Sam Bell (Sam Rockwell) je zaměstnanec těžební společnosti. Jako jediný obyvatel omšelé lunární stanice Sarang dohlíží na odvrácené straně Měsíce na takřka plně automatizovanou těžbu Helia 3 a následný transfer suroviny na naši planetu. Vzácný plyn dokáže zásobit potřebnou energií sedmdesát procent Země. Protože jsou jeho ložiska závislá na nepřítomnosti slunečního záření, probíhá těžba na Měsíci.
Kdo je originál?
Samův kontrakt se společností Lunar Industries má za dva týdny vypršet a on už se vidí doma se svou manželkou a dcerou. Vzpomínky na ně jsou záchytným bodem, díky němuž udržuje v podmínkách totálního osamocení svou mysl ještě relativně příčetnou. V stroze zařízených prostorách základny odpočítává krátící se dny, zbývající do skončení jeho tříleté mise. Připravuje se na příjezd svého nástupce a na monitoru spojovacího zařízení sleduje vzkazy od své ženy a roztomilé dcerky, jejíž narození se krylo s dobou jeho odletu. Spojení s nadřízenými i blízkými funguje ale kvůli porouchanému vysílači jen občas a ze záznamu a tak jediný s kým si může doopravdy popovídat je robotický modul Gerty.
Automat Gerty (hlas Kevina Spaceyho) je Samovi starostlivým společníkem, jenž mu obstarává nejen nezbytný servis (jídlo, funkce kadeřníka), ale umí i rozpoznat změny nálad v jeho momentálním duševním rozpoložení. Připomíná ze všeho nejvíc letitého partnera, kterému nemusíte nijak obšírně vysvětlovat co se ve vás děje a on to intuitivně vycítí. Stroj s obrazovkou s měnícími se smajlíkovými ikonami, zrcadlí v jejich hnutích nejen pohyb svých emocí, ale i propojení s osudem objektu, jemuž má pomáhat a plnit jeho přání.
Zaznamená tak i první signály blížící se paranoidní halucinace. Po poklidných letech, vyplněných vykonáváním setrvačných návyků, najednou začne Sam vidět a slyšet podivné věci. Stačí drobná nehoda v lunárním vozidle u jednoho ze sběračů nerostu a Samovy přeludy se zhmotní v existenci jeho klonového dvojníka. Méně opotřebovaného, ráznějšího, sebevědomějšího a hlavně tvrdícího, že duplikátem rozhodně není on.
Vnitřní ponorková nemoc
Divák zůstává na pochybách, kdo z nich dvou je vlastně originál a kdo neznámý cizinec, k nerozeznání podobný hrdinovi, s nímž až dosud empaticky sdílel jeho osamění. Jaká je jejich provázanost a je možno opravdu věřit autentičnosti jejich existence? Vybírá si Samův dlouhodobý pobyt na Měsíci svou daň v podobě postupného propadu do komnat šílenství nebo je všechno jinak a astronaut se stal obětí utajovaného spiknutí?
Režisér a autor původního námětu v jedné osobě při výstavbě zápletky akcentuje a rozvíjí mnohá témata a motivy, jež si sci-fi snímky rády berou za své. Rozostření identity v nestandardním prostředí, míra svobodné vůle v kontrastu k naprogramovanému záměru hybatelů, podmíněná blízkost člověka a stroje, klonování.
Příběh jedince, odtrženého od civilizace na tak dlouho, až ho strach a nejistota z návratu do světa, jehož mechanismům přestává věřit, připraví o rozum, nám může připomenout inteligentní variaci na něco z povídkové tvorby Stanislawa Lema, Isaaca Asimova nebo jiných žánrových klasiků. Nekončící napětí, pramenící z pocitu izolace, vede u Sama k úvahám o vlastní potřebnosti pro své nejbližší, jejichž kontury mu zprostředkovává už jen obraz na monitoru. Nemůže ale právě on být jen klamným odrazem skutečného života, jemuž se tolik vzdálil?
Vnitřní ponorková nemoc, smazávající hranice mezi realitou a fikcí, se promítá do celkové vtahující tísnivé atmosféry vyprávění, jež se rázem proměňuje v existenciální drama o hledání vlastní identity. Režisér Duncan Jones tímto nasměrováním svého zdánlivě nenápadného počinu vzdává hold přemýšlivější linii v ranku sci-fi snímků, již pomáhaly prošlapat takové žánrové milníky jako je Kubrickova 2001: Vesmírná odysea, Tarkovského Solaris nebo z posledních let Boyleova Sunshine. Režisér se ke svým vzorům hrdě hlásí a vy jistě již správně tušíte, že spíše než na intergalaktické souboje, blízká setkání s mimozemšťany nebo megalomanské vesmírné koráby se můžete těšit na intimní nahlédnutí do duše muže, jehož psychika byla vystavena tlaku extrémní izolace.
Zapomenutý trosečník
Přijetí takového pohledu do velké míry závisí na osobě ústředního protagonisty, s uvěřitelností jehož výkonu zamýšlený koncept stojí a padá. A angažmá amerického herce Sama Rockwella (jehož můžeme vidět i v jiné premiéře týdne Všichni jsou v pohodě) je opravdovou trefou do černého. Úkolu se zhostil s grácií, díky níž hladce přechází mezi odlišnými charakterovými polohami obou Samů. Nenásilně tak skládá portrét složitých zákrut paranoidní lidské psyché v ohrožení. Samovo rozpoložení mysli připomíná situaci trosečníka na zapomenutém ostrově, jehož civilizovaný svět už dávno vytěsnil ze své paměti. Tomu odpovídá i jeho zpustlý zjev, díky kterému vypadá spíše jako zlomený příslušník končící generace květinových dětí než jako akční superhrdina.
Naštěstí ale outsiderovi, jehož by vedení těžařské společnosti klidně obětovalo na oltář svých zájmů, pomáhá inteligentní robot Gerty. Spaceyho sametově podmanivé hlasové zabarvení vytváří zdání chápavé účasti a dodává humánní dimenzi krabicovému vzhledu stroje, pronášejícího s monotónní dikcí své poznámky. Jednoduchou smajlíkovou symbolikou vyjádřené ustrojení počítače prokazuje svou blízkost ke komunikační korespondenci internetové doby, kdy k zvýraznění nebo doplnění napsaných vět často používáme tuto grafickou berličku, polidšťující chladné médium.
Gerty není žádný Big Brother, Centrální mozek lidstva ani zlovolný palubní počítač s červeným světlem HAL 9000. Zdání skryté hrozby, vyplývající z faktu, že Samovi zamlčuje nebo minimálně neříká všechny skutečnosti, týkající se jeho vesmírného angažmá, se přesto nevyhneme. Dovede Gerty tyto pochybnosti zvrátit a podaří se mu ve chvíli nejdůležitější rozvinout původní naprogramování s instrukcí „pomáhat Samovi“ v samostatné rozhodování, jež by ho povýšilo nad úroveň myslícího stroje?
Z nouze ctnost
Osmatřicetiletý režisér a syn slavného hudebníka Davida Bowieho umně buduje halucinogenní atmosféru, tak blízkou zvukovým výletům jeho otce na albech tzv. berlínské trilogie, jež vznikaly ve druhé půli sedmdesátých let ve spolupráci s producentem Brianem Enem. Hudební cit je zřejmě dědičný, neboť náladotvorná hypnotická hudba Clinta Mansella opět po vzoru Fontány variuje jeden motiv v mnoha aranžérských podobách a šroubuje atmosféru vyprávění k emocionálním výšinám.
Vizuální složka nezůstává za tou zvukovou pozadu a režisér ve vnějškovém designu svého celovečerního debutu zúročuje svou zkušenost reklamního tvůrce pro módní řetězec French Connection. Nezávislý snímek s rozpočtem 5 milionů dolarů vypadá technicky profesionálně a mnohem dráž, než ve skutečnosti stál. Z nouze činí Duncan Jones ctnost a namísto přebujelé výpravy a efektních digitálních triků překvapuje nebývale precizní a nápaditou prací s tradičními miniaturami různorodých maket. Modely exteriéru vesmírné stanice, přidružených důlních mašin i působivé měsíční krajiny vypravuje pěkně po staru ručně do života. Nápomocen je mu v tom mistr nad míru povolaný, spolutvůrce triků z Vetřelce Bill Pearson.
Kvůli nadšení, s jakým s látkou zachází, snadno zapomeneme i na to, že minimálně od poloviny vyprávění je zřejmá pointa, korunovaná na konci nenásilným humanistickým poselstvím. Komorní minimalistická sci-fi pro jednoho herce po Districtu 9 ukazuje cestu, kterou by se žánr mohl do budoucnosti ubírat. Není to objevování nových fabulačních území, ale návrat k psychologickému, filozofickému, vědeckému, společenskému, politickému nebo sociálnímu přesahu adaptovaných látek. Tedy směr, značně odlišný od přímočaré destrukce akčních atrakcí, jež zavedly tento druh filmů na slepou kolej. Dokladem šťastně zvolené strategie budiž množství independent uznání i britská cena BAFTA pro nejlepšího debutujícího režiséra, kterou titul, loni v lednu poprvé uvedený na festivalu Sundance, posbíral.
Moon
- Žánr: sci-fi
- Původní název: Moon
- www.moonthemovie.com
- Velká Británie 2009
- Scénář: Nathan Parker (podle námětu Duncana Jonese)
- Režie: Duncan Jones
- Hrají: Sam Rockwell, Kevin Spacey (hlas), Dominique McElligottová, Rosie Shawová, Adriene Shawová, Kaya Scodelarioová
- Distribuce: Bontonfilm
- Distribuční premiéra v ČR: 01. 04. 2010
| AVmania.cz hodnotí |
| film |   | 8/10 |