyho Oldman z Bessonova Leona, nebezpečný vězeň a profesionální superzabiják Il Duce (Billy Connolly) pak postavu Seana Conneryho ze Skály Michaela Baye. Přítomnost náboženských motivů a ornamentů (vytetované nápisy Aequitas a Veritas na rukou bratrů) ve spojení s brutalitou jsou znakem hongkongské akční školy.

Debutující scenárista a režisér Troy Duffy za pomocí těchto eklektických odkazů stvořil dílo spíše tarantinovsky černohumorně zábavné než originální, ale určitě zajímavé v přístupu k tématu spravedlnost ve vlastních rukou v důsledku božího pověření.

Pokračování 3 / 10

Muž v ohni

r. Tony Scott, USA / Velká Británie, 2004

Bývalý vládní agent John Creasy (Denzel Washington), pronásledovaný výčitkami svědomí, navštíví v hlavním městě Mexika svého bývalého kolegu Paula Rayburna (Christopher Walken). Ten ho chce vytrhnout z jeho letargie a nabídne mu, aby dělal osobního strážce malé, devítileté holčičce Pitě (Dakota Fanning).

Pita je dcerou místního automobilového magnáta Samuela Ramose (Marc Anthony) a jeho ženy, Američanky Lisy (Radha Mitchell). Ve městě, prolezlém kšeftaři, korupcí, skandály a mafií, nebezpečí číhá na každém rohu, v posledních dnech v něm navíc zmizelo několik dětí, unesených bohatým rodičům členy podsvětí kvůli výkupnému. Není divu, že se rodiče o dceru bojí.

Pita si Creasyho oblíbí a chce se s ním kamarádit, životem zdrchaný a rezignovaný Creasy je ale odtažitý. Vysvětluje jí, že jen dělá svou práci. Při jedné cestě do školy si všimne, že je někdo sleduje. Pita si zapíše poznávací značku auta k sobě do deníčku.

Creasy si všimne, že Pita dobře a ráda plave, radí jí, jak by se mohla zlepšit, a pomáhá jí. Pita díky tomu vyhraje závody a s Creasym se jí konečně podaří sblížit. Chtěla by se plavání věnovat dál, ale otec ji přiměje začít chodit na hodiny klavíru. Při jednom odchodu z lekce klavíru ji Creasy neuhlídá a Pita je unesena.

Creasy je při únosu postřelen, probudí se až v nemocnici, kde se dozví, že je obviněný z vraždy dvou policistů, které zabil během přestřelky, když chránil Pitu. Únosci si řeknou o 10 milionů. Předávání se ale zvrtne a únosci nechtějí Pitu vydat. Všichni jsou přesvědčeni, že je Pita mrtvá, a Creasy se rozhodne ji pomstít.

Spojí se s místní novinářkou Marianou (Rachel Ticotin) a šéfem místní tajné služby Miguelem Manzanem (Giancarlo Giannini), aby mu pomohli. Chce dopadnout celé bratrstvo, které za únosy dětí stojí. Patří k němu i místní zkorumpovaní policisté. Hlavou skupiny je muž, kterému říkají Hlas. Creasy začne jednoho po druhém, kdo měl s únosem Pity něco společného, zabíjet. Při svém pátrání zjistí další překvapivé věci.

Napínavý thriller natočil režisér Tony Scott (Poslední skaut, Pravdivá romance, Nepřítel státu) podle stejnojmenného románu autora, vystupujícího pod pseudonymem A.J. Quinnell. Scenárista Brian Helgeland přemístil děj knihy z Itálie do současného Mexika.

V první polovině vyprávění sledujeme sbližování Pity a Creasyho, který zprvu těžce snáší dotěrné dotazy předčasně vyspělé dívky, týkající se jeho profesního života. Ona jimi ale pomalu proniká do jeho zdánlivě nepřístupného nitra. Ve druhé části už jde jen o čistě akční a místy hodně surové vyřizování účtů.

Ve vizuální stránce je patrný vliv filmařů jako Alejandro González Iñárritu s jeho Amores perros, které se v kinech objevilo čtyři roky předtím. Tony Scott používá trhanou kameru a prudký, epileptický střih k zvýraznění stylovosti této kombinace dramatu a akčního filmu.

Pokračování 4 / 10

Rozsudek smrti

r. James Wan, USA, 2007

Manažér významné firmy Nick Hume (Kevin Bacon), milující manželka Helen (Kelly Preston), starší syn Brendan (Stuart Lafferty), který je úspěšným hokejistou a mladší syn Lucas (Jordan Garrett), žijící trochu v jeho stínu, tvoří spokojenou americkou rodinu.

Brendan se při společné cestě autem otcovi svěřuje, že by chtěl studovat v Kanadě, kde dostal nabídku hrát při vysoké škole hokej. Ručička ukazuje, že jim dochází benzín a jsou proto nuceni zastavit u benzinové stanice v nebezpečné čtvrti.

Otec Nick tankuje benzin, zatímco syn Brendan si vybírá vevnitř nějaké občerstvení. V tom momentě tam vtrhnou maskovaní členové gangu, pro jejichž jednoho z členů je tato akce zasvěcovacím rituálem, během níž má někoho zavraždit. Brendana, stojícího u pultu, tak nemilosrdně podřízne mačetou.

V tom vše zpozoruje Nick a vidí, jak jeho syn padá bezvládně k zemi. Ze všech sil se snaží běžet na pomoc, a ve dveřích se srazí přímo s vrahem svého syna. Je to Joe Darley (Matt O'Leary), nový člen gangu, kterému stáhne v zápase kuklu a odhalí tak jeho identitu.

Brendana odváží zoufalý otec do nemocnice, když však dorazí manželka Helen s druhým synem Lucasem, Brendan je již mrtev. Zničená rodina odjíždí domů. Na policii Nick Joea identifikuje, ale když se dozví, že kvůli absenci jiných důkazů typu záznamu bezpečnostních kamer by mohl vyváznout s velmi nízkým trestem, změní u soudu svou výpověď.

Prohlásí, že si není jistý, zda je vrahem jeho syna opravdu tento muž. Nikdo nechápe, proč tak činí. Joea, který se mu během líčení vysmívá, soud sprostí viny pro nedostatek důkazů. Nick ale už má plán, jak vzít spravedlnost do svých rukou.

Počká si na Joea u bytu, když jde vynést odpadky a po boji ho bodne nožem. Joe Darley je mrtev. Když to druhý den gang zjistí, jeho vůdce a Joeho starší bratr (Garrett Hedlund) začne okamžitě plánovat pomstu za svého mrtvého člena. Nad Nickem a jeho rodinou se začíná vznášet rozsudek smrti.

Režisér filmů Saw: Hra o přežití nebo Rychle a zběsile 7 James Wan a scénárista Ian Mackenzie Jeffers (Mezi vlky) se rozhodli přepracovat do filmové podoby původní román Briana Garfielda, autora jiného filmu s tématem samozvané spravedlnosti Přání smrti.

Jak to u podobného typu dramat bývá, vše spustí situace, kdy se otec se synem ocitnou ve špatnou dobu na špatném místě. Zkušenost převážně hororového režiséra pak uplatní při rozvíjení zápletky, postavené na dobrých hereckých výkonech, tísnivé atmosféře a brutálních scénách, při nichž si jdou protivníci na život a na smrt nemilosrdně po krku. Vše podbarvuje hudba Charlieho Clousera, jejíž temné tóny nám způsobovaly mrazení už u série Saw.

Pokračování 5 / 10

Mé druhé já

r. Neil Jordan, USA, 2007

Rozhlasová moderátorka Erica Bain (Jodie Foster) je šťastná a chystá se na svatbu se svým snoubencem, doktorem Kirmanim (Naveen Andrews). Večerní procházka v Central Parku ale růžový sen promění v děsivou noční můru. Banda výrostků napadne pár a Erica se po třech týdnech v kómatu dozvídá, že její snoubenec brutální útok nepřežil.

Iluze bezpečí je pryč a fyzicky a hlavně psychicky zraněná žena odmítá vycházet z domu. Postupně musí přemáhat paranoidní hrůzu ze zvuku lidských hlasů i kroků kolemjdoucích lidí. To, spolu s lhostejností úředníků i policistů k obětem zločinu a pochopením skutečnosti, jak obtížně je vymahatelné právo, ji dovede až k pokoutnímu prodejci nelegálních zbraní.

Beznaděj a vztek ustupuje a otupěle vyhaslý a vyděšený uzlíček nervů se mění v odhodlanou mstitelku, která bere samozvaně spravedlnost do svých rukou. Erika odmítá zůstat obětí a cestu zpět sama k sobě nachází v odplatě všem narušitelům pořádku. Stává se přitom někým, kdo se radikálně liší od všech představ, které o sobě kdy měla, koho sama neznala, svým druhým já, bytostí, již v četných vnitřních i vnějších monolozích nazývá „cizincem“.

Mnohokrát viděný a tedy předvídatelný děj, v němž Jodie Foster představuje jakousi ženskou obdobu Charlese Bronsona z Přání smrti, se více než na thrillerový příběh pomsty zaměřuje na realistické zachycení toho, co se stane s psychikou oběti násilného přepadení.

Kamera Philippe Rousselota nás provází do temnot Eričiny fyzicky i psychicky ztrápené existence. Rozostření, naklánění a celkový pohyb kamery věrně kopíruje vnitřní neklid postavy Ericy, okolo které se točí veškerý děj a jejímž pohledem příběh jakoby sledujeme.

Herečka je typově velmi dobře vybraná, za její skořápkou drobné blondýnky se skrývá žena stejně něžně křehká a zranitelná, jako odhodlaně tvrdohlavá a posedlá. Věříme ji každý záchvěv strachu, nejistoty i zloby a v jejích chladných očích nalézáme odpověď na otázku, proč se díky pomstychtivosti mění v psychicky zničeného amorálního „cizince“.

Zdatného partnera, který tvoří protipól jejího temného já, nachází v Terrencovi Howardovi v úloze detektiva Mercera. Ten vyšetřuje její případ i následné tajemné vraždy, jež jsou evidentně propojeny a nesou rysy msty. Mercera Erica přitahuje, ale jejich vztah brzdí stejně tak zdrženlivost, jako spojuje tiché spiklenectví dvou lidí, kteří ztratili své životní partnery. Ale i situace, kdy při vyšetřování případu ten druhý ví, co jeho protějšek tuší. Mercer je Erice psychickou oporou, ale na rozdíl od ní věří v systém a zákon, jehož je představitelem.

Slabinu naopak vykazuje film ve scénáři, kde je nakumulováno až příliš mnoho konstrukcí a shod okolností, jimiž hrdinka prochází a jež zažívá. Podle nich by New York musel být smrtelně nebezpečné místo, kde stále tatáž postava zažívá takřka na běžném denním pořádku případy násilně kriminálního charakteru.

Jordanovi se podařilo prostřednictvím šablonovitě vystavěného příběhu nakouknout do nitra ženy, jež prošla obrovskou tragédií. Díky jeho režijnímu přístupu i excelentnímu výkonu představitelky hlavní role, se mu podařilo zkombinovat napínavý kriminální příběh s komorním psychodramatem, přinášejícím řadu etických otázek, souvisejících s tématem spravedlnosti ve vlastních rukou.

Pokračování 6 / 10

96 hodin

r. Pierre Morel, Francie / USA / Velká Británie, 2008

Bývalý agent CIA, v současnosti soukromý detektiv a příležitostný osobní strážce Bryan Mills (Liam Neeson) žije sám. Přestěhoval se, aby mohl být blíž své dospívající dceři Kim (Maggie Grace), která žije v Kalifornii se svou matkou (Famke Janssen) a nevlastním otcem Stuartem (Xander Berkeley), velmi bohatým obchodníkem.

Když ho Kim požádá o dovolení jet s kamarádkou Amandou (Katie Cassidy) na pár týdnů do Paříže, kde chtějí navštívit muzea a památky, je proti. Příliš toho zažil, než aby se o svou sedmnáctiletou dceru neustále nestrachoval. Po nátlaku ale nakonec osamělý otec, čekající na jakýkoliv projev dceřiny blízkosti a přízně, podlehne jejímu citovému vydírání a souhlasí.

Dcera ale musí slíbit, že bude dodržovat otcova „bezpečnostní“ pravidla. To základní přitom poruší ještě v Americe. Neřekne totiž otci o svém výletu úplnou pravdu. Ve skutečnosti se chtějí kamarádky přidat k evropskému turné skupiny U2. Už však nic nenadělá a trvá aspoň na tom, aby se mu Kim pravidelně každý den telefonicky ozývala

Brzy po příjezdu do Paříže je Kim při jejich hovoru svědkem toho, jak někdo v protějším pokoji unáší Amandu. A záhy si pod postelí, kde se skrývá, najde i ji. Otec jí předtím sdělí chvatně pár instrukcí a únosce do telefonu varuje, že po nich půjde.

Kdyby jen tito věděli, že výhružku do telefonu „Najdu tě. A zabiju tě“, nelze brát z úst bývalého elitního agenta s vizáží starostlivého taťky v profesním důchodu na lehkou váhu. Popřáli by radši jeho dceři příjemný prázdninový pobyt v Paříži a ještě kompletně proplatili jeho výlohy. Bryan Mills totiž není zvyklý vyjednávat, ale konat. O čemž se gangsteři z Tropoje záhy přesvědčí.

V Paříži se spojí se svými bývalými kolegy a dozví se, že za únosem stojí albánský gang obchodníků s bílým masem. V tamním podsvětí postupně odhaluje stopy a rozkryje vazby mezi zločinnou bandou a úplatnými vysokými policejními úředníky, k nimž patří i jeho starý známý. Má to na 96 hodin od chvíle únosu.

Limit 96 hodin zde představuje dobu, kdy zločinci pomocí drog ovládnou osobnost unesené osoby natolik, že se již sama nedokáže samostatně rozhodovat. Kromě toho jde také o časový úsek, kdy zločinci dokážou oběť odvézt z příslušné země pryč tak, že po ní nezůstanou prakticky žádné stopy.

V 96 hodinách se podařilo francouzskému režisérovi Pierru Morelovi (Okrsek 13, Bez soucitu) v aranžmá akčních scén spojit přednosti oldschoolové Francouzské spojky s realisticky vypadající těkavostí moderních bourneovek. Ani při tom tolik nevadilo, že fungující vizuální styl je naroubován na značně schematickou a nesčetněkrát variovanou dějovou kostru.

Akční béčko, plné kontaktních soubojů a honiček aut v úzkých uličkách, nabídlo nejen greengrassovský kinetický styl snímání akce, ale i hrdinu-profesionála, který se rychle rozhoduje a nemůže nikam uhnout z nastoupené cesty odplaty.

Film 96 hodin je určitě jedním z nejlepších počinů bessonovské akční továrny EuropaCorp., sám Bessonem se na něm podílel jako scenárista a producent. Dočkal se dalších dvou pokračování s podtituly Odplata a Zúčtování.

Pokračování 7 / 10

Gran Torino

r. Clint Eastwood, Německo / USA, 2008

Walt Kowalski (Clint Eastwood) je patriot, jehož dům zdobí americká vlajka. Celý život pracoval jako dělník v automobilce Ford a nyní čerstvě ovdověl. Se svými syny i jejich rodinami si moc nerozumí a v osobě své manželky přišel o jedinou bytost, jež mu byla blízká.

Více než příchylností k lidem oplývá úctou k tradicím. Změny vnímá nevraživě a jeho mysl bloumá někde v období padesátých let, kdy mohl pozdravit své domorodé sousedy a pozvat je na ranní kávu. Žije na předměstí Detroitu a s nelibostí nese, jak se jeho čtvrť proměňuje pod vlivem stále hustšího zabydlování imigranty z různých koutů světa.

S pečlivostí oprašuje jednu z mála jistot v jeho životě, nablýskaného forda Gran Torino, který je vedle věrné labradorky dalším, byť neživým společníkem jeho osamělého stáří. O výstavního veterána se ho jedné noci pokusí připravit nový přistěhovalec ze sousedství, šestnáctiletý asijský mladík Thao (Bee Vang). Naveden pouličním gangem, vedeným jeho bratrancem Spiderem (Doua Moua), se pokusí plachý kluk, vychovávaný v čistě ženském rodinném prostředí, změřit síly s „otcovskou“ autoritou, jež mu tolik chybí.

Stařec poznává, že citlivý chlapec, hledající v pubertálním věku vlastní identitu a prostor pro seberealizaci, nemá šanci obstát v prostředí ozbrojených pouličních gangů, maskujících vlastní lenost a zbabělost za silácké pózy, odkoukané z gangsterských filmů.

Rozmrzelý bručoun postupně k jinochovi přilne jako k vlastnímu synovi a je nucen přehodnotit svůj postoj ke všem těm rozpínavým „rákosníkům, mexikánům a čokoládám“, kteří v jeho zemi nalezli útočiště tak jako kdysi jeho polští předci.

Prostřednictvím postavy pensiovaného veterána korejské války režisér sebereflexivně účtuje s typem postav, jež kdysi pomáhal vytvářet. S humanistickým revizionismem se staví čelem k symbolu reaganovské Ameriky, inspektorovi Harry Callahanovi, jenž více než na psychologický rozbor zločinu spoléhal na svůj ostře nabitý Magnum.

Zmoudřelý Walt Kowalski vyměnil cynismus za pokoru a soucit a už ví, že adekvátní odpovědí na zločin nemusí být nutně přiblížení se metodám protivníka. Násilí plodí vždy jen další násilí a on namísto odplaty, provázené eskalací nenávisti, nabízí pokání ve vykupitelském gestu, kterým ze sebe alespoň částečně smývá vinu a nabízí šanci na lepší osud druhým.

Poznamenán traumatickou válečnou zkušeností, cítí k příslušníkům asijského etnika, s nímž byla kdysi jeho vlast ve válce, směs přezíravosti i svědomím potlačené viny za skutky, jež nemůže ospravedlnit ani válečný stav. Předsudky a xenofobie, jež bránily oběma stranám v bližším poznání, ale postupně tají a proměna se nese v intencích klasických vyprávění o sblížení přitahujících se protikladů.

Kowalski seznámením s mladým přistěhovalcem vyplňuje prázdnou bublinu své stařecké prázdnoty a aktivně řeší krizi, jež u něj nastala po smrti manželky. Vzájemné obohacení je nasnadě a Eastwood si ho užívá se sebeironickým nadhledem, jímž si utahuje ze všech nelichotivých nálepek, kterými byl v průběhu kariéry častován. Nevlídná slupka odpadává a pod ní se vyjevuje vlídná a přemýšlivá tvář muže, jenž svými mentorskými rolemi z posledních let účtuje s minulostí svou i historií vlastní země.

Pokračování 8 / 10

Harry Brown

r. Daniel Barber, Velká Británie, 2009

Britská odpověď na Eastwoodovo Gran Torino, která tematizuje problém násilí příměstských gangů. Michael Caine se coby vysloužilý voják rozhodne udělit lekci výrostkům, kteří pro zábavu sužují své okolí. Příběh ze současné Anglie sleduje každodenní pouť osamělého muže chaotickým světem, kterému vládnou drogy a násilí.

Harry Brown (Michael Caine) je řádný občan a bývalý mariňák, dnes již v důchodu. Po smrti manželky žije sám v jednom ze stovek bytů na předměstském sídlišti v jižním Londýně. Společnost mu dělá jen jeho nejlepší kamarád, válečný veterán Len Attwell (David Bradley), s nímž pravidelně v místním pubu hraje šachy.

Len se mu svěří, že mu místní výrostci dávají výkaly do poštovní schránky a že na chodbě domu, kde bydlí, založili oheň. Jednoho dne tato parta místních výtržníků Lena zavraždí a ještě zneuctí jeho tělo. Harry po jeho smrti začne pozorovat a mapovat jejich činnost, spočívající v prodeji drog, znásilňování a terorizování okolí.

A protože policie ve vyšetřování vraždy nepostupuje kupředu, rozhodne se jednat a naplnit svou vlastní představu o spravedlnosti. Policie identitu mstitele tuší, ale nemá důkazy. Harry mezitím postupuje světem zločinu od jeho nejnižších příček v podobě pouličních gangsterů přes dealery, drogové bosse až k těm, kteří představují nejvyšší část této hierarchie.

Nejde ale o žádné akční „čištění“, to by vzhledem k věku hlavní postavy působilo asi nepatřičně. Harrymu se klepou ruce, nemůže už tak dobře chodit a musí si dávat pozor na slabé srdce. Likviduje proto své protivníky ze zálohy, v přítmí, když jsou zfetovaní, nemají zbraň. Využívá přitom své důmyslnosti, zákeřnosti.

Film se skládá z dlouhých, pomalu rozvíjených záběrů, v nichž je výbuch násilí dlouho odkládaný a o to bolestivěji pak zapůsobí. Přinese ale odlehčení jen na čas, protože včerejší sídlištní gangstery zítra nahradí jiní. Svět londýnského sídliště, odkud se už ti, kteří mohli, dávno odstěhovali, působí opravdu beznadějně. Lidé se zavírají do svých bytů a moc se nestarají o to, co se děje v těch vedlejších. Po setmění se bojí vyrazit na ulici a policie si s tímto prostředím bez pravidel neumí poradit.

Kontroverzní snímek debutujícího režiséra Daniela Barbera stojí a padá s výkonem Michaela Cainea, který ve svých pětasedmdesáti letech postavou Harryho Browna vystavěl důstojný pomník své dosavadní herecké kariéře, plné podobně rozhodných a nesmlouvavých mužů.

Precizně vystavěný thriller, který se tematicky řadí k poměrně široké skupině filmů, pojednávajících o pomstě, se z žánrových schémat vymyká jednak protagonistovým věkem a rovněž pokusem o jistý společenský přesah. Film, který v Británii vzbudil poměrně ostrou kritickou debatu, drsnou formou poukazuje na problém násilí a agresivity mládeže bez budoucnosti.

Pokračování 9 / 10

Ctihodný občan

r. F. Gary Gray, USA, 2009

Nebyl vždy zahořklým lovcem lidí. Násilné vniknutí dvou náhodných zlodějů do jeho domu mu ale změní život. Nebývalá krutost pachatelů připraví milujícího otce a manžela Clydea Sheltona (Gerard Butler) o ženu a dcerku. U soudu chybí stoprocentní usvědčující důkazy a sebevědomý advokát zdrceného mandanta přistoupí na návrh obhájce protistrany.

Právník Nick Rice (Jamie Foxx) výměnou za mírnější trest pro jednoho z vrahů přijme jeho křivé svědectví jako důkaz proti tomu druhému. Díky tomu si komplicové nerovnoměrně vyberou svůj díl trestu. Zatímco na jednoho čeká za pár let svoboda, ten druhý míří vstříc trestu smrti. Clyde bezmocí zatíná zuby a jeho právník si připisuje další zásek v takřka absolutním procentu vyhraných případů.

Clyde má pak deset let na přípravu šílené pomsty, která má zasadit drtivý úder systému, který nedovedl adekvátně potrestat vrahy jeho rodiny. Z vězení rozehraje důmyslnou hru na kočku a myš, v níž dlouho tahá za ten delší kousek provázku. Soudci, obhájci a vyšetřovatelé, jež měli s případem co společného, padají do složitě strukturovaných brutálních pastí v rostoucí lineární řadě, zatímco jejich zosnovatel využívá všech práv, jenž mu jeho statut vězně umožňuje.

Nick postupně zjišťuje, že v psychologické hře dvou silných individualit je on tím koncovým článkem, jemuž má být dáno za vyučenou a rozhodne se dosud podle pravidel vedenou hru zvrátit ve svůj prospěch jediným možným způsobem a tím je její narušení.

Scenárista Kurt Wimmer nosné téma slabin právního systému rozvíjí v žánrovém propletenci psychologického a akčního thrilleru. Slibný rozjezd přináší množství podnětů k zamyšlení nad otázkami, jež hýbou každou společností a týkají se vymahatelnosti práva.

Clyde si musí být vědom, že rodinu mu pomsta nevrátí. Jednání, pomocí něhož upozorňuje jako průvodce na děravá místa fungování systému, který chrání vrahy a násilníky a méně už jejich oběti, ho zahání čím dál víc právě do řad prve jmenovaných. Naše sympatie ztrácí s každým vyhozeným autem do povětří, pod jehož troskami zůstávají ležet i těla obětí, s jeho případem pouze nepřímo spjatých.

Ve druhé polovině hutně rozehrané zápletky, v níž se obratně využívá předpokládaných chyb oponenta, se ale tvůrci bohužel dostávají do osidel logických absurdit. Čím víc se snaží být vynalézaví a vytahovat jak kouzelníci z klobouku nová a nová překvapení, tím obtížněji bereme příběh vážně. Úklady už jsou sofistikované do míry, že tajné služby, státní úřady i vězeňská ostraha se v jejich světle jeví jako jelimánci, které přelstí dobře připravený osamělý mstitel, vybavený zbrojním arzenálem o síle speciálně vycvičené jednotky.

Fungující thrillerová atmosféra ztrácí na účinnosti a díky těžko uvěřitelnému finále podtrhává sama sobě nohy. Zůstává ale pocit tísnivého napětí, který vás donutí přemýšlet nad funkčností právního státu, který při selhání zákona vede k násilnému převzetí spravedlnosti do vlastních rukou.

Pokračování 10 / 10

Equalizer

r. Antoine Fuqua, USA, 2014

Robert McCall (Denzel Washington) je vdovec, který žije v Bostonu. Pracuje jako skladník v americké variantě Hornbachu a je to samotář, který se s nikým moc nekamarádí. To ale neznamená, že by byl netečný k osudům druhých.

K jeho každodenním rituálům patří posezení v bistru, kde si rád čte Hemingwaye nebo jinou kvalitní literaturu. Právě zde se seznámí i s mladičkou ruskou prostitutkou Teri (Chloë Grace Moretz), která sem chodí na kafe. Občas spolu prohodí pár slov, z nichž je znát že dívka na šťastné konce, jež se v knihách objevují, moc nevěří.

Není se ani čemu divit, když žije nedobrovolně v područí ruských pasáků, kteří ji jednoho zřídí tak, že skončí v nemocnici. V té chvíli se v Robertovi něco pohne a rozhodne se ji od těchto mafiánů vykoupit. Těm se zdá jeho nabídka směšná a odmítnou ji. To ale neměli dělat, jak se záhy přesvědčí poté, co jim během necelé půlminuty předvede, co vše se naučil ve svém předchozím působišti.

McCall by se po tomto aktu milosrdenství zas rád stáhl do své anonymity, což mu ale není umožněno. Protože aniž by si toho byl vědom, tak zlikvidoval celou východoamerickou pobočku ruské mafie. A ta si rozhodně nechce nechat něco takového líbit. Hlavní ruský boss a oligarcha Puškin (český rodák Vladimír Kulich) proto vyšle do Ameriky svého elitního zabijáka Teddyho (Marton Csokas), který má popravčího jeho chlapců najít a zlikvidovat. Osobní válka dobře vycvičeného jednotlivce s ruskou mafií začíná.

O tom, kým McCall byl, se dozvídáme právě ze situací, jako je ta v mafiánské jámě lvové. Během vteřiny umí vyhodnotit situaci a pak koná. Nechce zabíjet, protože si je vědom, že násilí plodí vždy ještě násilí. A také že zabíjení po sobě zanechává stopy, jež mohou narušit jeho dosud poklidnou existenci.

Dává protivníkovi šanci, ale když ji nevyužije, bere do ruky vývrtku nebo něco z kutilského arzenálu Bédy Trávníčka a vydává se znovu na cestu, z níž už doufal, že už jednou provždy sešel. Nemůže jinak, protože batmanovských Temných rytířů se tomuto světu moc nedostává.

Equalizer skvěle graduje. Zdánlivě klidné scény, při nichž Robert hraje poker face s naoko distingovaným, ale vevnitř psychopatickým ruským zabijákem Teddym, ústí do krátkých, ale o to intenzivnějších a brutálnějších scén výbuchů násilí.

Závěrečná dvacetiminutovka, podbarvená adrenalinovou hudbou Harryho Gregson-Williamse (který složil i tu pro Muže v ohni) pak představuje ono očekávané akční inferno. McCall si to v něm ve skladu stavebního materiálu rozdává s ozbrojeným ruským komandem a využívá přitom všech nástrojů, jež toto prostředí skýtá (vrtačky, zahradní nůžky).

Vynalézavost a šikovnost MacGyvera si v osobě Roberta podává ruku s bondovskou elegancí muže, který takřka nehne brvou při likvidaci protivníků. Denzel Washington ho hraje tím správným cool způsobem, který tato přiznaně nadnesená figura vyžaduje.

Equalizer je béčko, ale prodané s takovým audiovizuálním šarmem, že mu to rádi odpustíte. Sedmdesátková thrillerová atmosféra a pomalé tempo vyprávění intenzivně graduje do akčního finále, jež potěší všechny, kteří rádi nakupují v kutilských marketech. Děj vás asi nepřekvapí originalitou, ale Denzel Washington jako Temný rytíř z Hornbachu si vás získá.