AVmania.e15.cz

Bez hudby ani krok: fenomén dnešní doby

Co se změnilo za bezmála 30 let života přenosné reprodukce zvuku? Měníme se spolu s přístroji i my? Walkmany od začátku do konce.

Nastupuji do červené „elektrische linie“ (elektryšelíny – šaliny) Dopravního podniku města Brno, abych obklopen lidmi, objevil jednu ze zvláštností této doby. Prakticky statický obraz, který se mi celou cestu z konečné (konečně) na konečnou před očima rozprostíral, popíši především čtenářům z měst nepotřebujících hromadnou dopravu. Ostatní ho budou pravděpodobně dobře znát, jelikož jsou často samotnými tvůrci tohoto vizuálního díla.

Vybírám strategické místo v rohu vozu, jež svým otočením směrem do prostoru umožňuje zhlédnout celou scénu. Statika obrazu nespočívá v nehybnosti spolucestujících, ale v činnosti, kterou provozuje postarší pán sedící přímo přede mnou. Mladá slečna s mírně vlnivým pohybem u tyče. Pečlivě upravený muž středního věku s kufříkem u nohy. A v neposlední řadě člověk, jehož tvář spatřuji v mihotavém odrazu skleněné výlohy. Všechny tyto osoby spojuje úzký drátek vedoucí od ucha k uchu, mlčenlivý výraz a zasněný pohled… 
 

Svět přenosné hudby pěkně od začátku

V roce 1972 se Andreu Pavelovi, Brazilci s německým původem, v hlavě zrodil přenosný přístroj na přehrávání audiokazet. Vynálezci Stereobeltu (ve volném překladu stereo pásek – takto zařízení pojmenoval) se překvapivě nepovedlo o své vizi přenosné hudby přesvědčit známé výrobce elektroniky, a jeho nápad tak tehdy přišel vniveč. Konec to byl však pouze zdánlivý a už za 7 let se proměnil v nový začátek. 
Klepněte pro větší obrázek
Na obrázku vidíte prototyp přenosného kazetového přehrávače Stereobelt. Roku 1977 jej nechal patentovat Andreas Pavel, za otce kazeťáků byl ale uznán až po dlouhých letech soudních tahanic.

K 1. červenci roku 1979 se japonský trh rozšířil o nový, z dnešního pohledu revoluční, výrobek – Sony Soundabout TPS-L2. Dovolte mi ale přetočit kazetu ještě o něco málo zpět. Rew. Stop. Play. Jedním z vůbec prvních přenosných hudebních zařízení od Sony byl TC-D5. Profesionální kazetový magnetofon vybaven dvěma integrovanými předzesilovači pro mikrofony, špičkovou čtecí hlavou z feritu, vypínatelnou funkcí pro odstranění šumu, malým reproduktorem, RCA linkovými a sluchátkovými výstupy a dalšími na tehdejší dobu exkluzivními funkcemi. V novinářské komunitě velice oblíbený přístroj (byť trochu dražší – cena se pohybovala kolem 1000 dolarů) postupně nahradily inovované modely TC-D5M, TC-D5 Pro a Pro II (dokonce s XLR symetrikou).

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Vlevo je profesionální Sony TC-D5 i s příslušenstvím. Napravo pak jeho vylepšený následnovník již s XLR symetrikou TC-D5 Pro II

Sony TC-D5 hojně na svých leteckých cestách využíval na poslech hudby také Masaru Ibuka, jeden ze zakladatelů společnosti Sony. Poctivost provedení naznačovala nezanedbatelná hmotnost, což s častým cestováním ruku v ruce nešlo. Ibuka tedy požádal oddělení pro výrobu kazetových diktafonů v čele s Kozo Ohsonem o vytvoření kompaktnějšího přístroje. Potřebám odpovídal malý diktafon Pressman, který byl rozšířen na stereobázi a odlehčen o nepotřebnou nahrávací sekci.

V únoru 1979 napadlo dalšího spoluzakladatele Akio Moritu využít upravený Pressman pro potřeby široké veřejnosti. Každodenní hudební doprovod zprostředkovaný přenosným stereo kazeťákem se sluchátky. To musí být přeci hotový trhák, znělo v té době z jeho úst. K 1. červenci roku 1979 se japonský trh rozšířil o nový, z dnešního pohledu revoluční, výrobek – Sony Soundabout TPS-L2. Zpočátku se experimentovalo s názvem budoucích kazeťáků, ten se nakonec přes návrhy typu Soundabout, Freestyle a Storaway ustálil na dodnes velice známém – Walkman (chodící muž).
Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
Design TPS-L2 dělá radost očím i dnes. Čisté linie, kvalitní materiály a hrdý nápis Sony.

Dalším úkolem bylo rozšířit novinku mezi lidi.  Novinářskou obec naložili do autobusů, které projížděli kolem nastrčených protagonistů. Ti běhali, chodili, či jen stáli a pokukovali, všichni ale s Walkmanem a sluchátky v uších. I přes kladné ohlasy se nepodařilo zprvu dosáhnout předpokládaného prodeje. Proto přistoupili pánové z marketingového oddělení Sony k velice chytrému a inovativnímu tahu. Rozdali přístroje mezi vlivné celebrity hudebního a filmového průmyslu a spustili kampaň zaměřenou na mladé aktivní lidi.  Tohle vše spolu s chytře nasazenou cenou po čase způsobilo kýžené masové rozšíření.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
 

Walkmany samozřejmě neunikly ani ostatním výrobcům elektroniky, a tak postupně začal boj o výrobu lepšího a lepšího přehrávače kazet. Toshiba přišla se Stereo Walky, Infinity s Intimate, Panasonic prodával Stereo-To-Go a GE přichází na trh s Escape. Zdravá konkurence vývoji prospěla. Přehrávače postupně dostávaly do vínku nové funkce. Nejprve například dva sluchátkové výstupy se samostatnou regulací hlasitosti, poté proměnlivé přetáčení, kvalitní čtecí hlavy, Dolby noise reduction pro potlačení šumu, až po integrovaný modul pro přijímaní rádiových vln.

Klepněte pro větší obrázek 
Povšimněte si, že ani společnost Koss nezůstala vůči rozmachu přenosné hudby lhostejná. Miniaturní reproduktor dozajista udělal z každé párty pořádný koncert.

Následně až do konce výroby ještě doznaly kazeťáky několika změn. Objevily se grafické ekvalizéry, automatický převin konce pásky, či okamžité přehrávání druhé strany. V devadesátých letech digitální ladění tuneru, LCD displeje, funkce buzení, hodiny atd.

Klepněte pro větší obrázekKlepněte pro větší obrázek
Rok 1986 znamenal pro kazetové přehrávače počátek postupného odchodu ze scény osobní hudby a mohla za to opět společnost Sony.
 

Na čas zpátky do současnosti

...V prostředcích hromadné dopravy mlčky sedíme mírně pootočeni zády k sobě a navíc ty všudypřítomné drátky - tu bílé, tu šedé, tu černé, absolutně znemožňující jakýkoli případný pokus o rozhovor. Nebyl život bez nich příjemnější? Není tomu tak dlouho, co jsem zažíval nesčetně diskuzí s neznámými a často velice zajímavými lidmi. Dnes vidím stále častěji ten samý pohled a není již vázán na mladší věkovou skupinu, jako tomu bylo donedávna. Napříč všemi žijícími generacemi mají lidé nového společníka – přenosný přehrávač hudby.
 

Zůstaňte naladěni

Chcete vědět, jaké další přístroje následovaly? Kdy se v přenosné hudbě dostal ke slovu kompaktní disk a kdy byl vytlačen komprimovanými formáty hudby? Těšte se na další díl, ve kterém budete mít příležitost to a mnohé další zjistit.

 

Další článek




celkem 35 komentářů

Nejnovější komentáře

Re: fenoném marty 19. 8. 2008, 18:15
... M. 19. 8. 2008, 00:27
Re: fenoném Jiří Rokoský 18. 8. 2008, 21:33
Re: Ochrana :-) jo3ph 18. 8. 2008, 21:15
Re: fenoném marty 18. 8. 2008, 19:49