AVmania.e15.cz

Až vyjde měsíc: recenze filmu

Až vyjde měsíc: recenze filmu

Nejméně americký režisér ze všech amerických tvůrců Wes Anderson dosáhl svou novinkou Až vyjde měsíc dosavadního vrcholu svých snah. Znalcům jeho díla a obdivovatelům snímků jako Taková zvláštní rodinka, Život pod vodou či Fantastický pan Lišák možná na první pohled přijde Až vyjde měsíc jako další střípek do jeho kouzelné filmografie. Tím však přijdou o to hlavní – že jde o nejstylovější a formálně nejpropracovanější film dosavadního roku.

Klíčové je organické propojení formy, Andersonova rukopisu a příběhu. Ten vypráví osud dvou dvanáctiletých dětí, které kvůli problematickému vztahu ke svým kořenům a okolí utíkají z domova a nacházejí nový cit. Sami si jej nazvou láskou, ale spíše jde o nalezení spřízněné duše. Okolí, ať už rodina, od níž odchází Suzy, nebo skautský oddíl sirotka Sama, se je snaží znovu připoutat k sobě. Proto je neustále nahání po jednom odřízlém ostrově, kam se navíc blíží největší bouře za desítky let.

 

Příběh filmu Až vyjde měsíc však nelze oddělit od způsobu, jakým jej Anderson vypráví. Zjevně jej inspirovala hudební forma fugy, jež je také svým způsobem „útěkem či úprkem“. Fuga je kontrapunktická, polyfonní, imitační, dvouhlasá až šestihlasá jednovětá hudební skladba. A přesně tím je také Andersonův snímek. Neustále se střídá perspektiva, scény téměř anarchicky plynou, aniž by končily, a náhle je střídá scéna další, často se mnoho scén odehrává paralelně.

Totéž často Anderson využíval v předchozích snímcích, ale většinou jen jeden či pár z těchto formálních postupů. Úvod (a také titulkový závěr) snímku obstarává nahrávka skladby, kterou nejprve zahraje celý orchestr a poté postupně jednotlivé sekce. Právě v tu chvíli si divák uvědomí kouzlo celku – není sumou jednotlivostí, ale novým organismem. Právě v tom je největší síla Až vyjde měsíc oproti všem těm krásným a báječným Andersonovým filmům. Navíc tak krásná oslava dětství na plátně snad nikdy nebyla zachycena (a to ani Françoisem Truffautem v jeho legendárním debutu Nikdo mne nemá rád).

Anderson rozumí dětem, byť ty v jeho podání často jednají mnohem dospěleji než všichni jejich dopělí protivníci. A jeho filmařská svéhlavost (viz geometrické pohyby kamer), také trochu dětsky zatvrzelá, je ideálním společníkem pro magické příběhy o neztrátě nevinnosti a naivity.

Až vyjde měsíc

  • (komedie, USA, 94 minut)
  • Režie: Wes Anderson
  • Hrají: Kara Haywardová,
  • Jared Gilman
  • Premiéra: 12. července

Hodnocení: 100 %

Další článek




celkem 1 komentář

Nejnovější komentáře

Konečně recenze ve snesitelném rozsahu. Holt… pd 14. 7. 2012, 08:07

Další podobné články

Na shledanou tam nahoře: recenze filmu

Na shledanou tam nahoře: recenze filmu

Poválečná doba přeje byznysu s lidským zármutkem, na němž se chtějí přiživit různí podvodníci. Potměšilé účtování s dějinami i lidskými slabostmi v adaptaci ceněného francouzského románu.

Jurský svět: Zánik říše - první oficiální trailer je tu [video]

Jurský svět: Zánik říše - první oficiální trailer je tu [video]

15 vánočních filmových tipů: sci-fi a komiksové adaptace na DVD/Blu-ray

15 vánočních filmových tipů: sci-fi a komiksové adaptace na DVD/Blu-ray

Příchozí, Ghost in the Shell, Vetřelec: Covenant, Válka o planetu opic, Valerian a město tisíce planet, Doctor Strange, Logan: Wolverine, Wonder Woman. První výběr z letošní DVD a Blu-ray produkce.

Kvarteto: recenze filmu

Kvarteto: recenze filmu

Bára Poláková a Jaroslav Plesl v hořké komedii Miroslava Krobota o generaci třicátníků, která si uměle prodlužuje mládí a zmítá se v neperspektivních vztazích.

Rock’n Roll: recenze filmu

Rock’n Roll: recenze filmu

Herec a režisér Guillaume Canet si v satiře na pomezí reality a fikce sebeironicky utahuje ze čtyřicátnické krize, své profese, soukromí po boku Marion Cotiilard, mediálního obrazu umělců a především sebe sama.

Avengers: Infinity War – první oficiální trailer na očekávaný filmový hit [video]

Avengers: Infinity War – první oficiální trailer na očekávaný filmový hit [video]

7 životů: recenze filmu

7 životů: recenze filmu

Orwellovská federace budoucnosti, v níž platí přísná politika jednoho dítěte a sedm sester s tváří Noomi Rapace, které jí vzdorují. Dystopie s dynamickou a krvavou akcí od režiséra Jeníčka a Mařenky.

Zahradnictví: Nápadník – recenze filmu

Zahradnictví: Nápadník – recenze filmu

Čistá láska naráží na odpor despotického otce v podobě předchůdce Jiřího Kodeta v Pelíšcích. Trilogie dvojice Hřebejk a Jarchovský vrcholí divácky nejvstřícnějším a pro autora scénáře i nejosobnějším dílem.