AVmania.e15.cz

Chata na prodej – recenze filmu

Hořce ironická charakterová studie české mentality, naroubovaná na fenomén českého chataření. Komedie o obtížnosti komunikace uvnitř třígenerační rodiny, v níž se poznáte.

Režisér Tomáš Pavlíček (1988) před čtyřmi lety debutoval snímkem Parádně pokecal. Stylizovanou komedií s outsiderskými hrdiny a absurdními dialogy. Poprvé ji představil na festivalu v Karlových Varech, stejně jako jeho druhý celovečerní film Chata na prodej, který letos soutěžil v sekci Na východ od Západu.

Vzájemná interakce, plná neporozumění

Jde opět o komedii, i když značně hořkou, která čerpá svůj humor z obtížné komunikace uvnitř rodiny a přiblížení fenoménu českého chataření a chalupaření, tak jak se mění v rozdílném vnímání napříč generacemi. Režisérovi je toto téma blízké. Sám na chatu s rodiči nebo samostatně jezdil a jezdí a pro postavy filmu se inspiroval ve své rodině.

Klepněte pro větší obrázek

Na scénáři s ním spolupracovala Lucie Bokšteflová (1987), která má kromě práce na seriálech Helena a Ordinace v růžové zahradě za sebou i jednu celovečerní zkušenost v podobě debutu Jakuba Šmída (Na krátko) Laputa. Ta druhá je pro ni, stejně jako pro režiséra Pavlíčka, velkým krokem vpřed v jejich tvůrčích kariérách.

Střídavá péče – recenze filmu

Střídavá péče – recenze filmu

Rodinné drama o manipulaci a domácím násilí přerůstá do dech beroucího thrilleru, který v sobě spojuje přednosti evropské i zámořské produkce. Debut francouzského režiséra Xaviera Legranda, oceněný v Benátkách i na Febiofestu.

Chata na prodej má dobře vystavěný scénář s množstvím vypointovaných gagů i slovních špílců, jimiž se navzájem častují členové jedné rodiny, uzavření v prostoru auta a poté chaty v Posázaví. Režisér s nimi zachází jako s modelovými typy á la seriál Taková normální rodinka nebo trilogie Jaroslava Papouška o rodině Homolkových, ale jde o typy, odkoukané ze života a realistické, které vám připomenou členy vaší rodiny a situace blízké vaší zkušenosti s podobnými rodinnými sešlostmi.

To je velká přednost Pavlíčkova filmu, že i když s postavami zachází jako ve hře Škatulata, hejbejte se, aby využil komediální potenciál co nejvíc možností vzájemné interakce v této třígenerační rodině, stále cítíte, že to není pouhý konstrukt, ale snaha zachytit to podstatné z rodinné komunikace, plné neporozumění. Jestliže se neustále mluví o rozdělené společnosti, tak tady vidíme, že neporozumění začíná už od základní jednotky státu, jíž je rodina.

Chata jako české moře

Režisérova potměšilá hravost je znát nejen ve způsobu, jak ve vyprávění na půdorysu jedné chaty a dvou aut s proměňujícími se řidiči i pasažéry postavy různě přeskupuje, ale i v jeho hře s motivy jako je kostým medvěda nebo knihy na chatě, s nimiž je možno rozpoutat malou rodinnou válku.

Některé tyto motivy mají širší výpovědní hodnotu. To je příklad gramofonu na chatě a na něm pouštěných písní z éry normalizačního popu nebo country táborákových songů. Je z nich cítit nostalgie, touha po návratu do přírody, do dětství nebo mladších let, kdy se přes panující komunistický režim zdálo všechno jednoduší.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Tehdy chata představovala „naše moře“ a místo, kde se lidé v panujících poměrech cítili o něco svobodnější. Byť iluzorně. Chata v sedmdesátých a osmdesátých letech pro mnohé znamenala únik ze sevření husákovské normalizace, ventil od toho, že nemohli cestovat ani se pracovně realizovat. Odtud i ona nostalgie a melancholie, která se promítá rovněž do vizuální stránky filmu. Barvy raného podzimu dobře korespondují s tím, že se rodina zbavuje nemovitosti, k níž se váží vzpomínky jejich členů.

Poslední rodinná slezina před prodejem chaty

U některých jsou silnější, u jiných méně. Matka (Ivana Chýlková) patří k té první skupině, a to je i důvod, proč se před předáním chaty novému majiteli (David Máj), za asistence realitní makléřky (Zuzana Krónerová), rozhodne podpis smlouvy o dva dny oddálit.

Chata se prodává z toho důvodu, že na ni už nikdo z rodiny nejezdí a nemají pro ni ani jiné využití. Na matce s otcem (David Vávra) zůstávají udržovací povinnosti o chatu, které je příliš nebaví. Přesto, když má dojít k předání klíčů, matčina nostalgie, ve spojení s její impulzivností, převládne a rozhodne se na ní uspořádat poslední rodinnou slezinu.

Tiché místo: recenze filmu

Tiché místo: recenze filmu

Ticho jako vyjadřovací prostředek, na nějž se musíme naladit a který slouží k budování napětí. V hororu Johna Krasinského s tématem ohrožené rodiny neznámými monstry s mimořádně vyvinutým sluchem.

Shromáždit nejbližší příbuzenstvo ale není tak jednoduché. Babička (Jana Synková) chatu vždy nesnášela a pravý účel cesty na ní se tak před ní tají. Dědeček (Jan Kačer) trpí pokročilou demencí a už není ve stavu, kdy by o svých krocích svébytně rozhodoval. V něčem podobně, ale jinak, je na tom flegmatický otec, který nemá takové hurá akce rád, ale chce mít svůj klid a manželce ve všem ustupuje.

A pak jsou tu jejich děti. Psychicky i citově nevyrovnaná dcera (Tereza Voříšková), která žije v Německu s finančně dobře zajištěným přítelem, manažerem (Michael Pitthan), s nímž se ale zřejmě chystá rozejít. Nebo se tak alespoň k němu chová, přestože jde o velmi hodného a starostlivého partnera. A nakonec syn (Jan Strejcovský). Věčně přiopilý a sarkastický mamánkovský rebel bez příčiny, s nímž se rozešla slovenská přítelkyně (Judit Bárdos), která se s ním nebo s jeho rodinou na chatu přesto vydává.

Kostlivci ve skříni

Nakonec se sejdou všichni a cestu přes hřbitov na chatu začnou lemovat symboličtí kostlivci ve skříni této rodiny. Objasní se nejen, proč to babička na chatě neměla ráda, ale i jak je to s oběma mladými páry. Alkohol a nutnost pobývat spolu v jednom prostoru udělají své a vy se tak dozvíte, kdo se nesnáší s kým a proč.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Matka se svou matkou, sourozenci navzájem, sestavy se proměňují, tak aby všichni dostali prostor vyříkat si vzájemné bolístky. Dcera si přitom opilá nasadí medvědí kostým, jen dědeček dlouho mlčí, aby pak rodině svým ranním zmizením v lese a následným jeho hledáním udělil lekci z malichernosti jejich hádek.

V těch hádkách, způsobených traumaty, vzájemnými antipatiemi i neochotou komunikovat se velmi dobře poznáte. Režisér nám nastavuje zrcadlo, na něž se nelze zlobit, že v něm máme nikoliv křivá, ale hádává ústa. Ve vyhrocených šarvátkách jejich protagonisté používají útočné i obranné prostředky, atmosféra postupně houstne, ale režisér včas umí upustit páru a přepnout z vyhroceného módu do toho komediálního.

Hastrman: recenze filmu

Hastrman: recenze filmu

Ondřej Havelka debutuje s adaptací ceněného románu Miloše Urbana, kdy v kulisách 19. století rozehrává variaci na příběh o Krásce a zvířeti s démonickou tváří Karla Dobrého.

Razance tety Kateřiny ze Saturnina

Herci mu v tom jdou naproti, v této herecké sestavě bez výjimek. Ne všichni v ní ale dostanou stejný prostor. David Vávra jako podpantoflácký manžel působí civilněji, než jsme u něj zvyklí třeba z jeho spolupráce s Tomášem Vorlem. Vztahová linie mezi synem a jeho slovenskou přítelkyní vyznívá trochu do ztracena. Syna ztvárňuje jediný neherec mezi ostatními, dokumentarista Jan Strejcovský (Komplex Epopeje) a Tereze Voříškové hraje Ivana Chýlková už asi potřetí nebo počtvrté matku, takže jejich chemie funguje velmi dobře.

Kdo se své role chytil s razancí tety Kateřiny ze Saturnina, je Jana Synkové v roli babičky. Její neustálé nabízení jídla ostatním a vyptávání se na všechno dopodrobna zdaleka není tak hrozné, jak její kousavé a zlomyslné otázky, jež mají za cíl jediné. Roztáčet další a další kola nesmyslných hádek, plných výčitek, slovního ubližování, kritických připomínek a nevyžádaných rad, na něž není nikdo zvědavý. Nejvíce to od ní schytává její dcera, která nejen ve vztahu k manželovi demonstruje, že některé špatné modely chování jsou zřejmě dědičné. 

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek

Trpně odevzdaný a duchem jakoby nepřítomný dědeček, který po celou dobu mlčí, si pro sebe uzmul emotivní závěr, který má symbolický nebo až mystický charakter. A nesmíme zapomenout na dceřina německého přítele, který tu funguje jako cizinec, který s údivem pozoruje českou mentalitu a některé její fenomény jako je právě chataření.

Charakterová studie

Ze všeho nejvíc je totiž film charakterovou studií české mentality a jejích vad. A to podanou s humorným nadhledem. Ten humor je hořce ironický, nepitvořivý, vyvěrající z interakcí mezi postavami, které mají realistický základ a v nichž se snadno poznáte.

Téma rodiny, generačního pnutí nebo nostalgického ohlížení za minulostí je naroubováno na fenomén českého chataření jako něčeho, v čem Češi cítí, že hrají vedle spotřeby piva prim. A kde se zároveň ukazuje jejich uzavřené a k okolnímu světu nepříliš vstřícné nastavení. Rodinné šarvátky tu pak jen potvrzují, jak obtížná je komunikace a ochota naslouchat druhým ve společnosti, když nefunguje ani v rodině jako základní jednotce státu.

AVmania.cz
Chata na prodej   7

Chata na prodej

  • Žánr: hořká komedie
  • www.cinemart.cz/filmy/chata-na-prodej/
  • Česko, 2018
  • Scénář: Lucie Bokšteflová, Tomáš Pavlíček
  • Režie: Tomáš Pavlíček
  • Hrají: Ivana Chýlková, David Vávra, Tereza Voříšková, Judit Bárdos, Jana Synková, Jan Kačer, Jan Strejcovský, Michael Pitthan, Václav Kopta, David Máj, Zuzana Kronerová,
  • Distribuce: CinemArt
  • Distribuční premiéra v ČR: 26. 07. 2018
Další článek




Přidejte svůj názor k tomuto článku Přidat příspěvek

Další podobné články

MEG: Monstrum z hlubin – recenze filmu

MEG: Monstrum z hlubin – recenze filmu

Prehistorický obří žralok proti traumatizovanému záchranářovi v podání Jasona Stathama. V béčkovém žraločím thrilleru, jemuž chybí osobitost, nadsázka, krev i nervy drásající napětí.

Miss Hanoi: recenze filmu

Miss Hanoi: recenze filmu

David Novotný a Ha Thanh Špetlíková v kriminálce z uzavřeného světa vietnamské komunity. Režisér Zdeněk Viktora po Raluce přichází s žánrovým kouskem, stavícím na jiskření nesourodého páru vyšetřovatelů.

Mission: Impossible – Fallout je nejlepší akční film roku 2018 [recenze]

Mission: Impossible – Fallout je nejlepší akční film roku 2018 [recenze]

Nejlepší díl série a akční film roku, plný zvratů a spektakulární akce. Agent Ethan Hunt se ocitá na šachovnici mocenských zájmů různých tajných agentur, které proti sobě intrikují a vzájemně si nevěří.

Úžasňákovi 2: recenze filmu

Úžasňákovi 2: recenze filmu

Režisér Brad Bird kvalitativní laťku jedničky nepřekonal, ale ani nepodlezl. Humor snímek těží z prohození tradičních rodinných rolí, kdy žena zachraňuje svět a muž zůstává doma s dětmi a podporuje ji.

Hotel Artemis – recenze filmu

Hotel Artemis – recenze filmu

Drew Pearce ve svém debutu spoléhá na noirovou atmosféru zašlého hotelu, přebudovaného na supermoderní nemocniční zařízení pro členy zločineckého podsvětí, méně už na rozvíjení zápletek, s nimi spjatých.

Alita: Battle Angel – nový trailer ke Cameronovu filmu

Alita: Battle Angel – nový trailer ke Cameronovu filmu

Střídavá péče – recenze filmu

Střídavá péče – recenze filmu

Rodinné drama o manipulaci a domácím násilí přerůstá do dech beroucího thrilleru, který v sobě spojuje přednosti evropské i zámořské produkce. Debut francouzského režiséra Xaviera Legranda, oceněný v Benátkách i na Febiofestu.

Aquaman, Godzilla, Fantastic Beast, Glass, Shazam – nové trailery od WB

Aquaman, Godzilla, Fantastic Beast, Glass, Shazam – nové trailery od WB

S novinkami na filmovém trhu se roztrhl pytel – producentské společnosti vydávají jeden trailer za druhým, a tak si můžeme udělat obrázek, na co se těšit v následujících měsících. Jak to vypadá, tak nás neminou fantasy žně.