Pokud si něco koupím, tak jedině plasmu, protože ta poskytuje podobný obraz jako CRT. To přidání žluté do LCD mě jenom utvrzuje v tom, že LCD něco chybí. Mám LCD s LED podsvícením u notebooku, ale stejně to není ono. Jsem zvědavý, jak dlouho to bude trvar, než LCD předčí můj CRT obraz.
Stejny broblem nastal u mne pouzivanim LCD technologie u CRT jsme problem nemival.. Po urcite dobe pouzivani LCD se u mne objevilo ''paleni oci'' a proto jsem vyhledal ocniho a bylo mi receno ze to zpusobuje LCD technologie, ze jsem na ni citlivej a nejen ja. Tak jsme se nezvazne zeptal doktora jakou alternativu TV pouzivat a on mi odpovedel. Bud u tv nebyt moc dlohou dobu nebo si koupit crt nebo plasmu. Protoze mi zatim slouzi CRT, u ktere tento jev nemam, tak ji zatim pouzivam ale kdyz budu prechazet na fullhd, vyberu si jako zobrazovadlo PDP. LCD jsem poslal do haje!!! B-]
No vidis a to presne ukazuje aki su ludia rozdielni.Mna napr pri CRT, hoci aj 100Hz boleli oci a dnes hadam este viac vidim ako mi robi zle, kedze sa bezne s CRT uz nestretavam, tak ten rozdiel vidim hned.Presne tak aj s plazmami a je jedno, ci je to obycajna, 600Hz, alebo najsuper od Panasonicu... Na uplne kazdej vidim blikanie a po case - cca hodinka ma zacinaju boliet oci.Preto som kupil LCD Sharp 42" najvyssej rady a okrem vyborneho obrazu u nej ziadny problem nemam. K pc mam HP LCD 24" S-IPS panel a tiez no problem...
Rovnako u mna. Mna sice oci nebolia, ale vadi mi blikanie plazmy. U lcd to nevidim.
Taky souhlasim....kdyz na krame vidim plasmu samsumg a nebo panasonic a vedle nich lcd Toshibu RV685, tak obraz je lepsi z dvb-c na TOSHIBE. To rekne kazdy, kdi do prodejny vejde...
dobré, na klasice (pochybuji že nějaký uživatel tady už tento monitor vlastní) je názorné video zobrazující o kolik je nová technologie lepší. To je jako na starém kotoučáku ukazovat výhody a kvalitu mp3...
Nechci ti brát iluze, ale on (kvalitní) starý kotoučák mohl hrát i líp než dnešní CD s DRM sračkou, o MP3 nemluvě...
jo, ale jak posoudíš "kvalitu" nového monitoru, když si reklamu na něj koukneš na "obyčejném"??? To jako že tam poznáš rozdíl? Dovol mně se zasmát.
proto bylo ve videu řečeno že musíme věřit že to tak je ;-)
Všechno závisí na osobním nastavení parametrů obrazu. Pokud se nějaký prodavač rozhodne, že se potřebuje plazma TV přijimačů zbavit, nastaví na nich lepší obraz (jas, kontrast, živost barev), než na vedle postavených LCD panelech. 99,99% zákazníků to bez protestů zbaští.
Chlapce, po tom co jsem videl na CESU2010 bych radeji ke koupi PDP daval LCD zdarma. ;-)
tak to si měli s kvalitní a úspornou plazmou pohnout, teď už jim skoro ujel vlak, lidi půjdou spíš do LCD s LED podsvícením a za rok až 2 tu budou možná běžné OLED.
Je naivné myslieť si že o pár rokov bude OLED bežné a plne nahradí PDP a LCD do oboch sa dnes pumpujú velké investície hlavne čo sa výrobných kapacít týka. Pri súčasnej kvalite a budúcom vývoji je otázne či OLED ponúkne niečo viac ako len dobrý pocit z novej technologie.
Nejen že mohl, on, pokud to nebyl Tesla šunt typu B cokoli, tak opravdu hrál a mnohé hrají ještě dnes.
No jo, ale já mám před očima elektronkový kotoučák z roku možná 60, měl takové zelené "oko" :-P
nj, ale zas uchovávání analogových magnetických záznamů je problematické, vnější magnetické pole , prokopírování mezi vrstvama,... ;-)
Mne by docela zajimalo, jak to mysleli s usporou energie. Mne vychazi, ze kdyz budu chtit napr. cistou zelenou, tak bude pruhledny pouze zeleny subpixel a ostatni cerne -> potrebuji o 33% silnejsi podsvetleni, protoze zeleny subpixel bude mit mensi plochu (a podobne je to s ostatnimi)
u PAL se posílají jen 2 složky barvy RGB a třetí se dopočítává (viz http://cs.wikipedia.org/wiki/PAL), ale nevím, jestli je kodování barev PAL použito i u DVB-T, nějak jsem to nikde nenašel.BTW lidské oko dokáže odlišit 2× tolik barevných odstínů zelené než jiných barev, vím že u mnoha technologií pro tisk a zobrazení se zdvojují zelené zobrazovací prvky, proč se tedy u televize neřeší spíš ta zelená?
U PAL se ale pouziva jas a dve rozdilove barvove slozky. Tzn: opet mas o kazdem bode 3 udaje a jen prepocitavas (soustava tri rovnic o trech neznamych)
1) Zelená tam je2) Není nijak podstatné, co vnímá lidské oko nejcitlivě (to v podstatě určuje jen schopnost ostřit a vnímat detaily, což u TV s pevně daným rozlišením jaksi nemá smysl). Řeší se, co je lidskému oku/mozku nejpříjemnější a nepřirozenější - tedy odstíny některých "přirozených" barev.
Tím DVB-T nejspíš myslíš MPEG2 - a ten je stejně jako JPEG definovaný nad barevným prostorem YCC, což je vcelku obyčejná lineární transformace sRGB. Co se gamutu a gama křivek týče, tak PAL, NTSC i sRGB historicky vycházejí stejného základu. Specifické způsoby KÓDOVÁNÍ barev do přenášeného signálu "Picture Always Lousy" a "Never The Same Colour" sem radši nepleť - DVB-T je paketový datový přenos a z dat lezou barvy ne za splitterem, ale až za kodekem ;-)
aby každému dokázali, že budou mít mnohem lepší obraz, musí běžet v TV pouze žlutě laděné video :-D:-DCelé video je žluté :-D
možná dost hloupá otázka, ale kde ten čtvrtý byte budou brát? přeci nezačne celá mediální svět měnit technologie kvůli jedné řadě televizí jedné značky ne?
A kde myslíte že berou obyčejné tiskárny další 2 byte na fotokazetu? :-) Prostě mají vlastní algoritmy na přepočet obyčejného RGB na RGBY - hádám že většina zobrazovacích zařízení hodnotu RGB nějak přepočítává, ono moc neplatí že lineární změna napětí se projeví lineární změnou vyzářeného světla. ;-)
Akorat s tim problemem, ze tiskarny jsou CMYK, kde K je cerna, takze se porad jedna o jednoduchy prepocet tri barev aditivnich na tri substraktivni.
Asi by ses divil jak ten "jednoduchý přepočet" RGB-CMY(K) je ve skutečnosti složitý - a kolik stovek lidí zaměstnávaných výrobci tiskáren se zabývá hledáním těch nejlepších převodních algoritmů pro danou sadu inkoustů a konkrétní papír...
proto sem psal fotokazetu, která krom klasického CMYK přidává azurovou a růžovou ;-)
A tiskárny, se šesti, nebo osmi barvami jsou co asi? A jaký je rozdíl mezi plazmou, tedy emitací barevného světla a LCD, tedy emitací bílého světla, zabarveného filtrem? jedině ten, že světlo přes filtr je barevně stálejší a LCD systém má menší spotřebu, protože méně topí a mnohem vyšší reálnou životnost. A sLED pdosvícením už vůbec nebude co řešit, protože pokud bude jas LED regulován podle jasu scény, zvýší se kontrast, či spíše jasová dynamika na hodnoty, plazmovým systémem nedosažitelné.
Jen oprava,že tuto technologii nevymyslel SHARP.. Pouze ji jako první použili do LCD TV.LCD videoprojektory SANYO mají tuto technologii již od roku 2008..http://us.sanyo.com/Projectors-by-Market-Business/PLC-XP200L
no vida, to sem zvědavý co na to ostatní výrobci, hlavně samsung :-)
...a u DLP se vícebarvy vyskytují celkem běžně. Jenže byznys dělají především televize...
Pravda, v 80.letech min.stol. měly CRT i 4 barvy (čtvrtá byla růžová, taky údajně kvůli "pleťovkám") a o deset let později až 7 barev.
ja osobně moc nerozumím tomu proč RGBY, proč ne rovnou CMYK? Zas tak moc do toho nevidím, takže nevím jestli je to totální nesmysl, nebo to je proveditelná věc :)
CMYK se používá pro skládání barev na papíru, kdežto RGB pro skládání barev světla. Složením plných barev CMY se dostane černá barva, složením světel RGB se dostane bílá barva. Tyto systémy barev jsou inverzní.
Jde o to že LCD se sice snaží o aditivní míchání barvy, ale ve své podstatě pracují vždy subtraktivně (tj. transmisně ztmavují bíle podsvětlený podklad) - takže CMY by u LCD vůbec nebyl technologický nesmysl. Simulace RGB se používá především z historických důvodů, protože všechny dosavadní trichromatické zobrazovací rozhraní zatím byly založené na RGB...
CMY by u LCD byl nesmysl. Nebyl by to nesmysl v pripade, ze by ridici prvky byly v rade za sebou (od zdroje svetla k pozorovateli) a jeden z nich z bileho svetla rizene odstranoval azurovou, dalsi purpurovou a treti zlutou. Jenze tak to nefunguje. LCD pracuji tak, ze pro kazdy pixel svetlo rozdeli na 3 paprsky, kazdy z nich je zpracovan filtrem, takze v jednom paprsku zustane pouze cervena, ve druhem zelena a ve tretim modra slozka. Takze ted mame prakticky zdroj cerveneho zeleneho a modreho svetla. Ty jsou pak jednotlive rizeny LCD prvky a zpracovane slozky se pak zas sectou z casti na stinitku a zcasti az diky nedostatecnemu rozliseni oka.... Takze na rozdil od prostoru CMY v tiskarnach, kde barvy na papire potlacuji jeho puvodni bilou, tmave stinitko LCD je osvetlovano jednotlivymi zdroji barevneho svetla.
Ono by totiž v CMY režimu bylo nutné řídit jas každého pixelu zvlášť. Co je drbání levou rukou za pravým uchem. Nehledě k tomu že ořezání vstupního signálu s RGB gamutem na průnik gamutů RGB/CMYK by fakt nikoho nepotěšilo - neexistovaly by třeba barvy svítících neonů a podobně.BTW: Lidské oko snímá téměř v RGB, CMYK je technologický kompromis.
Tohle vyjadreni tak uplne nechapu....CMYK bych rozhodne nenazyval kompromisem, kdyz timto zpusobem pracuji maliri uz stovky/tisice let ;-)Jsou to ruzne pristupy pro ruzne situace
Kdyby byly CMY subpixely naplno otevreny, tak bys dostal slozenim CMY cernou. Pokud by byly naplno zavreny, zadny svetlo by neprochazelo, takze bys dostal zase cernou :D. Jo to dava smysl :).
co myslíš, že znamená to K? ;-) správně, černou, jak bys chtěl dělat černou složku?
Mno, tak ono jde, aspoň teoreticky, vytisknout to K právě i z CMY. V praxi je ale použití K jednak levnější (přeci jen tři barvy jsou 3x i více dražší než jediná, a navíc "jen" černá)... a pak je ovšem výsledek z pouhého C+M+Y bližší spíš šedé než černé. Nepochybuji ale, že kdyby se trošku zoptimalizovaly ovladače, a barevné složky byly trošku sytější, dalo by ono C+M+Y "to pravé" K. Ovšem za cenu zhoršení kvality pro změnu ve světlejších odstínech apod. Holt kompromis.P.S. Stejně se můžeš ptát, proč je vedle CMYK v leckteré kvalitnější tiskárně ještě jedno CMY, tentokrát ovšem ve světlejším vydání. Když bychom se přeci měli bez těchto dodatečných barev obejít...
Černá složka "K" u současných LCD srágor s "dynamickým kontrastem" = regulace podsvětlení...
Na tohle už plazma mít nebude.
Touto technologiou sa LCD na plazmu iba doťahuje čo sa farebného gamutu týka. Je to také svelé že LCD potrebuje až štyri subpixle kým plazma to zvláda stroma? Chce tým azda SHARP povedať že terajšie LCD sú všetko šunky ? Hor sa na to blbečkovia.
zas nevýhod plasmy je spotřeba a hmotnost, o něco lepší barvy mi to nevyváží ;-)
a ještě vypalování plazmové obrazovky, které je nevratné, dík, ani náhodou
Nevratne zmeny obrazu jsou i u LCD, CRT, si nevyberes.. je to tak :) Reseni hnotnosti plazmy je smesny. Nadruhou stranu je pravda ze PDP ma v prumeru o 15-20% vetsi spotrebu. (Takze doufam ze nikdo z vas nejezdi v aute s obsahem motoru vic jak 1200 cm3, chran vas panbuh, kdyz uz tak moc resite spotrebu :)) )
u LCD se dají "vypálené" části obrazu vcelku snadno obnovit, jsou na to buď dvd, nebo aplikace pro komp. spotřeba plazmových bude řekl bych vyšší, než jen 15-20%, tím spíž srovnáním LCD s LED podsvícením.
No rekneme ze je to jen castecna pravda.. ;) Mam zkusenost s lcd kde je obraz i kdyz je vypnuta.. a ne na jednom lcd ;)
Super Green LCD. Všichni jen tiše závidíme.
http://panasonic.co.jp/corp/news/official.data/data.dir/en100107-10/en100107-10.html
Osaka, Japonsko - Panasonic Corporation, světový lídr v oblasti HD technologií, dnes oznámila, že vývoj nových panelů plazmové displeje (PDP), které se mohou pochlubit čtyřnásobný svítivost efficiency1), označení zásadní průlom v technologii PDP.Nový čtyřnásobný jasu účinnosti plazmové panely jsou začleněny do všech 2010 modelech plazmových HDTV VIERA. Panely budou také vystupoval v "Panasonic Největší světová" 152-palcový Full HD plazmy 3D displej a obsazení VIERA-dát možnost HDTV podporující Skype videohovory. Budou všichni zobrazí na International Consumer Electronics Show (CES 2010) od ledna 7 až 10 v Las Vegas, Nevada.Nový čtyřnásobný jasu účinnost panelu se vyvinul z "Panasonic NeoPDP" panel vyvinutý v 20082) a "NeoPDPeco" panel vyvinutý v roce 20093), s dvakrát a třílůžkových jasu svých modelů 2007, resp. Nové panely mohou produkovat stejný jas obrazovky jako v roce 2007 pomocí panelů jen zlomek spotřeby elektrické energie z těchto panelů před třemi lety.Dosažení revolučních čtyřnásobný panelu jasu účinnost znamená výrazný pokrok v mnoha prvků PDP: vývoj nových materiálů, fosforu, super-vysoké rychlosti pohonů a adaptivní zpracování signálu technologií pro snižování spotřeby energie a zlepšení ve všech aspektech panel - svítící proces, který zahrnuje vypouštění, osvětlení a světelnou těžby. Tato vylepšení umožnily ohromující pokrok v jasu účinnosti výsledkem 42-palcový Full-HD displej, který spotřebovává 95 hubený watts4) - méně než typické místnosti lampy 100-watt žárovka světla.Kromě toho nový panel zlepšilo Klíčovou výhodou PDP v plném rozsahu, může dosáhnout pozoruhodných 5,000,000:15) kontrastní poměr. S vynikající podání barev a jemné odstupňování tónů, nový panel věrně reprodukuje detaily high-definition zdrojů od čistě bílé panenského sněhu, černý jako uhel noci.Jak plazmové zobrazovací panely jsou self-osvětlovací zařízení, které nabízejí jiné dobře-známé výhody, jako je široké pozorovací úhly a plném rozlišení pohybujících pictures6). Spolu s těmito vlastní výhody plazmové technologie, nový plazmový panel vzala PDP je vykresluje obraz kvality ještě vyšší úroveň. Nový panel poskytuje vysoce-kontrast, full-color, vyšší jas, ostrý a jasný obraz velkolepé - dokonce i rychle se pohybující-sportovní scény - bez ohledu na úhlu pohledu.Nový zobrazovací technologie nejen umožní další zvýšení kvality obrazu a energetické úspory-2D-plochý panel televizory, ale také v nových 3D HD Kompletní systémy domácího kina. A živé vizuální komunikaci prostřednictvím videokonference budou skutečně realistické, s high-kvalitní snímky na velké obrazovce-displej v měřítku nikdy předtím nenapadlo. Panasonic bude mít televizi v obývacím pokoji na zcela novou úroveň zábavy a komunikace.Panasonic bude dále těžit z technologie získané vývoj nového super-účinného plazmový panel. Energeticko-úsporných technologií, například, může být použit na produkty v jiných kategoriích. Panasonic bude pokračovat v plnění-ekologicky šetrné výrobky, které splňují různorodé požadavky zákazníků po celém světě.Ve skutečnosti další zlepšení jasu účinnosti plazmových panelů se očekává v příštích letech, a to prostřednictvím neustálého pokroku ve vědě a souvisejících úprav v konstrukci, materiálu a elektrických komponentů. A spotřebitelé i odvětví, jsou s ohledem na velký zájem o tento potenciál s ohledem na základní výkon, dlouhou životnost a kvalitu výhody plazmy.Zejména další pokroky v 4Kx2K (4096x2160 pixelů) super high-definition zobrazovací technologie rozšíří plazma je aplikace takové projevy, které mohou splnit i ty nejnáročnější požadavky lékařů, filmová studia a post-produkce domy, školství, státní správy a podniky všech druhů.Panasonic bude aktivně podporovat produkty, které používají tuto novou technologii panelu v obou spotřebitelských a průmyslových trzích, snaží se splnit svůj slib, vytvářet nové a vzrušující zážitky televize. P.S: vjenovano memu drahemu a vseznalemu Jarino1978B-]
uvidíme co konkurence, třeba to povede ke slevnění LCD LED, kterému dám stejně přednost ;-)
LCD ani to s led podsvietením už nemá nad plazmou žiadnu výhodu takže tie peniaze rovno vyhoď von oknom;-)
Po dlouhém výběru jsem zvolil Plazmu a těch pár Wattů navíc mi v pohodě vyváží mnohem lepší obraz. Když LCD tak snad jedině s LED podsvícením. A to jsme už finančně jinde. A váha? Proč bych to někam nosil? :)
Hlavne s budoucim prichodem OLED je to vsechno jedno. Ted si koupim za 13 tisic plazmu, protoze ji stejnak za 5-8 let vyhodim a koupim si OLED.(a nebo si mohu koupit za 25 tisic uspornejsi LCD a po 8 letech ho stejnak vyhodit...)Takze z tohoto pohledu nevidim spotrebu jako problem.
co to meleš člověče, LCD nemají s gamutem všech standardizovaných barevných prostorů žádný problém . . . a pokuď se ptáš co je žlutý subpixel u Sharpu, tak tomu se říká gimmick ;-)
Pokud za ten "standardizovaný barevných prostor" bereš sRGB, tak možná - ale i tam je pokrytí jen v oblasti světlých barev, u tmavých tónů LCD nepomůže ani kdyby jim šikmoočky to podsvětlení vypnuly...
všechny včetně Adobe RGB, neplést si gamut s něčím jiným
Aha, zas jeden pindající "odporník", který ani neví že gamut (teoretický sRGB, AdobeRGB - a nebo reálný barevný rozsah konkrétního zařízení) znamená jenom pokrytou část barevného prostoru, který je jenom jeden - je jedno jaké souřadnice zvolíme - CIEXYZ, CIELAB, CIELCh...Se učit, se učit, se učit ...
Aha, zase jeden všeználek, který chce poučovat ostatní a neví o čem mluví . . . 1. barevný prostor není jenom jeden, jenom jeden je rozsah barev které vidí člověk2. gamut není sRGB nebo Adobe RGB, to jsou barevné prostory3. gamut v určitém barevném prostoru je v současnosti ve většině případů omezen na 8-bitů na barevný kanál, tj. cca 16,7 mil. barev (u DVD, BR, jen 11,5 mil.)učit se, učit se, učit se . . . a hlavně to taky pochopit :-P
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.