Přestože letošním Digitexu toho zas tak moc k vidění nebylo, jedna expozice svým rozsahem, provedením i vystavenými exponáty sklidila mimořádnou pozornost.
Každoroční výstava, která i letos ukázala návštěvníkům možnosti kvalitní a elegantní kombinace hi-fi a AV techniky v moderním interiérů našich domovů se letos pyšnila také jedním unikátem. Poprvé se v naší republice objevil největší LCD televizor na světě, 108“ Sharp. Ale nejen tohoto „drobečka“ obdivovali návštěvníci – patřily mezi ně také velmi kvalitní AV a hi-fi produkty firem B&W, Classe, Denon, Pioneer, Bose a jiných. Za celou velmi povedenou expozicí a produkty stála jako každý rok brněnská firma Jasyko. Spolumajitele hi-fi studia Michala Jakubce jsme se proto zeptali nejen na samotnou výstavu.
Médii v souvislosti s výstavou Digitex proběhla především informace o zakoupení 108“ LCD televizoru Sharp panem Leošem Marešem, známým moderátorem. Bylo složité zajistit tento unikátní televizor pro výstavu? Nedělaly vám jeho „trochu“ větší rozměry potíže?
Ano, je to pravda – jednoduché to nebylo. 108“ LCD SHARP jsme museli pro výstavu objednat již v červnu, zadávalo se do plánu výroby. Doprava byla pak zajištěna letecky z Japonska na brněnské letiště a následně rovnou na BVV. Snadná nebyla ani manipulace, neboť váha LCD zobrazovače včetně přepravního obalu s odpruženým ocelovým transportním stojanem je přes 300 kg, vlastní zobrazovač váží pak téměř 200 kg. Tomu odpovídaly i problémy s manipulací, resp. montáží na držák na zeď. Byli jsme velmi rádi, že má instalována jeřábová oka a k manipulaci se používal vysokozdvižný vozík. Osm techniků pak zajišťovalo správné usazení a instalaci.
V ostatních expozicích byly různé exponáty. V oblasti zvuku například prostorově nenáročný zvukový projektor Denon, ale také kompletní 5.1 ozvučení, své místo měla ale i klasická hi-fi sestava. Lze říci, o co byl největší zájem?
Jednoznačně největší pozornost poutala expozice s obřím LCD, ale nejen kvůli velkému obrazu, ale mnoho lidí zaujalo i řešení zvuku této sestavy. B&W 800D – referenční reprosoustavy špičkového anglického výrobce, přístroje Classe – kanadský výrobce, rovněž ze skupiny B&W Group. Zajímavostí je, že tuto kombinaci najdete například v známém nahrávacím studiu Abby Road. O napájení se starala síťová pračka Belkin PF50, použitá kabeláž Inakustik překročila 100 000 Kč, sestava byla napojena na řídící systém Crestron pro řízení celého domu.
Z ostatních prezentací byl patrně největší zájem o „neviditelné“ vestavné řešení domácího kina. To bylo vyřešeno vestavnými reprosoustavami B&W s možností povrchové úpravy v barvě malby a designově velmi zdařilým subwooferem PV1, vše doplněno LCD televizorem Sharp 52“ s integrovaným HDD, osmi TV tunery včetně 2 satelitních umožňujících příjem nejkvalitnějšího obrazu ve vysokém rozlišení. Mohlo lidí se také ptalo na vystavené AV přístroje Denon s možností síťového připojení.
Součástí výstavy Technologie & Design je i nábytek a celkové řešení interiéru místnosti. To byla také vaše práce?
Kdepak, všechno naše dílo nebylo, to je nad síly a možnosti jediného vystavovatele. Expozice vznikla ve spolupráci několika firem. Tady bych rád vyzdvihl spolupráci se společností Nadop, ryze českým výrobcem nábytku, která se i mimo samotnou výstavu zásadním způsobem podílí na kompletnosti a designové čistotě námi realizovaných řešení. A určitě musím zmínit i společnost ViewART – ta nám zajišťuje dokonalé vizualizace, které klientům ukáží jejich interiér ještě dřív než stojí obvodové zdi.
Jak vidíte budoucnost AV techniky? Kam se podle vás bude ubírat?
Vidím dvě základní cesty z hlediska ekonomického – za prvé to budou určitě hodně levná řešení, prodávaná spíše přes hypermarkety a internet; to je ta skutečně spotřební elektronika, kterou si většina lidí kupuje bez většího rozmyslu. Druhé je řešení nekompromisní, pro náročné na kvalitu a design – a to už je spíš naše typická klientela. U tohoto řešení ale dříve či později končí i někteří běžní zákazníci, kteří pečlivěji vybírají, co si koupí – právě ti si nakonec často raději připlatí a zvolí instalaci, jež dokáže lépe vyhovět jejich potřebám a nárokům.
Všeobecně můžeme vývoj rozdělit také na nyní moderní multimediální řešení, různá přenosná MP3 zařízení, internetové aplikace k A/V, počítače v domácím kinu a síťová řešení. Druhé, ale stále častější, je řešení klasické, spíš bych řekl konzervativní – překvapivě nezanedbatelné procento zákazníků raději volí gramofony, CD přehrávače, poctivé repro, …
Masově vyráběné levné AV produkty jsme v expozicích většinou nenašli. Znamená to, že je zavrhujete?
Výstavu masových produktů můžete běžně obdivovat ve zmiňovaných hypermarketech po celý rok, to není segment pro Technologii&Design. A jak se již zmínil, tento segment je velmi kompromisní – například levnější domácí kina sice možná můžou z laického pohledu poměrně slušně ozvučit film, ale například kvalita reprodukce hudby již bývá velmi problematická.
K vidění u vás byly jak plazmy Pioneer, tak LCD Sharp. Pokud ale vím, tak provádíte i instalace projektorů. Na kterou stranu se stavíte, co je podle vás lepší?
Otázka není „co je lepší“, ale spíše je potřeba řešit, co je vhodnější na danou aplikaci. Projektory patří podle mě jen do speciálních místností určených pro domácí kina (stručně - vzpomeňme na skutečné kino – jeho světelné podmínky včetně tmavých zdí). Pokud projektoru nemůžete vytvořit odpovídající podmínky, nekupujte ho a za ušetřený peníz choďte do kina.
A který plochý televizor? Ještě před dvěma lety bych ve srovnání LCD – plazma jednoznačně doporučil plazmu. Dnes bych už řešil především vhodnou úhlopříčku a požadovanou kvalitativní třídu vzhledem k pozorovací vzdálenosti. Naši zákazníci teprve pak volí z dostupných modelů někdy plazmu, ale častěji už spíš LCD. Osobně mám doma LC-46HD1 od SHARPu s vestavným pevným diskem a satelitním přijímačem. Ale obecně vzato LCD technologii za jednoznačného favorita nemám a osobně jsem volil televizor podle výbavy, kterou jsem chtěl a hlavně – není výrobce jako výrobce.