AVmania.e15.cz

Boj: recenze filmu

Dánský mistr tichého, podprahového napětí Tobias Lindholm přichází s kombinací válečného, rodinného a soudního dramatu, v němž předestírá morální dilemata moderních válečných konfliktů.

Dánská kinematografie zažívá v posledních letech nebývalý mezinárodní úspěch. Svědčí o tom i skutečnost, že v minulých šesti oscarových ročnících se čtyři dánské filmy probojovaly mezi pětici nejlepších snímků, nominovaných na Oscara v kategorii nejlepší cizojazyčný film.

Šlo o tituly Lepší svět (2010), Královská aféra (2012), Hon (2013) a Boj (2015), přičemž prvně jmenovaný oscarovou sošku i získal. Jména režisérů těchto filmů jako Susanne Bier, Nikolaj Arcel nebo Thomas Vinterberg už jsou notoricky známá nejen festivalovým divákům.

Znepokojující morální dramata

Generaci kolem manifestu Dogma 95, zformulovaného Larsem von Trierem (59 let) a Thomasem Vinterbergem (46 let), ale začíná dorůstat mladší konkurence. V případě osmatřicetiletého scenáristy a režiséra Tobiase Lindholma je ale na místě spíš slovo následník nebo spojenec než vymezující se konkurent.

Lindholm jako scenárista velice úzce spolupracoval s Vinterbergem na jeho filmech Submarino, Hon i tom letošním Komuna. Samostatně jako autorský režisér pak zaujal volnou trilogií R (2010), Únos (2012) a Boj. R se spolu s francouzským Prorokem řadí k nejlepším vězeňským filmům poslední doby. Únos pojednává o somálských pirátech, kteří přepadnou nákladní loď a Boj nás zavádí do současného Afghánistánu, kde slouží dánští vojáci.

Klepněte pro větší obrázek

Z výčtu Lindholmových scenáristických nebo režijních prací je patrné, jak moc ho zajímají současná témata, která může přetavit do znepokojujících morálních dramat. Takovým byl Hon, v němž Mads Mikkelsen čelil obvinění ze zneužití dítěte, a takovým je i snímek Boj, který byl nadšeně přijat na festivalu v Benátkách a poctěn oscarovou nominací.

Kvůli jeho kvalitám si ho vybral do distribuce speciální label KVIFF Distribution, vzniklý spojením MFF Karlovy Vary, Aerofilms a České televize. Tento label si vzal za úkol nabízet divákům autorsky nejvýraznější snímky současné světové produkce. Loni v říjnu to bylo Mládí Paola Sorrentina, Boj je druhým v pořadí.

Psycholog a empatický velitel

A čím si Boj zasloužil takovou pozornost? Režisérovi a scenáristovi v jedné osobě se v něm podařilo hladce propojit drama válečné, rodinné a soudní a na podkladu ryze současné a aktuální látky vybídnout diváka k zamyšlení nad povahou morálních dilemat, s nimiž se hlavní postava potýká.

Onou hlavní postavou je velitel roty Claus Michael Pedersen (Pilou Asbæk), který se svými muži z dánské jednotky plní misi v afghánské provincii Helmand. Úkolem vojáků je chránit civilisty a přispívat k tomu, aby mohli v klidu žít a podílet se na obnově své země.

Klepněte pro větší obrázek

Claus má tři děti a ženu Mariu (Tuva Novotny), kteří žijí v Kodani. Claus je s nimi v telefonickém kontaktu, ale rodině pochopitelně chybí. Maria se snaží zvládat náročný chod domácnosti se třemi dětmi a pozoruje, jak se ve škole zhoršuje chování staršího syna, což dává do souvislosti s jeho stýskáním si po tátovi.

Claus se mezitím u své jednotky potýká s následky toho, že za dramatických okolností zemřel jeden její člen. Mužstvo potřebuje morální vzpruhu a jeho velitel se s ním rozhodne na akcích trávit víc času. Ne tedy jen vojáky úkolovat vysílačkou, ale být s nimi při jejich každodenním monitoringu potenciálně nebezpečných situací (miny, podezřelá auta nebo jedinci). V zázemí tábora se pak pro ty vojáky, jež špatně snášejí místní prostředí nebo pochybují o smyslu celé mise, stává více psychologem než autoritativním velitelem.

Osudný rozkaz

Po žádosti jedné místní rodiny o ochranu před bojovníky Tálibánu se Claus s jednotkou vydává do objektu, kde rodina přebývá. A čelí zde prudké křížové palbě. Situace na místě je nepřehledná, stejně jako ve stanovišti, s nímž je jednotka ve spojení. Jeden z vojáků je těžce zraněn a Claus vydává rozkaz k povolání letecké podpory a bombardování jednoho z míst, odkud útok pravděpodobně přišel.

Toto rozhodnutí v těžké krizové situaci, kdy se snažil ochránit životy svých mužů, vyústí ale v jeho odvolání z mise. Žena je ráda, že je doma, ale na rtech má otázku, proč se v něm objevil předčasně. A Claus jde s pravdou ven.

Klepněte pro větší obrázek

Jeho rozkaz přivolat vrtulník sice zachránil život jemu, jeho jednotce i onomu zraněnému vojákovi, který se dostal včas do nemocnice, ale způsobil neúmyslně smrt jedenácti afhánských civilistů. Velitel je postaven před soud a obviněn z válečného zločinu.

Claus tak místo radosti z návratu domů řeší těžké morální dilema, v němž je nucen volit mezi osobní ctí a zájmy vlastní rodiny, která nechce, aby se ocitl ve vězení. V závěru je vynesen rozsudek, ale otázky, jak by se velitel v jeho situaci měl zachovat a jakou nese morální i faktickou odpovědnost za smrt oněch civilistů zůstávají.

Mistr podprahového napětí

Režisér svůj dvouhodinový film rozvrhl velmi zručně. V první polovině snímku sledujeme civilní válečné drama, na hony vzdálené jakékoliv žánrové okázalosti. Bezprostřední, dokumentárně vyhlížející kamera nám přibližuje atmosféru v táboře i mimo něj, kde vojáci plní své úkoly.

Při jejich realizaci se Lindholm projevuje jako mistr tichého, podprahového napětí, které umí vnést i do života Clausovy rodiny v Dánsku. Když pak dojde k oné chaotické scéně útoku nepřátel, inscenuje ji v nejlepších tradicích moderních válečných filmů typu Smrt čeká všude.

Klepněte pro větší obrázek

Minimalisticky úsporný, ale přitom vysoce funkční režijní styl, přenáší nejen do vizuální stránky, ale i do vedení herců a celkového charakteru vyprávění. Režisér své diváky nepodceňuje a mnohé z toho, co si mezi postavy říkají nebo co cítí, vyjadřuje obrazem a výrazem jejich tváře. K postavám si vytváříme vztah postupně, ale o to víc nám pak na nich záleží.

Pilou Asbæk se objevil v předchozích dvou režisérových filmech i v kultovním seriálu Borgen, na němž Lindholm pracoval jako scenárista. A ta vzájemná důvěra je z jeho výkonu znát. Švédská herečka s českými předky (otec) Tuva Novotny za ním nijak nezaostává a dovede věrohodně vyjádřit rodinné dilema, před něž je zas postavena ona.

Nestranný pozorovatel, ale ne alibistický

O morálních dilematech je totiž film nejvíc. Režisér sice přichází s válečným dramatem, ale realizace bojových scén je tím posledním, co by ho na tomto žánru zajímalo. Mnohem víc se soustředí na předestření situací, jež musí vojáci řešit a jež mohou ve výsledku ohrozit je i civilní obyvatelstvo. To je případ oné rodiny, která je požádá o ochranu před Tálibánci. Vojenský lékař poskytl dívce z této afghánské rodiny ošetření a rodina za to čelí výhrůžkám ze strany Tálibánu.

Režisér velmi dobře analyzuje situaci dlouholeté přítomnosti zahraničních vojáků na těchto misích. Nepřichází s politickým komentářem ani se nesnaží o módní odsudek vývozu demokracie do zemí, které o to nestojí. Zaujímá nestranné pozorovatelské hledisko, které ale není alibistické, protože z filmu je cítit, co si o povaze Clausova rozkazu i jeho dopadu myslí.

Rozhodnutí na divákovi

Podobně sporných rozkazů se odehrálo v současných konfliktech víc, ale vždy je třeba mít na paměti, před jakou volbou velitel stál. Aby mohli žít jedni, bohužel museli jiní zemřít. Díky moderním technologiím jsou všechny tyto akce zaznamenávány a nemůže tedy docházet k zneužívání velitelských pravomocí. Záznamy z kamer na helmách při křížové palbě vydají obžalobě i klíčový důkaz o Clausově pochybení.

Klepněte pro větší obrázek

Při jeho soudním posuzování mají pravdu všichni. Claus, armádní žalobkyně i velitelova manželka, která nechce děti i sebe připravit o tátu a manžela. A Claus si uvědomuje, že i když se mu podaří vysmeknout z trestající ruky zákona, vlastnímu svědomí neuteče. Zvlášť když mezi civilními obětmi byly i děti. Staré možná jako ty jeho.

Režisér velitele Clause nesoudí, ale nechává na divákovi, aby o jeho vině či nevině v souvislosti s odpovědností, jakou měl, spíše empaticky přemýšlel, než striktně rozhodoval. Díky věrohodnému vtažení do prostředí a situace vojáků na zahraničních misích a přiblížení dilemat, s nimiž se potýkají, nebude možná ten výsledný úsudek o něm tak příkrý.

Boj

  • Žánr: drama
  • Původní název: Krigen
  • www.aerofilms.cz/filmy/293-Boj
  • Dánsko, 2015
  • Scénář: Tobias Lindholm
  • Režie: Tobias Lindholm
  • Hrají: Pilou Asbæk, Tuva Novotny, Dar Salim, Søren Malling, Charlotte Munck, Dulfi Al-Jabouri, Jakob Frølund
  • Distribuce: Aerofilms
  • Distribuční premiéra v ČR: 28. 04. 2016
Boj
Film   8
Další článek




celkem 3 komentáře

Nejnovější komentáře

Uklidni se....znám tolik čuřáků co vyznávají… klídek hele 6. 5. 2016, 09:29
cim vice zabitejch curaku vyznavajici islam … Petr Lunak 2. 5. 2016, 21:32
Vypadá to dobře, ale asi to není zase ten fi… Q 2. 5. 2016, 03:46

Další podobné články

Tomb Raider: první trailer na nový film s Larou Croft [video]

Tomb Raider: první trailer na nový film s Larou Croft [video]

The Commuter: první trailer na očekávaný akční film [video]

The Commuter: první trailer na očekávaný akční film [video]

Americký zabiják: recenze filmu

Americký zabiják: recenze filmu

Příběh zrození agenta Mitche Rappa ze špionážních románů Vince Flynna je pokusem o nastartování série, jež pošilhává po té bourneovské i ryanovské. Pomsta je silná motivace, ale na dobrý film někdy nestačí.

Projekt 100: pět nejslavnějších sci-fi filmů jde do kin [video]

Projekt 100: pět nejslavnějších sci-fi filmů jde do kin [video]

Cesta na Měsíc, Cesta do pravěku, Planeta opic, Brazil, Matrix a dokument Podivuhodná cesta. Klasická díla světové i domácí sci-fi na velkých plátnech kin i ve školních projekcích.

The Shape of Water: nový trailer na očekávaný fantasy film [video]

The Shape of Water: nový trailer na očekávaný fantasy film [video]

To: kultovní horor mistra tiché hrůzy přichází [recenze filmu]

To: kultovní horor mistra tiché hrůzy přichází [recenze filmu]

V krátké době již druhá adaptace Stephena Kinga v našich kinech, která ukazuje zlo v jeho démonické i realistické podobě, kdy ta druhá se jeví být děsivější než ta první s tváří vraždícího klauna.

40 sex symbolů sedmdesátých let

40 sex symbolů sedmdesátých let

Ornella Muti, Laura Antonelli, Jane Birkin, Jacqueline Bisset, Farrah Fawcett, Maria Schneider a Sylvia Kristel aneb Bože, jak hluboko klesly Emmanuelly při Posledním tangu v Paříži. Odhalené scény slavných hereček.

Loganovi parťáci: recenze filmu

Loganovi parťáci: recenze filmu

Steven Soderbergh a jeho „vidlácká“ anti-teze Dannyho parťáků, která vrací ztracenou důstojnost těm, kteří se v dnešní Americe cítí jako „zapomenutí“.